Epitaf: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Aktuální verze z 27. 2. 2024, 18:13

Epitaf Jana Pacalta (†1793), kostel Proměnění Páně (Velichovky)

Epitaf (řec. epitafios, náhrobní nápis) je krátký text, který informuje o zesnulé osobě, shrnuje její život a tematicky se vztahuje k mrtvému.^[1]

Nemusí jít přímo o nápis umístěný na hrobu, naopak epitaf může mít kromě vlastního textu také význam památníku, který není náhrobkem, neboť se za ním nenachází hrob. Lze se s ním setkat zejména v období renesance, bývá umístěn na stěně kostela. Základní význam má architektonicky rámovaná reliéfní deska se jménem zemřelého a datem jeho smrti. Na epitafu je zesnulý zpravidla zobrazen jako klečící před křížem, často s již zemřelými členy rodiny – dětmi, jednou nebo více manželkami.

Příklady vlastních epitafů

Epitaf Jiřího Wolkera, který si napsal sám krátce před svou smrtí:

Zde leží Jiří Wolker, básník jenž miloval svět
a pro spravedlnost jeho šel se bít.
Dřív než moh srdce své k boji vytasit,
zemřel, mlád dvacet čtyři let.

Jiří Wolker

Epitaf Egona Bondyho (vl. jménem Zbyněk Fišer), který napsal ve své knize Invalidní sourozenci (1974):

Na život a smrt se vyser, tady leží Zbyněk Fišer.

Epitaf Josefa Váchala (Šumava umírající a romantická):

Zde leží J. Váchal pod drnem.
Devět znal řemesel úhrnem…

Odkazy

Reference

↑ Epitafija. Primery epitafii [Epitaf, příklady epitafu]. Veles [online]. ©2023 [cit. 16.9.2023]. Dostupné online. (rusky)

Literatura

BREITENBACHER, Antonín. Epitaf olomouckého biskupa Marka Kuena (1553–1565). Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci. 1927, roč. 38, s. 98–101.
HANÁČKOVÁ, Milada. Komparace obsahových a grafických složek v díle Josefa Váchala. Brno 2013, s. 22–23. Magisterská diplomová práce. Ved. práce prof. PhDr. Jaroslav Střítecký, CSc. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy.
HANDLEY, Mark A. Death, society, and culture: inscriptions and epitaphs in Gaul and Spain, AD 300-750. Oxford: Archaeopress, 2003. 244 s. BAR. International series, [no.] 1135. ISBN 1-84171-508-5.
HLOBIL, Ivo. Raněrenesanční epitaf Johanna Eibenstocka v Olomouci. Vlastivědný věstník moravský. 1974, roč. 26, s. 307–311. ISSN 0323-2581.
JAKUBEC, Ondřej, ed. a kol. Ku věčné památce: malované renesanční epitafy v českých zemích: [Muzeum umění Olomouc – Arcidiecézní muzeum Olomouc, Galerie, 17. května – 26. srpna 2007: katalog. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2007. 175 s. ISBN 978-80-85227-88-8.
MÍCHALOVÁ, Zdeňka, ed. Epitaf rodiny Jana Hodějovského z Hodějova v Českém Rudolci. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2021. 125 s. ISBN 978-80-7560-401-9.
NIMMRICHTER, Johann. Bunte Steine: das Epitaf des Hanns Rechwein von Honigstorf. Wien: Bundesdenkmalamt, 2014. 12 nečísl. s. Wiederhergestellt, [no.] 31.
Śląska sztuka średniowieczna. XI, Pejzaż niderlandzki w epitafium z Głogowa. Wrocław: Muzeum Narodowe, [1974]. ca 16 s.
SPRANGER, Bartholomeus. Epitaf pražského zlatníka Mikuláše Müllera = Epitaph of the Prague goldsmith Nicolas Müllera: kolem 1590, olej, plátno [grafika]. Praha: Národní galerie, [2000]. 1 pohlednice.
ULMAN, Richard. Epitaf – nenápadná ozdoba hřbitova. V Praze: vl. nákl. autora, 2020. 77 s. ISBN 978-80-270-7281-1.
ŠÁROVCOVÁ Martina. „Wartenberga domus, quare tua lumina manant?“ Pohnutý příběh vartenberského epitafu. Neznámá iluminace s epitafem svatovítského probošta Jana z Vartenberka († 1508). Knihy a dějiny. 2013, roč. 20, s. 6–30. ISSN 1210-8510. Dostupné také z: https://kramerius.lib.cas.cz/search/nimg/IMG_FULL/uuid:ec87b1a8-2ba6-4d40-9538-fa89bfdcb6d9
VÁCHAL, Josef a MINAŘÍK, Miloš, ed. Šumava umírající a romantická. 2., vyd., samostatného textu 1. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská vědecká knihovna, 2007, s. 145. 155 s. ISBN 978-80-86964-01-0.
ZELENKOVÁ, Petra. Alegorický dvojportrét Bartholomea Sprangera a jeho zesnulé choti Christiny Müllerové. In: VOLRÁBOVÁ, Alena, ed. a KUBÍKOVÁ, Blanka, ed. Rudolf II. a mistři grafického umění. V Praze: Národní galerie, 2012, s. 48–49. ISBN 978-80-7035-515-2.

Související články

Externí odkazy

Brzeg Głogowski, epitafy
Obrázky, zvuky či videa k tématu epitaf na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Epitafija. Primery epitafii [Epitaf, příklady epitafu]. Veles [online]. ©2023 [cit. 16.9.2023]. Dostupné online. (rusky)

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Různé významy}}
+[[Soubor:Velichovky_CZ_Transfiguration_church_epitaph_of_Jan_Pacalt_9x.jpg|náhled|Epitaf Jana Pacalta (†1793), [[kostel Proměnění Páně (Velichovky)]]]]
-{{Sloučit|Epitaf (památník)}}
+'''Epitaf''' ([[Řečtina|řec.]] ''epitafios'', náhrobní nápis) je krátký text, který informuje o [[Smrt|zesnulé]] osobě, shrnuje její život a tematicky se vztahuje k mrtvému.<ref>{{Citace elektronického periodika
+| titul = Epitafija. Primery epitafii [Epitaf, příklady epitafu]
+| periodikum = Veles
+| url = https://velesritual.com.ua//epitafiya.html
+| jazyk = rusky
+| datum vydání = ©2023
+| datum přístupu = 16. 9. 2023
+}}</ref>
+Nemusí jít přímo o nápis umístěný na [[hrob]]u, naopak ''epitaf'' může mít kromě vlastního textu také význam památníku, který není [[Náhrobek|náhrobkem]], neboť se za ním nenachází hrob. Lze se s ním setkat zejména v období [[renesance]], bývá umístěn na stěně [[kostel]]a. Základní význam má architektonicky rámovaná [[reliéf (sochařství)|reliéfní]] deska se jménem zemřelého a datem jeho smrti. Na epitafu je zesnulý zpravidla zobrazen jako klečící před křížem, často s již zemřelými členy rodiny – dětmi, jednou nebo více manželkami.
-'''Epitaf''' je krátký text, který informuje o zesnulé osobě, shrnuje její život a tematicky se vztahuje k mrtvému. Nemusí jít přímo o nápis umístěný na [[hrob]]u.
+== Příklady vlastních epitafů ==
-Příkladem je epitaf [[Jiří Wolker|Jiřího Wolkera]], který si napsal sám krátce před svou smrtí.
+Epitaf [[Jiří Wolker|Jiřího Wolkera]], který si napsal sám krátce před svou smrtí:
-{{Citát|Zde leží Jiří Wolker, básník jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít.
+{{Citát v rámečku|Zde leží Jiří Wolker, básník jenž miloval svět
-Dřív než mohl srdce své k boji vytasit, zemřel mlád dvaceti čtyř let.}}
+a pro spravedlnost jeho šel se bít.
+Dřív než moh srdce své k boji vytasit,
-Dalším příkladem sobě napsaného epitafu je od [[Egon Bondy|Egona Bondyho]] (vl. jménem Zbyněk Fišer):
+zemřel, mlád dvacet čtyři let.|Jiří Wolker}}
-{{Citát|Na život a smrt se vyser, tady leží Zbyněk Fišer.}}
+Epitaf [[Egon Bondy|Egona Bondyho]] (vl. jménem Zbyněk Fišer), který napsal ve své knize ''Invalidní sourozenci'' (1974):
-Jiným příkladem je poezie [[František Gellner|Františka Gellnera]]:
-{{Citát|Nezahynu od práce, nezemru já bídou, nezalknu se v oprátce, zemru syfilidou.}}
+{{Citát v rámečku|Na život a smrt se vyser, tady leží Zbyněk Fišer.}}
+Epitaf [[Josef Váchal|Josefa Váchala]] (''Šumava umírající a romantická''):
-== Literatura ==
+{{Citát v rámečku|Zde leží J. Váchal pod drnem.<br>
-{{Citace sborníku
+Devět znal řemesel úhrnem…}}
- | příjmení sestavitele = Jakubec
- | jméno sestavitele = Ondřej
- | sestavitel = Ondřej Jakubec a kol.
- | sborník = Ku věčné památce. Malované renesanční epitafy v českých zemích
- | vydavatel = Muzeum umění Olomouc
- | místo = Olomouc
- | rok vydání = 2007
- | isbn =  978-80-85227-88-8
- | strany = 175
- | jazyk = cze
-}}
-[http://aleph.mzk.cz/exlibris/aleph/a18_1/apache_media/JUGL9H25AI5Y54VY4FRG6HVXR26H8Q.pdf online obsah]
-== Související články ==
+== Odkazy ==
+=== Reference ===
-* [[Epitaf (památník)]]
+<references />
+=== Literatura ===
+* [[Antonín Breitenbacher|BREITENBACHER, Antonín]]. Epitaf olomouckého biskupa Marka Kuena (1553–1565). ''Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci.'' 1927, roč. 38, s. 98–101.
+* HANÁČKOVÁ, Milada. ''Komparace obsahových a grafických složek v díle Josefa Váchala.'' Brno 2013, s. 22–23. Magisterská diplomová práce. Ved. práce prof. PhDr. Jaroslav Střítecký, CSc. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy.
+* HANDLEY, Mark A. ''Death, society, and culture: inscriptions and epitaphs in Gaul and Spain, AD 300-750.'' Oxford: Archaeopress, 2003. 244 s. BAR. International series, [no.] 1135. ISBN 1-84171-508-5.
+* HLOBIL, Ivo. Raněrenesanční epitaf Johanna Eibenstocka v Olomouci. ''Vlastivědný věstník moravský.'' 1974, roč. 26, s. 307–311. ISSN 0323-2581.
+* JAKUBEC, Ondřej, ed. a kol. ''Ku věčné památce: malované renesanční epitafy v českých zemích: [Muzeum umění Olomouc – Arcidiecézní muzeum Olomouc, Galerie, 17. května – 26. srpna 2007: katalog.'' Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2007. 175 s. ISBN 978-80-85227-88-8.
+* MÍCHALOVÁ, Zdeňka, ed. ''Epitaf rodiny Jana Hodějovského z Hodějova v Českém Rudolci.'' Pardubice: Univerzita Pardubice, 2021. 125 s. ISBN 978-80-7560-401-9.
+* NIMMRICHTER, Johann. ''Bunte Steine: das Epitaf des Hanns Rechwein von Honigstorf.'' Wien: Bundesdenkmalamt, 2014. 12 nečísl. s. Wiederhergestellt, [no.] 31.
+* ''Śląska sztuka średniowieczna. XI, Pejzaż niderlandzki w epitafium z Głogowa.'' Wrocław: Muzeum Narodowe, [1974]. ca 16 s.
+* SPRANGER, Bartholomeus. ''Epitaf pražského zlatníka Mikuláše Müllera = Epitaph of the Prague goldsmith Nicolas Müllera: kolem 1590, olej, plátno'' [grafika]. Praha: Národní galerie, [2000]. 1 pohlednice.
+* ULMAN, Richard. ''Epitaf – nenápadná ozdoba hřbitova.'' V Praze: vl. nákl. autora, 2020. 77 s. ISBN 978-80-270-7281-1.
+* ŠÁROVCOVÁ Martina. „Wartenberga domus, quare tua lumina manant?“ Pohnutý příběh vartenberského epitafu. Neznámá iluminace s epitafem svatovítského probošta Jana z Vartenberka († 1508). ''Knihy a dějiny.'' 2013, roč. 20, s. 6–30. ISSN 1210-8510. Dostupné také z: https://kramerius.lib.cas.cz/search/nimg/IMG_FULL/uuid:ec87b1a8-2ba6-4d40-9538-fa89bfdcb6d9
+* VÁCHAL, Josef a MINAŘÍK, Miloš, ed. ''Šumava umírající a romantická.'' 2., vyd., samostatného textu 1. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská vědecká knihovna, 2007, s. 145. 155 s. ISBN 978-80-86964-01-0.
+* ZELENKOVÁ, Petra. Alegorický dvojportrét Bartholomea Sprangera a jeho zesnulé choti Christiny Müllerové. In: VOLRÁBOVÁ, Alena, ed. a KUBÍKOVÁ, Blanka, ed. ''Rudolf II. a mistři grafického umění.'' V Praze: Národní galerie, 2012, s. 48–49. ISBN 978-80-7035-515-2.
+=== Související články ===
+* [[Alegorický dvojportrét Bartholomea Sprangera a jeho zesnulé choti Christiny]]
+* [[Epitaf Jindřicha Vachtla z Pantenova]]
+* [[Epitaf pražského zlatníka Mikuláše Müllera]]
+* [[Epitaf Rafaela Podmanického]]
+=== Externí odkazy ===
+* [http://www.dokumentyslaska.pl/epitafia/miejscowosci/glogow%20brzeg.html Brzeg Głogowski, epitafy]
+* {{Commonscat}}
 {{pahýl}}
+{{Autoritní data}}
+{{Portály|Literatura|Umění}}
-[[Kategorie:Literatura]]
 [[Kategorie:Smrt]]
+[[Kategorie:Architektonické prvky]]
-[[af:Epitaaf]]
+[[Kategorie:Epitafy| ]]
+[[Kategorie:Řecká slova a fráze]]
-[[als:Epitaph]]
-[[az:Epitafiya]]
-[[bg:Епитафия]]
-[[ca:Epitafi]]
-[[cy:Beddargraff]]
-[[da:Epitafium]]
-[[de:Epitaph]]
-[[en:Epitaph]]
-[[eo:Epitafo]]
-[[es:Epitafio]]
-[[et:Epitaaf]]
-[[fi:Muistokirjoitus]]
-[[fr:Épitaphe]]
-[[fy:Grêfskrift]]
-[[he:אפיטף]]
-[[hr:Epitaf]]
-[[hu:Sírfelirat]]
-[[ia:Epitaphio]]
-[[io:Epitafo]]
-[[it:Epitaffio]]
-[[ja:エピタフ]]
-[[ka:ეპიტაფია]]
-[[la:Epitaphium]]
-[[lt:Epitafija]]
-[[nl:Grafschrift]]
-[[no:Epitafium]]
-[[pl:Epitafium]]
-[[pt:Epitáfio]]
-[[ro:Epitaf]]
-[[ru:Эпитафия]]
-[[sk:Epitaf]]
-[[sl:Epitaf]]
-[[sq:Epitafi]]
-[[sv:Epitafium]]
-[[uk:Епітафія]]
-[[zh:墓誌銘]]
-[[zh-classical:墓誌]]