Epitaf: Porovnání verzí
Přišlo mi jako nesmysl první věta značka: editace z Vizuálního editoru |
Rv |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy}} |
{{Různé významy}} |
||
[[Soubor:Velichovky_CZ_Transfiguration_church_epitaph_of_Jan_Pacalt_9x.jpg|náhled|Epitaf Jana Pacalta, [[kostel Proměnění Páně (Velichovky)]]]] |
[[Soubor:Velichovky_CZ_Transfiguration_church_epitaph_of_Jan_Pacalt_9x.jpg|náhled|Epitaf Jana Pacalta, [[kostel Proměnění Páně (Velichovky)]]]] |
||
'''Epitaf''' ([[Řečtina|řec.]] ''epitafios'', náhrobní nápis) je krátký text, který informuje o [[Smrt|zesnulé]] osobě, shrnuje její život a tematicky se vztahuje k mrtvému. |
|||
'''Epitaf''' |
|||
Nemusí jít přímo o nápis umístěný na [[hrob]]u, naopak ''epitaf'' může mít kromě vlastního textu také význam památníku, který není [[Náhrobek|náhrobkem]], neboť se za ním nenachází hrob. Lze se s ním setkat zejména v období [[renesance (historická epocha)|renesance]], bývá umístěn na stěně [[kostel]]a. Základní význam má architektonicky rámovaná [[reliéf (sochařství)|reliéfní]] deska se jménem zemřelého a datem jeho smrti. Na epitafu je zesnulý zpravidla zobrazen jako klečící před křížem, často s již zemřelými členy rodiny – dětmi, jednou nebo více manželkami. |
Nemusí jít přímo o nápis umístěný na [[hrob]]u, naopak ''epitaf'' může mít kromě vlastního textu také význam památníku, který není [[Náhrobek|náhrobkem]], neboť se za ním nenachází hrob. Lze se s ním setkat zejména v období [[renesance (historická epocha)|renesance]], bývá umístěn na stěně [[kostel]]a. Základní význam má architektonicky rámovaná [[reliéf (sochařství)|reliéfní]] deska se jménem zemřelého a datem jeho smrti. Na epitafu je zesnulý zpravidla zobrazen jako klečící před křížem, často s již zemřelými členy rodiny – dětmi, jednou nebo více manželkami. |
||
Verze z 15. 9. 2019, 09:39
Epitaf (řec. epitafios, náhrobní nápis) je krátký text, který informuje o zesnulé osobě, shrnuje její život a tematicky se vztahuje k mrtvému.
Nemusí jít přímo o nápis umístěný na hrobu, naopak epitaf může mít kromě vlastního textu také význam památníku, který není náhrobkem, neboť se za ním nenachází hrob. Lze se s ním setkat zejména v období renesance, bývá umístěn na stěně kostela. Základní význam má architektonicky rámovaná reliéfní deska se jménem zemřelého a datem jeho smrti. Na epitafu je zesnulý zpravidla zobrazen jako klečící před křížem, často s již zemřelými členy rodiny – dětmi, jednou nebo více manželkami.
Příklady
Příkladem je epitaf Jiřího Wolkera, který si napsal sám krátce před svou smrtí.
| „ | Zde leží Jiří Wolker, básník jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít.
Dřív než mohl srdce své k boji vytasit, zemřel mlád dvaceti čtyř let. |
“ |
Dalším příkladem sobě napsaného epitafu je od Egona Bondyho (vl. jménem Zbyněk Fišer):
| „ | Na život a smrt se vyser, tady leží Zbyněk Fišer. | “ |
Jiným příkladem je poezie Františka Gellnera:
| „ | Nezahynu od práce, nezemru já bídou, nezalknu se v oprátce, zemru syfilidou. | “ |
Literatura
- In: Ondřej Jakubec a kol. Ku věčné památce. Malované renesanční epitafy v českých zemích. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2007. ISBN 978-80-85227-88-8. S. 174.
