Editace stránky Chorvatské knížectví

{{Infobox - zaniklý stát
| název = Chorvatské knížectví
| originální název = Kneževina Hrvatska<br />Ducatus Chroatorum<br />''Χρωβατία''
| rok vzniku = [[7. století]]
| rok zániku = [[925]]
| před 1 = Byzantská říše
| před 1 vlajka = Byzantine Calvary cross potent.png
| před 2 = Avarský kaganát
| před 2 vlajka = No flag.svg
| po 1 = Chorvatské království (925–1102)
| po 1 vlajka = Crown of Zvonimir (Croatia).svg
| po 2 = 
| po 2 vlajka = 
| vlajka = 
| velikost vlajky = 
| článek o vlajce = Chorvatská vlajka
| znak =
| velikost znaku = 
| článek o znaku = 
| mapa = Balkans850.png
| velikost mapy = 290px
| mapa poznámka = [[Balkán|Balkánský poloostrov]] kolem roku [[850]], Chorvatské knížectví (růžově)
| hlavní město = bez stálého města,<br />[[Nin]], [[Klis]], [[Bijaći]], [[Solin]], [[Knin]]
| rozloha = 
| rozloha poznámka = 
| nejvyšší bod = 
| nejvyšší bod poznámka = 
| počet obyvatel = 
| počet obyvatel poznámka = 
| jazyky = staro[[chorvatština]], [[latina]]
| národnostní složení = [[Chorvati]]
| náboženství = [[Slovanské náboženství|staroslovanské (pohanské)]],<br />od roku [[879]] [[Římskokatolická církev|katolické]] a [[Slovanská liturgie|slovanské&nbsp;křesťanství]]
| měna = 
| státní zřízení = [[monarchie]]
| vznik = [[7. století]]
| zánik = [[925]] – kníže [[Tomislav I.]] korunován králem
}}
'''Chorvatské knížectví''' ([[Chorvatština|chorvatsky]] ''Kneževina Hrvatska'') neboli '''Knížectví Chorvatů''' ([[Chorvatština|chorvatsky]] ''Kneževina Hrvata'', [[Latina|latinsky]] ''Ducatus Chroatorum'', [[Řečtina|řecky]] Χρωβατία) byl nezávislý státní útvar zformovaný během [[7. století]] n. l. příchodem slovanského kmene Chorvatů na území [[Byzantská říše|Byzantské říše]].

== Historie ==
=== Vznik ===
{{Podrobně|Dějiny Chorvatska}}
[[Soubor:Eglise Sainte Croix de Nin.JPG|náhled|vlevo|upright=0.9|[[Kostel sv. Kříže]] z [[9. století]] ve městě [[Nin]] je nejmenší katedrála na světě]]
[[Chorvati|Chorvaté]] osídlili nejprve byzantské území při [[Jaderské moře|jadranském]] pobřeží ([[Dalmácie|Dalmatské]] Chorvatsko), a později, po pádu avarské říše, také Dolní [[Panonie|Panonii]] (Panonské Chorvatsko). Přestože do těchto oblastí i nadále zasahovaly mocenské zájmy východního císařství, nebyli Chorvaté vystaveni tak silnému byzantskému vlivu jako sousední [[Srbové]]. O to větší zájem jevila o jejich území od 8. století [[franská říše]]. Pod její svrchovanost se v [[9. století]] dočasně dostali vládcové Panonského i Dalmatského Chorvatska. Současně se Chorvaté prosazovali ve vlastní Dalmácii, kde řada měst uznala jejich nadvládu. O jadranské pobřeží a ostrovy měly zájem také [[Benátky]] a Byzanc.

V roce [[867]] se Basileovi podařilo osvobodit z arabského obležení významné přístavní město Ragusu ([[Dubrovnik]]) a poté zrestaurovat byzantské panství na jadranském pobřeží Balkánu, kde vzniklo [[thema]] Dalmácie. Podle císařova příkazu odváděla významná dalmatská města jako [[Split]], [[Trogir]] nebo [[Zadar]], který byl střediskem thematu, poplatky chorvatskému panovníkovi. Šlo zřejmě o ''tributum pacis'' – poplatek za svobodnou plavbu byzantských lodí po Jadranu.

=== Chorvatsko pod vládou Trpimírovců ===
{{Podrobně|Trpimírovci}}
[[Soubor:Delegation of Croats and Serbs to Emperor Basil I, Skylitzes.jpg|náhled|vlevo|upright=0.9|Delegace Chorvatů a Srbů u [[Byzantská říše|byzantského]] císaře [[Basileios I.|Basileia I.]], ''Madrid Skylitzes'']]
V roce [[845]] se vlády nad chorvatskem zmocnil kníže [[Trpimír I.]] zakladatel dynastie [[Trpimírovci|Trpimírovců]]. Z církevního hlediska podléhalo Chorvatsko více římskému papežství, i když některá biskupství patřila stále pod svrchovanost konstantinopolského patriarchátu. Tak bylo například ve Splitu obnoveno starší salonské biskupství a také Římem založené biskupství v [[Nin]]u navázalo na starší tradici. Zřízením ninské [[diecéze]] v sídle chorvatských vládců dosáhl kníže [[Trpimír]] roku [[864]] vzniku samostatné chorvatské církevní organizace, o niž usiloval. V Ninu působilo později několik Metodějových žáků, kteří zde pěstovali slovanskou liturgii a písemnictví. Panonské Chorvatsko přijalo slovanskou [[liturgie|liturgii]] již dříve, neboť se na výzvu papeže [[Jan VIII.|Jana VIII.]] stalo roku [[873]] součástí moravsko-panonské arcidiecéze, v jejímž čele stál arcibiskup [[Metoděj]].

Po zřízení thematu Dalmácie došlo k druhé christianizaci Chorvatů a k prvním christianizačním misiím u Srbů. Z Dalmácie pronikali do slovanského vnitrozemí řečtí misionáři a šířili zde byzantský vliv. Významnějších úspěchů na církevním poli bylo v tomto prostoru dosaženo po roce [[886]], kdy sem přišli žáci moravsko-panonského arcibiskupa Metoděje.

=== Kníže Tomislav I. králem ===
[[Soubor:Klis Fortress - a view from south-west.jpg|náhled|vlevo|upright=0.9|[[Klis]] dnes]]
[[Soubor:Oton Ivekovic, Krunidba kralja Tomislava.jpg|náhled|220px|vpravo|Korunovace Tomislava I. Ottou Ivekovicem]]
Významným chorvatským vládcem byl kníže [[Tomislav I.]] z rodu [[Trpimírovci|Trpimírovců]], pravděpodobně vnuk knížete [[Trpimír I.|Trpimíra I]]. Brzy po nástupu na trůn v roce [[910]] se mu podařilo připojit větší část Panonského Chorvatska, které bylo po roce [[907]] obsazeno maďarskými kočovníky. Toto území nese od [[10. století]] název ''Sclavonia'' – [[Slavonie]]. Orientace chorvatského vládnoucího rodu [[Trpimírovci|Trpimírovců]] na papežství přinesla [[Tomislav I.|Tomislavovi]] významný zisk v podobě královského titulu (de facto i dědičného)) ([[924]] nebo [[925]]). Po smrti krále [[Tomislav I.|Tomislava I.]] nastoupil na trůn v roce [[928]] jeho mladší bratr [[Trpimír II.]], po jeho smrti se na chorvatském trůny vystřídala řada králů z dynastie [[Trpimírovci|Trpimírovců]]. Posledním králem této dynastie byl [[Štěpán II. Chorvatský|Štěpán II.]], po jeho smrti v roce [[1090]] rod [[Trpimírovci|Trpimírovců]] vymřel.

== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Dějiny Chorvatska]]
* [[Seznam chorvatských panovníků]]

=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Šesták | jméno = Miroslav | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny jihoslovanských zemí | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 758 | vydání = 2 | isbn = 978-80-7106-375-9}}

=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* [http://www.chorvatsko.cz/obec/stat.html Chorvatsko.cz] '''(cs)'''

{{Portály|Středověk|Chorvatsko}}

[[Kategorie:Dějiny Chorvatska]]
[[Kategorie:Zaniklé státy na Balkánském poloostrově]]