Friedrich Georg Wied-Runkel
| Friedrich Georg zu Wied-Runkel | |
|---|---|
 | |
| Vrchní velitel v Českém království | |
| Ve funkci: 1765 – 1778 | |
| Předchůdce | Johann Karl Partini |
| Nástupce | Karl Reinhard Ellrichhausen |
| Narození | 19. října 1712 |
| Úmrtí | 16. února 1779 (ve věku 66 let) Milán |
| Profese | vojevůdce a důstojník |
| Ocenění | velkokříž Vojenského řádu Marie Terezie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bedřich Jiří Jindřich hrabě Wied-Runkel (Friedrich Georg Heinrich Graf zu Wied-Runkel) (19. října 1712 – 16. února 1779, Milán) byl německý šlechtic a rakouský polní maršál. Od mládí sloužil v císařské armádě a zúčastnil se dynastických válek. Za sedmileté války vynikl v bitvě u Kolína, později byl dlouholetým vrchním velitelem v Českém království (1765–1778). V roce 1778 byl v hodnosti maršála povolán do funkce guvernéra v Milánském vévodství, kde o rok později zemřel.
Životopis
Pocházel ze starého říšského rodu Wiedů, narodil se jako čtvrtý syn hraběte Karla Wied-Runkela (1684–1764). V mládí vstoupil do císařské armády a pod Evženem Savojským se zúčastnil války o polské dědictví. Následující války proti Turkům se zúčastnil jako štábní důstojník. Na počátku války o rakouské dědictví byl povýšen na plukovníka (1741), zúčastnil se obléhání Prahy a po bitvě u Chotusic byl pověřen úkolem předat mírové návrhy pruskému králi Fridrichovi II. V roce 1745 dosáhl hodnosti generálmajora a bojoval v Nizozemí. Na začátku sedmileté války byl povýšen na polního podmaršála (1757). V bitvě u Kolína byl velitelem záložních sborů pěchoty, ale podnikl s nimi rozhodující útok proti pruským vojskům.[1] Téhož roku byl dekorován nově založeným Řádem Marie Terezie. Úspěšně si vedl i v dalších taženích a za účast v bitvě u Torgavy obdržel velkokříž Řádu Marie Terezie. Po sedmileté válce byl dlouholetým zemským velitelem v Čechách se sídlem v Praze (1765–1778).[2][3] V roce 1768 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra. V Čechách získal oblibu díky opatřením proti hladomoru v letech 1770–1772. V roce 1778 získal hodnost polního maršála[4] a byl jmenován guvernérem v Lombardii, zemřel o necelý rok později v Miláně. Mimo jiné byl též císařským tajným radou a komořím.
Odkazy
Reference
- ↑ STELLNER, František: Sedmiletá válka v Evropě; Praha, 2000; s. 124 ISBN 80-7277-010-1
- ↑ Kolektiv: Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost; Vojenský historický ústav Praha, Ministerstvo obrany České republiky; Praha, 2006; 32 s. ISBN 80-7278-347-5 dostupné online
- ↑ Seznam zemských velitelů v Českém království a posádky v Praze na webu valka.cz
- ↑ Služební postup in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815), Vídeň, 2006; s. 110 dostupné online
Literatura
- BĚLINA, Pavel: Kolín : 18. 6. 1757, Praha, 1997; 91 s. ISBN 80-7185-121-3.
- KOVAŘÍK, Jiří: Války v krajkách; Praha, 2021; 428 s. ISBN 978-80-7497-340-6
- TARABA, Luboš: Sukně proti kalhotám. Válka o rakouské dědictví 1740–1748; Praha, 2019; 464 s. ISBN 978-80-7557-176-2