An-chuej: Porovnání verzí

An‑chuej; 安徽省
Geografie
	; Provincie An-chuej (červeně) v Čínské lidové republice
Hlavní město	Che-fej
Status	provincie
Souřadnice	31°50′ s. š., 117° v. d.
Rozloha	139 000 km²
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	59 500 510 (2010)
Hustota zalidnění	428,1 obyv./km²
HDP/obyv.	3 086
Jazyk	čínština
Národnostní složení	Chanové, Chuejové
Správa regionu
Stát	Čína
Nadřazený celek	Čínská lidová republika
Podřízené celky	16 městských prefektur
Vznik	1952
Měna	RMB
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel	皖 (Wǎn)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 4. 4. 2020, 21:12

An-chuej ( výslovnost, čínsky znaky 安徽) je provincie Čínské lidové republiky. Leží na východě země. Jejím správním střediskem je Che-fej.

Název

Název „An-chuej“ bývá odvozován od jmen dvou měst na jihu této provincie – An-čchingu a Chuej-čou (dnes Chuang-šan). Čínská zkratka pro An-chuej je „Wan“ (podle dávného státu Wan (皖), jakož i hory a řeky téhož jména).

Zeměpisné podmínky

Poloha

Provincie An-chuej se rozkládá ve vnitrozemí východní Číny při dolním toku řek Jang-c’ a Chuaj. Na východě hraničí s provinciemi Ťiang-su a Če-ťiang, na jihu s provincií Ťiang-si, na jihozápadě s Chu-pej, na západě s Che-nan a na severu se krátce dotýká provincie Šan-tung.

Krajina

Provincie An-chuej sestává z několika výrazně odlišných částí. Sever a střed provincie představuje plochá krajina Velké čínské nížiny, odvodňovaná řekou Chuaj. Dále k jihu se terén stává kopcovitějším. Jihem provincie protéká největší čínská řeka Jang-c’. Na jihozápadě ohraničuje An-chuej pohoří Ta-pie a na jihovýchodě malebné hory Chuang (黄山, v Česku známé pod názvem „Žluté hory“), zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. V nich se nachází i nejvyšší bod celé provincie, Lotosová hora (1 864 m). V provincii An-chuej leží též jedna ze čtveřice posvátných buddhistických hor Ťiou-chua-šan (1 342 m). Největším jezerem je s 800 km² Čchao-chu v jihovýchodním sousedství hlavního města Che-fej, jezery je poset zejména jih provincie podél řeky Jang-c'. Lesy pokrývají 12 % rozlohy provincie.

Podnebí

Podnebí přechází od mírného na severu po subtropické v jižních částech provincie. Protože An-chuej leží nepříliš hluboko ve vnitrozemí, střetávají se zde pevninské a přímořské vlivy, což má za následek poměrně nestálé počasí. Průměrné teploty v oblasti Che-feje se pohybují kolem 15 °C (1 °C v lednu a 27 °C v červenci). Roční úhrn srážek je velmi proměnlivý od 700 mm v nížinách na severu až po 2 000 mm v jižních horách.

Významná města

Che-fej (合肥)
An-čching (安庆)
Chuang-šan (黄山)
Tchung-ling (铜陵)

Ma-an-šan (马鞍山)
Chuaj-nan (淮南)
Peng-pu (蚌埠)
Po-čou (亳州)

Administrativní členění

Do roku 2011 se provincie An-chuej členila na 17 městských prefektur, po rozdělení Čchao-chu (巢湖市) mezi tři sousední městské prefektury, oficiálně oznámeném 22. srpna 2011, jich zůstalo šestnáct.^[1]^[2]

Členění provincie An-chuej na městské prefektury
Mapa provincie	#	Název městské prefektury (čínsky)			Sídelní městský obvod
Mapa provincie	#	český přepis	znaky	pchin-jin	Sídelní městský obvod

	1	Che-fej	合肥市	Héféi Shì	Lu-jang
	2	An-čching	安庆市	Ānqìng Shì	Jing-ťiang
	3	Peng-pu	蚌埠市	Bèngbù Shì	Lung-c’-chu
	4	Po-čou	亳州市	Bózhōu Shì	Čchiao-čcheng
	5	Čch’-čou	池州市	Chízhōu Shì	Kuej-čch’
	6	Čchu-čou	滁州市	Chúzhōu Shì	Lang-ja
	7	Fu-jang	阜阳市	Fǔyáng Shì	Jing-čou
	8	Chuaj-pej	淮北市	Huáiběi Shì	Lie-šan
	9	Chuaj-nan	淮南市	Huáinán Shì	Tchien-ťia-an
	10	Chuang-šan	黄山市	Huángshān Shì	Tchun-si
	11	Lu-an	六安市	Lù'ān Shì	Ťin-an
	12	Ma-an-šan	马鞍山市	Mǎ'ānshān Shì	Jü-šan
	13	Su-čou	宿州市	Sùzhōu Shì	Jung-čchiao
	14	Tchung-ling	铜陵市	Tónglíng Shì	Tchung-kuan-šan
	15	Wu-chu	芜湖市	Wúhú Shì	Ťing-chu
	16	Süan-čcheng	宣城市	Xuānchéng Shì	Süan-čou

Dějiny

Nynější provincie An-chuej vznikla rozdělením dosavadní provincie Ťiang-nan na An-chuej a Ťiang-su v roce 1666. Zatímco severní část provincie historicky vždy tíhla k provincii Che-nan, oblasti podél Jang-c' jsou kulturně blízké provinciím Chu-pej a Ťiang-su. Hory na samém jihu jsou pak svérázným regionem samy o sobě.

V nejstarších dobách za vlády dynastie Šang (16. až 11. století př. n. l.) obývaly většinu dnešní provincie An-chuej nečínské kmeny, označované souhrnně jako Tung-i. Jedno z šangských sídelních měst Po (亳) se nacházelo poblíž dnešního Po-čou na severu provincie.

V období válčících států se An-chuej nakrátko (278 př. n. l.) stala posledním útočištěm státu Čchu poté, co se vojska státu Čchin zmocnila jejich hlavního území v dnešní provincii Chu-pej.

Poté, za dynastií Čchin a Chan, náleželo území dnešní provincie k několika různým komandériím. Na sklonku chanského období se zde uzurpátor Jüan Šu nakrátko prohlásil císařem, ale po jeho smrti roku 199 jeho država přešla pod vládu dalšího z mocných, jímž byl Cchao Cchao, zakladatel říše Cchao Wej, jedné ze Tří říší.

V následujících stoletích tento kraj uprostřed rozpadlé říše často střídal vládce. Roku 383 se na řece Fej odehrála významná bitva, v níž se jihočínské dynastii Východní Ťin podařilo odvrátit nápor jednoho ze šestnácti severních států, čímž se znovusjednocení Číny oddálilo o dvě staletí.

Za dynastií Suej a Tchang nastala opět doba relativního klidu a prosperity, teprve ve 12. století se An-chuej na čas zase proměnila v pohraničí mezi říšemi Jižní Sung na jihu a Ťin na severu.

Za dynastie Ming, kdy byl jedním ze dvou oficiálních hlavních měst Nanking, ležící v těsném východním sousedství An-chuej v dnešní provincii Ťiang-su, byla oblast těchto dvou provincií přímo spravována ústřední vládou pod označením Nan č’-li (南直隸, „Jižní přímá správa“).

V polovině 17. století nová mandžuská dynastie Čching zrušila metropolitní status jižní oblasti (pod přímou správou ponechala jen oblast Pekingu) a přeměnila ji v provincii Ťiang-nan, která byla záhy rozdělena na Ťiang-su a An-chuej.

Významnější administrativní změna přišla až v roce 1946, kdy bylo hlavní město provincie přeneseno z An-čchingu do Che-feje. Na počátku Čínské lidové republiky (1949) došlo k pokusu o rozdělení provincie na severní a jižní část (Wan-pej a Wan-nan), ale tyto změny byly rychle odvolány (1952).

Hospodářství

Provincie An-chuej tradičně patří k ekonomicky nejzaostalejším oblastem Číny. V přepočtu HDP na obyvatele dosahuje pouze třetinové úrovně sousedních provincií Če-ťiang a Ťiang-su. Průmyslově nejrozvinutější jsou kromě hlavního města Che-fej také Wu-chu a zejména Ma-an-šan s velkými ocelárnami. Černé uhlí se těží u města Chuaj-nan a měděné rudy u Tung-lingu. Většina obyvatelstva je však stále živa ze zemědělské výroby. Na severu provincie se pěstuje pšenice a batáty, jižně od řeky Chuaj převládá rýže, doprovázená pšenicí. Ve Žlutých horách je významnou složkou hospodářství i turistický ruch. Velkou atrakcí jsou například starobylé vesnice Si-ti a Chung-cchun, zapsané od roku 2000 na seznam světového dědictví UNESCO.

Zajímavosti

Z města Po-čou podle tradice pocházela legendární hrdinka Chua Mu-lan.

Reference

↑ WEN, Shiyou. Anhui Redraws Boundaries in Three-way City Split [online]. Caijing Magazine, 2011-08-30 [cit. 2011-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-01. (anglicky)
↑ Chaohu, Anhui Hefei into three to create a large economic zone [online]. China Daily, 2011-08-25 [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Galerie An-chuej na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu An-chuej na Wikimedia Commons
Oficiální stránky provinční správy (čínsky, anglicky)

[1] WEN, Shiyou. Anhui Redraws Boundaries in Three-way City Split [online]. Caijing Magazine, 2011-08-30 [cit. 2011-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-01. (anglicky)

[2] Chaohu, Anhui Hefei into three to create a large economic zone [online]. China Daily, 2011-08-25 [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

@@ Řádek 45: / Řádek 45: @@
 == Název ==
-Název „An-chuej“ bývá odvozován od jmen dvou měst na jihu této provincie – [[An-čching]]u a [[Chuej-čou (region)|Chuej-čou]] (dnes [[Chuang-šan (město)|Chuang-šan]]). Čínská zkratka pro An-chuej je „Wan“ (podle dávného státu [[Stát Wan|Wan]] ({{Cizojazyčně|zh|皖}}), jakož i hory a řeky téhož jména).
+Název „An-chuej“ bývá odvozován od jmen dvou měst na jihu této provincie – [[An-čching]]u a [[Chuej-čou (region)|Chuej-čou]] (dnes [[Chuang-šan (prefektura)|Chuang-šan]]). Čínská zkratka pro An-chuej je „Wan“ (podle dávného státu [[Stát Wan|Wan]] ({{Cizojazyčně|zh|皖}}), jakož i hory a řeky téhož jména).
 == Zeměpisné podmínky ==
 === Poloha ===
-Provincie An-chuej se rozkládá ve vnitrozemí východní Číny při dolním toku [[Řeka|řek]] [[Jang-c’-ťiang|Jang-c']] a [[Chuaj-che|Chuaj]]. Na východě hraničí s provinciemi [[Ťiang-su]] a [[Če-ťiang]], na jihu s provincií [[Ťiang-si]], na jihozápadě s [[Chu-pej]], na západě s [[Che-nan]] a na severu se krátce dotýká provincie [[Šan-tung]].
+Provincie An-chuej se rozkládá ve vnitrozemí východní Číny při dolním toku [[Řeka|řek]] [[Jang-c’-ťiang|Jang-c’]] a [[Chuaj-che|Chuaj]]. Na východě hraničí s provinciemi [[Ťiang-su]] a [[Če-ťiang]], na jihu s provincií [[Ťiang-si]], na jihozápadě s [[Chu-pej]], na západě s [[Che-nan]] a na severu se krátce dotýká provincie [[Šan-tung]].
 === Krajina ===
 [[Soubor:Huangshan pic 4.jpg|náhled|220px|Chuang-šan v zimě]]
-Provincie An-chuej sestává z několika výrazně odlišných částí. Sever a střed provincie představuje plochá krajina [[Velká čínská nížina|Velké čínské nížiny]], odvodňovaná řekou [[Chuaj-che|Chuaj]]. Dále k jihu se terén stává kopcovitějším. Jihem provincie protéká největší čínská řeka [[Jang-c’-ťiang|Jang-c']]. Na jihozápadě ohraničuje An-chuej [[pohoří]] [[Ta-pie-šan|Ta-pie]] a na jihovýchodě malebné hory [[Žluté hory|Chuang]] ({{Cizojazyčně|zh|黄山}}, v Česku známé pod názvem „Žluté hory“), zapsané na [[seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. V nich se nachází i nejvyšší bod celé provincie, ''Lotosová hora'' (1&nbsp;864&nbsp;m). V provincii An-chuej leží též jedna ze čtveřice [[Čtyři posvátné hory buddhismu|posvátných buddhistických hor]] [[Ťiou-chua-šan]] (1&nbsp;342&nbsp;m). Největším jezerem je s 800&nbsp;km² [[Čchao-chu (jezero)|Čchao-chu]] v jihovýchodním sousedství hlavního města [[Che-fej]], jezery je poset zejména jih provincie podél řeky Jang-c'. Lesy pokrývají 12 % rozlohy provincie.
+Provincie An-chuej sestává z několika výrazně odlišných částí. Sever a střed provincie představuje plochá krajina [[Velká čínská nížina|Velké čínské nížiny]], odvodňovaná řekou [[Chuaj-che|Chuaj]]. Dále k jihu se terén stává kopcovitějším. Jihem provincie protéká největší čínská řeka [[Jang-c’-ťiang|Jang-c’]]. Na jihozápadě ohraničuje An-chuej [[pohoří]] [[Ta-pie-šan|Ta-pie]] a na jihovýchodě malebné hory [[Žluté hory|Chuang]] ({{Cizojazyčně|zh|黄山}}, v Česku známé pod názvem „Žluté hory“), zapsané na [[seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. V nich se nachází i nejvyšší bod celé provincie, ''Lotosová hora'' (1&nbsp;864&nbsp;m). V provincii An-chuej leží též jedna ze čtveřice [[Čtyři posvátné hory buddhismu|posvátných buddhistických hor]] [[Ťiou-chua-šan]] (1&nbsp;342&nbsp;m). Největším jezerem je s 800&nbsp;km² [[Čchao-chu (jezero)|Čchao-chu]] v jihovýchodním sousedství hlavního města [[Che-fej]], jezery je poset zejména jih provincie podél řeky Jang-c'. Lesy pokrývají 12 % rozlohy provincie.
 === Podnebí ===
@@ Řádek 127: / Řádek 127: @@
 |蚌埠市
 |Bèngbù Shì
-|[[Lung-c'-chu]]
+|[[Lung-c’-chu]]
 |-
 |4
@@ Řádek 136: / Řádek 136: @@
 |-
 |5
-|[[Čch'-čou]]
+|[[Čch’-čou]]
 |池州市
 |Chízhōu Shì
-|[[Kuej-čch']]
+|[[Kuej-čch’]]
 |-
 |6
@@ Řádek 211: / Řádek 211: @@
 Nynější provincie An-chuej vznikla rozdělením dosavadní provincie [[Ťiang-nan]] na An-chuej a [[Ťiang-su]] v roce [[1666]]. Zatímco severní část provincie historicky vždy tíhla k provincii [[Che-nan]], oblasti podél Jang-c' jsou kulturně blízké provinciím [[Chu-pej]] a [[Ťiang-su]]. Hory na samém jihu jsou pak svérázným regionem samy o sobě.
-V nejstarších dobách za vlády [[Šang|dynastie Šang]] ([[16. století př. n. l.|16.]] až [[11. století př. n. l.]]) obývaly většinu dnešní provincie An-chuej nečínské kmeny, označované souhrnně jako [[Tung-i]]. Jedno z šangských sídelních měst ''Po'' (亳) se nacházelo poblíž dnešního [[Po-čou]] na severu provincie.
+V nejstarších dobách za vlády [[Šang|dynastie Šang]] ([[16. století př. n. l.|16.]] až [[11. století př. n. l.]]) obývaly většinu dnešní provincie An-chuej nečínské kmeny, označované souhrnně jako [[Tung-i]]. Jedno z šangských sídelních měst ''Po'' ({{Cizojazyčně|zh|亳}}) se nacházelo poblíž dnešního [[Po-čou]] na severu provincie.
 V [[období válčících států]] se An-chuej nakrátko ([[278 př. n. l.]]) stala posledním útočištěm státu [[Stát Čchu|Čchu]] poté, co se vojska státu [[Stát Čchin|Čchin]] zmocnila jejich hlavního území v dnešní provincii [[Chu-pej]].
@@ Řádek 242: / Řádek 242: @@
 {{Čínská lidová republika}}
+{{An-chuej}}
-{{Portály|Čína}}
+{{Portály|Čína|Geografie}}
 {{Autoritní data}}

Čínská lidová republika – 中华人民共和国 (Čung-chua žen-min kung-che-kuo) – (PRC)

Provincie	An‑chuej • Če‑ťiang • Čching‑chaj • Fu‑ťien • Chaj‑nan • Che‑nan • Che‑pej • Chej‑lung-ťiang • Chu‑nan • Chu‑pej • Jün‑nan • Kan‑su • Kuang‑tung • Kuej‑čou • Liao‑ning • S’‑čchuan • Šan‑si • Šan‑tung • Šen‑si • (Tchaj-wan)¹ • Ťiang‑si • Ťiang‑su • Ťi‑lin

Autonomní oblasti	Kuang‑si • Ning‑sia • Sin‑ťiang • Tibet • Vnitřní Mongolsko

Přímo spravovaná města (na úrovni provincie)	Čchung‑čching • Peking • Šanghaj • Tchien‑ťin

Zvláštní administrativní oblasti	Hongkong • Macao

¹ČLR považuje Tchaj-wan za svou 23. provincii, přestože jej fakticky neovládá