An-chuej: Porovnání verzí
m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy |
|||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
| výška nejvyšší hory = |
| výška nejvyšší hory = |
||
| časové pásmo = |
| časové pásmo = |
||
| obyvatel = 59500510 |
| počet obyvatel = 59500510 |
||
| |
| obyvatelé aktuální k = 2010 |
||
| hdp = 3 086 |
| hdp = 3 086 |
||
| jazyk = [[čínština]] |
| jazyk = [[čínština]] |
||
| Řádek 59: | Řádek 59: | ||
=== Krajina === |
=== Krajina === |
||
[[Soubor:Huangshan pic 4.jpg|náhled|220px |
[[Soubor:Huangshan pic 4.jpg|náhled|220px|Chuang-šan v zimě]] |
||
Provincie An-chuej sestává z několika výrazně odlišných částí. Sever a střed provincie představuje plochá krajina [[Velká čínská nížina|Velké čínské nížiny]], odvodňovaná řekou [[Chuaj-che|Chuaj]]. Dále k jihu se terén stává kopcovitějším. Jihem provincie protéká největší čínská řeka [[Jang-c’-ťiang|Jang-c']]. Na jihozápadě ohraničuje An-chuej [[pohoří]] [[Ta-pie-šan|Ta-pie]] a na jihovýchodě malebné hory [[Žluté hory|Chuang]] ({{Cizojazyčně|zh|黄山}}, v Česku známé pod názvem „Žluté hory“), zapsané na [[seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. V nich se nachází i nejvyšší bod celé provincie, ''Lotosová hora'' (1 864 m). V provincii An-chuej leží též jedna ze čtveřice [[Čtyři posvátné hory buddhismu|posvátných buddhistických hor]] [[Ťiou-chua-šan]] (1 342 m). Největším jezerem je s 800 km² [[Čchao-chu (jezero)|Čchao-chu]] v jihovýchodním sousedství hlavního města [[Che-fej]], jezery je poset zejména jih provincie podél řeky Jang-c'. Lesy pokrývají 12 % rozlohy provincie. |
Provincie An-chuej sestává z několika výrazně odlišných částí. Sever a střed provincie představuje plochá krajina [[Velká čínská nížina|Velké čínské nížiny]], odvodňovaná řekou [[Chuaj-che|Chuaj]]. Dále k jihu se terén stává kopcovitějším. Jihem provincie protéká největší čínská řeka [[Jang-c’-ťiang|Jang-c']]. Na jihozápadě ohraničuje An-chuej [[pohoří]] [[Ta-pie-šan|Ta-pie]] a na jihovýchodě malebné hory [[Žluté hory|Chuang]] ({{Cizojazyčně|zh|黄山}}, v Česku známé pod názvem „Žluté hory“), zapsané na [[seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. V nich se nachází i nejvyšší bod celé provincie, ''Lotosová hora'' (1 864 m). V provincii An-chuej leží též jedna ze čtveřice [[Čtyři posvátné hory buddhismu|posvátných buddhistických hor]] [[Ťiou-chua-šan]] (1 342 m). Největším jezerem je s 800 km² [[Čchao-chu (jezero)|Čchao-chu]] v jihovýchodním sousedství hlavního města [[Che-fej]], jezery je poset zejména jih provincie podél řeky Jang-c'. Lesy pokrývají 12 % rozlohy provincie. |
||
Verze z 14. 11. 2018, 00:46
| An‑chuej 安徽省 | |
|---|---|
 | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Che-fej |
| Status | provincie |
| Souřadnice | 31°50′ s. š., 117° v. d. |
| Rozloha | 139 000 km² |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 59 500 510 (2010) |
| Hustota zalidnění | 428,1 obyv./km² |
| HDP/obyv. | 3 086 |
| Jazyk | čínština |
| Národnostní složení | Chanové, Chuejové |
| Správa regionu | |
| Stát |  Čína |
| Nadřazený celek | Čínská lidová republika |
| Podřízené celky | 16 městských prefektur |
| Vznik | 1952 |
| Měna | RMB |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | 皖 (Wǎn) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
An-chuej (
Název
Název „An-chuej“ bývá odvozován od jmen dvou měst na jihu této provincie – An-čchingu a Chuej-čou (dnes Chuang-šan). Čínská zkratka pro An-chuej je „Wan“ (podle dávného státu Wan (皖), jakož i hory a řeky téhož jména).
Zeměpisné podmínky
Poloha
Provincie An-chuej se rozkládá ve vnitrozemí východní Číny při dolním toku řek Jang-c' a Chuaj. Na východě hraničí s provinciemi Ťiang-su a Če-ťiang, na jihu s provincií Ťiang-si, na jihozápadě s Chu-pej, na západě s Che-nan a na severu se krátce dotýká provincie Šan-tung.
Krajina
Provincie An-chuej sestává z několika výrazně odlišných částí. Sever a střed provincie představuje plochá krajina Velké čínské nížiny, odvodňovaná řekou Chuaj. Dále k jihu se terén stává kopcovitějším. Jihem provincie protéká největší čínská řeka Jang-c'. Na jihozápadě ohraničuje An-chuej pohoří Ta-pie a na jihovýchodě malebné hory Chuang (黄山, v Česku známé pod názvem „Žluté hory“), zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. V nich se nachází i nejvyšší bod celé provincie, Lotosová hora (1 864 m). V provincii An-chuej leží též jedna ze čtveřice posvátných buddhistických hor Ťiou-chua-šan (1 342 m). Největším jezerem je s 800 km² Čchao-chu v jihovýchodním sousedství hlavního města Che-fej, jezery je poset zejména jih provincie podél řeky Jang-c'. Lesy pokrývají 12 % rozlohy provincie.
Podnebí
Podnebí přechází od mírného na severu po subtropické v jižních částech provincie. Protože An-chuej leží nepříliš hluboko ve vnitrozemí, střetávají se zde pevninské a přímořské vlivy, což má za následek poměrně nestálé počasí. Průměrné teploty v oblasti Che-feje se pohybují kolem 15 °C (1 °C v lednu a 27 °C v červenci). Roční úhrn srážek je velmi proměnlivý od 700 mm v nížinách na severu až po 2 000 mm v jižních horách.
Významná města
|
Administrativní členění
Do roku 2011 se provincie An-chuej členila na 17 městských prefektur, po rozdělení Čchao-chu (巢湖市) mezi tři sousední městské prefektury, oficiálně oznámeném 22. srpna 2011, jich zůstalo šestnáct.[1][2]
| Mapa provincie | # | Název městské prefektury (čínsky) | Sídelní městský obvod | ||
|---|---|---|---|---|---|
| český přepis | znaky | pchin-jin | |||
| |||||
| 1 | Che-fej | 合肥市 | Héféi Shì | Lu-jang | |
| 2 | An-čching | 安庆市 | Ānqìng Shì | Jing-ťiang | |
| 3 | Peng-pu | 蚌埠市 | Bèngbù Shì | Lung-c'-chu | |
| 4 | Po-čou | 亳州市 | Bózhōu Shì | Čchiao-čcheng | |
| 5 | Čch'-čou | 池州市 | Chízhōu Shì | Kuej-čch' | |
| 6 | Čchu-čou | 滁州市 | Chúzhōu Shì | Lang-ja | |
| 7 | Fu-jang | 阜阳市 | Fǔyáng Shì | Jing-čou | |
| 8 | Chuaj-pej | 淮北市 | Huáiběi Shì | Lie-šan | |
| 9 | Chuaj-nan | 淮南市 | Huáinán Shì | Tchien-ťia-an | |
| 10 | Chuang-šan | 黄山市 | Huángshān Shì | Tchun-si | |
| 11 | Lu-an | 六安市 | Lù'ān Shì | Ťin-an | |
| 12 | Ma-an-šan | 马鞍山市 | Mǎ'ānshān Shì | Jü-šan | |
| 13 | Su-čou | 宿州市 | Sùzhōu Shì | Jung-čchiao | |
| 14 | Tchung-ling | 铜陵市 | Tónglíng Shì | Tchung-kuan-šan | |
| 15 | Wu-chu | 芜湖市 | Wúhú Shì | Ťing-chu | |
| 16 | Süan-čcheng | 宣城市 | Xuānchéng Shì | Süan-čou | |
Dějiny
Nynější provincie An-chuej vznikla rozdělením dosavadní provincie Ťiang-nan na An-chuej a Ťiang-su v roce 1666. Zatímco severní část provincie historicky vždy tíhla k provincii Che-nan, oblasti podél Jang-c' jsou kulturně blízké provinciím Chu-pej a Ťiang-su. Hory na samém jihu jsou pak svérázným regionem samy o sobě.
V nejstarších dobách za vlády dynastie Šang (16. až 11. století př. n. l.) obývaly většinu dnešní provincie An-chuej nečínské kmeny, označované souhrnně jako Tung-i. Jedno z šangských sídelních měst Po (亳) se nacházelo poblíž dnešního Po-čou na severu provincie.
V období Válčících států se An-chuej nakrátko (278 př. n. l.) stala posledním útočištěm státu Čchu poté, co se vojska státu Čchin zmocnila jejich hlavního území v dnešní provincii Chu-pej.
Poté, za dynastií Čchin a Chan, náleželo území dnešní provincie k několika různým komandériím. Na sklonku chanského období se zde uzurpátor Jüan Šu nakrátko prohlásil císařem, ale po jeho smrti roku 199 jeho država přešla pod vládu dalšího z mocných, jímž byl Cchao Cchao, zakladatel říše Cchao Wej, jedné ze Tří říší.
V následujících stoletích tento kraj uprostřed rozpadlé říše často střídal vládce. Roku 383 se na řece Fej odehrála významná bitva, v níž se jihočínské dynastii Východní Ťin podařilo odvrátit nápor jednoho ze šestnácti severních států, čímž se znovusjednocení Číny oddálilo o dvě staletí.
Za dynastií Suej a Tchang nastala opět doba relativního klidu a prosperity, teprve ve 12. století se An-chuej na čas zase proměnila v pohraničí mezi říšemi Jižní Sung na jihu a Ťin na severu.
Za dynastie Ming, kdy byl jedním ze dvou oficiálních hlavních měst Nanking, ležící v těsném východním sousedství An-chuej v dnešní provincii Ťiang-su, byla oblast těchto dvou provincií přímo spravována ústřední vládou pod označením Nan č’-li (南直隸, „Jižní přímá správa“).
V polovině 17. století nová mandžuská dynastie Čching zrušila metropolitní status jižní oblasti (pod přímou správou ponechala jen oblast Pekingu) a přeměnila ji v provincii Ťiang-nan, která byla záhy rozdělena na Ťiang-su a An-chuej.
Významnější administrativní změna přišla až v roce 1946, kdy bylo hlavní město provincie přeneseno z An-čchingu do Che-feje. Na počátku Čínské lidové republiky (1949) došlo k pokusu o rozdělení provincie na severní a jižní část (Wan-pej a Wan-nan), ale tyto změny byly rychle odvolány (1952).
Hospodářství
Provincie An-chuej tradičně patří k ekonomicky nejzaostalejším oblastem Číny. V přepočtu HDP na obyvatele dosahuje pouze třetinové úrovně sousedních provincií Če-ťiang a Ťiang-su. Průmyslově nejrozvinutější jsou kromě hlavního města Che-fej také Wu-chu a zejména Ma-an-šan s velkými ocelárnami. Černé uhlí se těží u města Chuaj-nan a měděné rudy u Tung-lingu. Většina obyvatelstva je však stále živa ze zemědělské výroby. Na severu provincie se pěstuje pšenice a batáty, jižně od řeky Chuaj převládá rýže, doprovázená pšenicí. Ve Žlutých horách je významnou složkou hospodářství i turistický ruch. Velkou atrakcí jsou například starobylé vesnice Si-ti a Chung-cchun, zapsané od roku 2000 na seznam světového dědictví UNESCO.
Zajímavosti
Z města Po-čou podle tradice pocházela legendární hrdinka Chua Mu-lan.
Reference
- ↑ WEN, Shiyou. Anhui Redraws Boundaries in Three-way City Split [online]. Caijing Magazine, 2011-08-30 [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chaohu, Anhui Hefei into three to create a large economic zone [online]. China Daily, 2011-08-25 [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Galerie An-chuej na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky provinční správy (čínsky, anglicky)
