Gnosticismus: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 9. 9. 2007, 20:08

Gnosticismus či gnóze (z řeckého γνώσις - poznání, znalost) je myšlenkový a náboženský proud, který spásu duše chápe jako vysvobození z vězení těla a hledá ji v individuálním poznání.

Gnosticismus nelze chápat jako víru nebo náboženství v pravém slova smyslu, některé jeho prvky souvisí spíše s mysticismem, jiné spadají spíše do oblasti filosofie. Hlavní myšlenkou je ostrý dualismus těla a duše a možnost poznat Boha v sobě samém. Pro gnostika je tedy důležitá osobní náboženská zkušenost, nikoli tvrzení autorit, církve, nebo dogmata víry.

Hlavní myšlenky

Jádrem gnosticismu je myšlenka vysvobození či záchrany lidské duše z vězení hmoty a těla poznáním (gnósis) vztahů mezi lidským a božským. Toto poznání není přístupné každému a vyžaduje zvláštní zasvěcení.

Boží existence není v gnosticismu nezpochybnitelná, gnosticismus se neopírá o neprůkazné axiomy, ale o vlastní pozitivní zážitek Boží existence. V rané gnozi se často mluví o "božstvu Člověk".^[1] Bůh je chápán jako nepersonifikovatelná entita vtělená tímto světem. Cílem je pak osobní růst a vlastní prožitek Boha. Proto gnostici nejsou následovníci autorit a učitelů, ale jejich pokračovateli.

Bůh je považován za věčného, trvale přítomného, nestojí mimo tento svět, ale je jeho součástí. Pak není stvořitelem „zvenčí“ a svět je jeho vtělením. To vede k tomu, že nedochází k personifikaci Boha a není tak možné na něj přenášet lidské kvality a vlastnosti. Jeho všemohoucnost se tak pohybuje v jiných intencích než jsme zvyklí z jiných nábožensko-filosofických systémů a narozdíl od nich Bůh není hybatelem či stvořitelem a není ani dobro. Tento svět je chápán jako Boží vtělení, zrovna tak je součástí Boha i lidská duše, t je chápána jako část, která umožňuje Boží růst a sebepoznání. Není tedy možno se Boha vzdát, objevit ho atp. neboť Bůh pro gnostika prostě je všude, cílem je najít ho v sobě nebo přesněji cílem je najít cestu která umožní poznat Boha a prožít ho. Toto pojetí je samozřejmě velmi individuální a nevytváří proto hierarchický systém. Od Boha jako takového gnostik nic neočekává a Bůh, podle gnose, neočekává nic od člověka, není ho třeba nijak uctívat, obětovat mu, Bůh nic nenařizuje, nezakazuje a nikoho netrestá ani neodměňuje.

Každý gnostik má za cíl najít cestu poznání a nedůvěřovat věcem, které on sám neprožil nebo nepochopil. Pro Gnostika je každá cesta k Bohu prostě cestou k Bohu, žádná z nich nevede mimo něj, protože není nic mimo Boha.

Historie

Gnosticismus vznikl na přelomu letopočtu na Blízkém východě prolínáním nejrůznějších náboženských směrů náboženství a filosofií, nejrozšířenější byl ve Středomoří v prvních staletích po Kristu. Za předchůdce gnostiků bývají považováni židovští nazaréni a esejci. Za prvního přímého učitele a šiřitele gnostických myšlenek bývá považován Ježíš Nazaretský. Z období života Ježíšových žáků také pocházejí gnosticismem ovlivněné texty - Tomášovo evangelium, Evangelium Filipa, Evangelium Jana a několik dalších menších textů. Mezi „esenciální“ gnostické texty můžeme řadit i „Píseň o perle“ a několik novozákonních apokryfů.

Ve druhém století se gnóze šířila souběžně s působením jednoho z nejvýznamnější Kristových apoštolů, svatého Pavla, který s názory gnoze polemizoval. Gnostické hnutí se v té době rozpadlo na několik škol lišících se jednak vztahem k židovství a zachovávání micvot a jednak mírou vlivu helénských učení. Jednotlivé školy se pak v různé míře smísily s místními pohanskými představami. K hlavním učitelům tohoto období patří Markión a Efrém z Nisibisu, gnózí byl patrně ovlivněn i Órigenés, i když například Starý zákon rozhodně neodmítal.

Vliv

Prameny gnóze jsou většinou spatřovány v duchovních hnutích Orientu ve druhém a prvním století před Kristem. Významný vliv na formování gnostických myšlenek měly některé proudy pozdního judaismu. Mnoho společných myšlenek najdeme mezi gnózí a učením Pýthagora, gnostické myšlenky se prý objevují u starých Gallů či řeckých novoplatoniků. Zajímavá je jistá podobnost s některými rysy s buddhismem, aniž lze prokázat, že došlo k ovlivnění.

Kromě polemik apoštola Pavla se křesťanská církev už ve 2. století ostře střetla s Markionem, který odmítal židovskou Bibli (Starý zákon) a stvoření pokládal za dílo zlého božstva. Po nicejském koncilu došlo roku 325 došlo k definitivní roztržce mezi oficiálním proudem křesťanství a gnózí. Církev gnózi odsoudila, její stoupenci byli pronásledováni a gnostické texty ničeny.

Gnosticismus ovlivnil rané křesťanství v Sýrii, Palestině a Egyptě. Gnóze je duchovním proudem obsahově blízkým i buddhismu nebo taoismu. Z gnóze vycházel manicheismus, duchovní směr, odmítající hmotný svět a zahrnující i některé myšlenky Orientu. Mezi stoupence gnóze v širším slova smyslu bývají řazeni bogomilové a albigenští (kataři).

Vzhledem k mimořádné myšlenkové neurčitosti gnosticismu, jehož různé proudy nakonec spojuje pouze odmítavý postoj ke hmotě a k vnějšímu světu a hledání božství v sobě, ve vlastním prožitku, se ke gnosticismu mohou dnes hlásit velmi rozmanité proudy "nových náboženství".

Odkazy

Viz také

Na internetu

Moderní gnosticismus

American Gnostic Association

Literatura

P. Pokorný, Píseň o perle. Tajné knihy starověkých gnostiků. Praha 1998
P. Pokorný, Počátky gnose: vznik gnostického mýtu o božstvu Člověk. Praha 1969
P. Pokorný, Tomášovo evangelium. Překlad s výkladem. Praha 1982Šablona:Link FA

↑ Viz Pokorný 1969.

[1] Viz Pokorný 1969.

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Gnosticismus''' či '''gnóze''' (z řeckého γνώσις - poznání, znalost) je myšlenkový a [[náboženství|náboženský]] proud, jehož základní tezí je názor, že vše je poznatelné.
+'''Gnosticismus''' či '''gnóze''' (z řeckého γνώσις - poznání, znalost) je myšlenkový a [[náboženství|náboženský]] proud, který spásu duše chápe jako vysvobození z vězení těla a hledá ji v individuálním poznání.
-Gnosticismus nelze chápat jako víru nebo náboženství v pravém slova smyslu, některé jeho prvky souvisí spíše s [[mysticismus|mysticismem]], jiné spadají spíše do oblasti [[filosofie]]. Hlavní myšlenkou je poznatelnost Boha a pro gnostika je tedy důležitá osobní zkušenost s Bohem nikoli tvrzení autorit, církve, nebo [[dogma]]ta víry.
+Gnosticismus nelze chápat jako víru nebo náboženství v pravém slova smyslu, některé jeho prvky souvisí spíše s [[mysticismus|mysticismem]], jiné spadají spíše do oblasti [[filosofie]]. Hlavní myšlenkou je ostrý dualismus těla a duše a možnost poznat Boha v sobě samém. Pro gnostika je tedy důležitá osobní náboženská zkušenost, nikoli tvrzení autorit, církve, nebo [[dogma]]ta víry.
 == Hlavní myšlenky ==
 Jádrem gnosticismu je myšlenka vysvobození či záchrany lidské [[duše]] z vězení hmoty a těla poznáním ([[gnósis]]) vztahů mezi lidským a božským. Toto poznání není přístupné každému a vyžaduje zvláštní zasvěcení.
-Boží existence není v gnosticismu nezpochybnitelná, gnosticismus se neopírá o neprůkazné [[axioma|axiomy]], ale o vlastní pozitivní zážitek Boží existence. Bůh je chápán jako nepersonifikovatelná entita vtělená tímto světem. Cílem je pak osobní růst a vlastní prožitek Boha. Proto gnostici nejsou následovníci autorit a učitelů, ale jejich pokračovateli.
+Boží existence není v gnosticismu nezpochybnitelná, gnosticismus se neopírá o neprůkazné [[axioma|axiomy]], ale o vlastní pozitivní zážitek Boží existence. V rané gnozi se často mluví o "božstvu Člověk".<ref>Viz Pokorný 1969.</ref> Bůh je chápán jako nepersonifikovatelná entita vtělená tímto světem. Cílem je pak osobní růst a vlastní prožitek Boha. Proto gnostici nejsou následovníci autorit a učitelů, ale jejich pokračovateli.
 Bůh je považován za věčného, trvale přítomného, nestojí mimo tento svět, ale je jeho součástí. Pak není stvořitelem „zvenčí“ a svět je jeho vtělením. To vede k tomu, že nedochází k personifikaci Boha a není tak možné na něj přenášet lidské kvality a vlastnosti. Jeho všemohoucnost se tak pohybuje v jiných intencích než jsme zvyklí z jiných nábožensko-filosofických systémů a narozdíl od nich Bůh není hybatelem či stvořitelem a není ani dobro. Tento svět je chápán jako Boží vtělení, zrovna tak je součástí Boha i lidská duše, t je chápána jako část, která umožňuje Boží růst a sebepoznání. Není tedy možno se Boha vzdát, objevit ho atp. neboť Bůh pro gnostika prostě je všude, cílem je najít ho v sobě nebo přesněji cílem je najít cestu která umožní poznat Boha a prožít ho. Toto pojetí je samozřejmě velmi individuální a nevytváří proto hierarchický systém. Od Boha jako takového gnostik nic neočekává a Bůh, podle gnose, neočekává nic od člověka, není ho třeba nijak uctívat, obětovat mu, Bůh nic nenařizuje, nezakazuje a nikoho netrestá ani neodměňuje.
@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 == Historie ==
-Gnosticismus vznikl na přelomu letopočtu na [[Blízský východ|Blízkém východě]] prolínáním nejrůznějších náboženských směrů náboženství a [[filosofie|filosofií]], nejrozšířenější byl ve Středomoří v prvních staletích po Kristu. Za předchůdce gnostiků bývají považováni židovští nazaréni a esejci. Za prvního přímého učitele a šiřitele gnostických myšlenek bývá považován [[Ježíš Kristus|Ježíš Nazaretský]]. Z období života Ježíšových žáků také pocházejí klíčové gnostické texty - [[Tomášovo evangelium]], Evangelium Filipa, Evangelium Jana a několik dalších menších textů. Mezi „esenciální“ gnostické texty můžeme řadit i
+Gnosticismus vznikl na přelomu letopočtu na [[Blízský východ|Blízkém východě]] prolínáním nejrůznějších náboženských směrů náboženství a [[filosofie|filosofií]], nejrozšířenější byl ve Středomoří v prvních staletích po Kristu. Za předchůdce gnostiků bývají považováni židovští nazaréni a esejci. Za prvního přímého učitele a šiřitele gnostických myšlenek bývá považován [[Ježíš Kristus|Ježíš Nazaretský]]. Z období života Ježíšových žáků také pocházejí gnosticismem ovlivněné texty - [[Tomášovo evangelium]], Evangelium Filipa, Evangelium Jana a několik dalších menších textů. Mezi „esenciální“ gnostické texty můžeme řadit i
 „Píseň o perle“ a několik novozákonních [[apokryf]]ů.
-Ve [[2. století|druhém století]] se gnóze šířila souběžně s působením jednoho z nejvýznamnější Kristových [[apoštol]]ů, [[Pavel z Tarsu|svatého Pavla]]. Gnostické hnutí se v té době rozpadlo na několik škol lišících se jednak vztahem k židovství a zachováváním micvot a jednak mírou vlivu helénských učení. Jednotlivé školy se pak v různé míře smísily s místními pohanskými představami. K hlavním učitelům tohoto období patří [[Markión ze Sinopy]], [[Órigénés]] a [[Efrém z Nisibisu]].
+Ve [[2. století|druhém století]] se gnóze šířila souběžně s působením jednoho z nejvýznamnější Kristových [[apoštol]]ů, [[Pavel z Tarsu|svatého Pavla]], který s názory gnoze polemizoval. Gnostické hnutí se v té době rozpadlo na několik škol lišících se jednak vztahem k židovství a zachovávání micvot a jednak mírou vlivu helénských učení. Jednotlivé školy se pak v různé míře smísily s místními pohanskými představami. K hlavním učitelům tohoto období patří [[Markión]] a [[Efrém z Nisibisu]], gnózí byl patrně ovlivněn i [[Órigenés]], i když například Starý zákon rozhodně neodmítal.
 == Vliv ==
-Prameny gnóze jsou většinou spatřovány v duchovních hnutích [[Orient]]u ve druhém a prvním století před Kristem. Významný vliv na formování gnostických myšlenek měl [[Židovství|judaismus]] a v něm se objevující proudy, které zpochybňovaly některá dogmata.
+Prameny gnóze jsou většinou spatřovány v duchovních hnutích [[Orient]]u ve druhém a prvním století před Kristem. Významný vliv na formování gnostických myšlenek měly některé proudy pozdního [[Židovství|judaismu]]. Mnoho společných myšlenek najdeme mezi gnózí a učením [[Pythagoras|Pýthagora]], gnostické myšlenky se prý objevují u starých [[Galie|Gallů]] či řeckých [[novoplatonismus|novoplatoniků]]. Zajímavá je jistá podobnost s některými rysy s [[buddhismus|buddhismem]], aniž lze prokázat, že došlo k ovlivnění.
+Kromě polemik apoštola Pavla se křesťanská církev už ve 2. století ostře střetla s Markionem, který odmítal židovskou Bibli ([[Starý zákon]]) a stvoření pokládal za dílo zlého božstva. Po [[nicejský koncil|nicejském koncilu]] došlo roku [[325]] došlo k definitivní roztržce mezi oficiálním proudem křesťanství a gnózí. [[Církev]] gnózi odsoudila, její stoupenci byli pronásledováni a gnostické texty ničeny.
-Mnoho společných myšlenek najdeme mezi gnózí a učením [[Pythagoras|Pýthagora]], gnostické myšlenky najdeme u starých [[Galie|Gallů]] či řeckých [[novoplatonismus|novoplatoniků]]. Zajímavá je jistá podobnost s některými rysy s [[buddhismus|buddhismem]], aniž lze prokázat, že došlo k ovlivnění.
+Gnosticismus ovlivnil rané [[křesťanství]] v [[Sýrie|Sýrii]], [[Palestina|Palestině]] a [[Egypt]]ě. Gnóze je duchovním proudem obsahově blízkým i [[Buddhismus|buddhismu]] nebo [[taoismus|taoismu]]. Z gnóze vycházel [[manicheismus]], duchovní směr, odmítající hmotný svět a zahrnující i některé myšlenky [[Orient]]u. Mezi stoupence gnóze v širším slova smyslu bývají řazeni bogomilové a [[albigenští]] (kataři).
-Po [[nicejský koncil|nicejském koncilu]] došlo roku [[325]] došlo k definitivní roztržce mezi oficiálním proudem křesťanství a gnózí. [[Církev]] gnózi odsoudila, její stoupenci byli pronásledováni a gnostické texty ničeny.
+Vzhledem k mimořádné myšlenkové neurčitosti gnosticismu, jehož různé proudy nakonec spojuje pouze odmítavý postoj ke hmotě a k vnějšímu světu a hledání božství v sobě, ve vlastním prožitku, se ke gnosticismu mohou dnes hlásit velmi rozmanité proudy "nových náboženství".
-Gnosticismus ovlivnil rané [[křesťanství]] v [[Sýrie|Sýrii]], [[Palestina|Palestině]] a [[Egypt]]ě. Gnóze je duchovním proudem obsahově blízkým i [[Buddhismus|buddhismu]] nebo [[taoismus|taoismu]]. Z gnóze vycházel [[manicheismus]], duchovní směr spojující v sobě i myšlenky [[Orient]]u a pokoušející se skloubit gnózi s křesťanstvím.
+==Odkazy==
-Mezi stoupence gnóze bývají řazeni bogomilové a [[albigenští]] (kataři).
+===Viz také===
+* [[Markion]]
+* [[Dualismus (filosofie)]]
+===Na internetu===
+* [http://www.religioustolerance.org/gnostic.htm Přehled gnosticismu - en]
+* [http://www.earlychristianwritings.com/gnostics.html Primární gnostické texty - en]
+* [http://www.iep.utm.edu/g/gnostic.htm Internet Encyclopedia of Philosophy: Gnosticism - en]
+* [http://jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=280&letter=G&search=gnosticism Jewish Encyclopedia: Gnosticism - en]
+* [http://www.newadvent.org/cathen/06592a.htm Catholic Encyclopedia: Gnosticism - en]
+===Moderní gnosticismus===
+* [http://www.americangnosticAssociation.org/ American Gnostic Association]
+===Literatura===
+* P. Pokorný, ''Píseň o perle. Tajné knihy starověkých gnostiků''. Praha 1998
+* P. Pokorný, ''Počátky gnose: vznik gnostického mýtu o božstvu Člověk''. Praha 1969
+* P. Pokorný, ''Tomášovo evangelium. Překlad s výkladem''. Praha 1982
 [[Kategorie:Náboženství]]