Šlechtický titul: Porovnání verzí
→Vyšší šlechta (panstvo): místokrál není šlechtický titul ale úřad, kurfiřt byl více než arcivévoda, lord je baron a baron je vyšší šlechta |
|||
| Řádek 69: | Řádek 69: | ||
==== Vyšší šlechta (panstvo)==== |
==== Vyšší šlechta (panstvo)==== |
||
* [[místokrál]] |
|||
* [[arcikníže]] (arcikněžna) |
|||
* [[kurfiřt]] - říšský kníže s právem volit císaře [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] |
* [[kurfiřt]] - říšský kníže s právem volit císaře [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] |
||
* [[arcivévoda]] |
|||
* [[říšský kníže]] |
* [[říšský kníže]] |
||
* [[kníže]] |
* [[kníže]] |
||
| Řádek 77: | Řádek 76: | ||
* [[markrabě]] |
* [[markrabě]] |
||
* [[lankrabě]] |
* [[lankrabě]] |
||
* [[ |
* [[hrabě]], [[earl]] (Velká Británie), [[jarl]] (Skandinávie), komtesa je neprovdaná dcera hraběte |
||
| ⚫ | |||
* [[hrabě]], [[earl]] (Velká Británie), [[jarl]] (Skandinávie) |
|||
| ⚫ | |||
* [[vidam]] |
* [[vidam]] |
||
* [[grand]] |
* [[grand]] |
||
* [[lord]] (Velká Británie) |
|||
* [[baron]], [[svobodný pán]] |
|||
| rowspan=2 | |
| rowspan=2 | |
||
| width=33% | |
| width=33% | |
||
==== Nižší šlechta ==== |
==== Nižší šlechta ==== |
||
* [[baronet]] |
* [[baronet]] |
||
Verze z 18. 2. 2015, 15:47
Šlechtický titul je titul udělovaný zejména v monarchiích za zásluhy[zdroj?!] panovníkem, který je fons honorum. Udělením šlechtického titulu se osoba, a zpravidla i její potomci, stávají členy aristokracie. S udělením šlechtického titulu bývala spojená privilegia, jako je právo nosit erb, právo pečetit červeným či zeleným voskem a účast na správě státu.
Šlechtické tituly v českých zemích
V českých zemích do roku 1848 mohl pouze šlechtic zasedat na zemském sněmu, vlastnit deskový statek či mohl vykonávat určité úřady. Po vzniku Československa bylo šlechtictví s tituly zákonem č. 61/1918 Sb. z 10. prosince 1918 zrušeno, po novelizaci v roce 1920 byly zavedeny sankce za úmyslné a veřejné užívání titulu. Roku 1936 bylo novým zněním zákona zakázáno také užívání erbů a uvádění titulů v tisku. Během protektorátu bylo užívání titulů povoleno, od druhé světové války platí zrušení šlechtických titulů dodnes, neexistují však za porušení žádné sankce.[1]
Bylo však povoleno přijímání zahraničních aristokratických titulů.[zdroj?!]
Panovnické tituly
|
Vyšší šlechta (panstvo)
|
Nižší šlechta |
Šlechtické tituly v dalších zemích
Šlechtictví bylo i s tituly v Rakousku zrušeno zákonem ze dne 3. dubna 1919, který je platný dodnes.[2] Tedy "z právního hlediska byla monarchie v Rakousku odstraněna velmi důsledně, šlechtické tituly a přídomky jsou zakázány zákonem".[3]
Panovnické tituly
|
Vyšší šlechta (panstvo)
|
Nižší šlechtaNásledníci panovníků
|
Persie (Írán) |
Etiopie |
IndieČínaJaponskoStarověký Egypt |
Odkazy
Reference
- ↑ Zrušení šlechtických titulů patřilo mezi první právní normy Československa [online]. Ceskatelevize.cz, 2008-12-10 [cit. 2013-06-26]. Dostupné online.
- ↑ ATTLMAYR, Martin. Adelsaufhebung und das Gemeinschaftsrecht. Bemerkungen zum Vorlageverfahren VwGH 18.5.2009, EU 2009/0002 [online]. Jusportal.at, 2010 [cit. 2013-06-28]. Dostupné online. (německy)
- ↑ http://zpravy.ihned.cz/c1-52320010-rakousko-se-promenilo-v-cisarstvi-pohrbivalo-sveho-naslednika-trunu - Rakousko se proměnilo v císařství, pohřbívalo svého následníka trůnu
