Ependymální buňka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m ++{{Nervová tkáň}} |
Přidání 1 knihy pro ověřitelnost) #IABot (v2.0.7) (GreenC bot |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Ependyma.png|thumb|Řez mozkovou tkání, obarvený [[hematoxylin]]em. Vnější vrstvu představují ependymální buňky]] |
[[Soubor:Ependyma.png|thumb|Řez mozkovou tkání, obarvený [[hematoxylin]]em. Vnější vrstvu představují ependymální buňky]] |
||
'''Ependymální buňka''' je [[neuroglie|gliová buňka]] tvořící cylindrický [[epitelová tkáň|epitel]], jenž vystýlá vnitřní povrch [[mozková komora|mozkových komor]] a [[centrální kanálek|centrálního míšního kanálku]]. Tento epitel se též označuje jako '''ependym''' (z [[řečtina|řec]]. ''ependyma''). Někdy je opatřena [[řasinka]]mi, které svým pohybem zlepšují pohyblivost [[mozkomíšní mok|mozkomíšního moku]] uvnitř dutin.<ref name="histology">{{citace monografie| příjmení= Junqueira| jméno=Luiz Carlos | jméno2=Jose |příjmení2=Carneiro|rok= 2005| titul=Basic Histology text and atlas| vydání=11| vydavatel=McGraw Hill}}</ref> |
'''Ependymální buňka''' je [[neuroglie|gliová buňka]] tvořící cylindrický [[epitelová tkáň|epitel]], jenž vystýlá vnitřní povrch [[mozková komora|mozkových komor]] a [[centrální kanálek|centrálního míšního kanálku]]. Tento epitel se též označuje jako '''ependym''' (z [[řečtina|řec]]. ''ependyma''). Někdy je opatřena [[řasinka]]mi, které svým pohybem zlepšují pohyblivost [[mozkomíšní mok|mozkomíšního moku]] uvnitř dutin.<ref name="histology">{{citace monografie| příjmení= Junqueira| jméno=Luiz Carlos | jméno2=Jose |příjmení2=Carneiro|rok= 2005| titul=Basic Histology text and atlas| url= https://archive.org/details/basichistologyte0000junq_g0n8| vydání=11| vydavatel=McGraw Hill}}</ref> |
||
Epitel ependymálních buněk společně s [[pia mater]] a hustou sítí [[vlásečnice|vlásečnic]] tvoří tzv. [[choroidní plexus]], který umožňuje tvorbu mozkomíšního moku. Zvláštním druhem ependymálních buněk jsou tzv. [[tanycyt]]y, které se nachází ve třetí komoře a jejich výběžky možná umožňují přenos [[hormon]]ů z mozkomíšního moku do [[hypothalamus|hypothalamu]].<ref name="comp">{{citace monografie| titul = Comparative vertebrate neuroanatomy: evolution and adaptation| jméno=Ann B. | příjmení= Butler | jméno2= William | příjmení2= Hodos| vydavatel=John Wiley and Sons|rok= 2005 |Počet stran= 715}}</ref> |
Epitel ependymálních buněk společně s [[pia mater]] a hustou sítí [[vlásečnice|vlásečnic]] tvoří tzv. [[choroidní plexus]], který umožňuje tvorbu mozkomíšního moku. Zvláštním druhem ependymálních buněk jsou tzv. [[tanycyt]]y, které se nachází ve třetí komoře a jejich výběžky možná umožňují přenos [[hormon]]ů z mozkomíšního moku do [[hypothalamus|hypothalamu]].<ref name="comp">{{citace monografie| titul = Comparative vertebrate neuroanatomy: evolution and adaptation| jméno=Ann B. | příjmení= Butler | jméno2= William | příjmení2= Hodos| vydavatel=John Wiley and Sons|rok= 2005 |Počet stran= 715}}</ref> |
||
Aktuální verze z 7. 10. 2020, 02:44
Ependymální buňka je gliová buňka tvořící cylindrický epitel, jenž vystýlá vnitřní povrch mozkových komor a centrálního míšního kanálku. Tento epitel se též označuje jako ependym (z řec. ependyma). Někdy je opatřena řasinkami, které svým pohybem zlepšují pohyblivost mozkomíšního moku uvnitř dutin.[1]
Epitel ependymálních buněk společně s pia mater a hustou sítí vlásečnic tvoří tzv. choroidní plexus, který umožňuje tvorbu mozkomíšního moku. Zvláštním druhem ependymálních buněk jsou tzv. tanycyty, které se nachází ve třetí komoře a jejich výběžky možná umožňují přenos hormonů z mozkomíšního moku do hypothalamu.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ JUNQUEIRA, Luiz Carlos; CARNEIRO, Jose. Basic Histology text and atlas. 11. vyd. [s.l.]: McGraw Hill, 2005. Dostupné online.
- ↑ BUTLER, Ann B.; HODOS, William. Comparative vertebrate neuroanatomy: evolution and adaptation. [s.l.]: John Wiley and Sons, 2005.
