An-chuej: Porovnání verzí
m →Hospodářství: typo |
m →Dálnice: typos |
||
| (Není zobrazeno 48 mezilehlých verzí od 19 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox region |
{{Infobox - region |
||
| úřední název česky = Provincie An‑chuej |
|||
| vlajka = |
|||
| úřední název = 安徽省 |
|||
| článek o vlajce = |
|||
| znak = |
|||
| foto velikost = |
|||
| článek o znaku = |
|||
| hymna = |
|||
| vlajka = |
|||
| článek o hymně = |
|||
| motto = |
|||
| článek o vlajce = |
|||
| článek o mottu = |
|||
| překlad motta = |
|||
| znak velikost = |
|||
| mapa = Anhui in China (+all claims hatched).svg |
|||
| článek o znaku = |
|||
| popisek mapy = Provincie An-chuej (červeně) na mapě Číny |
|||
| hymna = |
|||
| status = [[Provincie v Čínské lidové republice|provincie]] |
|||
| článek o hymně = |
|||
| hlavní město = [[Che-fej]] |
|||
| motto = |
|||
| rozloha = 140139,85 |
|||
| článek o mottu = |
|||
| nejvyšší hora = [[Lien-chua-feng]] |
|||
| motto překlad = |
|||
| výška nejvyšší hory = 1873 |
|||
| mapa umístění = China Anhui.svg |
|||
| časové pásmo = |
|||
| mapa velikost = |
|||
| počet obyvatel = 61027171 |
|||
| mapa popis = Provincie An-chuej (červeně) v Čínské lidové republice |
|||
| obyvatelé aktuální k = 2020 |
|||
| mapa2 umístění = |
|||
| hdp = [[RMB|¥]] 70 321 (2021)<br/ >[[Americký dolar|$]] 10 823 |
|||
| mapa2 velikost = |
|||
| jazyk = [[čínština]] |
|||
| mapa2 popis = |
|||
| národnosti = [[Chanové]], [[Chuejové]] |
|||
| status = [[Čínské provincie|provincie]] |
|||
| náboženství = |
|||
| hlavní město = [[Che-fej]] |
|||
| forma administrativní jednotky = |
|||
| rozloha = 139 000 |
|||
| dělení jednotky = 16 [[Městská prefektura|městských prefektur]] |
|||
| nejvyšší hora = |
|||
| vznik = 1667 {{Malé|(založení provincie)}}<br />1952 {{Malé|(obnovení v rámci [[Čína|ČLR]])}} |
|||
| výška nejvyšší hory = |
|||
| titul představitele = Guvernér |
|||
| čas = |
|||
| představitel = [[Wang Čching-sien]] |
|||
| obyvatel = 59 500 510 |
|||
| titul představitele 2 = Tajemník KS Číny |
|||
| obyv.datum = 2010 |
|||
| představitel 2 = [[Chan Ťün (politik)|Chan Ťün]] |
|||
| hustota = 440 |
|||
| sídlo = |
|||
| HDP = 3 086 |
|||
| měna = [[RMB]] |
|||
| zkratka = |
|||
| národnosti = [[Chanové]], [[Chuejové]] |
|||
| nuts = |
|||
| náboženství = |
|||
| spz = 皖 (Wǎn) |
|||
| Součást státu = [[Čínská lidová republika]] |
|||
| předvolba = |
|||
| Forma administrativní jednotky = |
|||
| doména = |
|||
| Dělení jednotky = 16 městských prefektur |
|||
| web = http://english.ah.gov.cn/ |
|||
| Vznik = 1952 |
|||
| koláž = {{Koláž |
|||
| titul představitele = |
|||
| photo1a = El parque nacional de HuangShan. Un espectacular paisaje de montañas rocosas por encima de las nubes. (15732624395).jpg |
|||
| představitel = |
|||
| photo2a = Skylines of Hefei at Tianehu.jpg |
|||
| titul představitele 2 = |
|||
| photo2b = 安徽太平湖.jpg |
|||
| představitel 2 = |
|||
| photo3a = Bengbu Zhanggong Mountain and Zhanggong Lake.jpg |
|||
| sídlo = |
|||
| photo4a = |
|||
| měna = [[RMB]] |
|||
| size = 300| |
|||
| zkratka = |
|||
| spacing = 3 |
|||
| NUTS = |
|||
| color = #FFFFF |
|||
| SPZ = 皖 (Wǎn) |
|||
| border = 3 |
|||
| předvolba = |
|||
| color_border = #FFFFF |
|||
| doména = |
|||
| text = '''Od shora dolů, zleva doprava:''' 1. [[Žluté hory]], 2. [[Che-fej]], 3. [[Tchaj-pching-chu|Jezero Tchaj-pching]], 4. panorama města [[Peng-pu]] |
|||
| web = |
|||
}} |
|||
| úřední název jiný jazyk = {{Malé|{{Netučně|安徽省}}}} |
|||
| stát = Čína |
|||
}} |
|||
'''An-chuej''' ({{čínsky|výslovnost=zh-Anhui.ogg|znaky=安徽|pchin-jin=Ānhuī}}) je vnitrozemská [[Provincie v Číně|provincie]] [[Čína|Čínské lidové republiky]]. Nachází se ve [[Východní Čína|východní Číně]],<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Anhui {{!}} History, Map, Cities, Population, & Facts {{!}} Britannica |
|||
| periodikum = www.britannica.com |
|||
| url = https://www.britannica.com/place/Anhui |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2023-07-14 |
|||
}}</ref> v''' '''oblasti povodí [[Chuaj-che|řeky Chuaj]] a''' '''dolního toku [[Jang-c’-ťiang]], a''' '''sousedí s''' '''provinciemi [[Ťiang-su]], [[Če-ťiang]], [[Ťiang-si]], [[Chu-pej]], [[Che-nan]] a''' '''[[Šan-tung]].<ref name=":6">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Guo |
|||
| jméno = Rongxing |
|||
| titul = Regional China: A Business and Economic Handbook |
|||
| url = https://archive.org/details/regionalchinabus0000guor |
|||
| vydavatel = Palgrave Macmillan |
|||
| místo = Basingstoke |
|||
| rok vydání = 2013 |
|||
| počet stran = xxvii, 386 |
|||
| strany = [https://archive.org/details/regionalchinabus0000guor/page/10 10]–11 |
|||
| isbn = 978-1-137-28767-0 |
|||
| poznámka = [Dále jen Guo (2013)] |
|||
| jazyk = en |
|||
| ref = Guo (2013) |
|||
| typ refu = normální |
|||
}}</ref> Při celkové rozloze 140''' '''139 km² se An-chuej řadí mezi nejmenší čínské provincie,<ref name=":1" /> resp. jedná se o''' '''[[Seznam čínských administrativních jednotek podle rozlohy|22. největší administrativní celek provinční úrovně]].<ref name=":5">{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = 安徽省 (Provincie An-chuej) |
|||
| periodikum = 百度百科 (Encyklopedie Baidu) |
|||
| url = https://baike.baidu.com/item/%E5%AE%89%E5%BE%BD%E7%9C%81/526353 |
|||
| datum přístupu = 2023-07-14 |
|||
}}</ref> V''' '''roce 2020 populace An-chueje přesáhla 61 milionů, a je tak [[Seznam čínských administrativních jednotek podle počtu obyvatel|8. nejlidnatější]],<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3) |
|||
| vydavatel = National Bureau of Statistics of China |
|||
| url = http://www.stats.gov.cn/english/PressRelease/202105/t20210510_1817188.html |
|||
| datum vydání = 2021-05-11 |
|||
| datum přístupu = 2022-04-22 |
|||
}}</ref> a''' '''[[Seznam čínských provincií podle hustoty zalidnění|6. nejhustěji zalidněnou provincii]].<ref group="pozn.">Respektive 7. nejhustěji zalidněnou provincii, je-li započítána také Čínskou lidovou republikou nárokovaná [[Tchaj-wan (Čínská lidová republika)|provincie Tchaj-wan]]. Alternativně se jedná o 11. nejhustěji zalidněný celek na''' '''provinční úrovni, respektive 12., je-li započítána provincie Tchaj-wan.</ref> Hlavním a zároveň největším městem provincie je [[Che-fej]].<ref name=":1" /> |
|||
Provincie An-chuej byla ustavena roku [[1667]] za vlády císaře [[Kchang-si]], nicméně její území skýtá bohatou historii sahající tisíciletí do minulosti, jejíž vývoj silně ovlivnila lokace na pomezí [[Severní a jižní Čína|čínského severu a jihu]]. Celá provincie sestává ze tří geografických regionů – [[Chuaj-pej (region)|Chuaj-pej]], [[Ťiang-chuaj]] a [[Ťiang-nan]] – jež jsou definovány nejvýznamnějšími anchuejskými vodními toky, řekami Chuaj-che a Jang-c’-ťiang. Zatímco severní polovina provincie je převážně rovinatá, jih An-chueje je hornatou oblastí, v níž se mimo jiné nachází [[Žluté hory]] a starověké vesnice [[Si-ti]] a [[Chung-cchun]], oblasti na seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví]], [[Ťiou-chua-šan]], jedna ze [[Čtyři posvátné hory buddhismu|čtyř posvátných buddhistických hor]], či vrcholy [[Tchien-ču-šan]] a [[Tchien-tchang-čaj]] v [[Ta-pie-šan|pohoří Ta-pie]]. |
|||
'''An-chuej''' ({{čínsky|výslovnost=zh-Anhui.ogg|znaky=安徽|pinyin=Ānhuī}}) je [[Čínské provincie|provincie]] [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]]. Leží na východě země. Jejím správním střediskem je [[Che-fej]]. |
|||
== Název == |
== Název == |
||
Provincie svůj název získala ze [[Splynulina|splynutí]] jmen dvou měst – „An“ ({{Cizojazyčně|zh|安}}) podle [[An-čching]]u ({{Čínsky|zjednodušené=安庆|tradiční=安慶|pchin-jin=Ānqìng}}) a „Chuej“ ({{Cizojazyčně|zh|徽}}) podle [[Chuej-čou (region)|Chuej-čou]] ({{Čínsky|znaky=惠州|pchin-jin=Huìzhōu}}), nynějšího města [[Chuang-šan (prefektura)|Chuang-šan]].<ref name=":3">{{Citace monografie |
|||
Název „An-chuej“ bývá odvozován od jmen dvou měst na jihu této provincie – [[An-čching]]u a [[Chuej-čou]] (dnes [[Chuang-šan (město)|Chuang-šan]]). Čínská zkratka pro An-chuej je „Wan“ (podle dávného státu [[Stát Wan|Wan]] (皖), jakož i hory a řeky téhož jména). |
|||
| příjmení = Croddy |
|||
| jméno = Eric |
|||
| titul = China’s Provinces and Populations: A Chronological and Geographical Survey |
|||
| vydavatel = Springer |
|||
| místo = Cham |
|||
| rok vydání = 2022 |
|||
| počet stran = xxii, 821 |
|||
| strany = 51 |
|||
| isbn = 978-3-031-09165-0 |
|||
| doi = 10.1007/978-3-031-09165-0 |
|||
| poznámka = [Dále jen Croddy (2022)] |
|||
| jazyk = en |
|||
| ref = Croddy (2022) |
|||
| typ refu = normální |
|||
}}</ref> |
|||
Jednoznaková zkratka pro An-chuej, užívaná například na poznávacích značkách vozidel, je {{Cizojazyčně|zh|皖}} ({{Čínsky|český přepis=wan|pchin-jin=wǎn}}). Odvozená je podle jména starověkého [[Wan (stát)|státu Wan]], který na území dnešní An-chueje existoval za [[dynastie Čou]], v [[období Jar a podzimů]] a [[období válčících států]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
== Zeměpisné podmínky == |
|||
| příjmení = |
|||
=== Poloha === |
|||
| autor = Zeus Zou |
|||
Provincie An-chuej se rozkládá ve vnitrozemí východní Číny při dolním toku [[Řeka|řek]] [[Jang-c'-ťiang|Jang-c']] a [[Chuaj-che|Chuaj]]. Na východě hraničí s provinciemi [[Ťiang-su]] a [[Če-ťiang]], na jihu s provincií [[Ťiang-si]], na jihozápadě s [[Chu-pej]], na západě s [[Che-nan]] a na severu se krátce dotýká provincie [[Šan-tung]]. |
|||
| titul = How China's Provinces Came to Have Their Single Word Abbreviations |
|||
| periodikum = www.thebeijinger.com |
|||
| url = https://www.thebeijinger.com/blog/2020/05/11/stories-behind-single-word-abbreviations-chinese-provinces |
|||
| datum vydání = 2020-05-11 |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2023-08-14 |
|||
}}</ref> Oficiální zkratka An-chuje v [[Latinka|latinském písmu]] je AH.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Chinese Province Abbreviations {{!}} Cottongen |
|||
| periodikum = www.cottongen.org |
|||
| url = https://www.cottongen.org/data/nomenclatures/China_provinces |
|||
| datum přístupu = 2023-08-14 |
|||
}}</ref> |
|||
== Historie == |
|||
{{Podrobně|Dějiny An-chueje}} |
|||
[[Soubor:Huang shan resa huangshan6.jpg|thumb|220px|right|Chuang-šan v zimě]] |
|||
Provincie An-chuej sestává z několika výrazně odlišných částí. Sever a střed provincie představuje plochá krajina [[Velká čínská nížina|Velké čínské nížiny]], odvodňovaná řekou [[Chuaj-che|Chuaj]]. Dále k jihu se terén stává kopcovitějším. Jihem provincie protéká největší čínská řeka [[Jang-c'-ťiang|Jang-c']]. Na jihozápadě ohraničuje An-chuej [[pohoří]] [[Ta-pie-šan|Ta-pie]] a na jihovýchodě malebné hory [[Žluté hory|Chuang]] ({{Cizojazyčně|zh|黄山}}, v Česku známé pod názvem „Žluté hory“), zapsané na [[seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. V nich se nachází i nejvyšší bod celé provincie, ''Lotosová hora'' (1 864 m). V provincii An-chuej leží též jedna ze čtveřice [[Čtyři posvátné hory buddhismu|posvátných buddhistických hor]] [[Ťiou-chua-šan]] (1 342 m). Největším jezerem je s 800 km² [[Čchao-chu (jezero)|Čchao-chu]] v jihovýchodním sousedství hlavního města [[Che-fej]], jezery je poset zejména jih provincie podél řeky Jang-c'. Lesy pokrývají 12 % rozlohy provincie. |
|||
=== Prehistorie a starověk === |
|||
Ačkoliv byla moderní provincie An-chuej ustavena až v 17. století, její území skýtá bohatou historii sahající tisíciletí do minulosti.<ref name=":3" /> Na východě An-chueje v okrese [[Fan-čchang]] se nachází [[jeskyně Žen-c’]], nejstarší paleolitické naleziště se stopami lidské činnosti v [[Čína|Číně]].<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Zheng |
|||
| jméno = HongBo |
|||
| příjmení2 = Zhou |
|||
| jméno2 = YouSheng |
|||
| příjmení3 = Yang |
|||
| jméno3 = Qing |
|||
| titul = Spatial and temporal distribution of Neolithic sites in coastal China: Sea level changes, geomorphic evolution and human adaption |
|||
| periodikum = Science China Earth Sciences |
|||
| datum vydání = 2018-02-01 |
|||
| ročník = 61 |
|||
| číslo = 2 |
|||
| strany = 123–133 |
|||
| issn = 1869-1897 |
|||
| doi = 10.1007/s11430-017-9121-y |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = https://doi.org/10.1007/s11430-017-9121-y |
|||
| datum přístupu = 2023-07-18 |
|||
}}</ref> Tamější nalezené fosilie, kamenné nástroje a zvířecí kosti naznačující přítomnost [[Člověk vzpřímený|člověka vzpřímeného]] již před 2,25 miliony lety.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Ciochon |
|||
| jméno = Russell |
|||
| příjmení2 = Larick |
|||
| jméno2 = Roy |
|||
| titul = Early Homo erectus Tools in China |
|||
| periodikum = Archaeology Magazine Archive |
|||
| url = https://archive.archaeology.org/0001/newsbriefs/china.html |
|||
| rok vydání = 2000 |
|||
| měsíc vydání = leden/únor |
|||
| ročník = 53 |
|||
| číslo = 1 |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2023-07-18 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| autor = 宋婧祎 |
|||
| titul = Migration of early man clarified? |
|||
| periodikum = www.chinadaily.com.cn |
|||
| url = https://www.chinadaily.com.cn/a/201807/20/WS5b51fc76a310796df4df7c6d.html |
|||
| datum vydání = 2018-07-20 |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2023-07-18 |
|||
}}</ref> |
|||
V [[Neolit|mladší době kamenné]] na severu An-chueje, zejména v povodí řeky [[Chuaj-che|Chuaj]], vzkvétaly mnohé neolitické kultury, včetně [[Kultura Š’-šan-c’|Š’-šan-c’]], [[Kultura Ta-wen-kchou|Ta-wen-kchou]] a [[Kultura Lung-šan|kultury Lung-šan]], přičemž se jedná se o jednu z důležitých kolébek čínské civilizace.<ref name=":02">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Zhang |
|||
| jméno = Guangsheng |
|||
| příjmení2 = Zhu |
|||
| jméno2 = Cheng |
|||
| příjmení3 = Wang |
|||
| jméno3 = Jihuai |
|||
| titul = Environmental archaeology on Longshan Culture (4500–4000 aBP) at Yuhuicun Site in Bengbu, Anhui Province |
|||
| periodikum = Journal of Geographical Sciences |
|||
| datum vydání = 2010-06-01 |
|||
| ročník = 20 |
|||
| číslo = 3 |
|||
| strany = 455–468 |
|||
| issn = 1861-9568 |
|||
| doi = 10.1007/s11442-010-0455-8 |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = https://doi.org/10.1007/s11442-010-0455-8 |
|||
| datum přístupu = 2023-07-18 |
|||
}}</ref> Úpadek kultury Lung-šan ve 21. století př. n. l. a související klimatické podmínky jsou zřejmě historickým zdrojem mýtu o králi [[Jü Velký|Jü Velikém]], legendárním zakladateli [[Sia|dynastie Sia]], který údajně „zkrotil potopu“.<ref name=":03">{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Zhang |
|||
| jméno = Guangsheng |
|||
| příjmení2 = Zhu |
|||
| jméno2 = Cheng |
|||
| příjmení3 = Wang |
|||
| jméno3 = Jihuai |
|||
| titul = Environmental archaeology on Longshan Culture (4500–4000 aBP) at Yuhuicun Site in Bengbu, Anhui Province |
|||
| periodikum = Journal of Geographical Sciences |
|||
| datum vydání = 2010-06-01 |
|||
| ročník = 20 |
|||
| číslo = 3 |
|||
| strany = 455–468 |
|||
| issn = 1861-9568 |
|||
| doi = 10.1007/s11442-010-0455-8 |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = https://doi.org/10.1007/s11442-010-0455-8 |
|||
| datum přístupu = 2023-07-18 |
|||
}}</ref> Oblasti na jihu dnešní An-chueje, podél dolního toku [[Jang-c’-ťiang]], byly přechodným územím mezi vlivy čínského severu a jihu. Naleziště tamější [[Kultura Ling-ťia-tchan|kultury Ling-ťia-tchan]], přechodné kultury mezi dřívější [[Kultura Chung-šan|kulturou Chung-šan]] a pozdější [[Kultura Liang-ču|kulturou Liang-ču]], je ranou ukázkou teokratických [[Městský stát|městských států]] vznikajících v regionu.<ref>{{Citace sborníku |
|||
| příjmení = Childs-Johnson |
|||
| jméno = Elizabeth |
|||
| titul = The Jade Age Revisited, ca. 3500–2000 BCE |
|||
| příjmení sestavitele = Childs-Johnson |
|||
| jméno sestavitele = Elizabeth |
|||
| sborník = The Oxford Handbook of Early China |
|||
| vydavatel = Oxford University Press |
|||
| místo = New York |
|||
| rok = 2020 |
|||
| strany = 101–117, na s. 110 |
|||
| isbn = 9780199328369 |
|||
| doi = 10.1093/oxfordhb/9780199328369.013.5 |
|||
| jazyk = en |
|||
}}</ref> |
|||
Oblast povodí [[Chuaj-che]], zejména na jih od řeky, byla obývána domorodými národy [[Chuaj-i]] a nebyla pod přímou nadvládou [[dynastie Čou]].<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Li |
|||
| jméno = Feng 李峰 |
|||
| titul = The Study of Western Zhou History: A Response and a Methodological Explication |
|||
| periodikum = Early China |
|||
| datum vydání = 2011 |
|||
| ročník = 33 |
|||
| strany = 287–306, na s. 294 |
|||
| issn = 0362-5028 |
|||
| doi = 10.1017/S0362502800000316 |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = |
|||
| datum přístupu = 2023-08-07 |
|||
}}</ref> Jihovýchodní oblasti nynější An-chueje, jižně od Jang-c’-ťiang, byly součástí [[Paj-jüe|pajjüeského]] [[Jüe (stát)|státu Jüe]].<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Brindley |
|||
| jméno = Erica Fox |
|||
| titul = Ancient China and the Yue: Perceptions and Identities on the Southern Frontier, c. 400 BCE–50 CE |
|||
| vydavatel = Cambridge University Press |
|||
| místo = Cambridge |
|||
| rok vydání = 2015 |
|||
| počet stran = xxii, 280 |
|||
| strany = 32 |
|||
| isbn = 978-1-107-08478-0 |
|||
| poznámka = [Dále jen Brindley (2015)] |
|||
| jazyk = en |
|||
| ref = Brindley (2015) |
|||
| typ refu = normální |
|||
}}</ref> V [[období válčících států]] se An-chuej nakrátko ([[278 př. n. l.]]) stala posledním útočištěm státu [[Stát Čchu|Čchu]] poté, co se vojska státu [[Stát Čchin|Čchin]] zmocnila jejich hlavního území v dnešní provincii [[Chu-pej]]. |
|||
=== Rané císařské období === |
|||
Po [[Čchinské války sjednocení|sjednocení Číny]] [[Dynastie Čchin|dynastií Čchin]] roku [[221 př. n. l.]] a následném rozdělní říše na 36 [[Komandérie|komandérií]],<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Fairbank |
|||
| jméno = John King |
|||
| příjmení2 = Goldman |
|||
| jméno2 = Merle |
|||
| titul = China: A New History |
|||
| vydání = 2 |
|||
| vydavatel = Belknap Press of Harvard University Press |
|||
| místo = Cambridge (Mass.) |
|||
| rok vydání = 2006 |
|||
| počet stran = xx, 560 |
|||
| strany = 56 |
|||
| isbn = 978-0-674-01828-0 |
|||
| poznámka = [Dále jen Fairbank & Goldman (2006)] |
|||
| jazyk = en |
|||
| ref = Fairbank & Goldman (2006) |
|||
| typ refu = normální |
|||
}}</ref> území současné An-chueje připadalo mezi čtyři z nich: oblasti na sever od [[Chuaj-che]] ke komandériím [[Komandérie Tang|Tang]] a [[Komandérie S’-šuej|S’-šuej]], oblast mezi řekami Chuaj a Jang-c’ tvořilo [[Komandérie Ťiou-ťiang|komandérii Ťiou-ťiang]], a území na jih od Jang-c’-ťiang patřilo ke [[Komandérie Čang|komandérii Čang]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = History of Anhui province |
|||
| periodikum = www.chinadaily.com.cn |
|||
| url = http://www.chinadaily.com.cn/m/anhui/travel/2010-04/23/content_9768644.htm |
|||
| datum přístupu = 2023-08-17 |
|||
}}</ref> V roce [[209 př. n. l.]] ve [[Ta-ce-siang|vsi Ta-ce]], dnes u [[Su-čou (An-chuej)|Su-čou]] na severu An-chueje, vypuklo [[Čchen Šeng|Čchen Šengovo]] a [[Wu Kuang|Wu Kuangovo]] povstání, první vzpoura proti [[Říše Čchin|čchinské říši]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=52}} Po jejím rozpadu, v nastalém období [[Osmnáct království|osmnácti království]], oblasti centrální a jižní An-chueje náležely ke [[království Ťiou-ťiang]], zatímco severní An-chuej byla součástí [[království Západní Čchu]]. Bouřlivé [[interregnum]], známé jako [[čchu-chanská válka]], vyvrcholilo roku [[203 př. n. l.]] v [[Bitva u Kaj-sia|bitvě u Kaj-sia]], dnes v okrese [[Ku-čen]] na severu An-chueje, v níž [[Liou Pang]] z [[dynastie Chan]] porazil [[Siang Jü|Siang Jüho]], vládce Západní Čchu, a ustavil sjednocenou [[Říše Chan|říši Chan]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=52}} |
|||
V chanské říši bylo území An-chueje nejprve součástí pěti z deseti království, resp. knížectví, ustavených roku 206 př. n. l. ve východní části císařství;{{Sfn|Fairbank & Goldman (2006)|s=57}} jmenovitě [[knížectví Chuaj-nan]], [[Knížectví Lu-ťiang|Lu-ťiang]], [[Knížectví Cheng-šan|Cheng-šan]], [[Knížectví Lu-an|Lu-an]], [[Knížectví Wu|Wu]], [[Knížectví Chuaj-jang|Chuaj-jang]] a [[Knížectví Liang|Liang]].<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| titul = 安徽省 历史至今的变化 |
|||
| periodikum = k.sina.cn |
|||
| url = https://k.sina.cn/article_6427472081_17f1b70d1001003dhp.html?from=history |
|||
| datum vydání = 2018-01-11 |
|||
| datum přístupu = 2023-08-21 |
|||
}}</ref> Tato knížectví byla postupně omezována a jejich území byla přímo spravována jednotlivými menšími komandériemi.{{Sfn|Fairbank & Goldman (2006)|s=57}} V roce [[138 př. n. l.]], za vlády císaře [[Wu-ti (Chan)|Wu-tiho]], byla do regionu mezi Jang-c’-ťiang a Chuaj-che, konkrétně do komandérie Lu-ťiang, přesídlena část obyvatelstva [[království Tung-ou]].{{Sfn|Brindley (2015)|s=102–103}} V období Východní Chan komandérie na území dnešní provincie An-chuej náležely ke kontrolním oblastem [[Jang-čou (starověká Čína)|Jang-čou]], [[Sü-čou (starověká Čína)|Sü-čou]] a [[Jü-čou (starověká Čína)|Jü-čou]].<ref name=":4" /> |
|||
Na sklonku chanského období uzurpátor [[Jüan Šu]] obsadil Šou-čchun a v oblasti si vybudoval mocenskou základnu. Zemřel roku [[199]], nedlouho po své proklamaci císařem, načež jeho državu převzal vojevůdce [[Cchao Cchao]], zakladatel [[říše Wej]]. Roku 214 Cchao Cchaoův generál [[Čang Liao]] ve slavné [[Bitva u brodu Siao-jao|bitvě u brodu Siao-jao]] ubránil [[Che-fej]] před silami [[Sun Čchüan|Sun Čchüana]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} V následném [[období tří říší]] bylo území An-chueje rozděleno mezi severnější wejskou říši a jižnější říši [[Východní Wu]].<ref name=":4" /> Poté, co byla na místě říše Wej ustavena [[Říše Ťin (265–420)|říše Ťin]], a následně roku 280 dobyla říši Východní Wu, byla oblast An-chueje součástí znovusjednoceného císařství. Po oslabení moci říše Ťin během [[Nepokoje osmi knížat|nepokojů osmi knížat]] a následného vpádu tzv. [[Pět barbarských kmenů|pěti barbarských kmenů]] do severní Číny na počátku 4. století, se oblast severní An-chueje během [[Šestnáct států|období šestnácti států]] ocitla pod střídající se nadvládou [[Severní Chan (304–318)|Severní Chan]], [[Pozdní Čao]], [[Raná Jen|Rané Jen]], [[Raná Čchin|Rané Čchin]], [[Pozdní Čchin]], [[Pozdní Jen]] a dalších.<ref name=":4" /> Jižní části An-chueje zůstaly součástí říše Ťin, resp. [[Východní Ťin]]. |
|||
Roku [[383]] se říši Východní Ťin podařilo v [[Bitva u řeky Fej|bitvě u řeky Fej]] odrazit invazi Rané Čchin, jednoho ze šestnácti severních států, usilujících o sjednocení Číny.<ref>{{Citace sborníku |
|||
| příjmení = Holcombe |
|||
| jméno = Charles |
|||
| titul = Eastern Jin |
|||
| příjmení sestavitele = Dien |
|||
| jméno sestavitele = Albert E. |
|||
| příjmení sestavitele2 = Knapp |
|||
| jméno sestavitele2 = Keith N. |
|||
| sborník = The Cambridge History of China, Volume 2: The Six Dynasties, 220–589 |
|||
| vydavatel = Cambridge University Press |
|||
| místo = Cambridge |
|||
| rok = 2019 |
|||
| strany = 96–118, na s. 113 |
|||
| isbn = 978-1-107-02077-1 |
|||
| jazyk = en |
|||
}}</ref> Během následného [[Jižní a severní dynastie|období jižních a severních dynastií]] byl [[Ťiang-nan]] postupně součástí jižních států [[Liou Sung|Sung]], [[Jižní Čchi]], [[Liang (Jižní dynastie)|Liang]] a [[Čchen (Jižní dynastie)|Čchen]], region [[Ťiang-chuaj]] se stal častým bojištěm v severojižních válkách, přičemž jednotlivé jižní státy se opakovaně snažily o získání a udržení kontroly nad [[Chuaj-pej (region)|Chuaj-pejí]].<ref name=":4" /> |
|||
=== Vrcholné a pozdní císařské období === |
|||
Po znovusjednocení Číny [[Říše Suej|říší Suej]] roku 581 území současné An-chueje náleželo ke komandériím Lu-ťiang, Čchiao-ťün, Žu-jin, Chuaj-nan, Čung-li, Ke-jang, Tchung-an, Süan-čcheng, Sin-an a Li-jang.<ref name=":4" /> Za vlády císaře [[Wen-ti (Suej)|Wen-tiho]] region zaznamenal ekonomický rozvoj, nicméně během přechodu od říše Suej k říši Tchang byl sužován krvavými konflikty. Hospodářské prosperitě se oblast ale těšila i v následné [[Říše Tchang|říši Tchang]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} V tchangské říší území An-chueje náleželo ke třem z deseti [[Inspekční obvod|inspekčních obvodů ''tao'']], jmenovitě [[Obvod Che-nan|Che-nan]], [[Obvod Chuaj-nan|Chuaj-nan]] a [[Obvod Ťiang-nan-tung|Ťiang-nan-tung]]''.''<ref name=":4" /> Celková situace se změnila s [[Povstání An Lu-šana|povstáním An Lu-šana]] v polovině [[8. století]], které vyvolalo rozsáhlou devastaci; oblast severně od řeky Chuaj, na severu dnešní An-chueje, byla jednou z nejhůře zasažených v celé zemi. Ke konci tchangské říše, v poslední třetině [[9. století]], byl celý region dále také negativně poznamenán [[Povstání Chuang Čchaoa|povstáním Chuang Čchaoa]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} |
|||
Se zánikem tchangské říše na počátku [[10. století]] nastalo politicky nestabilní období [[Pět dynastií a deset říší|pěti dynastií a deseti říší]]. Zatímco regiony {{Popisek|Ťiang-nan|území jižně od dolního toku Jang-c’-ťiang, v rámci současné An-chueje její nejjižnější oblasti}} a {{Popisek|Ťiang-chuaj|území mezi řekami Chuaj a Jang-c’, centrální část současné An-chueje}} byly ovládány jihočínskými státy [[Wu (Deset říší)|Wu]] a poté [[Jižní Tchang]], území {{Popisek|Chuaj-peje|území na sever od řeky Chuaj, severní část současné An-chueje}} postupně náleželo státům [[Pozdní Liang]], [[Pozdní Tchang]], [[Pozdní Ťin (Pět dynastií)|Pozdní Ťin]], [[Pozdní Chan (Pět dynastií)|Pozdní Chan]] a [[Pozdní Čou]].<ref name=":4" /> Období skončilo s ustavením [[říše Sung]], jíž se území dnešní An-chueje stalo součástí, ačkoliv bylo rozděleno mezi několik různých správních celků, tzv. [[Fiskální oblast|fiskálních oblastí ''lu'']]. Za vlády císaře [[Chuej-cung (Sung)|Chuej-cunga]], v prvním roce éry Čeng-che (tj, roku 1111), se konkrétně jednalo o fiskální oblasti [[Ťiang-nan-tung]], [[Ťing-si-pej]], [[Ťing-tung-si]], [[Chuaj-nan-si]] a [[Chuaj-nan-tung]].<ref name=":4" /> Během [[12. století]] se sever An-chueje proměnil v pohraničí mezi ustupující říší [[Jižní Sung]] a rozmáhající se džürčenskou [[Říše Ťin (1115–1234)|říší Ťin]] na severu. Roku [[1161]] bylo v říční [[Bitva u Cchaj-š’|bitvě u Cchaj-š’]] u dnešního [[Ma-an-šan|Ma-an-šanu]] poraženo [[Wan-jen Liang|Wan-jen Liangovo]] invazní vojsko, což ukončilo ťinské ambice na dobytí celé Číny a znovusjednocení císařství.{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} |
|||
Po invazi mongolských vojsk do Číny a dobytí jak říše Ťin, tak říše Jižní Sung, se celé území An-chueje stalo součástí [[říše Jüan]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} V rámci nově zřízeného provinčního systémy území moderní provincie An-chuej náleželo k provinciím Chuaj-nan, resp. [[Ťiang-če]], a [[Che-nan-ťiang-pej]].<ref name=":4" /> S pádem říše Jüan během [[povstání rudých turbanů]] a následným založením [[říše Ming]] roku 1368 bylo území správně reorganizováno. Od vlády císaře [[Chung-wu]] bylo území současné An-chueje a sousedního [[Ťiang-su]] součástí jedné z centrálně řízených oblastí ''[[č’-li]]''. Během tohoto období bylo v regionu An-chueje ustaveno sedm prefektur; čtyři z nich jižně od Jang-c’-ťiang: [[Chuej-čou (region)|Chuej-čou]], [[Ning-kuo]], [[Tchaj-pching]] a [[Čch’-čou (prefektura)|Čch’-čou]], dvě severně od řeky: [[An-čching (prefektura)|An-čching]] a [[Lu-čou (prefektura)|Lu-čou]], a dále na sever prefektura [[Feng-jang (prefektura)|Feng-jang]]. Poté, co roku 1420 císař [[Jung-le]] určil [[Peking]] hlavním městem, bylo území An-chueje v rámci okolního regionu formálně ustaveno jižním přímo řízeným územím ''[[Nan č’-li|Nan-č’-li]]''.{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} |
|||
Na počátku 17. století se v regionu projevila klimatická anomálie známá jako [[malá doba ledová]]. Pokles teplot a extrémní počasí vyúsťující v nespočet neúrodných let, společně s nevolí či neschopností mingských císařů situaci řešit, vyvolalo množství rolnických povstání; roku [[1632]] jedno takové vypuklo i v oblasti dnešní An-chueje.{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} Kolaps mingské říše byl následován invazí [[Mandžuové|Mandžuů]] a založením [[říše Čching]]. Poté, co čchingská vojska roku [[1645]] dobyla [[Nanking]], byla na místě provincie Nan-č’-li ustavena provincie [[Ťiang-nan]]. Roku 1667 byl Ťiang-nan rozdělen ve dví, na [[Ťiang-su]] a An-chuej.{{Sfn|Croddy (2022)|s=54}} Od roku 1760 až do konce císařství v roce 1911, a následně také během prvních let republikánské éry, konkrétně do roku 1914, bylo město An-čching ustaveno hlavním městem provincie.<ref name=":2" /> |
|||
=== Moderní dějiny === |
|||
[[Povstání tchaj-pchingů]], které region zachvátilo na začátku druhé poloviny [[19. století]], následné dobytí [[Nanking|Nankingu]] a ustavení [[Nebeská říše velkého míru|Nebeské říše velkého míru]], jíž byla značná část An-chueje součástí, dovedlo provincii na pokraj ekonomického kolapsu. V 60. letech 19. století byla zejména jižní An-chuej postižena probíhajícími boji, v jejichž důsledku provincii opustilo značné množství uprchlíků. Demografický dopad povstání Tchaj-pchingů na An-chuej je srovnatelný s počtem úmrtí zapříčiněných pozdějším Velkým skokem vpřed.{{Sfn|Croddy (2022)|s=54}} |
|||
Po [[Sinchajská revoluce|Sinchajské revoluci]] a zániku císařství v roce 1911 se An-chuej stala součástí [[Čínská republika (1912–1949)|Čínské republiky]]. Během tzv. [[Éra militaristů|éry militaristů]] byla An-chuej střídavě pod kontrolou soupeřících frakcí a vojenských klik. [[Anchuejská klika]] nesla název provincie neboť právě z An-chueje pocházelo několik jejich vůdčích členů, včetně [[Tuan Čchi-žuej|Tuan Čchi-žueje]], [[Tuan Č’-kuej|Tuan Č’-kueje]], [[Ťin Jün-pcheng|Ťin Jün-pchenga]], a dalších. |
|||
V době tzv. [[Nankingská dekáda|Nankingské dekády]], tedy v letech 1929–1938, byl provinčním hlavním městem opět [[An-čching]].<ref name=":2" /> Během [[Druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko-japonské války]], resp. druhé světové války, byla An-chuej okupována japonskými silami. V roce 1938 se japonská loutková [[Reformovaná vláda Čínské republiky]] rozhodla přemístit hlavní město do [[Wu-chu]], blíže [[Nanking|Nankingu]], fakticky však provinční administrativa sídlila ve městě [[Peng-pu]] na severu provincie. Po reorganizaci Japonskem okupovaných území a ustavení [[Reorganizovaná národní vláda Čínské republiky|Reorganizované národní vlády]] pod vedením [[Wang Ťing-wej|Wang Ťing-weje]] v roce 1940 byl opět zvažován přesun hlavního města An-chueje do An-čchingu, nicméně ve skutečnosti až do konce války provinční hlavní město zůstalo v Peng-pu.<ref name=":2">{{Citace sborníku |
|||
| příjmení = Serfass |
|||
| jméno = David |
|||
| titul = Mapping China under Japanese Occupation: Spatial Confi gurations of State Power during Wartime, 1937–45 |
|||
| příjmení sestavitele = Baillargeon |
|||
| jméno sestavitele = David |
|||
| příjmení sestavitele2 = Taylor |
|||
| jméno sestavitele2 = Jeremy E. |
|||
| sborník = Spatial Histories of Occupation: Colonialism, Conquest and Foreign Control in Asia |
|||
| vydavatel = Bloomsbury |
|||
| rok = 2022 |
|||
| strany = 119–142, na s. 128–130 |
|||
| isbn = 978-1-3502-5261-5 |
|||
| jazyk = en |
|||
}}</ref> Po skončení druhé světové války bylo v roce [[1946]] hlavní město provincie přeneseno z [[An-čching]]u do [[Che-fej]]e. S dobytím provincie komunistickými silami v závěru [[Čínská občanská válka|čínské občanské války]] a následným založením [[Čína|Čínské lidové republiky]] byla provincie v roce [[1949]] rozdělena na [[Wan-pej (administrativní oblast)|Wan-pej]] a [[Wan-nan (administrativní oblast)|Wan-nan]], tedy „Severní An-chuej“ a „Jižní An-chuej,“ nicméně roku [[1952]] byly obě tyto administrativní oblasti opětovně sjednoceny.{{Sfn|Croddy (2022)|s=54}} |
|||
V letech 1958–1962 v důsledku maoistické kampaně [[Velký skok vpřed]] v provincii An-chuej zemřelo 6,3 milionů obyvatel. An-chuej byla nejpostiženější provincií v celé Číně. Zemědělský sektor provincie, která byla doposud známá jako „železná miska rýže,“ byl během Velkého skoku vpřed prakticky zničen.{{Sfn|Croddy (2022)|s=54}} |
|||
== Geografie == |
|||
=== Poloha a rozloha === |
|||
Provincie An-chuej se nachází ve vnitrozemí [[Východní Čína|východní Číny]], podle [[Zeměpisné souřadnice|zeměpisných souřadnic]] mezi 29°41′ a 34°38′ východní délky a 114°54′ a 119°37′ severní šířky.<ref name=":5" /> Rozléhá se v oblastech dolního a středního toku [[Jang-c’-ťiang]] a [[Chuaj-che]],<ref name=":5" /> a lze ji charakterizovat jeho ležící na pomezí [[Severní a jižní Čína|čínského severu a jihu]].<ref name=":3" /> An-chuej sousedí se šesti provinciemi. Na východě hraničí s provincií [[Ťiang-su]], na jihovýchodě s provincií [[Če-ťiang]], na jihu s provincií [[Ťiang-si]], na západě s provinciemi [[Chu-pej]] a [[Che-nan]], a na severu sdílí krátkou hranici s provincií [[Šan-tung]].<ref name=":5" /><ref name=":3" /> |
|||
Celková rozloha provincie An-chuej je 140 139,85 km²,<ref name=":7" /> z toho je souš přibližně 139,4 tisíc km².<ref name=":5" /> Provincie An-chuej představuje 1,45 % rozlohy [[Čína|Čínské lidové republiky]],<ref name=":6" /><ref name=":5" /> a je tak [[Seznam čínských administrativních jednotek podle rozlohy|22. největším celkem administrativní úrovně]].<ref name=":5" /> Ze severu na jih provincie měří přibližně 570 km, z východu na západ přibližně 450 km.<ref name=":6" /><ref name=":5" />[[Soubor:Huangshan pic 4.jpg|náhled|350x350bod|Panoramatický výhled na krajinu [[Žluté hory|Žlutých hor]]]] |
|||
[[Soubor:Jiuhuashan Tiantai.jpg|náhled|350x350pixelů|[[Chrám Tchien-tchaj]] v [[Ťiou-chua-šan|pohoří Ťiou-chua]]]] |
|||
=== Povrch === |
|||
An-chuej je topograficky rozmanitá provincie,{{Sfn|Guo (2013)|s=11}} kterou lze rozdělit na pět geomorfologických regionů: 1) rovinu řeky Chuaj, 2) pahorkatiny na ťiangchuajské plošině, 3) západoanchuejské pahorkatiny a hornatiny, 4) rovinu podél Dlouhé řeky, a 5) jihoanchuejské pahorkatiny a hornatiny.<ref name=":5" /> Z hlediska celkové rozlohy provincie rovina řeky Chuaj zaujímá 30,48 %, pahorkatiny na ťiangchuajské plošině 17,56 %, západoanchuejské pahorkatiny 9,99 %, rovina podél Dlouhé řeky 24,91 % a oblast jihoanchuejských pahorkatin a hornatin představuje 16,70 % rozlohy provincie.<ref name=":5" /> |
|||
Sever provincie náleží k [[Velká čínská nížina|Velké čínské nížině]], oblast na pomezí centrální a severní An-chueje je součástí roviny v povodí Chuaj-che. Zatímco obě tyto oblasti jsou velmi ploché a rovinaté, v jižnějších částech provincie terén vykazuje vyšší míru výškové členitosti.{{Sfn|Guo (2013)|s=11}} Jih An-chueje zasahuje do oblasti severního okraje [[Jihočínská hornatina|Jihočínské hornatiny]], konkrétně do východní větve systému [[Ťiangnanská hornatina|Ťiangnanské hornatiny]].<ref name=":8">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Horálek |
|||
| jméno = Adam |
|||
| titul = Geografie Číny: učební materiál pro studenty sinologie |
|||
| vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci |
|||
| místo = Olomouc |
|||
| rok vydání = 2013 |
|||
| počet stran = 180 |
|||
| strany = 24 |
|||
| isbn = 978-80-244-3839-9 |
|||
| poznámka = [Dále jen Horálek (2013)] |
|||
| ref = Horálek (2013) |
|||
| typ refu = normální |
|||
}}</ref> |
|||
Na jihozápadě An-chueje, u hranice s [[Che-nan|Che-nanem]] a [[Chu-pej|Chu-pejí]], severně od [[Jang-c’-ťiang|Dlouhé řeky]], se táhne [[Ta-pie-šan|pohoří Ta-pie]].<ref name=":5" /> Jeho nejvyšší horou je [[Tchien-ču-šan]],<ref name=":9">{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Anhui Mountains |
|||
| periodikum = PeakVisor |
|||
| url = https://peakvisor.com/adm/anhui.html |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2023-08-29 |
|||
}}</ref> dosahující výšky 1760 [[Nadmořská výška|m n. m.]] Jedná se o pohoří východozápadního směru,{{Sfn|Horálek (2013)|s=26}} tvořící jak předěl mezi Velkou čínskou nížinou a Jihočínskými hornatinami,<ref name=":8" /> tak [[rozvodí]] povodí řeky [[Chuaj-che]] na severu provincie a [[Povodí Jang-c’-ťiangu|povodí Jang-c’-ťiang]] na jihu.<ref name=":9" /> |
|||
Na jihu provincie, jižně od Dlouhé řeky, se nachází tři velká pohoří či horské systémy: ''Chuang-šan'' neboli [[Žluté hory]], [[Ťiou-chua-šan]], a systém pohoří [[Tchien-mu-šan|Tchien-mu]]–[[Paj-ťi-šan|Paj-ťi]]. Mezi těmito třemi pohořími se rozléhají údolí řek [[Sin-an-ťiang]], [[Šuej-jang-ťiang]] a [[Čching-i-ťiang]]; region tak má zvlněný reliéf, který postupně klesá od středů horských pásem k říčním údolím.<ref name=":5" /> Nejvyšším bodem provincie An-chuej je [[Lien-chua-feng]], neboli ''Lotosový vrch'', nacházející se ve Žlutých horách, dosahující výšky 1873 [[Nadmořská výška|m n. m.]]<ref name=":5" /><ref name=":9" /> |
|||
[[Žluté hory]] jsou komplexní horský systém o délce cca. 250 km, táhnoucí se od hranice provincie [[Ťiang-si]] (resp. od oblasti východně od [[Pcho-jang-chu|jezera Pcho-jang]]), z jihozápadu na severovýchod, až na východ městské prefektury [[Süan-čcheng]].<ref name=":10">{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Huang Mountains {{!}} Mountain System in Anhui, China, Mount Huang, Scenic Area {{!}} Britannica |
|||
| periodikum = www.britannica.com |
|||
| url = https://www.britannica.com/place/Huang-Mountains |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2023-08-30 |
|||
}}</ref> [[Ťiou-chua-šan]], neboli pohoří Ťiou-chua, se táhne rovnoběžně podél jižního břehu Jang-c’-ťiang, severně od Žlutých hor,<ref name=":10" /> přičemž se jedná o větev tohoto pohoří.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = 九华山 (Ťiou-chua-šan) |
|||
| periodikum = 百度百科 (Encyklopedie Baidu) |
|||
| url = https://baike.baidu.com/item/%E4%B9%9D%E5%8D%8E%E5%B1%B1/7008?fromModule=lemma_inlink |
|||
| datum přístupu = 2023-08-30 |
|||
}}</ref> Ťiou-chua-šan je také jedna ze čtyř [[Čtyři posvátné hory buddhismu|posvátných buddhistických hor]].<ref name=":9" /> |
|||
=== Podnebí === |
=== Podnebí === |
||
An-chuej se nachází v přechodné zóně mezi [[Mírný pás|mírným]] a [[Subtropický pás|subtropickým klimatickým pásem]].{{Sfn|Guo (2013)|s=11–12}} Území na sever od řeky Chuaj má [[Mírné podnebí|teplé mírné polovlhké podnebí]] ovlivněné monzuny (dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace]] typ ''Cfa''), na jih od řeky Chuaj převládá [[vlhké subtropické podnebí]] ovlivněné monzuny (typ ''Cwa''). Hlavními charakteristikami anchuejského podnebí jsou výrazné monzuny, čtyři rozlišitelná roční období, proměnlivá a teplá jara, koncentrované letní deště, příjemné podzimy a chladné zimy.<ref name=":5" /> Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 14–17 °C, průměrná teplota v lednu mezi -1–2°C na severu provincie, a 0–3°C na jihu. V červenci teplotní průměry přesahují 28–29°C.{{Sfn|Guo (2013)|s=11–12}}<ref name=":5" /> Průměrný roční úhrn [[Srážky|srážek]] se pohybuje v rozmezí 773–1670 mm; vyšší míra srážek je zejména v hornatých oblastech na jihu provincie, rovinatý sever je zpravidla sušší.<ref name=":5" /> |
|||
Podnebí přechází od mírného na severu po subtropické v jižních částech provincie. Protože An-chuej leží nepříliš hluboko ve vnitrozemí, střetávají se zde pevninské a přímořské vlivy, což má za následek poměrně nestálé počasí. Průměrné teploty v oblasti [[Che-fej]]e se pohybují kolem 15 °C (1 °C v lednu a 27 °C v červenci). Roční úhrn srážek je velmi proměnlivý od 700 mm v nížinách na severu až po 2 000 mm v jižních horách. |
|||
[[Soubor:姥山岛文峰塔上看巢湖.jpg|náhled|350x350pixelů|Výhled na [[Čchao-chu (jezero)|jezero Čchao]] z pagody Wen-feng na ostrově Lao-šan uprostřed jezera.]] |
|||
=== |
=== Vodstvo === |
||
V provincii An-chuej se nachází více než 2 000 řek. Kromě [[Sin-an-ťiang|řeky Sin-an]] na jihu provincie, která náleží do povodí [[Čchien-tchang|řeky Čchien-tchang]], jsou všechny řeky v An-chueji součástí [[povodí]] dvou hlavních toků: [[Jang-c’-ťiang]] a [[Chuaj-che|Chuej-che]]. Jang-c’-ťiang, neboli ''Dlouhá řeka'', do An-chueje přitéká z okresu [[Chu-kchou (Ťiang-si)|Chu-kchou]] v provincii [[Ťiang-si]], dále teče od jihozápadu An-chueje směrem na severovýchod, až do okresu [[Che (An-chuej)|Che]], za nímž vstupuje do provincie [[Ťiang-su]]. Rozloha [[Povodí Jang-c’-ťiangu|povodí Dlouhé řeky]] v An-chueji číní 66 tisíc km². Délka řeky, konkrétně úseku dolního toku, který An-chuejí protéká, má 416 km. Tok Chuaj-che na severu provincie činí zhruba 430 km, tok řeky Sin-an v An-chueji měří 242 km.<ref name=":5" /> |
|||
{| |
|||
| |
|||
V An-chuej se také nachází více než 580 jezer, s celkovou plochou 1 750 km². Mezi nimi je 12 velkých a 37 středně velkých jezer. Tato jezera se převážně nacházejí podél Dlouhé řeky a Chuaj-che a jejich celková rozloha činí 1 250 km². V povodí řeky Chuaj se nachází jezera [[Ba-li-che]], [[Čcheng-si-chu|Čcheng-si]], [[Čcheng-tung-chu|Čcheng-tung]], [[Ťiao-kang-chu|Ťiao-kang]], [[Wa-pu-chu|Wa-pu]], [[Kao-tchang-chu|Kao-tchang]], [[Chua-jüan-chu|Chua-jüan]], [[Nü-šan-chu|Nü-šan]], [[Čchi-li-chu|Čchi-li]], [[I-chu]], a [[Jang-chu]]. Na jihu provincie, v povodí řeky Jang-c’-ťiang se nachází jezera [[Čchao-chu (jezero)|Čchao]], [[Nan-i-chu|Nan-i]], [[Lung-kan-chu|Lung-kan]], [[Chuang-chu|Chuang]], [[Ta-kuan-chu|Ta-kuan]], [[Pcho-chu|Pcho]], [[Wu-čchang-chu|Wu-čchang]], [[Cchaj-c’-chu|Cchaj-c’]], [[Paj-ting-chu|Paj-ting]], [[Čchen-jao-chu|Čchen-jao]], [[Šeng-ťin-chu|Šeng-ťin]], [[Chuang-pchi-chu|Chuang-pchi]] a [[Š’-ťiou-chu|Š’-ťiou]]. Jezero Čchao, neboli ''Čchao-chu'', nacházející se jihovýchodně [[Che-fej|Che-feje]], je se svou rozlohou 770 km² největším jezerem v provincii An-chuej a 5. největším sladkovodním jezerem v Číně.<ref name=":5" /> Dále na jihu provincie se mezi Žlutými horami a pohořím Ťiou-ťiang nachází jezero [[Tchaj-pching-chu|Tchaj-pching]]. |
|||
* [[Che-fej]] ({{Cizojazyčně|zh|合肥}}) |
|||
* [[An-čching]] ({{Cizojazyčně|zh|安庆}}) |
|||
* [[Chuang-šan (město)|Chuang-šan]] ({{Cizojazyčně|zh|黄山}}) |
|||
* [[Tchung-ling]] ({{Cizojazyčně|zh|铜陵}}) |
|||
| |
|||
* [[Ma-an-šan]] ({{Cizojazyčně|zh|马鞍山}}) |
|||
* [[Chuaj-nan]] ({{Cizojazyčně|zh|淮南}}) |
|||
* [[Peng-pu]] ({{Cizojazyčně|zh|蚌埠}}) |
|||
* [[Po-čou]] ({{Cizojazyčně|zh|亳州}}) |
|||
|} |
|||
== Administrativní členění == |
== Administrativní členění == |
||
Do roku 2011 se provincie An-chuej členila na 17 [[Městská prefektura|městských prefektur]], po rozdělení [[Čchao-chu]] (巢湖市) mezi tři sousední městské prefektury, oficiálně oznámeném 22. srpna 2011, jich zůstalo šestnáct.<ref>{{Citace elektronické monografie |
Do roku 2011 se provincie An-chuej členila na 17 [[Městská prefektura|městských prefektur]], po rozdělení [[Čchao-chu (prefektura)|Čchao-chu]] ({{Cizojazyčně|zh|巢湖市}}) mezi tři sousední městské prefektury, oficiálně oznámeném 22. srpna 2011, jich zůstalo šestnáct.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = Wen |
| příjmení = Wen |
||
| jméno = Shiyou |
| jméno = Shiyou |
||
| titul = Anhui Redraws Boundaries in Three-way City Split |
| titul = Anhui Redraws Boundaries in Three-way City Split |
||
| Řádek 94: | Řádek 406: | ||
| místo = |
| místo = |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110901014430/http://english.caijing.com.cn/2011-08-30/110834324.html |
|||
| datum archivace = 2011-09-01 |
|||
| nedostupné = ano |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie |
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| Řádek 104: | Řádek 419: | ||
| místo = |
| místo = |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}}</ref> |
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> |
||
{| class="wikitable" |
{| class="wikitable" style="font-size:smaller; text-align:center; margin-left: auto; margin-right: auto; border: none;" |
||
|+ Členění provincie An-chuej na městské prefektury |
|||
|- |
|- |
||
! |
!Mapa provincie |
||
!{{Popisek|Kód|Kód správního členění Čínské lidové republiky}} |
|||
! rowspan="2"|# |
|||
! Název |
|||
! colspan="3"| Název městské prefektury (čínsky) |
|||
!Rozloha<ref name=":7">{{Citace elektronického periodika |
|||
! rowspan="2"|Sídelní [[městský obvod]] |
|||
| titul = 地级以上行政区 [Administrativní oblasti prefekturní a vyšší úrovně] |
|||
| periodikum = www.xzqh.org |
|||
| url = http://www.xzqh.org/old/waiguo/asia/1001-2.htm |
|||
| jazyk = zh |
|||
| url archivu = https://web.archive.org/web/20230103211035/http://www.xzqh.org/old/waiguo/asia/1001-2.htm |
|||
| datum archivace = 2023-01-03 |
|||
| datum přístupu = 2023-01-02 |
|||
}}</ref><br />{{Malé|(km²)}} |
|||
!Počet obyvatel<ref name=":7" /><br />{{Malé|(2020)}} |
|||
|- |
|- |
||
| rowspan="18" |<div style="position: relative" class="center">{{Image label begin|image=Administrative Division Anhui.svg|width=530|link=|font-size=90%}} |
|||
![[český přepis čínštiny|český přepis]] |
|||
{{Image label|x=450|y=620|scale=600/1000|text='''[[Che-fej]]'''}} |
|||
![[Čínské znaky|znaky]] |
|||
{{Image label|x=590|y=750|scale=600/1000|text='''[[Wu-chu]]'''}} |
|||
![[pchin-jin]] |
|||
{{Image label|x=440|y=345|scale=600/1000|text='''[[Peng-pu]]'''}} |
|||
{{Image label|x=340|y=470|scale=600/1000|text='''[[Chuaj-nan]]'''}} |
|||
{{Image label|x=615|y=665|scale=600/1000|text='''[[Ma-an-šan]]'''}} |
|||
{{Image label|x=305|y=200|scale=600/1000|text='''[[Chuaj-pej]]'''}} |
|||
{{Image label|x=470|y=825|scale=600/1000|text='''[[Tchung-ling]]'''}} |
|||
{{Image label|x=270|y=880|scale=600/1000|text='''[[An-čching]]'''}} |
|||
{{Image label|x=540|y=1030|scale=600/1000|text=[[Chuang-šan (prefektura)|'''Chuang-šan''']]}} |
|||
{{Image label|x=550|y=460|scale=600/1000|text='''[[Čchu-čou]]'''}} |
|||
{{Image label|x=120|y=390|scale=600/1000|text='''[[Fu-jang]]'''}} |
|||
{{Image label|x=450|y=200|scale=600/1000|text=[[Su-čou (An-chuej)|'''Su-čou''']]}} |
|||
{{Image label|x=240|y=640|scale=600/1000|text='''[[Lu-an]]'''}} |
|||
{{Image label|x=240|y=280|scale=600/1000|text='''[[Po-čou]]'''}} |
|||
{{Image label|x=445|y=940|scale=600/1000|text='''[[Čch’-čou]]'''}} |
|||
{{Image label|x=690|y=860|scale=600/1000|text='''[[Süan-čcheng]]'''}} |
|||
</div></div> |
|||
!340000 |
|||
!'''Provincie An-chuej''' |
|||
|'''140 139,85''' |
|||
|'''61 027 171''' |
|||
|- |
|- |
||
! colspan="4" style="background: LightBlue" |'''[[Městská prefektura]]''' |
|||
|rowspan=17|[[Soubor:AnhuiMap.png|260px]] |
|||
|- |
|- |
||
!340100 |
|||
|1 |
|||
![[Che-fej]] |
|||
|11''' '''445,1 |
|||
|合肥市 |
|||
|9''' '''369''' '''881 |
|||
|Héféi Shì |
|||
|[[Lu-jang]] |
|||
|- |
|- |
||
!340200 |
|||
|2 |
|||
![[Wu-chu]] |
|||
|6''' '''026,1 |
|||
|安庆市 |
|||
|3''' '''644''' '''420 |
|||
|Ānqìng Shì |
|||
|[[Jing-ťiang]] |
|||
|- |
|- |
||
!340300 |
|||
|3 |
|||
![[Peng-pu]] |
|||
|5''' '''950,7 |
|||
|蚌埠市 |
|||
|3''' '''296''' '''408 |
|||
|Bèngbù Shì |
|||
|[[Lung-c'-chu]] |
|||
|- |
|- |
||
!340400 |
|||
|4 |
|||
![[Chuaj-nan]] |
|||
|5''' '''532,3 |
|||
|亳州市 |
|||
|3''' '''033''' '''528 |
|||
|Bózhōu Shì |
|||
|[[Čchiao-čcheng]] |
|||
|- |
|- |
||
!340500 |
|||
|5 |
|||
![[Ma-an-šan]] |
|||
|4''' '''049,1 |
|||
|池州市 |
|||
|2''' '''159''' '''930 |
|||
|Chízhōu Shì |
|||
|[[Kuej-čch']] |
|||
|- |
|- |
||
!340600 |
|||
|6 |
|||
![[Chuaj-pej]] |
|||
|2''' '''741,4 |
|||
|滁州市 |
|||
|1''' '''970''' '''265 |
|||
|Chúzhōu Shì |
|||
|[[Lang-ja]] |
|||
|- |
|- |
||
!340700 |
|||
|7 |
|||
![[Tchung-ling]] |
|||
|2''' '''935,7 |
|||
|阜阳市 |
|||
|1''' '''311''' '''726 |
|||
|Fǔyáng Shì |
|||
|[[Jing-čou]] |
|||
|- |
|- |
||
!340800 |
|||
|8 |
|||
![[An-čching]] |
|||
|13''' '''524,9 |
|||
|淮北市 |
|||
|4''' '''165''' '''284 |
|||
|Huáiběi Shì |
|||
|[[Lie-šan]] |
|||
|- |
|- |
||
!341000 |
|||
|9 |
|||
![[Chuang-šan (prefektura)|Chuang-šan]] |
|||
|[[Chuaj-nan]] |
|||
|9''' '''678,4 |
|||
|淮南市 |
|||
|1''' '''330''' '''565 |
|||
|Huáinán Shì |
|||
|[[Tchien-ťia-an]] |
|||
|- |
|- |
||
!341100 |
|||
|10 |
|||
![[Čchu-čou]] |
|||
|[[Chuang-šan (prefektura)|Chuang-šan]] |
|||
|13''' '''516,0 |
|||
|黄山市 |
|||
|3''' '''987''' '''054 |
|||
|Huángshān Shì |
|||
|[[Tchun-si]] |
|||
|- |
|- |
||
!341200 |
|||
|11 |
|||
![[Fu-jang (An-chuej)|Fu-jang]] |
|||
|[[Lu-an]] |
|||
|10''' '''118,2 |
|||
|六安市 |
|||
|8''' '''200''' '''264 |
|||
|Lù'ān Shì |
|||
|[[Ťin-an]] |
|||
|- |
|- |
||
!341300 |
|||
|12 |
|||
![[Su-čou (An-chuej)|Su-čou]] |
|||
|[[Ma-an-šan]] |
|||
|9''' '''938,8 |
|||
|马鞍山市 |
|||
|5''' '''324''' '''476 |
|||
|Mǎ'ānshān Shì |
|||
|[[Jü-šan (městský obvod)|Jü-šan]] |
|||
|- |
|- |
||
!341500 |
|||
|13 |
|||
![[Lu-an]] |
|||
|[[Su-čou (An-chuej)|Su-čou]] |
|||
|15''' '''450,8 |
|||
|宿州市 |
|||
|4''' '''393''' '''699 |
|||
|Sùzhōu Shì |
|||
|[[Jung-čchiao]] |
|||
|- |
|- |
||
!341600 |
|||
|14 |
|||
![[Po-čou]] |
|||
|8''' '''521,2 |
|||
|铜陵市 |
|||
|4''' '''996''' '''844 |
|||
|Tónglíng Shì |
|||
|[[Tchung-kuan-šan]] |
|||
|- |
|- |
||
!341700 |
|||
|15 |
|||
![[Čch’-čou]] |
|||
|8''' '''398,7 |
|||
|芜湖市 |
|||
|1''' '''342''' '''764 |
|||
|Wúhú Shì |
|||
|[[Ťing-chu]] |
|||
|- |
|- |
||
!341800 |
|||
|16 |
|||
![[Süan-čcheng]] |
|||
|12''' '''312,6 |
|||
|宣城市 |
|||
|2''' '''500''' '''063 |
|||
|Xuānchéng Shì |
|||
|[[Süan-čou]] |
|||
|} |
|} |
||
== |
== Obyvatelstvo == |
||
Podle [[Sedmé sčítání lidu Čínské lidové republiky|Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky]] v roce 2020 v An-chueji žilo 61 027 171 obyvatel, což představuje 4,32 % celkové populace [[Čína|Čínské lidové republiky]].<ref name=":32">{{Citace elektronického periodika |
|||
Nynější provincie An-chuej vznikla rozdělením dosavadní provincie [[Ťiang-nan]] na An-chuej a [[Ťiang-su]] v roce [[1666]]. Zatímco severní část provincie historicky vždy tíhla k provincii [[Che-nan]], oblasti podél Jang-c' jsou kulturně blízké provinciím [[Chu-pej]] a [[Ťiang-su]]. Hory na samém jihu jsou pak svérázným regionem samy o sobě. |
|||
| titul = Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3) |
|||
| periodikum = National Bureau of Statistics of China |
|||
| url = http://www.stats.gov.cn/english/PressRelease/202105/t20210510_1817188.html |
|||
| datum vydání = 2021-05-11 |
|||
| datum přístupu = 2023-09-02 |
|||
}}</ref> |
|||
== Politika == |
|||
{{Podrobně|Představitelé An-chueje}} |
|||
{| class="wikitable" |
|||
! colspan="3" |Současní nejvyšší představitelé provincie An-chuej |
|||
|- |
|||
!Úřad |
|||
!Jméno |
|||
!Nástup do úřadu |
|||
|- |
|||
|[[Soubor:Danghui.svg|25x25pixelů]] Tajemník anchuejského provinčního výboru [[Komunistická strana Číny|KS Číny]] |
|||
|style="text-align:center;" |[[Chan Ťün (politik)|Chan Ťün]]<br /><small>韩俊</small> |
|||
|březen 2023 |
|||
|- |
|||
|[[Soubor:National Emblem of the People's Republic of China (2).svg|27x27pixelů]] Guvernér Lidové vlády provincie An-chuej |
|||
|style="text-align:center;" |[[Wang Čching-sien]]<br /><small>王清宪</small> |
|||
|únor 2021 |
|||
|- |
|||
|[[Soubor:National Emblem of the People's Republic of China (2).svg|27x27pixelů]] Předseda anchuejského provinčního lidového shromáždění |
|||
|style="text-align:center;" |[[Chan Ťün (politik)|Chan Ťün]]<br /><small>韩俊</small> |
|||
|březen 2023 |
|||
|- |
|||
|[[Soubor:Chinese People's Political Consultative Conference logo.svg|26x26pixelů]] Předseda anchuejského provinčního výboru [[Čínské lidové politické poradní shromáždění|ČLPPS]] |
|||
|style="text-align:center;" |[[Tchang Liang-č’]]<br />唐良智 |
|||
|leden 2022 |
|||
|} |
|||
== Ekonomika == |
|||
[[Soubor:Anhui Province Product Exports (2020).svg|náhled|400x400pixelů|Struktura exportu provincie An-chuej (2020)]] |
|||
Do roku 1949 byla An-chuej považována za jednu z ekonomicky nejzaostalejších provincií [[Východní Čína|východní Číny]]. Většina obyvatelstva žila na venkově a kvůli nevhodnému využívání vodních zdrojů bylo zemědělství na nízké úrovni. Těžba nerostných zdrojů byla málo rozvinutá.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Anhui - Economy {{!}} Britannica |
|||
| periodikum = www.britannica.com |
|||
| url = https://www.britannica.com/place/Anhui/Climate#ref71168 |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2022-04-23 |
|||
}}</ref> |
|||
Průmyslově nejrozvinutější jsou kromě hlavního města [[Che-fej]] také [[Wu-chu]] a zejména [[Ma-an-šan]] s velkými ocelárnami. [[Černé uhlí]] se těží u města [[Chuaj-nan]] a [[Měď|měděné]] rudy u [[Tung-ling]]u. Ve Žlutých horách je významnou složkou hospodářství i turistický ruch. Velkou atrakcí jsou například starobylé vesnice [[Si-ti]] a [[Chung-cchun]], zapsané od roku [[2000]] na [[seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. |
|||
V roce 2020 dosáhl [[hrubý domácí produkt]] provincie 3,868 bilionů [[Čínský jüan|jüanů]] (594 miliard [[Americký dolar|USD]],13,4 bilionů [[Koruna česká|CZK]]). Oproti roku 2019 vzrostl o 3,9 %. Na tvorbě [[Hrubý domácí produkt|HDP]] An-chueje se v roce 2020 podle [[Ekonomický sektor|sektorového hlediska]] podílel [[primární sektor]] 8,2 %, [[sekundární sektor]] 40,5 % a [[terciární sektor]] 51,3 %.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Statistical Communiqué of Anhui on the 2020 National Economic and Social Development [1] |
|||
| periodikum = |
|||
| vydavatel = Anhui Provincial Bureau of Statistics |
|||
| url = http://english.ah.gov.cn/AboutAnhui/StatisticalCommunique/554039281.html |
|||
| datum vydání = 2021-03-15 |
|||
| datum přístupu = 2022-04-23 |
|||
| url archivu = https://web.archive.org/web/20220103181309/http://english.ah.gov.cn/AboutAnhui/StatisticalCommunique/554039281.html |
|||
| datum archivace = 2022-01-03 |
|||
}}</ref> An-chuej je součástí ekonomické oblasti delty řeky Jang-'c, nicméně ekonomika provincie zaostává v porovnání se sousedním [[Če-ťiang|Če-ťiangem]], [[Ťiang-su]] a [[Šanghaj|Šanghají]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Lee |
|||
| jméno = Amanda |
|||
| titul = Chinese city facing ‘win or die’ situation after economy failed to grow in 2021 |
|||
| periodikum = South China Morning Post |
|||
| url = https://www.scmp.com/economy/economic-indicators/article/3164260/china-gdp-city-eastern-anhui-province-facing-win-or-die |
|||
| datum vydání = 2022-01-21 |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2022-04-23 |
|||
}}</ref> |
|||
=== Zemědělství === |
|||
Hlavními plodinami v An-chueji je [[rýže]], pěstovaná v povodí [[Jang-c’-ťiang|Jang-c'-ťiang]], a [[pšenice]], pěstována v relativně sušších oblastech severně od řeky [[Chuaj-che|Chuaj]]. Na většině polí se sklízí dvakrát ročně. An-chuej je také jedním z nejvýznamnějších producentů [[Sója luštinatá|sóji]] v Číně; sója je pěstována zejména na severu provincie, střídavě s pšenicí a ječmenem. Hlavními průmyslovými plodinami jsou [[řepka olejka]], [[bavlna]], [[Čajovník čínský|čaj]], [[přadné rostliny]] a [[tabák]]. Pěstuje se také [[konopí]], [[juta]] a [[Ramie sněhobílá|ramie]].<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Anhui - Agriculture {{!}} Britannica |
|||
| periodikum = www.britannica.com |
|||
| url = https://www.britannica.com/place/Anhui/Agriculture |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2022-04-23 |
|||
}}</ref> |
|||
An-chuej je již od 7. století také známá produkcí čaje, který se vyvážel do zbytku Číny i dále do zahraničí. Na konci 19. století a počátku 20. století došlo k útlumu produkce, později k opětovnému oživení. Ceněný byl zejména černý čaj [[Keemun]] (祁门红茶). Čaj je v An-chueji pěstován zejména na svazích pohoří [[Ta-pie-šan|Ta-pie]] a v horách [[Paj-ťi-šan|Paj-ťi]], na hranicích An-chueje a [[Če-ťiang|Če-ťiangu]].<ref name=":0" /> |
|||
V letech 1937–1949, během [[Druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko-japonské války]] a následné druhé fáze [[Čínská občanská válka|čínské občanské války]], bylo v regionu vykáceno mnoho [[Morušovník|morušovníků]], aby byly partyzánské síly zbaveny možného krytí. Od té doby došlo k obnově morušovníků a pro potřeby [[hedvábnictví]] je chován [[bourec morušový]] i [[martináč čínský]].<ref name=":0" /> |
|||
Hlavním zdrojem masa v An-chueji jsou [[Prase domácí|prasata]], ve stále vyšší míře se na severu provincie také chovají [[Ovce domácí|ovce]]. Mnohá jezera a řeky jsou bohatá na ryby, zejména [[Kapr obecný|kapry]] a [[Cejnek malý|cejnky]]. [[Jang-c’-ťiang|Jang-'c-ťiang]] je využívána pro [[Akvakultura|akvakulturní]] chov ryb.<ref name=":0" /> |
|||
== Doprava == |
|||
[[Soubor:Anqing Yangtze River Bridge.JPG|náhled|270x270pixelů|[[Most přes Jang-c’-ťiang v An-čchingu]] na [[Dálnice G50 Šanghaj – Čchung-čching|dálnici G50 Šanghaj – Čchung-čching]]]] |
|||
=== Silniční === |
|||
První dálnice byla v An-chueji otevřena v roce 1991.<ref name=":11">{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Fourteenth Five-Year Plan Anhui plans to build 2,660 kilometers of expressways |
|||
| periodikum = Seetao |
|||
| url = https://www.seetao.com/details/129867.html |
|||
| datum vydání = 2021-12-21 |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2023-09-06 |
|||
}}</ref> K roku 2016 An-chuejí procházelo 35 dálnic a 8 národních dálnic. Celková délka silniční a dálniční sítě v provincii činila 198 000 km, z toho 4 543 km tvořily dálnice a 2 623 km tvořily silnice první třídy.<ref name=":5" /> K roku 2021 délka dálnic v provincii již přesáhovala 5 000 km, s plánovaným cílem 6 800 km v roce 2025. Celková délka dálniční sítě v An-chueji by měla v roce 2035 dosahovat 10 165 km, a tvořit síť „pěti vertikálních a deseti horizontálních“ dálnic.<ref name=":11" /> |
|||
==== Dálnice ==== |
|||
* [[Soubor:China Expwy G3 sign no name.svg|20x20pixelů]] [[Dálnice G3 Peking – Tchaj-pej]] |
|||
V nejstarších dobách za vlády [[Šang|dynastie Šang]] ([[16. století př. n. l.|16.]] až [[11. století př. n. l.]]) obývaly většinu dnešní provincie An-chuej nečínské kmeny, označované souhrnně jako [[Tung-i]]. Jedno z šangských sídelních měst ''Po'' (亳) se nacházelo poblíž dnešního [[Po-čou]] na severu provincie. |
|||
* [[Soubor:China Expwy G36 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G36 Nanking – Luo-jang]] |
|||
* [[Soubor:China_Expwy_G40_sign_no_name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G40 Šanghaj – Si-an]] |
|||
* [[Soubor:China Expwy G42 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G42 Šanghaj – Čcheng-tu]] |
|||
* [[Soubor:China Expwy G4212 sign no name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G4212 Che-fej – An-čching]] |
|||
* [[Soubor:China Expwy G50 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G50 Šanghaj – Čchung-čching]] |
|||
* [[Soubor:China Expwy G56 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G56 Chang-čou – Žuej-li]] |
|||
=== Letecká === |
|||
V [[období Válčících států]] se An-chuej nakrátko ([[278 př. n. l.]]) stala posledním útočištěm státu [[Stát Čchu|Čchu]] poté, co se vojska státu [[Stát Čchin|Čchin]] zmocnila jejich hlavního území v dnešní provincii [[Chu-pej]]. |
|||
V An-chueji je v provozu 6 civilních letišť (z nichž 2 jsou mezinárodní),<ref name=":5" /> přičemž další 3 letiště jsou ve výstavbě. Největším letištěm v An-chueji je [[mezinárodní letiště Che-fej Sin-čchiao]], obsluhující oblast provinčního hlavního města. Letiště bylo otevřeno v květnu 2013, přičemž nahradilo starší [[letiště Che-fej Luo-kang]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Hefei Xinqiao International Airport |
|||
| url = https://www.airport-technology.com/projects/hefei-xinqiao-international-airport/ |
|||
| místo = airport-technology.com |
|||
| datum vydání = 2013-07-23 |
|||
| datum přístupu = 2023-09-07 |
|||
| jazyk = en-US |
|||
}}</ref> Druhým letištěm zajišťující mezinárodní spojení je [[mezinárodní letiště Chuang-šan Tchun-si]], a je zároveň druhé největší letiště v provincii.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Huangshan Tunxi International Airport: Flights, Location & Transfer to Mount Huangshan 2023 |
|||
| periodikum = www.chinadiscovery.com |
|||
| url = https://www.chinadiscovery.com/huangshan-tours/huangshan-airport.html |
|||
| datum přístupu = 2023-09-08 |
|||
}}</ref> Dále jsou v provozu [[Letiště Fu-jang Si-kuan]], [[Letiště An-čching Tchien-ču-šan]], [[Letiště Čch'-čou Ťiou-chua-šan]] a od roku 2021 také [[Letiště Wu-chu Süan-čou]], které nahradilo starší [[Letiště Wu-chu Wan-li]], nadále sloužící výhradně jako základna [[Letectvo Čínské lidové republiky|Letectva Čínské lidové osvobozenecké armády]]. |
|||
Ve výstavbě jsou [[Letiště Su-čou Ta-tien]], [[Letiště Peng-pu Tcheng-chu]] a [[Letiště Po-čou]]. |
|||
Poté, za dynastií [[Dynastie Čchin|Čchin]] a [[Dynastie Chan|Chan]], náleželo území dnešní provincie k několika různým [[Komandérie|komandériím]]. Na sklonku chanského období se zde uzurpátor [[Jüan Šu]] nakrátko prohlásil císařem, ale po jeho smrti roku [[199]] jeho država přešla pod vládu dalšího z mocných, jímž byl [[Cchao Cchao]], zakladatel [[království Wej]], jednoho ze [[Tři království|Tří království]]. |
|||
=== Železniční === |
|||
V následujících stoletích tento kraj uprostřed rozpadlé říše často střídal vládce. Roku [[383]] se na řece [[Fej-šuej|Fej]] odehrála významná bitva, v níž se jihočínské dynastii [[Dynastie Východní Ťin|Východní Ťin]] podařilo odvrátit nápor jednoho ze šestnácti severních království, čímž se znovusjednocení Číny oddálilo o dvě staletí. |
|||
Provinční hlavní město [[Che-fej]] slouží jako významný železniční uzel a tudíž celou provincií prochází množství vysokorychlostních železničních tratí. [[Vysokorychlostní trať Šanghaj – Wu-chan – Čcheng-tu]] provincii protíná ve východozápadním směru, konkrétně její dvě sekce: [[vysokorychlostní trať Che-fej – Nanking]] a [[vysokorychlostní trať Che-fej – Wu-chan]]. Spojení se sousední provincií [[Ťiang-si]] na jihu a dále s pobřežní provincií [[Fu-ťien]] zajišťuje [[vysokorychlostní trať Che-fej – Fu-čou]], součást budovaného [[Vysokorychlostní železniční koridor Peking – Tchaj-pej|vysokorychlostního železničního koridoru Peking – Tchaj-pej]]. V opačném, severním směru je součástí tohoto koridoru [[vysokorychlostní trať Che-fej – Peng-pu]]. |
|||
[[Vysokorychlostní trať Šang-čchiou – Chang-čou]] spojuje An-chuej s provincií [[Che-nan]] na severozápadu, v An-chueji prochází městy [[Po-čou]], [[Fu-jang (An-chuej)|Fu-jang]], [[Chuaj-nan]], [[Che-fej]], [[Ma-an-šan]], [[Wu-chu]], [[Süan-čcheng]] a dále pokračuje na jihovýchod do sousední provincie [[Če-ťiang]]. Do provozu byla trať uvedena ve dvou fázích a to v letech 2019 a 2020. |
|||
Za dynastií [[Dynastie Suej|Suej]] a [[Dynastie Tchang|Tchang]] nastala opět doba relativního klidu a prosperity, teprve ve [[12. století]] se An-chuej na čas zase proměnila v pohraničí mezi říšemi [[Dynastie Sung|Jižní Sung]] na jihu a [[Dynastie Ťin (1115-1234)|Ťin]] na severu. |
|||
V letech 2020 a 2021 byla zprovozněna [[vysokorychlostní trať Che-fej – An-čching – Ťiou-ťiang]], která je součást budovaného [[Vysokorychlostní železniční koridor Peking – Hong-Kong (Tchaj-pej)|vysokorychlostního železničního koridoru Peking – Hong-Kong (Tchaj-pej)]]. Trať spojuje An-chuej se sousední provincií [[Ťiang-si]] na jihu. |
|||
Za [[dynastie Ming]], kdy byl jedním ze dvou oficiálních hlavních měst [[Nanking]], ležící v těsném východním sousedství An-chuej v dnešní provincii [[Ťiang-su]], byla oblast těchto dvou provincií přímo spravována ústřední vládou pod označením ''[[Č'-li|Nan-č'-li]]'' ({{Cizojazyčně|zh|南直隸}}, „Jižní přímá správa“). |
|||
Kromě tratí vysokorychlostních An-chuejí probíhá také [[železniční trať Che-fej – Ťiou-ťiang]], [[železniční trať Nanking – Si-an]] a další. |
|||
V polovině [[17. století]] nová mandžuská [[dynastie Čching]] zrušila metropolitní status jižní oblasti (pod přímou správou ponechala jen oblast [[Peking]]u) a přeměnila ji v provincii [[Ťiang-nan]], která byla záhy rozdělena na [[Ťiang-su]] a An-chuej. |
|||
=== Metro a monorail === |
|||
Významnější administrativní změna přišla až v roce [[1946]], kdy bylo hlavní město provincie přeneseno z [[An-čching]]u do [[Che-fej]]e. Na počátku [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]] ([[1949]]) došlo k pokusu o rozdělení provincie na severní a jižní část (Wan-pej a Wan-nan), ale tyto změny byly rychle odvolány ([[1952]]). |
|||
Systémy hromadné městské železniční či drážní dopravy jsou v An-chueji v provozu ve dvou městech: [[metro]] v [[Che-fej|Che-feji]], provinčním hlavním městě, a [[monorail]] ve [[Wu-chu]]. První linka [[Metro v Che-feji|metra v Che-feji]] byla uvedena do provozu v roce 2016. Na konci roku 2021 bylo v provozu již pět linek obsluhující 131 stanic. Délka sítě dosahovala 156 km. V plánu je výstavba celkem 8 linek metra do roku 2025. |
|||
[[Monorail ve Wu-chu]] je v provozu od konce roku 2021. Současná sít o délce 46 km sestává ze dvou linek obsluhující 36 stanic. Celý systém by dle plánu mělo tvořit celkem pět linek. |
|||
== Hospodářství == |
|||
Provincie An-chuej tradičně patří k ekonomicky nejzaostalejším oblastem Číny. V přepočtu [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele dosahuje pouze třetinové úrovně sousedních provincií [[Če-ťiang]] a [[Ťiang-su]]. Průmyslově nejrozvinutější jsou kromě hlavního města [[Che-fej]] také [[Wu-chu]] a zejména [[Ma-an-šan]] s velkými ocelárnami. [[Černé uhlí]] se těží u města [[Chuaj-nan]] a [[Měď|měděné]] rudy u [[Tung-ling]]u. Většina obyvatelstva je však stále živa ze zemědělské výroby. Na severu provincie se pěstuje [[pšenice]] a [[batáty]], jižně od řeky [[Chuaj-che|Chuaj]] převládá [[rýže]], doprovázená pšenicí. Ve Žlutých horách je významnou složkou hospodářství i turistický ruch. Velkou atrakcí jsou například starobylé vesnice [[Si-ti]] a [[Chung-cchun]], zapsané od roku [[2000]] na [[seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. |
|||
== Zajímavosti == |
== Zajímavosti == |
||
Z města [[Po-čou]] podle tradice pocházela legendární hrdinka [[Chua Mu-lan]]. |
Z města [[Po-čou]] podle tradice pocházela legendární hrdinka [[Chua Mu-lan]]. |
||
== |
== Odkazy == |
||
<references/> |
|||
== |
=== Poznámky === |
||
<references group="pozn." /> |
|||
* [http://www.ah.gov.cn Oficiální stránky provinční správy (čínsky, anglicky)] |
|||
=== Reference === |
|||
{{Čínská lidová republika}} |
|||
<references /> |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Commons}} |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
* [https://web.archive.org/web/20170125203042/http://www.ah.gov.cn/ Oficiální stránky provinční správy (čínsky, anglicky)] |
|||
{{ |
{{Čína}} |
||
{{An-chuej}} |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Čína|Geografie}} |
|||
[[Kategorie:Provincie Čínské lidové republiky]] |
|||
[[Kategorie:An-chuej| ]] |
[[Kategorie:An-chuej| ]] |
||
[[Kategorie:Provincie v Číně]] |
|||
[[Kategorie:Provincie pod vládou Nebeské říše velkého míru]] |
[[Kategorie:Provincie pod vládou Nebeské říše velkého míru]] |
||
Aktuální verze z 3. 9. 2024, 23:04
| Provincie An‑chuej 安徽省 | |
|---|---|
    Od shora dolů, zleva doprava: 1. Žluté hory, 2. Che-fej, 3. Jezero Tchaj-pching, 4. panorama města Peng-pu | |
| Geografie | |
 Provincie An-chuej (červeně) na mapě Číny | |
| Hlavní město | Che-fej |
| Status | provincie |
| Souřadnice | 31°50′ s. š., 117° v. d. |
| Rozloha | 140 139,85 km² |
| Nejvyšší bod | Lien-chua-feng (1873 m n. m.) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 61 027 171 (2020) |
| Hustota zalidnění | 435,5 obyv./km² |
| HDP/obyv. | ¥ 70 321 (2021) $ 10 823 |
| Jazyk | čínština |
| Národnostní složení | Chanové, Chuejové |
| Správa regionu | |
| Stát |  Čína |
| Podřízené celky | 16 městských prefektur |
| Vznik | 1667 (založení provincie) 1952 (obnovení v rámci ČLR) |
| Guvernér | Wang Čching-sien |
| Tajemník KS Číny | Chan Ťün |
| Měna | RMB |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | 皖 (Wǎn) |
| Oficiální web | english |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
An-chuej (
Provincie An-chuej byla ustavena roku 1667 za vlády císaře Kchang-si, nicméně její území skýtá bohatou historii sahající tisíciletí do minulosti, jejíž vývoj silně ovlivnila lokace na pomezí čínského severu a jihu. Celá provincie sestává ze tří geografických regionů – Chuaj-pej, Ťiang-chuaj a Ťiang-nan – jež jsou definovány nejvýznamnějšími anchuejskými vodními toky, řekami Chuaj-che a Jang-c’-ťiang. Zatímco severní polovina provincie je převážně rovinatá, jih An-chueje je hornatou oblastí, v níž se mimo jiné nachází Žluté hory a starověké vesnice Si-ti a Chung-cchun, oblasti na seznamu světového dědictví, Ťiou-chua-šan, jedna ze čtyř posvátných buddhistických hor, či vrcholy Tchien-ču-šan a Tchien-tchang-čaj v pohoří Ta-pie.
Název
[editovat | editovat zdroj]Provincie svůj název získala ze splynutí jmen dvou měst – „An“ (安) podle An-čchingu (čínsky pchin-jinem Ānqìng, znaky zjednodušené 安庆, tradiční 安慶) a „Chuej“ (徽) podle Chuej-čou (čínsky pchin-jinem Huìzhōu, znaky 惠州), nynějšího města Chuang-šan.[5]
Jednoznaková zkratka pro An-chuej, užívaná například na poznávacích značkách vozidel, je 皖 (čínsky v českém přepisu wan, pchin-jinem wǎn). Odvozená je podle jména starověkého státu Wan, který na území dnešní An-chueje existoval za dynastie Čou, v období Jar a podzimů a období válčících států.[6] Oficiální zkratka An-chuje v latinském písmu je AH.[7]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Prehistorie a starověk
[editovat | editovat zdroj]Ačkoliv byla moderní provincie An-chuej ustavena až v 17. století, její území skýtá bohatou historii sahající tisíciletí do minulosti.[5] Na východě An-chueje v okrese Fan-čchang se nachází jeskyně Žen-c’, nejstarší paleolitické naleziště se stopami lidské činnosti v Číně.[8] Tamější nalezené fosilie, kamenné nástroje a zvířecí kosti naznačující přítomnost člověka vzpřímeného již před 2,25 miliony lety.[9][10]
V mladší době kamenné na severu An-chueje, zejména v povodí řeky Chuaj, vzkvétaly mnohé neolitické kultury, včetně Š’-šan-c’, Ta-wen-kchou a kultury Lung-šan, přičemž se jedná se o jednu z důležitých kolébek čínské civilizace.[11] Úpadek kultury Lung-šan ve 21. století př. n. l. a související klimatické podmínky jsou zřejmě historickým zdrojem mýtu o králi Jü Velikém, legendárním zakladateli dynastie Sia, který údajně „zkrotil potopu“.[12] Oblasti na jihu dnešní An-chueje, podél dolního toku Jang-c’-ťiang, byly přechodným územím mezi vlivy čínského severu a jihu. Naleziště tamější kultury Ling-ťia-tchan, přechodné kultury mezi dřívější kulturou Chung-šan a pozdější kulturou Liang-ču, je ranou ukázkou teokratických městských států vznikajících v regionu.[13]
Oblast povodí Chuaj-che, zejména na jih od řeky, byla obývána domorodými národy Chuaj-i a nebyla pod přímou nadvládou dynastie Čou.[14] Jihovýchodní oblasti nynější An-chueje, jižně od Jang-c’-ťiang, byly součástí pajjüeského státu Jüe.[15] V období válčících států se An-chuej nakrátko (278 př. n. l.) stala posledním útočištěm státu Čchu poté, co se vojska státu Čchin zmocnila jejich hlavního území v dnešní provincii Chu-pej.
Rané císařské období
[editovat | editovat zdroj]Po sjednocení Číny dynastií Čchin roku 221 př. n. l. a následném rozdělní říše na 36 komandérií,[16] území současné An-chueje připadalo mezi čtyři z nich: oblasti na sever od Chuaj-che ke komandériím Tang a S’-šuej, oblast mezi řekami Chuaj a Jang-c’ tvořilo komandérii Ťiou-ťiang, a území na jih od Jang-c’-ťiang patřilo ke komandérii Čang.[17] V roce 209 př. n. l. ve vsi Ta-ce, dnes u Su-čou na severu An-chueje, vypuklo Čchen Šengovo a Wu Kuangovo povstání, první vzpoura proti čchinské říši.[18] Po jejím rozpadu, v nastalém období osmnácti království, oblasti centrální a jižní An-chueje náležely ke království Ťiou-ťiang, zatímco severní An-chuej byla součástí království Západní Čchu. Bouřlivé interregnum, známé jako čchu-chanská válka, vyvrcholilo roku 203 př. n. l. v bitvě u Kaj-sia, dnes v okrese Ku-čen na severu An-chueje, v níž Liou Pang z dynastie Chan porazil Siang Jüho, vládce Západní Čchu, a ustavil sjednocenou říši Chan.[18]
V chanské říši bylo území An-chueje nejprve součástí pěti z deseti království, resp. knížectví, ustavených roku 206 př. n. l. ve východní části císařství;[19] jmenovitě knížectví Chuaj-nan, Lu-ťiang, Cheng-šan, Lu-an, Wu, Chuaj-jang a Liang.[20] Tato knížectví byla postupně omezována a jejich území byla přímo spravována jednotlivými menšími komandériemi.[19] V roce 138 př. n. l., za vlády císaře Wu-tiho, byla do regionu mezi Jang-c’-ťiang a Chuaj-che, konkrétně do komandérie Lu-ťiang, přesídlena část obyvatelstva království Tung-ou.[21] V období Východní Chan komandérie na území dnešní provincie An-chuej náležely ke kontrolním oblastem Jang-čou, Sü-čou a Jü-čou.[20]
Na sklonku chanského období uzurpátor Jüan Šu obsadil Šou-čchun a v oblasti si vybudoval mocenskou základnu. Zemřel roku 199, nedlouho po své proklamaci císařem, načež jeho državu převzal vojevůdce Cchao Cchao, zakladatel říše Wej. Roku 214 Cchao Cchaoův generál Čang Liao ve slavné bitvě u brodu Siao-jao ubránil Che-fej před silami Sun Čchüana.[22] V následném období tří říší bylo území An-chueje rozděleno mezi severnější wejskou říši a jižnější říši Východní Wu.[20] Poté, co byla na místě říše Wej ustavena říše Ťin, a následně roku 280 dobyla říši Východní Wu, byla oblast An-chueje součástí znovusjednoceného císařství. Po oslabení moci říše Ťin během nepokojů osmi knížat a následného vpádu tzv. pěti barbarských kmenů do severní Číny na počátku 4. století, se oblast severní An-chueje během období šestnácti států ocitla pod střídající se nadvládou Severní Chan, Pozdní Čao, Rané Jen, Rané Čchin, Pozdní Čchin, Pozdní Jen a dalších.[20] Jižní části An-chueje zůstaly součástí říše Ťin, resp. Východní Ťin.
Roku 383 se říši Východní Ťin podařilo v bitvě u řeky Fej odrazit invazi Rané Čchin, jednoho ze šestnácti severních států, usilujících o sjednocení Číny.[23] Během následného období jižních a severních dynastií byl Ťiang-nan postupně součástí jižních států Sung, Jižní Čchi, Liang a Čchen, region Ťiang-chuaj se stal častým bojištěm v severojižních válkách, přičemž jednotlivé jižní státy se opakovaně snažily o získání a udržení kontroly nad Chuaj-pejí.[20]
Vrcholné a pozdní císařské období
[editovat | editovat zdroj]Po znovusjednocení Číny říší Suej roku 581 území současné An-chueje náleželo ke komandériím Lu-ťiang, Čchiao-ťün, Žu-jin, Chuaj-nan, Čung-li, Ke-jang, Tchung-an, Süan-čcheng, Sin-an a Li-jang.[20] Za vlády císaře Wen-tiho region zaznamenal ekonomický rozvoj, nicméně během přechodu od říše Suej k říši Tchang byl sužován krvavými konflikty. Hospodářské prosperitě se oblast ale těšila i v následné říši Tchang.[22] V tchangské říší území An-chueje náleželo ke třem z deseti inspekčních obvodů tao, jmenovitě Che-nan, Chuaj-nan a Ťiang-nan-tung.[20] Celková situace se změnila s povstáním An Lu-šana v polovině 8. století, které vyvolalo rozsáhlou devastaci; oblast severně od řeky Chuaj, na severu dnešní An-chueje, byla jednou z nejhůře zasažených v celé zemi. Ke konci tchangské říše, v poslední třetině 9. století, byl celý region dále také negativně poznamenán povstáním Chuang Čchaoa.[22]
Se zánikem tchangské říše na počátku 10. století nastalo politicky nestabilní období pěti dynastií a deseti říší. Zatímco regiony Ťiang-nan a Ťiang-chuaj byly ovládány jihočínskými státy Wu a poté Jižní Tchang, území Chuaj-peje postupně náleželo státům Pozdní Liang, Pozdní Tchang, Pozdní Ťin, Pozdní Chan a Pozdní Čou.[20] Období skončilo s ustavením říše Sung, jíž se území dnešní An-chueje stalo součástí, ačkoliv bylo rozděleno mezi několik různých správních celků, tzv. fiskálních oblastí lu. Za vlády císaře Chuej-cunga, v prvním roce éry Čeng-che (tj, roku 1111), se konkrétně jednalo o fiskální oblasti Ťiang-nan-tung, Ťing-si-pej, Ťing-tung-si, Chuaj-nan-si a Chuaj-nan-tung.[20] Během 12. století se sever An-chueje proměnil v pohraničí mezi ustupující říší Jižní Sung a rozmáhající se džürčenskou říší Ťin na severu. Roku 1161 bylo v říční bitvě u Cchaj-š’ u dnešního Ma-an-šanu poraženo Wan-jen Liangovo invazní vojsko, což ukončilo ťinské ambice na dobytí celé Číny a znovusjednocení císařství.[22]
Po invazi mongolských vojsk do Číny a dobytí jak říše Ťin, tak říše Jižní Sung, se celé území An-chueje stalo součástí říše Jüan.[22] V rámci nově zřízeného provinčního systémy území moderní provincie An-chuej náleželo k provinciím Chuaj-nan, resp. Ťiang-če, a Che-nan-ťiang-pej.[20] S pádem říše Jüan během povstání rudých turbanů a následným založením říše Ming roku 1368 bylo území správně reorganizováno. Od vlády císaře Chung-wu bylo území současné An-chueje a sousedního Ťiang-su součástí jedné z centrálně řízených oblastí č’-li. Během tohoto období bylo v regionu An-chueje ustaveno sedm prefektur; čtyři z nich jižně od Jang-c’-ťiang: Chuej-čou, Ning-kuo, Tchaj-pching a Čch’-čou, dvě severně od řeky: An-čching a Lu-čou, a dále na sever prefektura Feng-jang. Poté, co roku 1420 císař Jung-le určil Peking hlavním městem, bylo území An-chueje v rámci okolního regionu formálně ustaveno jižním přímo řízeným územím Nan-č’-li.[22]
Na počátku 17. století se v regionu projevila klimatická anomálie známá jako malá doba ledová. Pokles teplot a extrémní počasí vyúsťující v nespočet neúrodných let, společně s nevolí či neschopností mingských císařů situaci řešit, vyvolalo množství rolnických povstání; roku 1632 jedno takové vypuklo i v oblasti dnešní An-chueje.[22] Kolaps mingské říše byl následován invazí Mandžuů a založením říše Čching. Poté, co čchingská vojska roku 1645 dobyla Nanking, byla na místě provincie Nan-č’-li ustavena provincie Ťiang-nan. Roku 1667 byl Ťiang-nan rozdělen ve dví, na Ťiang-su a An-chuej.[24] Od roku 1760 až do konce císařství v roce 1911, a následně také během prvních let republikánské éry, konkrétně do roku 1914, bylo město An-čching ustaveno hlavním městem provincie.[25]
Moderní dějiny
[editovat | editovat zdroj]Povstání tchaj-pchingů, které region zachvátilo na začátku druhé poloviny 19. století, následné dobytí Nankingu a ustavení Nebeské říše velkého míru, jíž byla značná část An-chueje součástí, dovedlo provincii na pokraj ekonomického kolapsu. V 60. letech 19. století byla zejména jižní An-chuej postižena probíhajícími boji, v jejichž důsledku provincii opustilo značné množství uprchlíků. Demografický dopad povstání Tchaj-pchingů na An-chuej je srovnatelný s počtem úmrtí zapříčiněných pozdějším Velkým skokem vpřed.[24]
Po Sinchajské revoluci a zániku císařství v roce 1911 se An-chuej stala součástí Čínské republiky. Během tzv. éry militaristů byla An-chuej střídavě pod kontrolou soupeřících frakcí a vojenských klik. Anchuejská klika nesla název provincie neboť právě z An-chueje pocházelo několik jejich vůdčích členů, včetně Tuan Čchi-žueje, Tuan Č’-kueje, Ťin Jün-pchenga, a dalších.
V době tzv. Nankingské dekády, tedy v letech 1929–1938, byl provinčním hlavním městem opět An-čching.[25] Během druhé čínsko-japonské války, resp. druhé světové války, byla An-chuej okupována japonskými silami. V roce 1938 se japonská loutková Reformovaná vláda Čínské republiky rozhodla přemístit hlavní město do Wu-chu, blíže Nankingu, fakticky však provinční administrativa sídlila ve městě Peng-pu na severu provincie. Po reorganizaci Japonskem okupovaných území a ustavení Reorganizované národní vlády pod vedením Wang Ťing-weje v roce 1940 byl opět zvažován přesun hlavního města An-chueje do An-čchingu, nicméně ve skutečnosti až do konce války provinční hlavní město zůstalo v Peng-pu.[25] Po skončení druhé světové války bylo v roce 1946 hlavní město provincie přeneseno z An-čchingu do Che-feje. S dobytím provincie komunistickými silami v závěru čínské občanské války a následným založením Čínské lidové republiky byla provincie v roce 1949 rozdělena na Wan-pej a Wan-nan, tedy „Severní An-chuej“ a „Jižní An-chuej,“ nicméně roku 1952 byly obě tyto administrativní oblasti opětovně sjednoceny.[24]
V letech 1958–1962 v důsledku maoistické kampaně Velký skok vpřed v provincii An-chuej zemřelo 6,3 milionů obyvatel. An-chuej byla nejpostiženější provincií v celé Číně. Zemědělský sektor provincie, která byla doposud známá jako „železná miska rýže,“ byl během Velkého skoku vpřed prakticky zničen.[24]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Poloha a rozloha
[editovat | editovat zdroj]Provincie An-chuej se nachází ve vnitrozemí východní Číny, podle zeměpisných souřadnic mezi 29°41′ a 34°38′ východní délky a 114°54′ a 119°37′ severní šířky.[3] Rozléhá se v oblastech dolního a středního toku Jang-c’-ťiang a Chuaj-che,[3] a lze ji charakterizovat jeho ležící na pomezí čínského severu a jihu.[5] An-chuej sousedí se šesti provinciemi. Na východě hraničí s provincií Ťiang-su, na jihovýchodě s provincií Če-ťiang, na jihu s provincií Ťiang-si, na západě s provinciemi Chu-pej a Che-nan, a na severu sdílí krátkou hranici s provincií Šan-tung.[3][5]
Celková rozloha provincie An-chuej je 140 139,85 km²,[26] z toho je souš přibližně 139,4 tisíc km².[3] Provincie An-chuej představuje 1,45 % rozlohy Čínské lidové republiky,[2][3] a je tak 22. největším celkem administrativní úrovně.[3] Ze severu na jih provincie měří přibližně 570 km, z východu na západ přibližně 450 km.[2][3]
Povrch
[editovat | editovat zdroj]An-chuej je topograficky rozmanitá provincie,[27] kterou lze rozdělit na pět geomorfologických regionů: 1) rovinu řeky Chuaj, 2) pahorkatiny na ťiangchuajské plošině, 3) západoanchuejské pahorkatiny a hornatiny, 4) rovinu podél Dlouhé řeky, a 5) jihoanchuejské pahorkatiny a hornatiny.[3] Z hlediska celkové rozlohy provincie rovina řeky Chuaj zaujímá 30,48 %, pahorkatiny na ťiangchuajské plošině 17,56 %, západoanchuejské pahorkatiny 9,99 %, rovina podél Dlouhé řeky 24,91 % a oblast jihoanchuejských pahorkatin a hornatin představuje 16,70 % rozlohy provincie.[3]
Sever provincie náleží k Velké čínské nížině, oblast na pomezí centrální a severní An-chueje je součástí roviny v povodí Chuaj-che. Zatímco obě tyto oblasti jsou velmi ploché a rovinaté, v jižnějších částech provincie terén vykazuje vyšší míru výškové členitosti.[27] Jih An-chueje zasahuje do oblasti severního okraje Jihočínské hornatiny, konkrétně do východní větve systému Ťiangnanské hornatiny.[28]
Na jihozápadě An-chueje, u hranice s Che-nanem a Chu-pejí, severně od Dlouhé řeky, se táhne pohoří Ta-pie.[3] Jeho nejvyšší horou je Tchien-ču-šan,[29] dosahující výšky 1760 m n. m. Jedná se o pohoří východozápadního směru,[30] tvořící jak předěl mezi Velkou čínskou nížinou a Jihočínskými hornatinami,[28] tak rozvodí povodí řeky Chuaj-che na severu provincie a povodí Jang-c’-ťiang na jihu.[29]
Na jihu provincie, jižně od Dlouhé řeky, se nachází tři velká pohoří či horské systémy: Chuang-šan neboli Žluté hory, Ťiou-chua-šan, a systém pohoří Tchien-mu–Paj-ťi. Mezi těmito třemi pohořími se rozléhají údolí řek Sin-an-ťiang, Šuej-jang-ťiang a Čching-i-ťiang; region tak má zvlněný reliéf, který postupně klesá od středů horských pásem k říčním údolím.[3] Nejvyšším bodem provincie An-chuej je Lien-chua-feng, neboli Lotosový vrch, nacházející se ve Žlutých horách, dosahující výšky 1873 m n. m.[3][29]
Žluté hory jsou komplexní horský systém o délce cca. 250 km, táhnoucí se od hranice provincie Ťiang-si (resp. od oblasti východně od jezera Pcho-jang), z jihozápadu na severovýchod, až na východ městské prefektury Süan-čcheng.[31] Ťiou-chua-šan, neboli pohoří Ťiou-chua, se táhne rovnoběžně podél jižního břehu Jang-c’-ťiang, severně od Žlutých hor,[31] přičemž se jedná o větev tohoto pohoří.[32] Ťiou-chua-šan je také jedna ze čtyř posvátných buddhistických hor.[29]
Podnebí
[editovat | editovat zdroj]An-chuej se nachází v přechodné zóně mezi mírným a subtropickým klimatickým pásem.[33] Území na sever od řeky Chuaj má teplé mírné polovlhké podnebí ovlivněné monzuny (dle Köppenovy klasifikace typ Cfa), na jih od řeky Chuaj převládá vlhké subtropické podnebí ovlivněné monzuny (typ Cwa). Hlavními charakteristikami anchuejského podnebí jsou výrazné monzuny, čtyři rozlišitelná roční období, proměnlivá a teplá jara, koncentrované letní deště, příjemné podzimy a chladné zimy.[3] Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 14–17 °C, průměrná teplota v lednu mezi -1–2°C na severu provincie, a 0–3°C na jihu. V červenci teplotní průměry přesahují 28–29°C.[33][3] Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 773–1670 mm; vyšší míra srážek je zejména v hornatých oblastech na jihu provincie, rovinatý sever je zpravidla sušší.[3]
Vodstvo
[editovat | editovat zdroj]V provincii An-chuej se nachází více než 2 000 řek. Kromě řeky Sin-an na jihu provincie, která náleží do povodí řeky Čchien-tchang, jsou všechny řeky v An-chueji součástí povodí dvou hlavních toků: Jang-c’-ťiang a Chuej-che. Jang-c’-ťiang, neboli Dlouhá řeka, do An-chueje přitéká z okresu Chu-kchou v provincii Ťiang-si, dále teče od jihozápadu An-chueje směrem na severovýchod, až do okresu Che, za nímž vstupuje do provincie Ťiang-su. Rozloha povodí Dlouhé řeky v An-chueji číní 66 tisíc km². Délka řeky, konkrétně úseku dolního toku, který An-chuejí protéká, má 416 km. Tok Chuaj-che na severu provincie činí zhruba 430 km, tok řeky Sin-an v An-chueji měří 242 km.[3]
V An-chuej se také nachází více než 580 jezer, s celkovou plochou 1 750 km². Mezi nimi je 12 velkých a 37 středně velkých jezer. Tato jezera se převážně nacházejí podél Dlouhé řeky a Chuaj-che a jejich celková rozloha činí 1 250 km². V povodí řeky Chuaj se nachází jezera Ba-li-che, Čcheng-si, Čcheng-tung, Ťiao-kang, Wa-pu, Kao-tchang, Chua-jüan, Nü-šan, Čchi-li, I-chu, a Jang-chu. Na jihu provincie, v povodí řeky Jang-c’-ťiang se nachází jezera Čchao, Nan-i, Lung-kan, Chuang, Ta-kuan, Pcho, Wu-čchang, Cchaj-c’, Paj-ting, Čchen-jao, Šeng-ťin, Chuang-pchi a Š’-ťiou. Jezero Čchao, neboli Čchao-chu, nacházející se jihovýchodně Che-feje, je se svou rozlohou 770 km² největším jezerem v provincii An-chuej a 5. největším sladkovodním jezerem v Číně.[3] Dále na jihu provincie se mezi Žlutými horami a pohořím Ťiou-ťiang nachází jezero Tchaj-pching.
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Do roku 2011 se provincie An-chuej členila na 17 městských prefektur, po rozdělení Čchao-chu (巢湖市) mezi tři sousední městské prefektury, oficiálně oznámeném 22. srpna 2011, jich zůstalo šestnáct.[34][35]
| Mapa provincie | Kód | Název | Rozloha[26] (km²) |
Počet obyvatel[26] (2020) |
|---|---|---|---|---|
| 340000 | Provincie An-chuej | 140 139,85 | 61 027 171 | |
| Městská prefektura | ||||
| 340100 | Che-fej | 11 445,1 | 9 369 881 | |
| 340200 | Wu-chu | 6 026,1 | 3 644 420 | |
| 340300 | Peng-pu | 5 950,7 | 3 296 408 | |
| 340400 | Chuaj-nan | 5 532,3 | 3 033 528 | |
| 340500 | Ma-an-šan | 4 049,1 | 2 159 930 | |
| 340600 | Chuaj-pej | 2 741,4 | 1 970 265 | |
| 340700 | Tchung-ling | 2 935,7 | 1 311 726 | |
| 340800 | An-čching | 13 524,9 | 4 165 284 | |
| 341000 | Chuang-šan | 9 678,4 | 1 330 565 | |
| 341100 | Čchu-čou | 13 516,0 | 3 987 054 | |
| 341200 | Fu-jang | 10 118,2 | 8 200 264 | |
| 341300 | Su-čou | 9 938,8 | 5 324 476 | |
| 341500 | Lu-an | 15 450,8 | 4 393 699 | |
| 341600 | Po-čou | 8 521,2 | 4 996 844 | |
| 341700 | Čch’-čou | 8 398,7 | 1 342 764 | |
| 341800 | Süan-čcheng | 12 312,6 | 2 500 063 | |
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky v roce 2020 v An-chueji žilo 61 027 171 obyvatel, což představuje 4,32 % celkové populace Čínské lidové republiky.[36]
Politika
[editovat | editovat zdroj]| Současní nejvyšší představitelé provincie An-chuej | ||
|---|---|---|
| Úřad | Jméno | Nástup do úřadu |
 Tajemník anchuejského provinčního výboru KS Číny
|
Chan Ťün 韩俊 |
březen 2023 |
 Guvernér Lidové vlády provincie An-chuej
|
Wang Čching-sien 王清宪 |
únor 2021 |
| Předseda anchuejského provinčního lidového shromáždění
|
Chan Ťün 韩俊 |
březen 2023 |
 Předseda anchuejského provinčního výboru ČLPPS
|
Tchang Liang-č’ 唐良智 |
leden 2022 |
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]
Do roku 1949 byla An-chuej považována za jednu z ekonomicky nejzaostalejších provincií východní Číny. Většina obyvatelstva žila na venkově a kvůli nevhodnému využívání vodních zdrojů bylo zemědělství na nízké úrovni. Těžba nerostných zdrojů byla málo rozvinutá.[37]
Průmyslově nejrozvinutější jsou kromě hlavního města Che-fej také Wu-chu a zejména Ma-an-šan s velkými ocelárnami. Černé uhlí se těží u města Chuaj-nan a měděné rudy u Tung-lingu. Ve Žlutých horách je významnou složkou hospodářství i turistický ruch. Velkou atrakcí jsou například starobylé vesnice Si-ti a Chung-cchun, zapsané od roku 2000 na seznam světového dědictví UNESCO.
V roce 2020 dosáhl hrubý domácí produkt provincie 3,868 bilionů jüanů (594 miliard USD,13,4 bilionů CZK). Oproti roku 2019 vzrostl o 3,9 %. Na tvorbě HDP An-chueje se v roce 2020 podle sektorového hlediska podílel primární sektor 8,2 %, sekundární sektor 40,5 % a terciární sektor 51,3 %.[38] An-chuej je součástí ekonomické oblasti delty řeky Jang-'c, nicméně ekonomika provincie zaostává v porovnání se sousedním Če-ťiangem, Ťiang-su a Šanghají.[39]
Zemědělství
[editovat | editovat zdroj]Hlavními plodinami v An-chueji je rýže, pěstovaná v povodí Jang-c'-ťiang, a pšenice, pěstována v relativně sušších oblastech severně od řeky Chuaj. Na většině polí se sklízí dvakrát ročně. An-chuej je také jedním z nejvýznamnějších producentů sóji v Číně; sója je pěstována zejména na severu provincie, střídavě s pšenicí a ječmenem. Hlavními průmyslovými plodinami jsou řepka olejka, bavlna, čaj, přadné rostliny a tabák. Pěstuje se také konopí, juta a ramie.[40]
An-chuej je již od 7. století také známá produkcí čaje, který se vyvážel do zbytku Číny i dále do zahraničí. Na konci 19. století a počátku 20. století došlo k útlumu produkce, později k opětovnému oživení. Ceněný byl zejména černý čaj Keemun (祁门红茶). Čaj je v An-chueji pěstován zejména na svazích pohoří Ta-pie a v horách Paj-ťi, na hranicích An-chueje a Če-ťiangu.[40]
V letech 1937–1949, během druhé čínsko-japonské války a následné druhé fáze čínské občanské války, bylo v regionu vykáceno mnoho morušovníků, aby byly partyzánské síly zbaveny možného krytí. Od té doby došlo k obnově morušovníků a pro potřeby hedvábnictví je chován bourec morušový i martináč čínský.[40]
Hlavním zdrojem masa v An-chueji jsou prasata, ve stále vyšší míře se na severu provincie také chovají ovce. Mnohá jezera a řeky jsou bohatá na ryby, zejména kapry a cejnky. Jang-'c-ťiang je využívána pro akvakulturní chov ryb.[40]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Silniční
[editovat | editovat zdroj]První dálnice byla v An-chueji otevřena v roce 1991.[41] K roku 2016 An-chuejí procházelo 35 dálnic a 8 národních dálnic. Celková délka silniční a dálniční sítě v provincii činila 198 000 km, z toho 4 543 km tvořily dálnice a 2 623 km tvořily silnice první třídy.[3] K roku 2021 délka dálnic v provincii již přesáhovala 5 000 km, s plánovaným cílem 6 800 km v roce 2025. Celková délka dálniční sítě v An-chueji by měla v roce 2035 dosahovat 10 165 km, a tvořit síť „pěti vertikálních a deseti horizontálních“ dálnic.[41]
Dálnice
[editovat | editovat zdroj]Dálnice G3 Peking – Tchaj-pej
Dálnice G36 Nanking – Luo-jang
Dálnice G40 Šanghaj – Si-an
Dálnice G42 Šanghaj – Čcheng-tu
Dálnice G4212 Che-fej – An-čching
Dálnice G50 Šanghaj – Čchung-čching
Dálnice G56 Chang-čou – Žuej-li
Letecká
[editovat | editovat zdroj]V An-chueji je v provozu 6 civilních letišť (z nichž 2 jsou mezinárodní),[3] přičemž další 3 letiště jsou ve výstavbě. Největším letištěm v An-chueji je mezinárodní letiště Che-fej Sin-čchiao, obsluhující oblast provinčního hlavního města. Letiště bylo otevřeno v květnu 2013, přičemž nahradilo starší letiště Che-fej Luo-kang.[42] Druhým letištěm zajišťující mezinárodní spojení je mezinárodní letiště Chuang-šan Tchun-si, a je zároveň druhé největší letiště v provincii.[43] Dále jsou v provozu Letiště Fu-jang Si-kuan, Letiště An-čching Tchien-ču-šan, Letiště Čch'-čou Ťiou-chua-šan a od roku 2021 také Letiště Wu-chu Süan-čou, které nahradilo starší Letiště Wu-chu Wan-li, nadále sloužící výhradně jako základna Letectva Čínské lidové osvobozenecké armády.
Ve výstavbě jsou Letiště Su-čou Ta-tien, Letiště Peng-pu Tcheng-chu a Letiště Po-čou.
Železniční
[editovat | editovat zdroj]Provinční hlavní město Che-fej slouží jako významný železniční uzel a tudíž celou provincií prochází množství vysokorychlostních železničních tratí. Vysokorychlostní trať Šanghaj – Wu-chan – Čcheng-tu provincii protíná ve východozápadním směru, konkrétně její dvě sekce: vysokorychlostní trať Che-fej – Nanking a vysokorychlostní trať Che-fej – Wu-chan. Spojení se sousední provincií Ťiang-si na jihu a dále s pobřežní provincií Fu-ťien zajišťuje vysokorychlostní trať Che-fej – Fu-čou, součást budovaného vysokorychlostního železničního koridoru Peking – Tchaj-pej. V opačném, severním směru je součástí tohoto koridoru vysokorychlostní trať Che-fej – Peng-pu.
Vysokorychlostní trať Šang-čchiou – Chang-čou spojuje An-chuej s provincií Che-nan na severozápadu, v An-chueji prochází městy Po-čou, Fu-jang, Chuaj-nan, Che-fej, Ma-an-šan, Wu-chu, Süan-čcheng a dále pokračuje na jihovýchod do sousední provincie Če-ťiang. Do provozu byla trať uvedena ve dvou fázích a to v letech 2019 a 2020.
V letech 2020 a 2021 byla zprovozněna vysokorychlostní trať Che-fej – An-čching – Ťiou-ťiang, která je součást budovaného vysokorychlostního železničního koridoru Peking – Hong-Kong (Tchaj-pej). Trať spojuje An-chuej se sousední provincií Ťiang-si na jihu.
Kromě tratí vysokorychlostních An-chuejí probíhá také železniční trať Che-fej – Ťiou-ťiang, železniční trať Nanking – Si-an a další.
Metro a monorail
[editovat | editovat zdroj]Systémy hromadné městské železniční či drážní dopravy jsou v An-chueji v provozu ve dvou městech: metro v Che-feji, provinčním hlavním městě, a monorail ve Wu-chu. První linka metra v Che-feji byla uvedena do provozu v roce 2016. Na konci roku 2021 bylo v provozu již pět linek obsluhující 131 stanic. Délka sítě dosahovala 156 km. V plánu je výstavba celkem 8 linek metra do roku 2025.
Monorail ve Wu-chu je v provozu od konce roku 2021. Současná sít o délce 46 km sestává ze dvou linek obsluhující 36 stanic. Celý systém by dle plánu mělo tvořit celkem pět linek.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Z města Po-čou podle tradice pocházela legendární hrdinka Chua Mu-lan.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Respektive 7. nejhustěji zalidněnou provincii, je-li započítána také Čínskou lidovou republikou nárokovaná provincie Tchaj-wan. Alternativně se jedná o 11. nejhustěji zalidněný celek na provinční úrovni, respektive 12., je-li započítána provincie Tchaj-wan.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Anhui | History, Map, Cities, Population, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c GUO, Rongxing. Regional China: A Business and Economic Handbook. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2013. xxvii, 386 s. Dostupné online. ISBN 978-1-137-28767-0. S. 10–11. (anglicky) [Dále jen Guo (2013)].
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t 安徽省 (Provincie An-chuej). 百度百科 (Encyklopedie Baidu) [online]. [cit. 2023-07-14]. Dostupné online.
- ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). www.stats.gov.cn [online]. National Bureau of Statistics of China, 2021-05-11 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d CRODDY, Eric. China’s Provinces and Populations: A Chronological and Geographical Survey. Cham: Springer, 2022. xxii, 821 s. ISBN 978-3-031-09165-0. DOI 10.1007/978-3-031-09165-0. S. 51. (anglicky) [Dále jen Croddy (2022)].
- ↑ Zeus Zou. How China's Provinces Came to Have Their Single Word Abbreviations. www.thebeijinger.com [online]. 2020-05-11 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chinese Province Abbreviations | Cottongen. www.cottongen.org [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online.
- ↑ ZHENG, HongBo; ZHOU, YouSheng; YANG, Qing. Spatial and temporal distribution of Neolithic sites in coastal China: Sea level changes, geomorphic evolution and human adaption. Science China Earth Sciences. 2018-02-01, roč. 61, čís. 2, s. 123–133. Dostupné online [cit. 2023-07-18]. ISSN 1869-1897. DOI 10.1007/s11430-017-9121-y. (anglicky)
- ↑ CIOCHON, Russell; LARICK, Roy. Early Homo erectus Tools in China. Archaeology Magazine Archive [online]. Leden/únor 2000 [cit. 2023-07-18]. Roč. 53, čís. 1. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 宋婧祎. Migration of early man clarified?. www.chinadaily.com.cn [online]. 2018-07-20 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZHANG, Guangsheng; ZHU, Cheng; WANG, Jihuai. Environmental archaeology on Longshan Culture (4500–4000 aBP) at Yuhuicun Site in Bengbu, Anhui Province. Journal of Geographical Sciences. 2010-06-01, roč. 20, čís. 3, s. 455–468. Dostupné online [cit. 2023-07-18]. ISSN 1861-9568. DOI 10.1007/s11442-010-0455-8. (anglicky)
- ↑ ZHANG, Guangsheng; ZHU, Cheng; WANG, Jihuai. Environmental archaeology on Longshan Culture (4500–4000 aBP) at Yuhuicun Site in Bengbu, Anhui Province. Journal of Geographical Sciences. 2010-06-01, roč. 20, čís. 3, s. 455–468. Dostupné online [cit. 2023-07-18]. ISSN 1861-9568. DOI 10.1007/s11442-010-0455-8. (anglicky)
- ↑ CHILDS-JOHNSON, Elizabeth. The Jade Age Revisited, ca. 3500–2000 BCE. In: CHILDS-JOHNSON, Elizabeth. The Oxford Handbook of Early China. New York: Oxford University Press, 2020. ISBN 9780199328369. DOI 10.1093/oxfordhb/9780199328369.013.5. S. 101–117, na s. 110. (anglicky)
- ↑ LI, Feng 李峰. The Study of Western Zhou History: A Response and a Methodological Explication. Early China. 2011, roč. 33, s. 287–306, na s. 294. ISSN 0362-5028. DOI 10.1017/S0362502800000316. (anglicky)
- ↑ BRINDLEY, Erica Fox. Ancient China and the Yue: Perceptions and Identities on the Southern Frontier, c. 400 BCE–50 CE. Cambridge: Cambridge University Press, 2015. xxii, 280 s. ISBN 978-1-107-08478-0. S. 32. (anglicky) [Dále jen Brindley (2015)].
- ↑ FAIRBANK, John King; GOLDMAN, Merle. China: A New History. 2. vyd. Cambridge (Mass.): Belknap Press of Harvard University Press, 2006. xx, 560 s. ISBN 978-0-674-01828-0. S. 56. (anglicky) [Dále jen Fairbank & Goldman (2006)].
- ↑ History of Anhui province. www.chinadaily.com.cn [online]. [cit. 2023-08-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Croddy (2022), s. 52.
- ↑ a b Fairbank & Goldman (2006), s. 57.
- ↑ a b c d e f g h i j 安徽省 历史至今的变化. k.sina.cn [online]. 2018-01-11 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Brindley (2015), s. 102–103.
- ↑ a b c d e f g Croddy (2022), s. 53.
- ↑ HOLCOMBE, Charles. Eastern Jin. In: DIEN, Albert E.; KNAPP, Keith N. The Cambridge History of China, Volume 2: The Six Dynasties, 220–589. Cambridge: Cambridge University Press, 2019. ISBN 978-1-107-02077-1. S. 96–118, na s. 113. (anglicky)
- ↑ a b c d Croddy (2022), s. 54.
- ↑ a b c SERFASS, David. Mapping China under Japanese Occupation: Spatial Confi gurations of State Power during Wartime, 1937–45. In: BAILLARGEON, David; TAYLOR, Jeremy E. Spatial Histories of Occupation: Colonialism, Conquest and Foreign Control in Asia. [s.l.]: Bloomsbury, 2022. ISBN 978-1-3502-5261-5. S. 119–142, na s. 128–130. (anglicky)
- ↑ a b c 地级以上行政区 [Administrativní oblasti prefekturní a vyšší úrovně]. www.xzqh.org [online]. [cit. 2023-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-03. (čínsky)
- ↑ a b Guo (2013), s. 11.
- ↑ a b HORÁLEK, Adam. Geografie Číny: učební materiál pro studenty sinologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 180 s. ISBN 978-80-244-3839-9. S. 24. [Dále jen Horálek (2013)].
- ↑ a b c d Anhui Mountains. PeakVisor [online]. [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Horálek (2013), s. 26.
- ↑ a b Huang Mountains | Mountain System in Anhui, China, Mount Huang, Scenic Area | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-08-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 九华山 (Ťiou-chua-šan). 百度百科 (Encyklopedie Baidu) [online]. [cit. 2023-08-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Guo (2013), s. 11–12.
- ↑ WEN, Shiyou. Anhui Redraws Boundaries in Three-way City Split [online]. Caijing Magazine, 2011-08-30 [cit. 2011-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-01. (anglicky)
- ↑ Chaohu, Anhui Hefei into three to create a large economic zone [online]. China Daily, 2011-08-25 [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). National Bureau of Statistics of China [online]. 2021-05-11 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Anhui - Economy | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Statistical Communiqué of Anhui on the 2020 National Economic and Social Development [1]. english.ah.gov.cn [online]. Anhui Provincial Bureau of Statistics, 2021-03-15 [cit. 2022-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-03.
- ↑ LEE, Amanda. Chinese city facing ‘win or die’ situation after economy failed to grow in 2021. South China Morning Post [online]. 2022-01-21 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Anhui - Agriculture | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Fourteenth Five-Year Plan Anhui plans to build 2,660 kilometers of expressways. Seetao [online]. 2021-12-21 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hefei Xinqiao International Airport [online]. airport-technology.com: 2013-07-23 [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Huangshan Tunxi International Airport: Flights, Location & Transfer to Mount Huangshan 2023. www.chinadiscovery.com [online]. [cit. 2023-09-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Galerie An-chuej na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky provinční správy (čínsky, anglicky)
