Ga'on z Vilna: Porovnání verzí

Ga'on z Vilna
Ga'on z Vilna
Narození	23. dubna 1720 (15. nisanu 5480); Sjalec
Úmrtí	9. října 1797 (19. tišri 5558) (ve věku 77 let); Vilnius
Pseudonym	הגר״א
Povolání	rabín a posek
Denominace	ortodoxní judaismus
Žáci a následovníci	Chajim z Voložina;
Hlavní zaměření	filozofie
Příbuzní	Abraham, brother of the Gra
Pohřben	Vilnius
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 24. 11. 2022, 09:31

Ha-ga'on rabi Elijahu ben Šlomo, podle akrostichu citován jako הגר״א – ha-Gra, nazývaný též Vilenský ga'on nebo Ga'on z Vilna (23. dubna 1720 – 28. září^jul./ 9. října 1797^greg.) patřil k nejvýznamnějším židovským učencům své doby a je považován za jednu z největších postav novodobého židovství. Od mládí byl pověstný svou genialitou, fenomenální pamětí, širokým záběrem (od halachy až po kabalu) i asketickým životem a odporem k chasidismu.

Ga'on z Vilna jako náboženská autorita

Údajně již ve třech letech zvládl nastudovat celý Tanach i s komentáři, v sedmi letech již znal několik traktátů Talmudu zpaměti, a v jedenácti letech, ještě před dosažením věku k bar micva, znal zpaměti oba Talmudy. Na rozdíl od svých souputníků kladl mnohem větší důraz na studium Jeruzalémského Talmudu, než bylo obecně zvykem. Ve svém volném čase se věnoval i matematice a astronomii. Během dospívání cestoval a studoval po Polsku a Německu, aby se ve dvaceti letech vrátil do rodného Vilniusu, a stal se největší náboženskou autoritou aškenázských židů.

Ga'on nebyl literárně tak plodný, jako například Raši, Maimonides nebo jiní, dřívější velikáni židovského národa. Ale jeho glosy k Talmudu a Šulchan aruchu nazvané Be'urej ha-Gra (výklady ha-Gry) znamenaly svým způsobem revoluci v chápání a studiu těchto spisů, stejně jako jeho komentář k Mišně, nazvaný Šnot Elijahu (Roky Elijášovy).

Ga'on z Vilna byl jedním z prvních učenců, kteří začali na studium Talmudu aplikovat i kriticko-gramatickou metodu. Zároveň nabádal své současníky, aby se nebránili studiu světských věd (především již zmíněné a jím oblíbené matematiky), což rovněž v jeho době nebyl standardní přístup většiny rabínů. Velkou známost mu přinesl spor s chasidy a následné odmítnutí chasidismu.

Proti chasidismu

Vilenský ga'on byl de facto ztělesněním toho, co chasidé odsuzovali a odmítali – prototypem přísného učence, neúnavně studujícího a z jejich pohledu nesmyslně memorujícího svaté knihy, bez emocí, bez jakéhokoli vnějšího prožitku. Pro Ga'ona z Vilna, který spal pouze pár hodin denně a odmítal většinu tělesných požitků, byli naopak chasidé tlupou zdivočelých, negramotných a nevzdělaných hlupáků, zanedbávajících studium a nebezpečně se oddávajících extatickým i jiným požitkům a různým lidovým zvykům, jako bylo vytváření amuletů, různé lidové pověry jako víra ve skřítky, dybuky apod. Důraz chasidismu na kabalu přiměl Ga'ona z Vilna k tomu, aby kabalu studoval hlouběji a nakonec dospěl k jinému pohledu, když sjednotil mystické vlivy a myšlenky s halachou, a kabala se stala i součástí aškenázské liturgie a zvyků.

Ga'on z Vilna se stal vůdčí osobností hnutí Mitnagdim, tedy odpůrců proti chasidismu. Podařilo se mu vytlačit chasidy z Vilna (centrum chasidismu tak leželo především v Haliči, Ukrajině a Bělorusku, litevští židé, známí též pod označením „litvaci“ zůstali většinou ne-chasidy), uvalil na chasidy klatbu (cherem) a vyjádřil se na jejich adresu slovy:

„

Kdyby to bylo v mé moci, naložím s nimi tak, jako prorok Elijáš s kněžími Ba'alovými.^[1]^[2]

“

Vliv Ga'ona na soudobé židovstvo

Obrovská autorita Ga'ona ovlivnila řadu jeho mladších současníků. Jeden z jeho nejvýznamnějších žáků, rabi Chajim z Voložina, se stal duchovním zakladatelem Voložinské ješivy, ze které vzešli pozdější velikáni židovského náboženského či kulturního života, jako např. Abraham Isaac Kook, Chajim Nachman Bialik nebo Chajim Solovejchik, jeho žáci a přívrženci se začali nazývat podle starověkých farizeů „perušim“ a samotný Ga'on plánoval odchod do země Izrael. Ačkoli jej nikdy neuskutečnil a zemřel ve Vilniusu, několik set jeho následníků do Izraele skutečně odešlo a usadili se nejprve v Safedu a poté v Jeruzalémě, kde se soustředili kolem slavné synagogy Churva a poté i v části města, která později dostala název Me'a Še'arim.

Odkazy

Reference

↑ SCHUBERT, Kurt. Židovské náboženství v proměnách věků. Praha: Vyšehrad, 1995. ISBN 80-7021-075-3. S. 224.
↑ Holubová, Markéta: ha-rav Šne'ur Zalman z Ljadi - Likutej Amarim - Tanja, str. 16

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ga'on z Vilna na Wikimedia Commons
(česky) Časopis Šavua tov 76/5768, str. 4-7 Archivováno 7. 4. 2014 na Wayback Machine.

Související články

[1] SCHUBERT, Kurt. Židovské náboženství v proměnách věků. Praha: Vyšehrad, 1995. ISBN 80-7021-075-3. S. 224.

[2] Holubová, Markéta: ha-rav Šne'ur Zalman z Ljadi - Likutej Amarim - Tanja, str. 16

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Infobox rabín}}
+{{Infobox - rabín}}
+'''Ha-ga'on rabi Elijahu ben Šlomo''', podle akrostichu citován jako '''הגר״א''' – '''ha-Gra''', nazývaný též '''Vilenský ga'on''' nebo '''Ga'on z Vilna''' ([[23. duben|23. dubna]] [[1720]] – {{JULGREGDATUM|1797|10|9|Link=true}}) patřil k nejvýznamnějším [[judaismus|židovským]] učencům své doby a je považován za jednu z největších postav novodobého židovství. Od mládí byl pověstný svou genialitou, fenomenální pamětí, širokým záběrem (od [[halacha|halachy]] až po [[kabala|kabalu]]) i [[askeze|asketickým]] životem a odporem k [[chasidismus|chasidismu]].
-[[Soubor:Gaon-V.jpg|thumb|right|Ga'on z Vilna]]
-'''Ha-ga'on rabi Elijahu ben Šlomo''', podle akrostichu citován jako '''הגר״א''' - '''ha-Gra''', nazývaný též '''Vilenský ga'on''' nebo '''Ga'on z Vilna''' ([[23. duben|23. dubna]] [[1720]] – [[9. říjen|9. října]] [[1797]]) patřil k nejvýznamnějším [[judaismus|židovským]] učencům své doby a je považován za jednu z největších postav novodobého židovství. Od mládí byl pověstný svou genialitou, fenomenální pamětí, širokým záběrem (od [[halacha|halachy]] až po [[kabala|kabalu]]) i [[askeze|asketickým]] životem a odporem k [[chasidismus|chasidismu]].
 == Ga'on z Vilna jako náboženská autorita ==
@@ Řádek 11: / Řádek 10: @@
 == Proti chasidismu ==
-[[Soubor:GaonPlaque.jpg|thumb|left|Pamětní deska Ga'ona ve Vilně]]
+[[Soubor:GaonPlaque.jpg|náhled|vlevo|Pamětní deska Ga'ona ve Vilně]]
-Vilenský ga'on byl {{cizojazyčně|la|''de facto''}} ztělesněním toho, co chasidé odsuzovali a odmítali - prototypem přísného učence, neúnavně studujícího a z jejich pohledu nesmyslně memorujícího svaté knihy, bez emocí, bez jakéhokoli vnějšího prožitku. Pro Ga'ona z Vilna, který spal pouze pár hodin denně a odmítal většinu tělesných požitků, byli naopak chasidé tlupou zdivočelých, negramotných a nevzdělaných hlupáků, oddávající se extatickým i jiným požitkům, zanedbávající studium a nebezpečně se oddávající různým lidovým zvykům, jako bylo vytváření amuletů, různé lidové pověry jako víra ve skřítky, [[dybuk]]y apod. Důraz chasidismu na kabalu přiměl Ga'ona z Vilna k tomu, aby kabalu studoval hlouběji a nakonec dospěl k jinému pohledu, když sjednotil mystické vlivy a myšlenky s halachou, a kabala se stala i součástí aškenázské [[liturgie]] a zvyků.
+Vilenský ga'on byl {{cizojazyčně|la|''de facto''}} ztělesněním toho, co chasidé odsuzovali a odmítali – prototypem přísného učence, neúnavně studujícího a z jejich pohledu nesmyslně memorujícího svaté knihy, bez emocí, bez jakéhokoli vnějšího prožitku. Pro Ga'ona z Vilna, který spal pouze pár hodin denně a odmítal většinu tělesných požitků, byli naopak chasidé tlupou zdivočelých, negramotných a nevzdělaných hlupáků, zanedbávajících studium a nebezpečně se oddávajících extatickým i jiným požitkům a různým lidovým zvykům, jako bylo vytváření amuletů, různé lidové pověry jako víra ve skřítky, [[dybuk]]y apod. Důraz chasidismu na kabalu přiměl Ga'ona z Vilna k tomu, aby kabalu studoval hlouběji a nakonec dospěl k jinému pohledu, když sjednotil mystické vlivy a myšlenky s halachou, a kabala se stala i součástí aškenázské [[liturgie]] a zvyků.
 Ga'on z Vilna se stal vůdčí osobností hnutí [[Mitnagdim]], tedy odpůrců proti chasidismu. Podařilo se mu vytlačit chasidy z Vilna (centrum chasidismu tak leželo především v [[Halič]]i, [[Ukrajina|Ukrajině]] a [[Bělorusko|Bělorusku]], litevští židé, známí též pod označením „[[litvak|litvaci]]“ zůstali většinou ne-chasidy), uvalil na chasidy [[klatba|klatbu]] ''(cherem)'' a vyjádřil se na jejich adresu slovy:
 {{Citát|Kdyby to bylo v mé moci, naložím s nimi tak, jako prorok Elijáš s kněžími Ba'alovými.<ref>{{Citace monografie|jméno=Kurt|příjmení=Schubert|odkaz na autora=Kurt Schubert|titul=Židovské náboženství v proměnách věků|místo=Praha|rok=1995|vydavatel=Vyšehrad|isbn=80-7021-075-3|stránky=224}}</ref><ref>Holubová, Markéta: ha-rav Šne'ur Zalman z Ljadi - Likutej Amarim - Tanja, str. 16</ref>|}}
-== Vliv Ga'ona na soudobé židovstvo==
+== Vliv Ga'ona na soudobé židovstvo ==
-Obrovská autorita Ga'ona ovlivnila řadu jeho mladších současníků. Jeden z jeho nejvýznamnějších žáků, rabi Chajim z [[Voložin]]a, se stal duchovním zakladatelem Voložinské [[ješiva|ješivy]], ze které vzešli pozdější velikání židovského náboženského či kulturního života, jako např. [[Abraham Isaac Kook]], [[Chajim Nachman Bialik]] nebo [[Chajim Solovejčik]], jeho žáci a přívrženci se začali nazývat podle starověkých [[farizeové|farizeů]] „perušim“ a samotný Ga'on plánoval odchod do země [[Izrael]]e. Ačkoli jej nikdy neuskutečnil a zemřel ve Vilniusu, několik set jeho následníků do Izraele skutečně odešlo a usadili se nejprve v [[Safed]]u a poté v [[Jeruzalém]]ě, kde se soustředili kolem slavné [[synagoga|synagogy]] [[Synagoga Churva|Churva]] a poté i v části města, která později dostala název [[Me'a Še'arim]].
+Obrovská autorita Ga'ona ovlivnila řadu jeho mladších současníků. Jeden z jeho nejvýznamnějších žáků, rabi Chajim z [[Voložin]]a, se stal duchovním zakladatelem Voložinské [[ješiva|ješivy]], ze které vzešli pozdější velikáni židovského náboženského či kulturního života, jako např. [[Abraham Isaac Kook]], [[Chajim Nachman Bialik]] nebo [[Chajim Solovejchik]], jeho žáci a přívrženci se začali nazývat podle starověkých [[farizeové|farizeů]] „perušim“ a samotný Ga'on plánoval odchod do země [[Izrael]]. Ačkoli jej nikdy neuskutečnil a zemřel ve Vilniusu, několik set jeho následníků do Izraele skutečně odešlo a usadili se nejprve v [[Safed]]u a poté v [[Jeruzalém]]ě, kde se soustředili kolem slavné [[synagoga|synagogy]] [[Synagoga Churva|Churva]] a poté i v části města, která později dostala název [[Me'a Še'arim]].
 == Odkazy ==
 === Reference ===
-<references/>
+<references />
 === Externí odkazy ===
+* {{commonscat}}
-* {{cs}} [http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/vajikra/mecora.pdf Časopis Šavua tov 76/5768, str. 4-7]
+* {{cs}} [http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/vajikra/mecora.pdf Časopis Šavua tov 76/5768, str. 4-7] {{Wayback|url=http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/vajikra/mecora.pdf |date=20140407080247 }}
 === Související články ===
-*[[Talmud]]
+* [[Talmud]]
-*[[Kabala]]
+* [[Kabala]]
-*[[Chasidismus]]
+* [[Chasidismus]]
-*[[Mitnagdim]]
+* [[Mitnagdim]]
-*[[Aškenazim]]
+* [[Aškenazim]]
 {{Autoritní data}}
 {{Portály|Hebraistika}}
 [[Kategorie:Litevští rabíni]]
-[[Kategorie:Narození 1720]]
+[[Kategorie:Narození v roce 1720]]
-[[Kategorie:Úmrtí 1797]]
+[[Kategorie:Úmrtí v roce 1797]]
 [[Kategorie:Rabíni 18. století]]
 [[Kategorie:Muži]]
+[[Kategorie:Narození 23. dubna]]
+[[Kategorie:Úmrtí 9. října]]