Kyjovník: Porovnání verzí
m →Externí odkazy: {{Taxonbar}} za použití AWB |
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
== Popis == |
== Popis == |
||
Kyjovník je vzpřímený nebo keřovitý [[strom]], dorůstající výšky do 10 metrů a průměru kmene obvykle do 30 cm. Větévky jsou lysé. [[Borka|Kůra]] je šedohnědá, hladká. Rostlina vytváří charakteristické vzdušné kořeny (pneumatofory). [[List]]y jsou vstřícné, řapíkaté, 6 až 10 cm dlouhé a 4 až 5 cm široké, kožovité až dužnaté, lysé. [[Čepel listová|Čepel listů]] je obvejčitá nebo eliptická, na vrcholu zaokrouhlená. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] je zpeřená, tvořená několika páry lehce prohnutých postranních žilek. Na vrcholu [[řapík]]u jsou 2 žlázky. [[Květ]]y jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, bílé nebo zelenavě bílé, pětičetné, přisedlé, podepřené drobnými zelenými vejčitými [[listen]]y, v [[klas]]ech skládajících až 20 cm dlouhé [[lata|laty]]. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je kuželovitý, zakončený 5 laloky. [[Koruna (botanika)|Korunní lístky]] jsou drobné, okrouhlé, opadavé nebo zcela chybějí. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 10 ve dvou řadách, mají velmi krátké nitky a nevyčnívají z květů. [[Semeník]] je spodní, tvořený jediným [[plodolist]]em obsahujícím 2 [[vajíčko|vajíčka]]. Čnělka je jen asi 1 mm dlouhá, zakončená hlavatou [[blizna|bliznou]]. [[plod (botanika)|Plody]] jsou kožovité, žebernaté, zploštěle kyjovitého tvaru, krátce chlupaté, 1,2 až 2 cm dlouhé. Na vrcholu mají zbytky vytrvalého kalichu a obsahují jediné [[semeno]].<ref name="panam">{{Citace periodika |
Kyjovník je vzpřímený nebo keřovitý [[strom]], dorůstající výšky do 10 metrů a průměru kmene obvykle do 30 cm. Větévky jsou lysé. [[Borka|Kůra]] je šedohnědá, hladká. Rostlina vytváří charakteristické vzdušné kořeny (pneumatofory). [[List]]y jsou vstřícné, řapíkaté, 6 až 10 cm dlouhé a 4 až 5 cm široké, kožovité až dužnaté, lysé. [[Čepel listová|Čepel listů]] je obvejčitá nebo eliptická, na vrcholu zaokrouhlená. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] je zpeřená, tvořená několika páry lehce prohnutých postranních žilek. Na vrcholu [[řapík]]u jsou 2 žlázky. [[Květ]]y jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, bílé nebo zelenavě bílé, pětičetné, přisedlé, podepřené drobnými zelenými vejčitými [[listen]]y, v [[klas]]ech skládajících až 20 cm dlouhé [[lata|laty]]. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je kuželovitý, zakončený 5 laloky. [[Koruna (botanika)|Korunní lístky]] jsou drobné, okrouhlé, opadavé nebo zcela chybějí. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 10 ve dvou řadách, mají velmi krátké nitky a nevyčnívají z květů. [[Semeník]] je spodní, tvořený jediným [[plodolist]]em obsahujícím 2 [[vajíčko|vajíčka]]. Čnělka je jen asi 1 mm dlouhá, zakončená hlavatou [[blizna|bliznou]]. [[plod (botanika)|Plody]] jsou kožovité, žebernaté, zploštěle kyjovitého tvaru, krátce chlupaté, 1,2 až 2 cm dlouhé. Na vrcholu mají zbytky vytrvalého kalichu a obsahují jediné [[semeno]].<ref name="panam">{{Citace periodika |
||
| příjmení = Exell |
| příjmení = Exell |
||
| Řádek 67: | Řádek 66: | ||
== Rozšíření == |
== Rozšíření == |
||
Rod kyjovník zahrnuje jediný druh, ''Laguncularia racemosa''. Je rozšířen na pobřežích tropické [[amerika|Ameriky]], na západním pobřeží tropické [[Afrika|Afriky]] a na [[Galapágy|Galapážských ostrovech]]. Na západním pobřeží Ameriky se vyskytuje od [[Mexiko|Mexika]] (poloostrov [[Baja California]]) po severní Peru, na východním pobřeží od středního Mexika a [[Florida|Floridy]] přes [[Karibik|Karibské ostrovy]] po jihovýchodní [[Brazílie|Brazílii]]. V Africe sahá jeho rozšíření od [[Senegal]]u po [[Angola|Angolu]].<ref name="redl">{{Citace elektronické monografie |
Rod kyjovník zahrnuje jediný druh, ''Laguncularia racemosa''. Je rozšířen na pobřežích tropické [[amerika|Ameriky]], na západním pobřeží tropické [[Afrika|Afriky]] a na [[Galapágy|Galapážských ostrovech]]. Na západním pobřeží Ameriky se vyskytuje od [[Mexiko|Mexika]] (poloostrov [[Baja California]]) po severní Peru, na východním pobřeží od středního Mexika a [[Florida|Floridy]] přes [[Karibik|Karibské ostrovy]] po jihovýchodní [[Brazílie|Brazílii]]. V Africe sahá jeho rozšíření od [[Senegal]]u po [[Angola|Angolu]].<ref name="redl">{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = The IUCN red list of threatened species |
| titul = The IUCN red list of threatened species |
||
| Řádek 86: | Řádek 84: | ||
== Ekologické interakce == |
== Ekologické interakce == |
||
Kyjovníky rostou nad horní hranicí přílivu a tvoří vnější, od moře vzdálenější zónu mangrovových porostů.<ref name="redl"/> |
Kyjovníky rostou nad horní hranicí přílivu a tvoří vnější, od moře vzdálenější zónu mangrovových porostů.<ref name="redl"/> |
||
Květy jsou navštěvovány rozličným hmyzem, zejména včelami, vosami, mouchami a motýly. V populacích kyjovníku se vyskytují oboupohlavné i pouze samčí rostliny (androdioecie). Při nedostatku opylovačů jsou oboupohlavné květy schopny samosprášení. |
Květy jsou navštěvovány rozličným hmyzem, zejména včelami, vosami, mouchami a motýly. V populacích kyjovníku se vyskytují oboupohlavné i pouze samčí rostliny (androdioecie). Při nedostatku opylovačů jsou oboupohlavné květy schopny samosprášení. |
||
| Řádek 107: | Řádek 104: | ||
== Význam == |
== Význam == |
||
Porosty kyjovníku zpevňují pobřeží a hostí potěr některých ekonomicky významných druhů [[ryby|ryb]] a [[korýši|korýšů]]. Dřevo je těžké a tvrdé, žlutohnědé. Mimo použití na palivo nemá zvláštní význam. Kůra obsahuje až 14 % [[třísloviny|tříslovin]] a je používána při vyčiňování kůží.<ref name="redl"/><ref name="flguat">{{Citace periodika |
Porosty kyjovníku zpevňují pobřeží a hostí potěr některých ekonomicky významných druhů [[ryby|ryb]] a [[korýši|korýšů]]. Dřevo je těžké a tvrdé, žlutohnědé. Mimo použití na palivo nemá zvláštní význam. Kůra obsahuje až 14 % [[třísloviny|tříslovin]] a je používána při vyčiňování kůží.<ref name="redl"/><ref name="flguat">{{Citace periodika |
||
| příjmení = Standley |
| příjmení = Standley |
||
| Řádek 121: | Řádek 117: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
| Řádek 129: | Řádek 126: | ||
{{Taxonbar|from=Q1760533}} |
{{Taxonbar|from=Q1760533}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Rostliny}} |
{{Portály|Rostliny}} |
||
Verze z 8. 8. 2021, 16:23
 Kyjovník | |
|---|---|
 Porost kyjovníku na Floridě | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | myrtotvaré (Myrtales) |
| Čeleď | uzlencovité (Combretaceae) |
| Rod | kyjovník (Laguncularia) |
| Binomické jméno | |
| Laguncularia racemosa C.F.Gaertn., 1807 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyjovník (Laguncularia) je rod rostlin z čeledi uzlencovité, jehož jediným zástupcem je druh Laguncularia racemosa. Je to keřovitý nebo vzpřímený strom s nápadnými obloukovitými vzdušnými kořeny a jednoduchými vstřícnými listy. Květy jsou bělavé, drobné, v klasovitých květenstvích skládajících laty. Kyjovník roste jako jedna z podstatných složek mangrovových porostů na pobřežích tropické Ameriky a západní Afriky.
Popis
Kyjovník je vzpřímený nebo keřovitý strom, dorůstající výšky do 10 metrů a průměru kmene obvykle do 30 cm. Větévky jsou lysé. Kůra je šedohnědá, hladká. Rostlina vytváří charakteristické vzdušné kořeny (pneumatofory). Listy jsou vstřícné, řapíkaté, 6 až 10 cm dlouhé a 4 až 5 cm široké, kožovité až dužnaté, lysé. Čepel listů je obvejčitá nebo eliptická, na vrcholu zaokrouhlená. Žilnatina je zpeřená, tvořená několika páry lehce prohnutých postranních žilek. Na vrcholu řapíku jsou 2 žlázky. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, bílé nebo zelenavě bílé, pětičetné, přisedlé, podepřené drobnými zelenými vejčitými listeny, v klasech skládajících až 20 cm dlouhé laty. Kalich je kuželovitý, zakončený 5 laloky. Korunní lístky jsou drobné, okrouhlé, opadavé nebo zcela chybějí. Tyčinek je 10 ve dvou řadách, mají velmi krátké nitky a nevyčnívají z květů. Semeník je spodní, tvořený jediným plodolistem obsahujícím 2 vajíčka. Čnělka je jen asi 1 mm dlouhá, zakončená hlavatou bliznou. Plody jsou kožovité, žebernaté, zploštěle kyjovitého tvaru, krátce chlupaté, 1,2 až 2 cm dlouhé. Na vrcholu mají zbytky vytrvalého kalichu a obsahují jediné semeno.[2][3][4][5]
-
Větévky kyjovníku
-
Květy kyjovníku
-
Vzdušné kořeny kyjovníku
Rozšíření
Rod kyjovník zahrnuje jediný druh, Laguncularia racemosa. Je rozšířen na pobřežích tropické Ameriky, na západním pobřeží tropické Afriky a na Galapážských ostrovech. Na západním pobřeží Ameriky se vyskytuje od Mexika (poloostrov Baja California) po severní Peru, na východním pobřeží od středního Mexika a Floridy přes Karibské ostrovy po jihovýchodní Brazílii. V Africe sahá jeho rozšíření od Senegalu po Angolu.[6][7]
Ekologické interakce
Kyjovníky rostou nad horní hranicí přílivu a tvoří vnější, od moře vzdálenější zónu mangrovových porostů.[6] Květy jsou navštěvovány rozličným hmyzem, zejména včelami, vosami, mouchami a motýly. V populacích kyjovníku se vyskytují oboupohlavné i pouze samčí rostliny (androdioecie). Při nedostatku opylovačů jsou oboupohlavné květy schopny samosprášení. Semena začínají klíčit ještě na mateřské rostlině, posléze opadávají a jsou šířena vodou. Díky korkovitému oplodí plavou na hladině. Vyklíčí asi po 8 dnech pobytu v mořské vodě, kořínky se objevují již po 5 dnech. Životnost semen je asi 35 dní.[8][9]
Význam
Porosty kyjovníku zpevňují pobřeží a hostí potěr některých ekonomicky významných druhů ryb a korýšů. Dřevo je těžké a tvrdé, žlutohnědé. Mimo použití na palivo nemá zvláštní význam. Kůra obsahuje až 14 % tříslovin a je používána při vyčiňování kůží.[6][10]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ EXELL, A.W. Flora of Panama: Combretaceae. Annals of Missouri Botanical Garden. 1958, čís. 45.
- ↑ LEISTNER, O.A. Seed plants of southern tropical Africa: families and genera. Pretoria: SABONET, 2005. ISBN 1-919976-07-8. (anglicky)
- ↑ HUTCHINSON, J.; DALZIEL, J.M. Flora of West Tropical Africa. Vol. 1. Part 1.. [s.l.]: Kew Publishing, 1954. ISBN 9781842463291. (anglicky)
- ↑ NYANANYO, B.L.; BRIYAI, F.O.; KIESEKIME, S.G.G. Laguncularia recemosa (L.) Gaertner f. (family Combretaceae): gross morphology, phytochemistry, ecology and distribution in the Niger Delta. Journal of Applied Sciences and Environmental Management. Jun. 2009, čís. 13(2). Dostupné online. ISSN 1119-8362.
- ↑ a b c The IUCN red list of threatened species [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky)
- ↑ LANDRY, C.L. Pollinator-mediated competition between two co-flowering Neotropical mangrove species, Avicennia germinans (Avicenniaceae) and Laguncularia racemosa (Combretaceae). Annals of Botany. Feb. 2013, čís. 11(2). Dostupné online.
- ↑ Laguncularia racemosa, white mangrove [online]. Smithsonian marine station at Fort Pierce, 2009. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STANDLEY, Paul C.; WILLIAMS, Louis O. Flora of Guatemala. Fieldiana. 1962, čís. 24. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kyjovník na Wikimedia Commons
Taxon Laguncularia racemosa ve Wikidruzích
