Šlechtický titul: Porovnání verzí
m editace uživatele 185.64.41.74 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 176.114.240.35 značka: rychlé vrácení zpět |
upřesnění a doplnění informací o zrušení šlechtictví (předním zavádějící a částečně chybné) značky: první editace přepnuto z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
== Šlechtické tituly v českých zemích == |
== Šlechtické tituly v českých zemích == |
||
{{viz též|Česká šlechta}} |
{{viz též|Česká šlechta}} |
||
V českých zemích do roku 1848 mohl pouze šlechtic zasedat na [[Český zemský sněm|zemském sněmu]], vlastnit deskový statek či mohl vykonávat určité úřady. Po vzniku Československa bylo šlechtictví s tituly [[s:Zákon ze dne 10. prosince 1918, jímž zrušují se šlechtictví, řády a tituly|zákonem č. 61/1918 Sb.]] z 10. prosince 1918 zrušeno, po novelizaci v roce 1920 byly zavedeny sankce za úmyslné a veřejné užívání titulu. Roku 1936 bylo novým zněním zákona zakázáno také užívání erbů a uvádění titulů v tisku. Během [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] bylo užívání titulů povoleno, od druhé světové války platí zrušení šlechtických titulů dodnes, neexistují však za porušení žádné sankce.<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Zrušení šlechtických titulů patřilo mezi první právní normy Československa |
|||
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/38557-zruseni-slechtickych-titulu-patrilo-mezi-prvni-pravni-normy-ceskoslovenska/ |
|||
| datum vydání = 2008-12-10 |
|||
| datum přístupu = 2013-06-26 |
|||
| vydavatel = Ceskatelevize.cz |
|||
}}</ref> |
|||
V českých zemích do roku 1848 mohl pouze šlechtic zasedat na [[Český zemský sněm|zemském sněmu]], vlastnit deskový statek či mohl vykonávat určité úřady. [[Zrušení poddanství v Rakouském císařství|Poddanství a robotní povinnosti vůči šlechtě]] byly zrušeny 7. září 1848 císařem [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinandem I.]] na návrh [[Kroměřížský sněm|říšského sněmu]]. |
|||
Bylo však povoleno přijímání zahraničních aristokratických titulů.{{Fakt/dne|20130701143336}} |
|||
Po vzniku Československa byly šlechtictví a veškerá z něj plynoucí práva zrušeny [[s:Zákon ze dne 10. prosince 1918, jímž zrušují se šlechtictví, řády a tituly|zákonem č. 61/1918 Sb.]] z 10. prosince 1918. Rovněž byly zrušeny šlechtické tituly a bývalým šlechticům bylo zapovězeno, aby užívali svého rodného jména s přídomkem nebo dodatkem, vyznačujícím šlechtictví. Zákon je stále v platnosti. Protektorátní úřady jej sice v roce 1939 zrušily,<ref>https://www.aspi.cz/products/lawText/1/8085/0/2/vladni-narizeni-c-220-1939-sb-kterym-se-meni-zakon-ze-dne-10-prosince-1918-c-61-sb-z-a-n-jimz-se-zrusuji-slechtictvi-rady-a-tituly-ve-zneni-zakona-ze-dne-21-rijna-1936-c-268-sb-z-a-n-o-radech-a-titulech</ref> ale předpisy vydané v době okupace nebyly po válce uznány (byly prohlášeny za neplatné).<ref>https://www.aspi.cz/products/lawText/1/11788/1/2?timeslice=31.12.9999</ref> |
|||
Zákonem č. 243/1920 Sb. byly za porušování zákazu užívání šlechtických titulů a označování se za šlechtice, ač bylo šlechtictví zrušeno, doplněny sankce. Peněžitým trestem nebo krátkým vězením měl být potrestán každý, ''kdo úmyslně a veřejně užívá šlechtických titulů, erbů, řádů, vyznamenání, jež byly zákonem zrušeny, nebo kdo takovým způsobem hledí naznačiti své bývalé šlechtictví'' a ''kdo v tisku někomu dává zákonem zrušený titul šlechtický.''<ref>https://www.aspi.cz/products/lawText/1/1824/1/2/zakon-c-243-1920-sb-kterym-se-meni-zakon-o-zruseni-slechtictvi-radu-a-titulu?timeslice=23.10.1936</ref> Tato úprava byla převzata do zákona č. 268/1936 Sb., který navíc stanovil, že se zákaz vztahuje i československé občany v zahraničí. Tento zákon byl v roce 1949 zrušen a nahrazen zákonem č. 247/1949 Sb., který již sankční ustanovení za porušování zákona č. 61/1918 Sb. neobsahoval; v současnosti tak jeho porušení nezakládá přestupek ani trestný čin. |
|||
{| border=0 cellspacing=1 cellpadding=1 |
{| border=0 cellspacing=1 cellpadding=1 |
||
Verze z 10. 6. 2023, 12:30
Šlechtický titul a hodnost byly udělovány zejména v monarchiích panovníkem, který je fons honorum.[1] Udělením šlechtické hodnosti se osoba, a zpravidla i její potomci, stávají členy aristokracie. S udělením šlechtické hodnosti souvisí i její správné titulování: např. titulem šlechtické hodnosti krále je Veličenstvo, titulem hodnosti knížete je Jasnost, titulem hodnosti hraběte je hraběcí Milost atd. Šlechtická hodnost bývala spojená se zvláštní výsadou, například jako je právo nosit erb, právo pečetit červeným či zeleným voskem a účast na správě státu.
Šlechtické tituly v českých zemích
V českých zemích do roku 1848 mohl pouze šlechtic zasedat na zemském sněmu, vlastnit deskový statek či mohl vykonávat určité úřady. Poddanství a robotní povinnosti vůči šlechtě byly zrušeny 7. září 1848 císařem Ferdinandem I. na návrh říšského sněmu.
Po vzniku Československa byly šlechtictví a veškerá z něj plynoucí práva zrušeny zákonem č. 61/1918 Sb. z 10. prosince 1918. Rovněž byly zrušeny šlechtické tituly a bývalým šlechticům bylo zapovězeno, aby užívali svého rodného jména s přídomkem nebo dodatkem, vyznačujícím šlechtictví. Zákon je stále v platnosti. Protektorátní úřady jej sice v roce 1939 zrušily,[2] ale předpisy vydané v době okupace nebyly po válce uznány (byly prohlášeny za neplatné).[3]
Zákonem č. 243/1920 Sb. byly za porušování zákazu užívání šlechtických titulů a označování se za šlechtice, ač bylo šlechtictví zrušeno, doplněny sankce. Peněžitým trestem nebo krátkým vězením měl být potrestán každý, kdo úmyslně a veřejně užívá šlechtických titulů, erbů, řádů, vyznamenání, jež byly zákonem zrušeny, nebo kdo takovým způsobem hledí naznačiti své bývalé šlechtictví a kdo v tisku někomu dává zákonem zrušený titul šlechtický.[4] Tato úprava byla převzata do zákona č. 268/1936 Sb., který navíc stanovil, že se zákaz vztahuje i československé občany v zahraničí. Tento zákon byl v roce 1949 zrušen a nahrazen zákonem č. 247/1949 Sb., který již sankční ustanovení za porušování zákona č. 61/1918 Sb. neobsahoval; v současnosti tak jeho porušení nezakládá přestupek ani trestný čin.
Panovnické tituly
|
Vyšší šlechta (panstvo)
|
Nižší šlechta |
Šlechtické tituly v dalších zemích
Šlechtictví bylo i s tituly v Rakousku zrušeno zákonem ze dne 3. dubna 1919, který je platný dodnes.[5] Tedy "z právního hlediska byla monarchie v Rakousku odstraněna velmi důsledně, šlechtické tituly a přídomky jsou zakázány zákonem".[6]
Panovnické tituly
|
Vyšší šlechta (panstvo)
Nižší šlechta |
Následníci a děti panovníků
|
Následníci panovníků
|
Persie (Írán)Etiopie |
IndieČínaJaponskoStarověký Egypt |
Odkazy
Reference
- ↑ O řádech a neřádech [online]. historickaslechta.cz, autor: Petr Nohel [cit. 2019-08-29]. Dostupné online.
- ↑ https://www.aspi.cz/products/lawText/1/8085/0/2/vladni-narizeni-c-220-1939-sb-kterym-se-meni-zakon-ze-dne-10-prosince-1918-c-61-sb-z-a-n-jimz-se-zrusuji-slechtictvi-rady-a-tituly-ve-zneni-zakona-ze-dne-21-rijna-1936-c-268-sb-z-a-n-o-radech-a-titulech
- ↑ https://www.aspi.cz/products/lawText/1/11788/1/2?timeslice=31.12.9999
- ↑ https://www.aspi.cz/products/lawText/1/1824/1/2/zakon-c-243-1920-sb-kterym-se-meni-zakon-o-zruseni-slechtictvi-radu-a-titulu?timeslice=23.10.1936
- ↑ ATTLMAYR, Martin. Adelsaufhebung und das Gemeinschaftsrecht. Bemerkungen zum Vorlageverfahren VwGH 18.5.2009, EU 2009/0002 [online]. Jusportal.at, 2010 [cit. 2013-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-05. (německy)
- ↑ http://zpravy.ihned.cz/c1-52320010-rakousko-se-promenilo-v-cisarstvi-pohrbivalo-sveho-naslednika-trunu - Rakousko se proměnilo v císařství, pohřbívalo svého následníka trůnu
Literatura
- Bohumil Vykypěl: Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2011, ISBN 978-80-7422-110-1
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu šlechtický titul na Wikimedia Commons
- Jan Županič, Šlechtické tituly
