Diskuse:Vodík: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 17. 1. 2014, 10:14

Diskuse s Malýčtenářem se mi sice příčí, ale jeho naduté poznámky jsou prostě provokující, že namísto něčeho užitečného přičiním pár vět k jeho poslední poznámce o s..ápání. Celá ta vaše slavná věta kolem ceny helia a vzducholodích je "já o koze, vy o voze".

Konec věku vzducholodí byl zcela jasně spojen s katastrofou Hindenburku a následné totální ztráty důvěry veřejnosti v tento druh dopravy. Ostatně technický pokrok ve vývoji letadel těžších než vzduch by stejně postupně vytlačil vzducholodi na okraj letecké dopravy, např. pro přepravu těžkých nákladů v nepřístupném terénu, tak jak se to ojediněle děje dodnes.

Koncem 30. let neexistovaly žádné vzducholodi plněné heliem, které by velikostí a technickými parametry mohly konkurovat německým zepelinům. Bylo to také díky ceně helia, které je dodnes více než řádově dražší než vodík. Dalším faktorem je velmi malý průměr atomu = molekuly helia, která poměrně snadno difunduje všemi materiály, z nichž je plášť vzducholodi zhotoven a dochází tak k citelným ztrátám náplně. To platí doposud, ve 30. letech pak daleko výrazněji, protože v té době neexistovaly materiály typu tuhých polymerů a konstruktéři vzucholodí museli pracovat pouze s přírodními tkaninami.

K té ceně, zavolejte si k Lindemu, na kolik vás přijde tlaková lahev helia a lahev vodíku a uvidíte, že váš odkaz na webovou stranu s dramatickým rozílem ceny helia v roce 1915 a 1940 je spíše matoucí. Např. čistý hliník byl v době svého objemu a těsně po něm mnohonásobně dražší než zlato.

Ale klidně si svoji větičku nechte kde je, já už vám na ni nesáhnu ani třímetrovým bidlem.--Karel 18:56, 26. 8. 2004 (UTC)

Ani já nechci na Karla uvalovat účast v diskusi, již si nepřeje, ostatní čtenáře by však mohly zajímat stránky en:Helium, en:Airship a en:Hindenburg disaster. Píše se v nich mj. Until the 1940s, many European airships were filled with hydrogen, which is flammable if mixed in air. American airships have been filled with helium since the 1920s. ... The Hindenburg was intended to be filled with helium but a United States military embargo on helium forced the Germans to use highly flammable hydrogen as the lift gas. Pro porovnání "velikosti a technických parametrů" pak poslouží třeba en:USS Macon (ZRS-5). --Malýčtenář 11:27, 27. 8. 2004 (UTC)

Dobry den, pry ze misto benzinu lze nahradit vodik a ze musi byt udelany motor specialne na vodik, proc to nevyrabeji? Tim by jsme usetrili ropu a biopotraviny...

Klidne sem piste prosim diky :)

Motor, který používá jako palivo vodík, existuje. V Japonsku se již dokonce tyto vozidla začínají používat. Není problém vyrobit motor, ale je problém s tím vodíkem. Jednak, kde vzít obrovské množství vodíku, když se v přírodě volně nevyskytuje a udělat to tak, aby to bylo ekonomicky i ekologicky výhodné. A pak druhý a podstatně větší problém, jak ten vodík v autě držet od kyslíku a zaručit, aby při spalování probíhalo pouze v určitém prostoru. Jak známo, tak směs kyslíku a vodíku je velmi výbušná, takže tento problém odstranit byl docela problém. No nicméně právě Češi dopomohli vymyslet způsob, jak vodík s kyslíkem spalovat aniž by při reakci došlo k výbuchu. Nebudu to tady rozebírat dopodrobne, ale spalování probíhá na jakési porézní membráně, která propustí pouze určité množství daných plynů a pouze na ní může hoření probíhat. S výrobou vodíku pro dnešní svět plný automobilů je trochu problém, ale i tohle se nakonec vyřešilo. Vodík vyrábí bakterie rozkladem vody na vodík a kyslík, ovšem nesmí se dostat do kontaktu s větší koncentrací kyslíku, jinak zemřou. I když se stále hledají nové metody, jak udělat auta na vodík levnější, tak je stále největší problém cena, kterou si mnoho lidí dovolit nemůže. Z hlavy ji nevím, ale půjde o milionů nebo více korun za jedno auto. Vývoj těchto aut je zatím pouze ve výzkumu, ale za takových 30-50 let by se už mohly za rozumnou cenu objevovat i v Evropě. --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 13:32, 13. 6. 2008 (UTC)

Druhý problém je vyřešen mnoha způsoby. Místo spalování je mnohem lepší vyrábět přímo elektřinu v palivovém článku. I cena aut na vodík už pomalu klesá k milionu. Největší problém je ale výroba vodíku. každá přeměna energie je ztrátová a vodík je jen způsob uchování energie. Nejprve se musí ta energie nějak vyrobit(ztráty), pak pomocí ní vyrobit vodík (ztráty) a pak vodík znovu změnit na energii (opět ztráty). Pokud původní energie pochází ze zemního plynu či ropy, je asi dvakrát výhodnější si odbočku přes vodík odpustit a jezdit přímo na ropu či plyn.--Postrach 13:44, 13. 6. 2008 (UTC)

Tepelná vodivost

http://cs.wikipedia.org/wiki/Tepeln%C3%A1_vodivost =>tepelna vodivost vodiku je 7x lepsia ako vzduch. kto ma pravo odstranit odkaz na zdroj?

Není možné zdrojovat stránku na wikipedii jinou stránkou z wikipedie, je nutno najít jiné zdroje. --Jvs 15. 6. 2011, 14:06 (UTC)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+Diskuse s Malýčtenářem se mi sice příčí, ale jeho '''naduté poznámky''' jsou prostě provokující, že namísto něčeho užitečného přičiním pár vět k jeho poslední poznámce o s..ápání. Celá ta vaše slavná věta kolem ceny helia a vzducholodích je "já o koze, vy o voze".
-hooooovnoooo  než vzduch by stejně postupně vytlačil vzducholodi na okraj letecké dopravy, např. pro přepravu těžkých nákladů v nepřístupném terénu, tak jak se to ojediněle děje dodnes.
+Konec věku vzducholodí byl zcela jasně spojen s katastrofou Hindenburku a následné totální ztráty důvěry veřejnosti v tento druh dopravy. Ostatně technický pokrok ve vývoji letadel těžších než vzduch by stejně postupně vytlačil vzducholodi na okraj letecké dopravy, např. pro přepravu těžkých nákladů v nepřístupném terénu, tak jak se to ojediněle děje dodnes.
 Koncem 30. let neexistovaly žádné vzducholodi plněné heliem, které by velikostí a technickými parametry mohly konkurovat německým zepelinům. Bylo to '''také díky ceně helia''', které je dodnes více než řádově dražší než vodík. Dalším faktorem je velmi '''malý průměr atomu = molekuly''' helia, která poměrně snadno '''difunduje''' všemi materiály, z nichž je plášť vzducholodi zhotoven a dochází tak k citelným '''ztrátám náplně'''. To platí doposud, ve 30. letech pak daleko výrazněji, protože v té době neexistovaly materiály typu tuhých polymerů a konstruktéři vzucholodí museli pracovat pouze s přírodními tkaninami.