Šlechtický titul: Porovnání verzí
→Vyšší šlechta (panstvo): Když angl. Earl, tak jako titul s velkým E; dáma je ale Countess. Osvícenost sem nepatří. |
→Následníci panovníků: Královská výsost je oslovení, ne titul. |
||
| Řádek 95: | Řádek 95: | ||
| width=33% | |
| width=33% | |
||
==== Následníci panovníků ==== |
==== Následníci a děti panovníků ==== |
||
* [[korunní princ]] - následník [[trůn]]u |
* [[korunní princ]] - následník [[trůn]]u |
||
* [[princ]] |
* [[princ]] |
||
* [[infant]] a infantka - tituly potomků královského páru, používané zejména ve [[Španělsko|Španělsku]] |
* [[infant]] a infantka - tituly potomků královského páru, používané zejména ve [[Španělsko|Španělsku]] |
||
| Řádek 108: | Řádek 108: | ||
|- valign=top |
|- valign=top |
||
| width=33% | |
| width=33% | |
||
=== [[Východní Evropa|Východní]] a [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropa]] === |
=== [[Východní Evropa|Východní]] a [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropa]] === |
||
* [[basileus|basileos]] (císař, [[Byzantská říše]]) |
* [[basileus|basileos]] (císař, [[Byzantská říše]]) |
||
Verze z 5. 5. 2016, 22:52
Šlechtický titul je titul udělovaný zejména v monarchiích za zásluhy[zdroj?!] panovníkem, který je fons honorum. Udělením šlechtického titulu se osoba, a zpravidla i její potomci, stávají členy aristokracie. S udělením šlechtického titulu bývala spojená privilegia, jako je právo nosit erb, právo pečetit červeným či zeleným voskem a účast na správě státu.
Šlechtické tituly v českých zemích
V českých zemích do roku 1848 mohl pouze šlechtic zasedat na zemském sněmu, vlastnit deskový statek či mohl vykonávat určité úřady. Po vzniku Československa bylo šlechtictví s tituly zákonem č. 61/1918 Sb. z 10. prosince 1918 zrušeno, po novelizaci v roce 1920 byly zavedeny sankce za úmyslné a veřejné užívání titulu. Roku 1936 bylo novým zněním zákona zakázáno také užívání erbů a uvádění titulů v tisku. Během protektorátu bylo užívání titulů povoleno, od druhé světové války platí zrušení šlechtických titulů dodnes, neexistují však za porušení žádné sankce.[1]
Bylo však povoleno přijímání zahraničních aristokratických titulů.[zdroj?!]
Panovnické tituly
|
Vyšší šlechta (panstvo)
|
Nižší šlechta |
Šlechtické tituly v dalších zemích
Šlechtictví bylo i s tituly v Rakousku zrušeno zákonem ze dne 3. dubna 1919, který je platný dodnes.[2] Tedy "z právního hlediska byla monarchie v Rakousku odstraněna velmi důsledně, šlechtické tituly a přídomky jsou zakázány zákonem".[3]
Panovnické tituly
|
Vyšší šlechta (panstvo)
Nižší šlechta |
Následníci a děti panovníků
|
Následníci panovníků
|
Persie (Írán)Etiopie |
IndieČínaJaponskoStarověký Egypt |
Odkazy
Reference
- ↑ Zrušení šlechtických titulů patřilo mezi první právní normy Československa [online]. Ceskatelevize.cz, 2008-12-10 [cit. 2013-06-26]. Dostupné online.
- ↑ ATTLMAYR, Martin. Adelsaufhebung und das Gemeinschaftsrecht. Bemerkungen zum Vorlageverfahren VwGH 18.5.2009, EU 2009/0002 [online]. Jusportal.at, 2010 [cit. 2013-06-28]. Dostupné online. (německy)
- ↑ http://zpravy.ihned.cz/c1-52320010-rakousko-se-promenilo-v-cisarstvi-pohrbivalo-sveho-naslednika-trunu - Rakousko se proměnilo v císařství, pohřbívalo svého následníka trůnu
Literatura
- Bohumil Vykypěl: Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2011, ISBN 978-80-7422-110-1
