Katar: Porovnání verzí
katar značka: editace z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy}} |
{{Různé významy}} |
||
{{Infobox - stát |
{{Infobox - stát |
||
| genitiv = Kataru |
|||
| úřední název = Daulat Qatar |
|||
| úřední název česky = Stát Katar |
|||
| úřední název arabsky = دولة قطر |
|||
| vlajka = Flag of Qatar.svg |
|||
| článek o vlajce = Katarská vlajka |
|||
| znak = Emblem of Qatar.svg |
|||
| článek o znaku = Státní znak Kataru |
|||
| mapa umístění = QAT orthographic.svg |
|||
| rozloha = 11 437 |
|||
| rozlmisto = 157 |
|||
| procent vody = zanedbatelné |
|||
| nejvyšší hora = [[Kurajn Abú al-Baul]] |
|||
| výška nejvyšší hory = 103 |
|||
| počet obyvatel = 2 155 446 |
|||
| obyvmisto = 154 |
|||
| obyvatelé aktuální k = odhad 2014 |
|||
| hustmisto = 119 |
|||
| HDI = 0,850 |
|||
| HDIvývoj = růst |
|||
| HDIvýše = vysoký |
|||
| HDI aktuální k = 2015 |
|||
| HDImísto = 32 |
|||
| jazyk = [[arabština]] (úřední) |
|||
| náboženství = [[muslim]]ové 93 %, [[Křesťanství|křesťané]] 5 %, [[hinduismus|hinduisté]] 1 % |
|||
| hlavní město = [[Dauhá]] |
|||
| datum vzniku = [[3. září]] [[1971]] |
|||
| způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|britském]] [[protektorát]]u |
|||
| státní zřízení = [[absolutní monarchie]] |
|||
| funkce1 = Emír |
|||
| vládce1 = [[Tamím ibn Hamad Al-Sání]] |
|||
| funkce2 = Předseda vlády |
|||
| vládce2 = [[Abdalláh bin Násir Chalífa Sání]] |
|||
| článek o hymně = Katarská hymna |
|||
| hymna = As-salam al-amiri |
|||
| měna = [[Katarský rial]] |
|||
| kód měny = QAR |
|||
| HDP/ob. = 141 543<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}}</ref> |
|||
| HDP/ob.misto = 1 |
|||
| HDP aktuální k = 2015 |
|||
| čas = +3 |
|||
| ison = 634 |
|||
| iso3 = QAT |
|||
| iso2 = QA |
|||
| mpz = Q |
|||
| doména = qa |
|||
| předvolba = +974 |
|||
| commonscat = Qatar |
|||
| hustota = 214 |
|||
}} |
}} |
||
'''Katar''' je [[emirát]] v jihozápadní části [[Perský záliv|Perského zálivu]]. Země se nachází na [[poloostrov]]ě, vybíhajícím z většího [[Arabský poloostrov|Arabského poloostrova]] do [[Perský záliv|Perského zálivu]]. Na jihu hraničí v délce 60 km se [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábií]], zbylé strany jsou obklopeny mořem, přičemž na západě leží v sousedství Kataru malý ostrovní stát [[Bahrajn]]. |
'''Katar''' je [[emirát]] v jihozápadní části [[Perský záliv|Perského zálivu]]. Země se nachází na [[poloostrov]]ě, vybíhajícím z většího [[Arabský poloostrov|Arabského poloostrova]] do [[Perský záliv|Perského zálivu]]. Na jihu hraničí v délce 60 km se [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábií]], zbylé strany jsou obklopeny mořem, přičemž na západě leží v sousedství Kataru malý ostrovní stát [[Bahrajn]]. |
||
Verze z 18. 2. 2020, 12:41
| Stát Katar Daulat Qatar دولة قطر | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Hymna As-salam al-amiri | |||
| Geografie | |||
| |||
| Hlavní město | Dauhá | ||
| Rozloha | 11 437 km² (157. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy | ||
| Nejvyšší bod | Kurajn Abú al-Baul (103 m n. m.) | ||
| Časové pásmo | +3 | ||
| Poloha | 25°16′10″ s. š., 51°12′46″ v. d. | ||
| Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel | 2 155 446 (154. na světě, odhad 2014) | ||
| Hustota zalidnění | 214 ob. / km² (119. na světě) | ||
| HDI | ▲ 0,850 (vysoký) (32. na světě, 2015) | ||
| Jazyk | arabština (úřední) | ||
| Náboženství | muslimové 93 %, křesťané 5 %, hinduisté 1 % | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | absolutní monarchie | ||
| Vznik | 3. září 1971 (nezávislost na britském protektorátu) | ||
| Emír | Tamím ibn Hamad Al-Sání | ||
| Předseda vlády | Abdalláh bin Násir Chalífa Sání | ||
| Měna | Katarský rial (QAR) | ||
| HDP/obyv. (PPP) | 141 543[1] USD (1. na světě, 2015) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 634 QAT QA | ||
| MPZ | Q | ||
| Telefonní předvolba | +974 | ||
| Národní TLD | .qa | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
Katar je emirát v jihozápadní části Perského zálivu. Země se nachází na poloostrově, vybíhajícím z většího Arabského poloostrova do Perského zálivu. Na jihu hraničí v délce 60 km se Saúdskou Arábií, zbylé strany jsou obklopeny mořem, přičemž na západě leží v sousedství Kataru malý ostrovní stát Bahrajn.
Historie
V 7. století se na poloostrově rozšířil islám a území se dostalo pod vládu chálífů. Když bylo hlavní město emirátu v roce 1783 přesunuto na sousední Bahrajn, propukly v Kataru nepokoje, které v roce 1867 vyústily ve válku. Po zásahu Britů vznikl samostatný emirát, který měl v čele Sáníma, jednoho z členů přední katarské rodiny. V roce 1916 se stal Katar britským protektorátem. Katar, jeden z mnoha historických emirátů Arabského poloostrova, je nezávislou zemí od 1. září 1971. Na rozdíl od mnoha sousedních knížectví se Katar rozhodl nestát částí Spojených arabských emirátů ani Saúdské Arábie.
Objev ropy v roce 1939 zcela změnil národní ekonomiku. Předtím byl Katar chudou zemí rybářů a lovců perel, zatímco nyní má vysokou životní úroveň.
Dlouholetý územní spor s Bahrajnem o ostrovy Hawár u západního pobřeží Kataru rozhodl v roce 2001 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu ve prospěch Bahrajnu.
Od roku 2019 probíhá diplomatická krize mezi Katarem a mnoha okolními státy. Sedm států blízkého východu (Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Egypt, Jemen, Mauritánie a Komorské ostrovy) přerušily jakékoliv diplomatické a obchodní kontakty s Katarem, kvůli údajnému podporování terorismu, tzn. kvůli podpoře Muslimského bratrstva, palestinského Hamásu a hlavně šíítského Íránu.[2]
Geografie
Katar má rozlohu 11 437 km2.[3] Je to poloostrov v Perském zálivu, do něhož vybíhá 160 kilometrů. Leží na severovýchodě Arabského poloostrova. Nachází se mezi 24°32' až 26°10' severní zeměpisné šířky a 50°45' a 51°40' východní zeměpisné délky. Pozemní hranice na jihu se Saúdskou Arábií má délku přibližně 60 km. Katar má mořskou hranici se Saúdskou Arábii, Bahrajnem, Spojenými arabskými emiráty a Íránem.
Většinu území pokrývá vápencová poušť téměř bez vegetace, zemědělsky je využíváno pouze 28 000 ha půdy, tj. 2,5 procenta rozlohy země. V zemi neexistují celoroční vodní plochy. V zimě někdy déšť způsobí, že poušť lokálně rozkvete. Podzemní sladkovodní voda se nachází pouze v severní polovině, kdežto v jižní části je podzemní voda zasolená (brakická).[4] Na pobřeží se nachází mnoho šotů, slaných jezer. Jsou dočasně naplněná vodou z povodí bez povrchového odtoku, a mají slanou kůru, která brání rychlému odpařování vody. Na několika místech na pobřeží jsou zbytky mangrovových lesů.[5] Na jihovýchodě leží Chor al Adaid ("vnitrozemské moře"), velký mořský záliv v hraniční oblasti se Saúdskou Arábií. Záliv má v nejužším místě pouze 600 metrů široký průliv, který dále vytváří ve vnitrozemí asi 10 km dlouhé a 5 km široké jezero. Na severním okraji se nachází plochá, asi 15 km široká a 7 km dlouhá zaplavovaná plocha. Záliv je obklopen až 70 metrů vysokými dunami, výběžky pouště Rub al-Chálí.
Nejvyšším bodem Kataru je Kurajn Abú al-Baul s nadmořskou výškou 103 metrů.
Jsou zde mírné zimy a velmi horké, vlhké léto.
Biosférická rezervace UNESCO na ostrově ar-Rim na západním pobřeží Kataru má rozlohu 118 888 ha, z toho 46 555 se nachází na pevnině a 36 931 ha v moři. Žijí zde mimo jiné gazely a antilopy losí.[6]
Hlavním a nejdůležitějším městem v zemi je Dauhá, kde žije více než polovina obyvatel Kataru. Dalším důležitým městem je přístav Umm Sajd na východním pobřeží. Ve městech žije na 91 procent Katařanů.
Politika
Katar je tradiční arabská monarchie pod vládou emíra Tamíma ibn Hamada Al Sáního. Rodina Sání vládne od poloviny devatenáctého století. Dědice trůnu jmenuje vládnoucí emír (většinou ze svých synů), na výběr následníka má vliv celá rodina.
V zemi neexistují politické strany ani volený parlament, hlavní moc má emír, který si k ruce jmenuje 35členné Poradní shromáždění (Madžlis aš-šúrá). Katarští občané (muži i ženy) mají sice volební právo od 18 let věku, hlasovat však mohou pouze při výběru místních zastupitelstev (od roku 1999). Návrh nové ústavy, odsouhlasený v referendu roku 2003, vstoupil v platnost v roce 2005. Poradní shromáždění se tak rozšiřuje na 45 členů, přičemž občané budou volit dvě třetiny z nich, zatímco jmenování zbývajících zůstává emírovi. V rodinných a osobních záležitostech převládá islámské právo. Občané Kataru neplatí daň z příjmu. Ve srovnání s ostatními zeměmi v oblasti Perského zálivu mají značnou volnost projevu sdělovací prostředky (Katar je domovskou zemí vlivné televizní stanice Al-Džazíra).
Katar v občanské válce v Sýrii podporuje protivládní islamistické povstalce z fronty an-Nusrá, která je napojená na teroristickou organizaci al-Káida.[7]
Ekonomika
Národní příjmy Kataru pochází hlavně z těžby a zpracování ropy a zemního plynu, na něž připadá 55 % tvorby HDP a 85 % vývozu. Na rozdíl od ostatních států v Perském zálivu, např. Bahrajnu a Spojených arabských emirátů, zde neproběhla žádná znatelná diverzifikace ekonomiky a země je zcela závislá na těžbě ropy a zemního plynu. Rezervy ropy se odhadují na 15 miliard barelů (2,4 km3), což představuje kolem 5 % celosvětových zásob a řadí Katar na třetí místo. Ropa a zkapalněný zemní plyn se vyvážejí především do Japonska a Jižní Koreje. Dovoz představují především strojírenské výrobky, dopravní prostředky a potraviny; hlavními obchodními partnery v tomto směru jsou Francie, USA, Saúdská Arábie, SAE, Německo a Japonsko. Bohatství a životní úroveň Katařanů je srovnatelná se západní Evropou, místní občané mají zajištěnu bezplatnou zdravotní péči a školní vzdělání. V posledních letech byly péčí vlády přímo v Kataru zřízeny pobočky řady amerických vysokých škol.
Obyvatelstvo
Téměř všichni Katařané vyznávají islám, i když to není jediná víra v zemi.[8] Většina katarských občanů náleží k wahhábistickému hnutí Salafíja[9][10][11] a asi 5–15 % muslimů v Kataru náleží k ší'itskému islámu, ostatní muslimské odnože jsou zastoupeny v malém počtu.[12] V Kataru je 67,7 % muslimů, 13,8 % křesťanů, 13,8 % hinduistů a 3,1 % buddhistů; ostatní náboženství a nábožensky nezařazené osoby představovaly zbývající 1,6 %.[13] Právo šaría je dle katarské ústavy hlavním zdrojem legislativy.
Etničtí Arabové tvoří asi 40 % obyvatel země (z čehož pouze necelá polovina jsou vlastní katarští občané, zbytek pak příchozí z jiných arabských zemí). Většinu obyvatelstva představují přistěhovalci, pracující zejména v ropném průmyslu: Pákistánci 18 %, Indové 18 %, Íránci 10 % a další. Přes mnohé tradiční zvyky je Katar velmi kosmopolitní zemí, jejíž vláda neváhá například získávat štědrým hmotným zabezpečením pro svou reprezentaci sportovce z jiných států (mj. atlety z Keni či Maroka nebo vzpěrače z Bulharska). Úředním jazykem je arabština, ale většina obyvatel rozumí i angličtině. Míra gramotnosti činí 82 procent.
Zajímavosti
- V roce 2022 se bude v Kataru konat Mistrovství světa ve fotbale.
- V Kataru neexistují politické strany. Za odpadlictví od víry a homosexualitu hrozí trest smrti, za nemanželský sex nebo konzumaci alkoholu hrozí trest bičování a kamenování.[14]
- V roce 2017 vypukla katarská diplomatická krize, kdy několik států v čele se Saúdskou Arábií přerušilo s Katarem jakékoliv diplomatické vztahy a zavedlo blokádu Kataru. Jako důvod tyto země uvedly, že Katar podporuje teroristické organizace jako Muslimské bratrstvo nebo palestinský Hamás a destabilizuje bezpečnost v regionu.[15] V seznamu požadavků je zastavení vysílání televize Al-Džazíra, která často kritizuje Saúdskou Arábii a další autoritářské režimy v oblasti, a přerušení kontaktů se šíitským Íránem, který je hlavním regionálním rivalem sunnitské Saúdské Arábie.[16]
- Letectvo Spojených států amerických má v Kataru velkou leteckou základnu Al-Udeid, na které slouží kolem 10 tisíc vojáků.[17] Na základně Al-Udeid je také umístěno předsunuté centrální velitelství ozbrojených sil USA (CENTCOM).
Reference
- ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Konec styků s Íránem i Tureckem a konec Al-Džazíry. Katar dostal požadavky od Saúdů. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-06-23].
- ↑ Qatar - Geography. countrystudies.us [online]. [cit. 2018-12-03]. Dostupné online.
- ↑ AQUASTAT - FAO's Information System on Water and Agriculture. www.fao.org [online]. 2008-02-01 [cit. 2018-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ MOHDNOOR. Al Thakira Mangroves - Qatar's hidden natural treasure. Qatar Living. 2017-04-26. Dostupné online [cit. 2018-12-03]. (anglicky)
- ↑ UNESCO - MAB Biosphere Reserves Directory. www.unesco.org [online]. [cit. 2018-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Turecko i Saúdové podporují krvelačnou al-Nusrá. Žádají USA, aby přivřely oči. Lidovky. 15. června 2015.
- ↑ Report on International Religious Freedom – Qatar [online]. US Department of State. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 August 2014.
- ↑ Tiny Qatar's growing global clout [online]. BBC, 30 April 2011 [cit. 2015-03-12]. Dostupné online.
- ↑ Qatar's modern future rubs up against conservative traditions. www.reuters.com. Reuters, 27 September 2012. Dostupné online.
- ↑ Rising power Qatar stirs unease among some Mideast neighbors. www.reuters.com. Reuters, 12 February 2013. Dostupné online [cit. 13 June 2013].
- ↑ 2011 Report on International Religious Freedom – Qatar [online]. US Department of State. Dostupné online.
- ↑ Religious Composition by Country [online]. Pew Forum [cit. 2013-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-09.
- ↑ Katar: Vězení z ropy a plynu. 100+1 [online]. 18. ledna 2016. Dostupné online.
- ↑ Pět zemí přerušilo vztahy s Katarem, prý podporuje terorismus | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2017-06-17]. Dostupné online.
- ↑ Konec styků s Íránem i vydání teroristů. Blokovaný Katar dostal požadavky. iDnes [online]. 23. června 2017.. Dostupné online.
- ↑ Křeč Západu: Katar podporuje teroristy, ale USA tam mají základnu a bude tam šampionát ve fotbale. Reflex [online]. 11. června 2017. Dostupné online.
Externí odkazy
Slovníkové heslo Katar ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Katar na Wikimedia Commons
- Qatar - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Qatar (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Qatar Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky)
- Bureau of Near Eastern Affairs. Background Note: Qatar [online]. U.S. Department of State, 2011-03-07 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Qatar [online]. Rev. 2011-07-14 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v. Souhrnná teritoriální informace: Katar [online]. Businessinfo.cz, 2011-05-18 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11.
- ANTHONY, John Duke; CRYSTAL, Jill Ann. Qatar [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Katar bez šátku - rozhovor o životě v Kataru s Ivou Řezníčkovou v pořadu Casablanca na Radiu Wave
