[go: nahoru, domu]
Přeskočit na obsah

Antonín Bečvář: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→Literatura: + link
m ibox clean
 
(Není zobrazeno 35 mezilehlých verzí od 20 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{infobox - spisovatel}}
{{infobox - spisovatel
| jméno = [[Doktor přírodních věd|RNDr.]] Antonín Bečvář
[[Doktor přírodních věd|RNDr.]] '''Antonín Bečvář''' ([[10. červen|10. června]] [[1901]], [[Stará Boleslav]] – [[10. leden|10. ledna]] [[1965]], [[Brandýs nad Labem]]) byl český [[Seznam astronomů|astronom]] a [[klimatologie|klimatolog]]. Vydal světově proslulý astronomický atlas – ''[[Atlas Coeli Skalnaté Pleso 1950.0|Atlas Coeli Skalnaté Pleso]]''. Dlouhou dobu působil na [[Slovensko|Slovensku]].
| místo narození = [[Stará Boleslav]] <br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| místo úmrtí = [[Brandýs nad Labem]] <br /> {{Vlajka a název|Československo}}
| národnost = česká
| alma mater = [[Univerzita Karlova]]
| rodné jméno = Antonín František Bečvář
| povolání = astronom, meteorolog, fotograf
}}
'''Antonín Bečvář''' ([[10. červen|10. června]] [[1901]], [[Stará Boleslav]]<ref name="matrika">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/12338/165 Matriční záznam o narození a křtu] farnosti Stará Boleslav </ref> – [[10. leden|10. ledna]] [[1965]], [[Brandýs nad Labem]]) byl český [[astronom]], [[fotograf]] a [[klimatologie|klimatolog]]. Vydal světově proslulý astronomický atlas – ''[[Atlas Coeli Skalnaté Pleso 1950.0|Atlas Coeli Skalnaté Pleso]]''. Dlouhou dobu působil na [[Slovensko|Slovensku]].


== Život ==
== Život ==
[[File:Antonín Bečvář, potvrzení o trestní bezúhonnosti 1937 (SOkA Praha-venkov).jpg|thumb|left|Antonín Bečvář, potvrzení o trestní bezúhonnosti 1937 (SOkA Praha-venkov)]]
Narodil se ve Staré Boleslavi, navštěvoval Reálné gymnázium v Brandýse nad Labem (dnes Gymnázium J.S.Machara), kde byla na jeho počest založena Přírodovědná společnost Dr.&nbsp;Antonína Bečváře. Poté vystudoval na [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy]] v Praze, kde získal [[Doktor přírodních věd|doktorát přírodních věd]]. Svá studia ukončil disertační prací z&nbsp;oboru meteorologie v roce 1934. Antonín Bečvář měl od dětství velmi podlomené zdraví, a proto na svoji vědeckou dráhu mohl nastoupit až ve více jak 30&nbsp;letech, kdy se jeho zdravotní stav stabilizoval.
Narodil se v rodině Josefa Bečváře mistra obuvnického a Kateřiny rozené Martinovská. Navštěvoval [[Gymnázium J. S. Machara|Reálné gymnázium]] v Brandýse nad Labem, kde byla na jeho počest založena Přírodovědná společnost dr.&nbsp;Antonína Bečváře.


Poté studoval na [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|Přírodovědecké fakultě]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] v Praze, kde získal titul [[Doktor přírodních věd]]. Svá studia dokončil hlavní [[Rigorózní zkouška|rigorózní zkouškou]] z [[meteorologie]] s [[Klimatologie|klimatologií]] a [[Astrofyzika|kosmické fyziky]], vedlejší zkouškou z [[astronomie]] a [[Disertační práce|disertační prací]]: ''Soustavy [[Oblak|mraků]] a krátkodobá prognosa [[Počasí|povětrnosti]] v [[Čechy|Čechách]],'' v roce 1934.<ref>{{Citace elektronického periodika
[[Soubor:Observatórium Skalnaté pleso 2011.jpg|thumb|[[Observatoř Skalnaté pleso|Observatoř na Skalnatém plese]], o jejíž vznik se Antonín Bečvář zasloužil]]
| titul = Matrika doktorů Univerzity Karlovy IX. (1934–1937)
V roce 1937 přijal místo státního klimatologa ve Vysokých Tatrách. Na Slovensku působil od roku [[1937]] jako klimatolog Státních lázní v [[Štrbské Pleso|Štrbském Plese]]. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] v&nbsp;roce 1938 musela být Československá astrofyzikální observatoř ve Staré Ďale (dnes [[Hurbanovo]]) na Slovensku zrušena. Tehdy Bečvář velmi úspěšně zapůsobil na slovenskou vládu a prosadil, aby výkonný [[reflektor]] o&nbsp;průměru 600&nbsp;mm byl převezen na nové místo na Skalnaté pleso, kde v&nbsp;letech 1941–1943 inicioval výstavbu nové [[observatoř]]e na [[Skalnaté pleso|Skalnatém plese]] a byl jejím prvním ředitelem (1943–1950). <ref>{{cite book |title=The Biographical Encyclopedia of Astronomers |last=Hockey |first=Thomas |year=2009 |publisher=Springer Publishing |isbn=978-0-387-31022-0 |accessdate=August 22, 2012 |url=http://www.springerreference.com/docs/html/chapterdbid/58133.html}} {{en}}</ref> Ta se stala jedinou vysokohorskou observatoří v pozdějším [[Československo|Československu]] a je jednou z nejvýše položených hvězdáren v Evropě. Hvězdárna na Skalnatém plese se za dobu své existence stala uznávaným vědeckým ústavem. Založil tu tradici výzkumu [[Slunce]] a [[meziplanetární hmota|meziplanetární hmoty]].
| periodikum = is.cuni.cz
| url = https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1406262209417789/126/?lang=cs
| datum přístupu = 2022-04-16
}}</ref>


V Brandýse začala jeho dráha amatérského astronoma, když zde vybudoval [[Soukromá hvězdárna Antonína Bečváře|svou první hvězdárnu]] v letech 1925–1927. Svou prací se stal brzy známým, takže již v roce 1937 dostal místo státního [[Klimatologie|klimatologa]] ve Státních lázních na [[Štrbské Pleso|Štrbském Plese]]. Zde vybudoval svou druhou hvězdárnu na terase hotelu, kde prováděl několik let svá měření.
Už od vzniku Přírodovědecké fakulty Slovenské univerzity v Bratislavě přednášel astronomii. Roku [[1944]] se stal přednostou nově zřízeného astronomického ústavu PFSU a vedl ho až do roku [[1952]], když se stal ústav součástí Katedry [[astronomie]], [[geofyzika|geofyziky]] a [[meteorologie]], kterou vedl prof.&nbsp;[[Mikuláš Konček]].


Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] v&nbsp;roce 1938 musela být Československá [[Astrofyzika|astrofyzikální]] [[observatoř]] ve Staré Ďale (dnes [[Hurbanovo]]) na Slovensku zrušena. Tehdy Bečvář velmi úspěšně zapůsobil na slovenskou vládu a prosadil, aby výkonný [[Zrcadlové dalekohledy|reflektor]] o&nbsp;průměru 600&nbsp;mm byl převezen na nové místo na [[Skalnaté pleso]], kde v&nbsp;letech 1941–1943 inicioval výstavbu nové [[Observatoř Skalnaté pleso|observatoře na Skalnatém plese]] a byl jejím prvním ředitelem (1943–1950).<ref>{{cite book|title=The Biographical Encyclopedia of Astronomers|last=Hockey|first=Thomas|year=2009|publisher=Springer Publishing|isbn=978-0-387-31022-0|accessdate=August 22, 2012|url=}}</ref> Ta se stala jedinou vysokohorskou observatoří v pozdějším [[Československo|Československu]] a byla jednou z nejvýše položených hvězdáren v Evropě. Hvězdárna na Skalnatém plese se za dobu své existence stala uznávaným vědeckým ústavem. Antonín Bečvář tu založil tradici výzkumu [[Slunce]] a [[meziplanetární hmota|meziplanetární hmoty]].
V&nbsp;roce [[1951]] byl padesátiletý světově uznávaný vědec z&nbsp;observatoře na Skalnatém plese propuštěn. Vrátil se zpět do Brandýsa nad Labem, opravil si hvězdárnu a započal práci na dalších hvězdných atlasech. Po celou dobu svého pobytu v [[Vysoké Tatry|Tatrách]] se zabýval fotografováním a studiem [[mrak]]ů. Jeho usilovná a systematická práce vyústila v&nbsp;roce 1953 ve vydání neobyčejného díla – ''[[Atlas horských mraků|Atlasu horských mraků]]''. Bečvář byl člověk se širokým spektrem zájmů. Kromě astronomie se věnoval [[meteorologie|meteorologii]], rád fotografoval, hrál velmi dobře na klavír a housle a v neposlední řadě byl náruživým turistou a oddaným obdivovatelem hor. V&nbsp;roce [[1948]] vydal barevnou publikaci ''Vysoké Tatry''. Napsal i literární novelu ''Jediné léto'', která vyšla v&nbsp;roce 1940.


Už od vzniku [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě|Přírodovědecké fakulty]] [[Univerzita Komenského v Bratislavě|Slovenské univerzity]] v Bratislavě přednášel astronomii. Roku [[1944]] se stal přednostou nově zřízeného [[Astronomický ústav Slovenské akademie věd|Astronomického ústavu]] a vedl ho až do roku [[1952]], když se stal ústav součástí Katedry [[astronomie]], [[geofyzika|geofyziky]] a [[meteorologie]], kterou vedl prof.&nbsp;[[Mikuláš Konček]].
10.&nbsp;ledna 1965 dr.&nbsp;Antonín Bečvář v&nbsp;Brandýse nad Labem zemřel. Tehdy prof.&nbsp;[[Zdeněk Kopal]], uznávaný astronom českého původu, v&nbsp;[[nekrolog]]u pro magazín ''[[Nature]]'' napsal: ''„Smrtí dr.&nbsp;Antonína Bečváře ztratili českoslovenští astronomové jednoho ze svých nejvýznamnějších kolegů a svět nejdůležitějšího přispěvatele astronomické kartografii všech dob.“''

Po celou dobu svého pobytu v [[Vysoké Tatry|Tatrách]] se zabýval fotografováním a studiem [[Oblak|mraků]]. Antonín Bečvář byl člověk se širokým spektrem zájmů. Kromě astronomie se věnoval meteorologii, rád fotografoval, hrál velmi dobře na klavír a housle a v neposlední řadě byl náruživým turistou a obdivovatelem hor.

V&nbsp;roce [[1951]] byl padesátiletý světově uznávaný vědec z&nbsp;observatoře na Skalnatém plese propuštěn. Vrátil se zpět do Brandýsa nad Labem, opravil si hvězdárnu a započal práci na dalších hvězdných atlasech.

10.&nbsp;ledna 1965 Antonín Bečvář v&nbsp;Brandýse nad Labem zemřel. Tehdy prof.&nbsp;[[Zdeněk Kopal]], uznávaný astronom českého původu, v&nbsp;[[nekrolog]]u pro magazín ''[[Nature]]'' napsal: ''„Smrtí dr.&nbsp;Antonína Bečváře ztratili českoslovenští astronomové jednoho ze svých nejvýznamnějších kolegů a svět nejdůležitějšího přispěvatele astronomické kartografii všech dob.“''


=== 100. výročí narození ===
=== 100. výročí narození ===
Ke 100. výročí narození připravila v&nbsp;roce 2001 Historická sekce [[Česká astronomická společnost|České astronomické společnosti]] několik akcí připomínající tuto významnou osobu české astronomie. Především se uskutečnily tři výstavy ([[Stará Lesná]] – Slovensko, Brandýs nad Labem, [[Národní technické muzeum v Praze|Národní technické muzeum]]). Dále proběhly přednášky v prostorách [[Štefánikova hvězdárna|Štefánikovy hvězdárny]] v&nbsp;Praze, semináře ve Staré Lesné, odhalení dvou pamětních desek (na Skalnatém plese a v Brandýse nad Labem) a oslavy v reprezentačních prostorách [[Brandýs nad Labem (zámek)|Zámku Brandýs n.&nbsp;L.]]
{{P-citát|right|Předloženým sborníkem tak splácíme velký dluh, který pociťujeme všichni, kdož jsme sami prožili větší část svých životů v pohnutém XX. století, vůči osobnosti, která se vskutku výjimečně zasloužila o dobré jméno naší astronomie doma i v cizině.

Vyšla také monografie ''Antonín Bečvář – astronom, který miloval mraky'', kterou napsal [[Štěpán Ivan Kovář]], bývalý předseda [[Česká astronomická společnost|České astronomické společnosti]].
{{Citát v rámečku|Předloženým sborníkem tak splácíme velký dluh, který pociťujeme všichni, kdož jsme sami prožili větší část svých životů v pohnutém XX. století, vůči osobnosti, která se vskutku výjimečně zasloužila o dobré jméno naší astronomie doma i v cizině.
|Jiří Grygar<ref>
|Jiří Grygar<ref>
{{Citace monografie
{{Citace monografie
| příjmení = Kovář
| příjmení = Kovář
| jméno = Štěpán Ivan
| jméno = Štěpán Ivan
| odkaz na autora = Štěpán Ivan Kovář
| titul = Antonín Bečvář – astronom, který miloval mraky
| titul = Antonín Bečvář – astronom, který miloval mraky
| url =
| url =
Řádek 29: Řádek 52:
}}</ref>}}
}}</ref>}}


=== Pocty ===
K uvedenému výročí připravila v&nbsp;roce 2001 Historická sekce České astronomické společnosti několik akcí připomínající tuto významnou osobu české astronomie. Především se uskutečnily tři výstavy ([[Stará Lesná]] – Slovensko, Brandýs nad Labem, [[Národní technické muzeum]]). Dále proběhly přednášky v prostorách [[Štefánikova hvězdárna|Štefánikovy hvězdárny]] v&nbsp;Praze, semináře ve Staré Lesné, odhalení dvou pamětních desek (na [[Skalnaté pleso|Skalnatém plese]] a v Brandýse nad Labem) a oslavy v reprezentačních prostorách Zámku Brandýs n.&nbsp;L.
* [[Mezinárodní astronomická unie]] na jeho památku nazvala v&nbsp;roce [[1970]] jeden z kráterů na [[Odvrácená strana Měsíce|odvrácené straně Měsíce]]&nbsp;–&nbsp;[[Bečvář (kráter)|Bečvář]]<ref name="iau">[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/727 Crater Bečvář on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], USGS {{en}}</ref>
* [[Planetka]] č. 4567, objevená na [[Observatoř Kleť|Kleti]], byla roku 1993 nazvaná Bečvář
* [[Nušlova cena|Cena Františka Nušla]]


== Dílo ==
Vyšla také monografie ''Antonín Bečvář – astronom který miloval mraky'', kterou napsal Štěpán Ivan Kovář, bývalá předseda [[Česká astronomická společnost|České astronomické společnosti]].
Antonín Bečvář se zasloužil o vybudování tří hvězdáren, ve kterých vykonal velké množství pozorování sluneční [[fotosféra|fotosféry]], [[kometa|komet]] a [[meteorit]]ů. Objevil komety [[1942 IV]] a [[1947 III]], vedl pozorování [[Meteorický roj|meteorického roje]] [[Ursidy]].


Je autorem mnoha prací z [[Meteorická astronomie|meteorické astronomie]] a [[hydrologie]], filmů o&nbsp;vývoji oblaků, obrázkových publikací ''Vysoké Tatry'' a ''[[Atlas horských mraků]]'' (vyšel tři roky předtím, než [[Světová meteorologická organizace]] klasifikovala oblaka) tím je také Bečvář je považován za průkopníka československé meteorologické fotografie.
== Práce ==
A. Bečvář vykonal dlouhodobé systematické pozorování sluneční [[fotosféra|fotosféry]], [[kometa|komet]] a [[meteorit]]ů. Objevil komety [[1942&nbsp;IV]] a [[1947&nbsp;III]], vedl pozorování meteorického roje [[Ursidy|Ursid]]. Je autorem mnoha prací z meteorické astronomie a [[hydrologie]], filmů o&nbsp;vývoji oblaků, obrázkových publikací ''Vysoké Tatry'' ([[1948]]) a ''[[Atlas horských mraků]]'' ([[1953]]), tím je také Bečvář je považován za průkopníka československé meteorologické fotografie. Nejvýznamnějším dílem jsou čtyři velké astronomické atlasy vycházející z originální koncepce: ''[[Atlas Coeli Skalnaté Pleso 1950.0|Atlas Coeli Skalnaté Pleso]]'' ([[1948]]) s katalogem ([[1951]]), ''[[Atlas Eclipticalis]]'' ([[1958]]), ''[[Atlas Borealis]]'' ([[1962]]) a ''[[Atlas Australis]]'' ([[1964]]). Byla to nejmodernější díla svého druhu, která vyšla i v zahraničí. Stala se základní pomůckou [[hvězdárna|hvězdáren]] na celém světě a používají se dodnes.


Jeho nejvýznamnějším dílem se staly čtyři velké astronomické atlasy vycházející z originální koncepce: ''[[Atlas Coeli Skalnaté Pleso 1950.0|Atlas Coeli Skalnaté Pleso]]'' s katalogem, ''[[Atlas Eclipticalis]]'', ''[[Atlas Borealis]]'' a ''[[Atlas Australis]]''. Byla to nejmodernější díla svého druhu, která vyšla i v zahraničí. Stala se základní pomůckou [[hvězdárna|hvězdáren]] na celém světě a používají se dodnes.
== Pocty ==

[[Mezinárodní astronomická unie]] na jeho památku nazvala v&nbsp;roce [[1970]] jeden z kráterů na [[Odvrácená strana Měsíce|odvrácené straně Měsíce]]&nbsp;-&nbsp;[[Bečvář (kráter)|Bečvář]].<ref name="iau">[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/727 Crater Bečvář on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], USGS {{en}}</ref>
=== Hvězdárny ===
* [[Soukromá hvězdárna Antonína Bečváře|V Brandýse nad Labem]] – 1927
* Na terase hotelu na Štrbském plese – 1937
* [[Observatoř Skalnaté pleso|Na Skalnatém plese]] – 1943

=== Próza ===
* ''Jediné léto'' – Praha: Vesmír, 1940

=== Spisy ===
* ''Úvod do lekárskej klimatologie'': prednášky prednesené na klimatologickom kurze Štátného zdravotne sociálného ústavu na Štrbskom Plese v dňoch 25.–27. novembera 1943 – '''Antonín Bečvář''', Mikuláš Konček. [[Liptovský Mikuláš|Liptovský Svätý Mikuláš]], Bratov Rázusovcov, 1944
* ''První cesta ke hvězdám'' – Praha: [[Albatros (nakladatelství)|SNDK]], 1955

=== Astronomické atlasy ===
* ''Atlas Coeli'': Skalnaté pleso – Praha: Československá společnost astronomická, 1948
* ''Atlas Eclipticalis'' – Praha: [[Československá akademie věd|ČSAV]], 1958
* ''Atlas Borealis'' – Praha: ČSAV, 1962
* ''Atlas Australis'' – Praha: ČSAV, 1964

=== Fotografie ===
* ''Vysoké Tatry'' – [[Martin (město)|Turčiansky Svätý Martin]]: [[Matica slovenská]], 1948
* ''Zrcadlo kosmu'' – Praha: Za svobodu, 1952
* ''Atlas horských mraků'' – A. Bečvář, B. Šimák. Praha: Přírodovědecké vydavatelství, 1953


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
<references/>
<references />


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie | titul = Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol. | vydání = 2 | vydavatel = [[Libri]] | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 467 | isbn = 80-85983-44-3 | strany = 31}}
| titul = Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M – Milan Churaň a kol
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti - Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 38}}
| vydání = 2
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J | vydavatel = [[Nakladatelství Paseka|Paseka]] ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 634 | isbn = 80-7185-245-7 | strany = 64}}
| vydavatel = [[Libri]]
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla | odkaz na autora = Pavla Vošahlíková | spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 264–375 | isbn = 80-7277-287-2 | strany = 319}}
| místo = Praha
| rok = 1998
| počet stran = 467
| isbn = 80-85983-44-3
| strany = 31
}}
* ''Antonín Bečvář'': astronom, který miloval mraky – [[Štěpán Ivan Kovář]]. [[Brandýs nad Labem]], 2001
* {{Citace monografie
| titul = Osobnosti – Česko: Ottův slovník
| vydavatel = Ottovo nakladatelství
| místo = Praha
| rok = 2008
| počet stran = 823
| isbn = 978-80-7360-796-8
| strany = 38
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Tomeš
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Tomeš
| spoluautoři = a kol.
| titul = Český biografický slovník XX. století: I. díl: A–J
| vydavatel = [[Nakladatelství Paseka|Paseka]]; Petr Meissner
| místo = Praha; Litomyšl
| rok = 1999
| počet stran = 634
| isbn = 80-7185-245-7
| strany = 64
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Vošahlíková
| jméno = Pavla
| odkaz na autora = Pavla Vošahlíková
| spoluautoři = a kol.
| titul = Biografický slovník českých zemí: 3. sešit: Bas–Bend
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 264–375
| isbn = 80-7277-287-2
| strany = 319
}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{NK ČR|jk01011292}}
* {{NK ČR|jk01011292}}
* BARTOŠ, Petr. ''Bečvář Antonín''. Hvězdárna Františka Pešty. [https://www.hvezdarna-fp.eu/products/becvar-antonin-/ Dostupné online].
* [http://www.astro.sk/l2_sk.php?part=pubrel&cont=becvar Antonín Bečvář] na Astro.sk {{sk}}
* [http://www.astro.sk/l2_sk.php?part=pubrel&cont=becvar Antonín Bečvář] {{Wayback|url=http://www.astro.sk/l2_sk.php?part=pubrel&cont=becvar |date=20150104103546 }} na Astro.sk {{sk}}
* [http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/909474 Zakázaný astronom] – web [[Český rozhlas Leonardo|Českého rozhlasu Leonardo]]
* [http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/909474 Zakázaný astronom] – web [[Český rozhlas Leonardo|Českého rozhlasu Leonardo]]
{{Cena Františka Nušla}}

{{Autoritní data|AUT=jk01011292}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Astronomie|Lidé}}
{{Portály|Astronomie|Lidé}}
{{DEFAULTSORT:Bečvář, Antonín}}


{{DEFAULTSORT:Bečvář, Antonín}}
[[Kategorie:Čeští astronomové]]
[[Kategorie:Čeští astronomové]]
[[Kategorie:Narození 1901]]
[[Kategorie:Čeští klimatologové]]
[[Kategorie:Nositelé Nušlovy ceny]]
[[Kategorie:Narození v roce 1901]]
[[Kategorie:Narození 10. června]]
[[Kategorie:Narození 10. června]]
[[Kategorie:Narození v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi]]
[[Kategorie:Narození ve Staré Boleslavi]]
[[Kategorie:Úmrtí 1965]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1965]]
[[Kategorie:Úmrtí 10. ledna]]
[[Kategorie:Úmrtí 10. ledna]]
[[Kategorie:Úmrtí v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi]]
[[Kategorie:Úmrtí v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi]]

Aktuální verze z 19. 6. 2024, 07:58

RNDr. Antonín Bečvář
Rodné jménoAntonín František Bečvář
Narození10. června 1901
Stará Boleslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. ledna 1965 (ve věku 63 let)
Brandýs nad Labem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníastronom, meteorolog, fotograf
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Témataastronomie, hvězdná mapa, klimatologie, oblak a hydrologie
OceněníNušlova cena (1939)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Bečvář (10. června 1901, Stará Boleslav[1] – 10. ledna 1965, Brandýs nad Labem) byl český astronom, fotograf a klimatolog. Vydal světově proslulý astronomický atlas – Atlas Coeli Skalnaté Pleso. Dlouhou dobu působil na Slovensku.

Život

[editovat | editovat zdroj]
Antonín Bečvář, potvrzení o trestní bezúhonnosti 1937 (SOkA Praha-venkov)

Narodil se v rodině Josefa Bečváře mistra obuvnického a Kateřiny rozené Martinovská. Navštěvoval Reálné gymnázium v Brandýse nad Labem, kde byla na jeho počest založena Přírodovědná společnost dr. Antonína Bečváře.

Poté studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal titul Doktor přírodních věd. Svá studia dokončil hlavní rigorózní zkouškou z meteorologie s klimatologií a kosmické fyziky, vedlejší zkouškou z astronomie a disertační prací: Soustavy mraků a krátkodobá prognosa povětrnosti v Čechách, v roce 1934.[2]

V Brandýse začala jeho dráha amatérského astronoma, když zde vybudoval svou první hvězdárnu v letech 1925–1927. Svou prací se stal brzy známým, takže již v roce 1937 dostal místo státního klimatologa ve Státních lázních na Štrbském Plese. Zde vybudoval svou druhou hvězdárnu na terase hotelu, kde prováděl několik let svá měření.

Po Mnichovské dohodě v roce 1938 musela být Československá astrofyzikální observatoř ve Staré Ďale (dnes Hurbanovo) na Slovensku zrušena. Tehdy Bečvář velmi úspěšně zapůsobil na slovenskou vládu a prosadil, aby výkonný reflektor o průměru 600 mm byl převezen na nové místo na Skalnaté pleso, kde v letech 1941–1943 inicioval výstavbu nové observatoře na Skalnatém plese a byl jejím prvním ředitelem (1943–1950).[3] Ta se stala jedinou vysokohorskou observatoří v pozdějším Československu a byla jednou z nejvýše položených hvězdáren v Evropě. Hvězdárna na Skalnatém plese se za dobu své existence stala uznávaným vědeckým ústavem. Antonín Bečvář tu založil tradici výzkumu Slunce a meziplanetární hmoty.

Už od vzniku Přírodovědecké fakulty Slovenské univerzity v Bratislavě přednášel astronomii. Roku 1944 se stal přednostou nově zřízeného Astronomického ústavu a vedl ho až do roku 1952, když se stal ústav součástí Katedry astronomie, geofyziky a meteorologie, kterou vedl prof. Mikuláš Konček.

Po celou dobu svého pobytu v Tatrách se zabýval fotografováním a studiem mraků. Antonín Bečvář byl člověk se širokým spektrem zájmů. Kromě astronomie se věnoval meteorologii, rád fotografoval, hrál velmi dobře na klavír a housle a v neposlední řadě byl náruživým turistou a obdivovatelem hor.

V roce 1951 byl padesátiletý světově uznávaný vědec z observatoře na Skalnatém plese propuštěn. Vrátil se zpět do Brandýsa nad Labem, opravil si hvězdárnu a započal práci na dalších hvězdných atlasech.

10. ledna 1965 Antonín Bečvář v Brandýse nad Labem zemřel. Tehdy prof. Zdeněk Kopal, uznávaný astronom českého původu, v nekrologu pro magazín Nature napsal: „Smrtí dr. Antonína Bečváře ztratili českoslovenští astronomové jednoho ze svých nejvýznamnějších kolegů a svět nejdůležitějšího přispěvatele astronomické kartografii všech dob.“

100. výročí narození

[editovat | editovat zdroj]

Ke 100. výročí narození připravila v roce 2001 Historická sekce České astronomické společnosti několik akcí připomínající tuto významnou osobu české astronomie. Především se uskutečnily tři výstavy (Stará Lesná – Slovensko, Brandýs nad Labem, Národní technické muzeum). Dále proběhly přednášky v prostorách Štefánikovy hvězdárny v Praze, semináře ve Staré Lesné, odhalení dvou pamětních desek (na Skalnatém plese a v Brandýse nad Labem) a oslavy v reprezentačních prostorách Zámku Brandýs n. L.

Vyšla také monografie Antonín Bečvář – astronom, který miloval mraky, kterou napsal Štěpán Ivan Kovář, bývalý předseda České astronomické společnosti.

Předloženým sborníkem tak splácíme velký dluh, který pociťujeme všichni, kdož jsme sami prožili větší část svých životů v pohnutém XX. století, vůči osobnosti, která se vskutku výjimečně zasloužila o dobré jméno naší astronomie doma i v cizině.

Jiří Grygar[4]

Pocty

[editovat | editovat zdroj]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Antonín Bečvář se zasloužil o vybudování tří hvězdáren, ve kterých vykonal velké množství pozorování sluneční fotosféry, komet a meteoritů. Objevil komety 1942 IV a 1947 III, vedl pozorování meteorického roje Ursidy.

Je autorem mnoha prací z meteorické astronomie a hydrologie, filmů o vývoji oblaků, obrázkových publikací Vysoké Tatry a Atlas horských mraků (vyšel tři roky předtím, než Světová meteorologická organizace klasifikovala oblaka) tím je také Bečvář je považován za průkopníka československé meteorologické fotografie.

Jeho nejvýznamnějším dílem se staly čtyři velké astronomické atlasy vycházející z originální koncepce: Atlas Coeli Skalnaté Pleso s katalogem, Atlas Eclipticalis, Atlas Borealis a Atlas Australis. Byla to nejmodernější díla svého druhu, která vyšla i v zahraničí. Stala se základní pomůckou hvězdáren na celém světě a používají se dodnes.

Hvězdárny

[editovat | editovat zdroj]

Próza

[editovat | editovat zdroj]
  • Jediné léto – Praha: Vesmír, 1940

Spisy

[editovat | editovat zdroj]
  • Úvod do lekárskej klimatologie: prednášky prednesené na klimatologickom kurze Štátného zdravotne sociálného ústavu na Štrbskom Plese v dňoch 25.–27. novembera 1943 – Antonín Bečvář, Mikuláš Konček. Liptovský Svätý Mikuláš, Bratov Rázusovcov, 1944
  • První cesta ke hvězdám – Praha: SNDK, 1955

Astronomické atlasy

[editovat | editovat zdroj]
  • Atlas Coeli: Skalnaté pleso – Praha: Československá společnost astronomická, 1948
  • Atlas Eclipticalis – Praha: ČSAV, 1958
  • Atlas Borealis – Praha: ČSAV, 1962
  • Atlas Australis – Praha: ČSAV, 1964

Fotografie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Stará Boleslav
  2. ↑ Matrika doktorů Univerzity Karlovy IX. (1934–1937). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ HOCKEY, Thomas. The Biographical Encyclopedia of Astronomers. [s.l.]: Springer Publishing, 2009. ISBN 978-0-387-31022-0. 
  4. ↑ KOVÁŘ, Štěpán Ivan. Antonín Bečvář – astronom, který miloval mraky. Brandýs nad Labem: Nakladatelství PhDr. Milana Nováka, 2001. 70 s. 
  5. ↑ Crater Bečvář on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS (anglicky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Cena Františka Nušla (též nazývána Nušlova cena)
Cenu uděluje Česká astronomická společnost od roku 1938. V roce 1949 bylo její udělování přerušeno a následně byla udělena jen jednou (v roce 1952). V roce 1999 bylo udělování ceny obnoveno.
laureáti v letech 1938–1952
laureáti od roku 1999
Luboš Perek (1999) • Miroslav Plavec (2000) • Ladislav Křivský (2001) • Zdeněk Švestka (2002) • Josip Kleczek (2003) • Zdeněk Ceplecha (2004) • Ladislav Sehnal (2005) • Zdeněk Sekanina (2006) • Jan Vondrák (2007) • Ivan Hubený (2008) • Pavel Mayer (2009) • Luboš Kohoutek (2010) • Jiří Grygar (2011) • Antonín Rükl (2012) • Marian Karlický (2013) • Petr Heinzel (2014) • Jan Palouš (2015) • Zdeněk Mikulášek (2016) • Jiří Bičák (2017) • Martin Šolc (2018) • Zdeněk Stuchlík (2019) • Petr Hadrava (2020) • Stanislav Štefl (2021) • Jiří Podolský (2022)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antonín_Bečvář&oldid=24014164“