[go: nahoru, domu]

Přeskočit na obsah

Šlechtický titul: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Začínám dávat dohromady, jaký je aktuální stav. Přidal jsem Francii.
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
 
(Není zobrazeno 34 mezilehlých verzí od 31 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Duc du Maine2.jpg|náhled|[[Ludvík August, vévoda z Maine|Ludvík August]] se stal [[Bourbon-Maine|vévodou z Maine]] díky [[Ludvík XIV.|Ludvíku XIV.]] a jeho právu ''fons honorum'']]
{{neověřeno}}
'''Šlechtický titul''' je titul udělovaný zejména v [[monarchie|monarchiích]] za zásluhy{{Fakt/dne|20101002095936}} [[panovník]]em, který je {{cizojazyčně|la|fons honorum}}. Udělením [[šlechta|šlechtického]] titulu se osoba, a zpravidla i její potomci, stávají členy [[aristokracie]]. S udělením šlechtického titulu bývala spojená [[privilegium|privilegia]], jako je právo nosit [[erb]], právo [[pečeť|pečetit]] červeným či zeleným [[vosk]]em a účast na správě státu.
'''Šlechtický titul a hodnost''' byly udělovány zejména v [[monarchie|monarchiích]] [[panovník]]em, který je {{cizojazyčně|la|[[fons honorum]]}}.<ref name="O řádech a neřádech">
{{Citace elektronické monografie
| url = https://www.historickaslechta.cz/hlavni-strana/o-radech-a-ne-radech/
| vydavatel = historickaslechta.cz, autor: Petr Nohel
| titul = O řádech a neřádech
| datum přístupu = 2019-8-29
| jazyk = česky
}}
</ref> Udělením [[šlechta|šlechtické]] hodnosti se osoba, a zpravidla i její potomci, stávají členy [[aristokracie]]. S udělením šlechtické hodnosti souvisí i její správné titulování: např. titulem šlechtické hodnosti krále je [[Veličenstvo]], titulem hodnosti knížete je [[Jasnost (predikát)|Jasnost]], titulem hodnosti [[Hrabě|hraběte]] je hraběcí Milost atd. Šlechtická hodnost bývala spojená se zvláštní [[Privilegium|výsadou]], například jako je právo nosit [[erb]], právo [[pečeť|pečetit]] červeným či zeleným [[vosk]]em a účast na správě státu.


== Šlechtické tituly v českých zemích ==
== Šlechtické tituly v českých zemích ==
{{viz též|Česká šlechta}}
{{viz též|Česká šlechta}}
V českých zemích do roku 1848 mohl pouze šlechtic zasedat na [[zemský sněm|zemském sněmu]], vlastnit deskový statek či mohl vykonávat určité úřady. Po vzniku Československa bylo šlechtictví s tituly [[s:Zákon ze dne 10. prosince 1918, jímž zrušují se šlechtictví, řády a tituly|zákonem č. 61/1918 Sb.]] z 10. prosince 1918 zrušeno, po novelizaci v roce 1920 byly zavedeny sankce za úmyslné a veřejné užívání titulu. Roku 1936 bylo novým zněním zákona zakázáno také užívání erbů a uvádění titulů v tisku. Během [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] bylo užívání titulů povoleno, od druhé světové války platí zrušení šlechtických titulů dodnes, neexistují však za porušení žádné sankce.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Zrušení šlechtických titulů patřilo mezi první právní normy Československa
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/38557-zruseni-slechtickych-titulu-patrilo-mezi-prvni-pravni-normy-ceskoslovenska/
| datum vydání = 2008-12-10
| datum přístupu = 2013-06-26
| vydavatel = Ceskatelevize.cz
}}</ref>


V českých zemích do roku 1848 mohl pouze šlechtic zasedat na [[Český zemský sněm|zemském sněmu]], vlastnit deskový statek či mohl vykonávat určité úřady. [[Zrušení poddanství v Rakouském císařství|Poddanství a robotní povinnosti vůči šlechtě]] byly zrušeny 7. září 1848 císařem [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinandem I.]] na návrh [[Kroměřížský sněm|říšského sněmu]].
Bylo však povoleno přijímání zahraničních aristokratických titulů.{{Fakt/dne|20130701143336}}

Po vzniku Československa byly šlechtictví a veškerá z něj plynoucí práva zrušeny [[Zákon, jímž zrušují se šlechtictví, řády a tituly|zákonem č. 61/1918 Sb.]] z 10. prosince 1918. Bývalým šlechticům bylo zapovězeno, aby užívali svého rodného jména s přídomkem nebo dodatkem, vyznačujícím šlechtictví. Zákon je stále v platnosti. V lednu 1939 vláda [[Druhá republika|Druhé republiky]] zahájila kroky pro obnovení šlechtických titulů a již po okupaci v březnu 1939 byl protektorátními úřady původní zákon zrušen,<ref>https://www.aspi.cz/products/lawText/1/8085/0/2/vladni-narizeni-c-220-1939-sb-kterym-se-meni-zakon-ze-dne-10-prosince-1918-c-61-sb-z-a-n-jimz-se-zrusuji-slechtictvi-rady-a-tituly-ve-zneni-zakona-ze-dne-21-rijna-1936-c-268-sb-z-a-n-o-radech-a-titulech</ref> ale předpisy vydané v této době nebyly po válce uznány (byly prohlášeny za neplatné).<ref>https://www.aspi.cz/products/lawText/1/11788/1/2?timeslice=31.12.9999</ref>

Zákonem č. 243/1920 Sb. byly za porušování zákazu užívání šlechtických titulů a označování se za šlechtice, ač bylo šlechtictví zrušeno, doplněny sankce. Peněžitým trestem nebo krátkým vězením měl být potrestán každý, ''kdo úmyslně a veřejně užívá šlechtických titulů, erbů, řádů, vyznamenání, jež byly zákonem zrušeny, nebo kdo takovým způsobem hledí naznačiti své bývalé šlechtictví'' a ''kdo v tisku někomu dává zákonem zrušený titul šlechtický.''<ref>https://www.aspi.cz/products/lawText/1/1824/1/2/zakon-c-243-1920-sb-kterym-se-meni-zakon-o-zruseni-slechtictvi-radu-a-titulu?timeslice=23.10.1936</ref> Tato úprava byla převzata do zákona č. 268/1936 Sb., který navíc stanovil, že se zákaz vztahuje i československé občany v zahraničí. Tento zákon byl v roce 1949 zrušen a nahrazen zákonem č. 247/1949 Sb., který již sankční ustanovení za porušování zákona č. 61/1918 Sb. neobsahoval; v současnosti tak jeho porušení nezakládá přestupek ani trestný čin.


{| border=0 cellspacing=1 cellpadding=1
{| border=0 cellspacing=1 cellpadding=1
Řádek 23: Řádek 28:
| rowspan=2 | &nbsp;&nbsp;
| rowspan=2 | &nbsp;&nbsp;
| width=33% |
| width=33% |
===Vyšší šlechta (panstvo)===
=== Vyšší šlechta (panstvo) ===
* [[kníže]], kněžna (''knížecí stav'')
* [[kníže]], kněžna (''knížecí stav'')
* [[hrabě]], hraběnka (''hraběcí stav'')
* [[hrabě]], hraběnka (''hraběcí stav'')
Řádek 38: Řádek 43:


== Šlechtické tituly v dalších zemích ==
== Šlechtické tituly v dalších zemích ==
V průběhu dějin mělo každé území svoji vlastní hierarchii šlechty a šlechtických titulů, která se navíc měnila v průběhu dějin.
Šlechtictví bylo i s tituly v Rakousku zrušeno zákonem ze dne [[3. dubna]] [[1919]], který je platný dodnes.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Attlmayr
| jméno = Martin
| titul = Adelsaufhebung und das Gemeinschaftsrecht. Bemerkungen zum Vorlageverfahren VwGH 18.5.2009, EU 2009/0002
| url = http://www.jusportal.at/adelsaufhebung-und-das-gemeinschaftsrecht/
| datum vydání = 2010
| datum přístupu = 2013-06-28
| vydavatel = Jusportal.at
| jazyk = německy
}}</ref> Tedy "z právního hlediska byla monarchie v Rakousku odstraněna velmi důsledně, šlechtické tituly a přídomky jsou zakázány zákonem".<ref>http://zpravy.ihned.cz/c1-52320010-rakousko-se-promenilo-v-cisarstvi-pohrbivalo-sveho-naslednika-trunu - Rakousko se proměnilo v císařství, pohřbívalo svého následníka trůnu</ref>


{| border=0 cellspacing=1 cellpadding=1
{| border=0 cellspacing=1 cellpadding=1
Řádek 53: Řádek 49:
| width=33% |
| width=33% |
=== [[Západní Evropa]] ===
=== [[Západní Evropa]] ===
==== Panovnické tituly ====
==== Panovnické tituly ====
* [[císař]] (císařovna), [[Výsost|Císařská výsost]]
* [[císař]] (císařovna), [[Výsost|Císařská výsost]]
** původně [[caesar]] a [[augustus (titul)|augustus]], [[imperator]] ([[Starověký Řím]])
** původně [[caesar]] a [[augustus (titul)|augustus]], [[imperátor]] ([[Starověký Řím]])
* [[král]] (královna), [[Výsost|Královská výsost]]
* [[král]] (královna), [[Výsost|Královská výsost]]
* [[arcivévoda]] ([[Habsburská monarchie]]) neboli [[arcikníže]] (arcivévodkyně, arcikněžna)
* [[arcivévoda]] ([[Habsburská monarchie]]) neboli [[arcikníže]] (arcivévodkyně, arcikněžna)
Řádek 64: Řádek 60:
* [[kníže-opat]]
* [[kníže-opat]]
* kníže-velmistr / velmistr a kníže - doživotně zvolená hlava významného [[Rytířský řád|rytířského řádu]] s knížecím titulem (pouze [[Maltézský řád|Řád maltézských rytířů]] a [[Řád německých rytířů]], dříve také [[Řád templářů]]), v případě Německého řádu [[říšský kníže]]
* kníže-velmistr / velmistr a kníže - doživotně zvolená hlava významného [[Rytířský řád|rytířského řádu]] s knížecím titulem (pouze [[Maltézský řád|Řád maltézských rytířů]] a [[Řád německých rytířů]], dříve také [[Řád templářů]]), v případě Německého řádu [[říšský kníže]]
* [[velmistr]] - doživotně zvolená hlava významného [[Rytířský řád|rytířského řádu]]
* [[velmistr (rytířské řády)|velmistr]] - doživotně zvolená hlava významného [[Rytířský řád|rytířského řádu]]
** vysoký mistr - doživotně zvolená hlava Řádu německých rytířů, znamená totéž co velmistr
** vysoký mistr - doživotně zvolená hlava Řádu německých rytířů, znamená totéž co velmistr
* [[kníže]] - vládce knížectví
* [[kníže]] - vládce knížectví
Řádek 71: Řádek 67:
| width=33% |
| width=33% |


==== Vyšší šlechta (panstvo)====
==== Vyšší šlechta (panstvo) ====
* [[kurfiřt]] - říšský kníže s právem volit císaře [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]
* [[kurfiřt]] - říšský kníže s právem volit císaře [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]
* [[arcivévoda]]
* [[arcivévoda]]
Řádek 79: Řádek 75:
* [[markrabě]]
* [[markrabě]]
* [[lankrabě]]
* [[lankrabě]]
* [[hrabě]], [[earl]] ([[Spojené království]]), [[jarl]] ([[Skandinávie]]), [[osvícenost]], [[komtesa]] je neprovdaná dcera hraběte
* [[hrabě]] (hraběnka), [[Earl]] resp. [[Countess]] ([[Spojené království]]), [[jarl]] ([[Skandinávie]]), [[komtesa]] - je neprovdaná dcera hraběte
* [[vikomt]]
* [[vikomt]]
* [[vidam]]
* [[vidam]]
* [[grand]]
* [[grand]]
* [[lord]] ([[Spojené království]])
* [[lord]] ([[Spojené království]])
* [[baron]], [[svobodný pán]] (německy freiherr)
* [[baron]], [[svobodný pán]] (německy Freiherr)


==== Nižší šlechta ====
==== Nižší šlechta ====
Řádek 92: Řádek 88:
* [[vladyka]]
* [[vladyka]]
* [[panoš]] a [[páže]]
* [[panoš]] a [[páže]]
*
| rowspan=2 | &nbsp;&nbsp;
| rowspan=2 | &nbsp;&nbsp;
| width=33% |
| width=33% |


==== Následníci panovníků ====
==== Následníci a děti panovníků ====
* [[korunní princ]] - následník [[trůn]]u, též [[Královská Výsost]]
* [[korunní princ|korunní princ/králevic]] - následník [[trůn]]u
* [[princ]]
* [[princ]]
* [[infant]] a infantka - tituly potomků královského páru, používané zejména ve [[Španělsko|Španělsku]]
* [[infant]] a infantka - tituly potomků královského páru, používané zejména ve [[Španělsko|Španělsku]]
Řádek 108: Řádek 105:
|- valign=top
|- valign=top
| width=33% |
| width=33% |

=== [[Východní Evropa|Východní]] a [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropa]] ===
=== [[Východní Evropa|Východní]] a [[jihovýchodní Evropa]] ===
* [[basileus|basileos]] (císař, [[Byzantská říše]])
* [[basileus|basileos]] (císař, [[Byzantská říše]])
* [[car]] - totéž co císař ve slovanských jazycích (přechýleně carevna)
* [[car]] - totéž co císař ve slovanských jazycích (přechýleně carevna)
* [[velkokníže|velkokníže / velký kníže]] (velkokněžna)
* [[velkokníže|velkokníže / velký kníže]] (velkokněžna)
* [[kňaz]] (tj. [[kníže]]), [[domnitor]] (Rumunsko)
* [[kňaz]] (tj. [[kníže]]), [[domnitor]] (Rumunsko)
* [[despota]] - vládce despotátu ([[Byzantská říše]] a nástupnické státy)
* [[Despota (titul)|despota]] - vládce [[despotát]]u ([[Byzantská říše]] a nástupnické státy)
* [[bán]] (střední a jihovýchodní Evropa) - vládce či správce území
* [[bán]] (střední a jihovýchodní Evropa) - vládce či správce území
* [[hospodar]], [[gosudar]]
* [[hospodar]], [[gosudar]]
Řádek 145: Řádek 143:


=== Etiopie ===
=== Etiopie ===
* [[neguš]]
* [[neguš|Kalfa]]
| rowspan=2 | &nbsp;&nbsp;
| rowspan=2 | &nbsp;&nbsp;
| width=33% |
| width=33% |
Řádek 155: Řádek 153:
=== Čína ===
=== Čína ===
* [[Čínský císař|chuang-ti (svrchovaný panovník, císař)]]
* [[Čínský císař|chuang-ti (svrchovaný panovník, císař)]]
* [[Čínský císař|wang (zhruba král)]]
* [[Wang (titul)|wang (zhruba král)]]


=== Japonsko ===
=== Japonsko ===
* [[Japonský císař|tenno (císař)]]
* [[Japonský císař|tennó (císař)]]
* [[šógun]]
* [[šógun]]
* [[daimjó]]
* [[daimjó]]

=== [[Aztécká říše]] ===
* [[tlatoani|huey tlatoani]]
* [[tlatoani]]


=== Starověký Egypt ===
=== Starověký Egypt ===
* [[faraon]]
* [[faraon]]
|}
|}

== Šlechtické tituly od 18. do 21. století ==
[[Velká francouzská revoluce]] byl první moment v Evropě, kdy začaly být šlechtické tituly zakazovány. Vývoj ale nebyl ani ve Francii jednoznačný a situace v Evropě je dnes extrémně komplikovaná. Jedním z důvodů je, že i pokud byly šlechtické tituly zakazovány, dělo se to často revolučně (např. ve Francii nebo Československu), nikoli právně promyšleně.

Např. ve [[Francie|Francii]] dekret z 19. až 23. června 1790 zrušil šlechtu jako druhý stav, ale nikoli ale její právní existenci nebo vytváření šlechty.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Goujon
| jméno = Bertrand
| titul = « Y être, c’est (encore) en être » : déclassement social et aspirations nobiliaires parmi les familles maintenues en noblesse en France sous la Restauration
| periodikum = Revue historique
| url = https://www.cairn.info/revue-historique-2017-4-page-819.htm
| datum přístupu = 2023-08-04
}}</ref> Šlechta byla ve Francii obnovena v roce 1806, ale v roce 1814 byla zrušena hierarchie šlechty. Od roku 1870 lze ve Francii používat šlechtické tituly jako doplněk jména, ale šlechtictví bylo zrušeno<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Rédaction
| titul = Le Sceau de France, titre nobiliaire et changement de nom
| periodikum = Académie des Sciences Morales et Politiques
| url = https://academiesciencesmoralesetpolitiques.fr/2006/07/03/le-sceau-de-france-titre-nobiliaire-et-changement-de-nom/
| datum vydání = 2006-07-03
| jazyk = fr-FR
| datum přístupu = 2023-08-04
}}</ref>.

Šlechtictví bylo i s tituly v Rakousku zrušeno zákonem ze dne [[3. duben|3. dubna]] [[1919]], který je platný dodnes.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Attlmayr
| jméno = Martin
| titul = Adelsaufhebung und das Gemeinschaftsrecht. Bemerkungen zum Vorlageverfahren VwGH 18.5.2009, EU 2009/0002
| url = http://www.jusportal.at/adelsaufhebung-und-das-gemeinschaftsrecht/
| vydavatel = Jusportal.at
| datum vydání = 2010
| datum přístupu = 2013-06-28
| jazyk = německy
| url archivu = https://web.archive.org/web/20130405094936/http://www.jusportal.at/adelsaufhebung-und-das-gemeinschaftsrecht/
| datum archivace = 2013-04-05
| nedostupné = ano
}}</ref> Tedy "z právního hlediska byla monarchie v Rakousku odstraněna velmi důsledně, šlechtické tituly a přídomky jsou zakázány zákonem".<ref>http://zpravy.ihned.cz/c1-52320010-rakousko-se-promenilo-v-cisarstvi-pohrbivalo-sveho-naslednika-trunu - Rakousko se proměnilo v císařství, pohřbívalo svého následníka trůnu</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Reference ===
<references/>
<references />

=== Literatura ===
* Bohumil Vykypěl: ''Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích'', Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2011, {{ISBN|978-80-7422-110-1}}


=== Související články ===
=== Související články ===
Řádek 177: Řádek 216:


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.novanobilitas.eu/slechticke-tituly Jan Županič, Šlechtické tituly]
* [http://www.novanobilitas.eu/slechticke-tituly Jan Županič, Šlechtické tituly]


{{Symboly monarchie}}
{{Symboly monarchie}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Šlechtické tituly| ]]
[[Kategorie:Šlechtické tituly| ]]

Aktuální verze z 4. 8. 2023, 10:46

Ludvík August se stal vévodou z Maine díky Ludvíku XIV. a jeho právu fons honorum

Šlechtický titul a hodnost byly udělovány zejména v monarchiích panovníkem, který je fons honorum.[1] Udělením šlechtické hodnosti se osoba, a zpravidla i její potomci, stávají členy aristokracie. S udělením šlechtické hodnosti souvisí i její správné titulování: např. titulem šlechtické hodnosti krále je Veličenstvo, titulem hodnosti knížete je Jasnost, titulem hodnosti hraběte je hraběcí Milost atd. Šlechtická hodnost bývala spojená se zvláštní výsadou, například jako je právo nosit erb, právo pečetit červeným či zeleným voskem a účast na správě státu.

Šlechtické tituly v českých zemích

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Česká šlechta.

V českých zemích do roku 1848 mohl pouze šlechtic zasedat na zemském sněmu, vlastnit deskový statek či mohl vykonávat určité úřady. Poddanství a robotní povinnosti vůči šlechtě byly zrušeny 7. září 1848 císařem Ferdinandem I. na návrh říšského sněmu.

Po vzniku Československa byly šlechtictví a veškerá z něj plynoucí práva zrušeny zákonem č. 61/1918 Sb. z 10. prosince 1918. Bývalým šlechticům bylo zapovězeno, aby užívali svého rodného jména s přídomkem nebo dodatkem, vyznačujícím šlechtictví. Zákon je stále v platnosti. V lednu 1939 vláda Druhé republiky zahájila kroky pro obnovení šlechtických titulů a již po okupaci v březnu 1939 byl protektorátními úřady původní zákon zrušen,[2] ale předpisy vydané v této době nebyly po válce uznány (byly prohlášeny za neplatné).[3]

Zákonem č. 243/1920 Sb. byly za porušování zákazu užívání šlechtických titulů a označování se za šlechtice, ač bylo šlechtictví zrušeno, doplněny sankce. Peněžitým trestem nebo krátkým vězením měl být potrestán každý, kdo úmyslně a veřejně užívá šlechtických titulů, erbů, řádů, vyznamenání, jež byly zákonem zrušeny, nebo kdo takovým způsobem hledí naznačiti své bývalé šlechtictví a kdo v tisku někomu dává zákonem zrušený titul šlechtický.[4] Tato úprava byla převzata do zákona č. 268/1936 Sb., který navíc stanovil, že se zákaz vztahuje i československé občany v zahraničí. Tento zákon byl v roce 1949 zrušen a nahrazen zákonem č. 247/1949 Sb., který již sankční ustanovení za porušování zákona č. 61/1918 Sb. neobsahoval; v současnosti tak jeho porušení nezakládá přestupek ani trestný čin.

Panovnické tituly

[editovat | editovat zdroj]
  

Vyšší šlechta (panstvo)

[editovat | editovat zdroj]
  • kníže, kněžna (knížecí stav)
  • hrabě, hraběnka (hraběcí stav)
  • svobodný pán, svobodná paní (stav svobodných pánů)
  • pán, paní (panský stav)
  

Nižší šlechta

[editovat | editovat zdroj]

Šlechtické tituly v dalších zemích

[editovat | editovat zdroj]

V průběhu dějin mělo každé území svoji vlastní hierarchii šlechty a šlechtických titulů, která se navíc měnila v průběhu dějin.

Panovnické tituly

[editovat | editovat zdroj]
  

Vyšší šlechta (panstvo)

[editovat | editovat zdroj]

Nižší šlechta

[editovat | editovat zdroj]
  

Následníci a děti panovníků

[editovat | editovat zdroj]

Následníci panovníků

[editovat | editovat zdroj]
  

Persie (Írán)

[editovat | editovat zdroj]
  

Starověký Egypt

[editovat | editovat zdroj]

Šlechtické tituly od 18. do 21. století

[editovat | editovat zdroj]

Velká francouzská revoluce byl první moment v Evropě, kdy začaly být šlechtické tituly zakazovány. Vývoj ale nebyl ani ve Francii jednoznačný a situace v Evropě je dnes extrémně komplikovaná. Jedním z důvodů je, že i pokud byly šlechtické tituly zakazovány, dělo se to často revolučně (např. ve Francii nebo Československu), nikoli právně promyšleně.

Např. ve Francii dekret z 19. až 23. června 1790 zrušil šlechtu jako druhý stav, ale nikoli ale její právní existenci nebo vytváření šlechty.[5] Šlechta byla ve Francii obnovena v roce 1806, ale v roce 1814 byla zrušena hierarchie šlechty. Od roku 1870 lze ve Francii používat šlechtické tituly jako doplněk jména, ale šlechtictví bylo zrušeno[6].

Šlechtictví bylo i s tituly v Rakousku zrušeno zákonem ze dne 3. dubna 1919, který je platný dodnes.[7] Tedy "z právního hlediska byla monarchie v Rakousku odstraněna velmi důsledně, šlechtické tituly a přídomky jsou zakázány zákonem".[8]

  1. O řádech a neřádech [online]. historickaslechta.cz, autor: Petr Nohel [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  2. https://www.aspi.cz/products/lawText/1/8085/0/2/vladni-narizeni-c-220-1939-sb-kterym-se-meni-zakon-ze-dne-10-prosince-1918-c-61-sb-z-a-n-jimz-se-zrusuji-slechtictvi-rady-a-tituly-ve-zneni-zakona-ze-dne-21-rijna-1936-c-268-sb-z-a-n-o-radech-a-titulech
  3. https://www.aspi.cz/products/lawText/1/11788/1/2?timeslice=31.12.9999
  4. https://www.aspi.cz/products/lawText/1/1824/1/2/zakon-c-243-1920-sb-kterym-se-meni-zakon-o-zruseni-slechtictvi-radu-a-titulu?timeslice=23.10.1936
  5. GOUJON, Bertrand. « Y être, c’est (encore) en être » : déclassement social et aspirations nobiliaires parmi les familles maintenues en noblesse en France sous la Restauration. Revue historique [online]. [cit. 2023-08-04]. Dostupné online. 
  6. RÉDACTION. Le Sceau de France, titre nobiliaire et changement de nom. Académie des Sciences Morales et Politiques [online]. 2006-07-03 [cit. 2023-08-04]. Dostupné online. (francouzsky) 
  7. ATTLMAYR, Martin. Adelsaufhebung und das Gemeinschaftsrecht. Bemerkungen zum Vorlageverfahren VwGH 18.5.2009, EU 2009/0002 [online]. Jusportal.at, 2010 [cit. 2013-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-05. (německy) 
  8. http://zpravy.ihned.cz/c1-52320010-rakousko-se-promenilo-v-cisarstvi-pohrbivalo-sveho-naslednika-trunu - Rakousko se proměnilo v císařství, pohřbívalo svého následníka trůnu

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Bohumil Vykypěl: Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2011, ISBN 978-80-7422-110-1

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]