Ketř: Porovnání verzí

Ketř ; Kietrz
	Morový sloup a bývalé náměstí
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	50°4′45″ s. š., 18°0′32″ v. d.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko
Vojvodství	Opolské
Okres	Hlubčice
Gmina	Ketř
	Ketř
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	18,74 km²
Počet obyvatel	5 951
Hustota zalidnění	317,56 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané, Němci a další
Náboženské složení	římští katolíci, luteráni, pravoslavní a další
Správa
Starosta	Dorota Przysiężna-Bator
Oficiální web	www.kietrz.pl
Telefonní předvolba	+48 77
PSČ	48-130
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 16. 9. 2023, 08:04

Ketř^[2]^[3]^[4] (polsky Kietrz, německy Katscher) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Hlubčice, sídlo stejnojmenné gminy. Leží na řece Troji a jejím pravostranném přítoku potoka Morawa v bezprostřední blízkosti státní hranice s Českou republikou – hraničí s obcí Třebom. Z hlediska historického zemského dělení se jedná o jednu z moravských enkláv ve Slezsku, část tzv. Pruské Moravy. Z geomorfologického pohledu se rozkládá v Opavské pahorkatině. V prosinci 2019 zde žilo 5 951 obyvatel.^[1]

Dějiny

Území města se nachází v oblasti úrodné Opavské pahorkatiny, na severním vyústění Moravské brány, tedy v oblasti velmi příhodné k osídlení. O tom svědčí množství archeologických nálezů ze všech období pravěku, pohřebišť i sídlišť, jejichž výzkumu se věnovali především archeologové z Jagellonské univerzity v Krakově. Je doloženo paleolitické osídlení z doby před 20 000 lety, i osady prvních zemědělců z mladší doby kamenné. Na katastru obce bylo odkryto rozsáhlé pohřebiště kultury popelnicových polí z pozdní doby bronzové (kolem roku 1000 př. n. l.) a také cca 30 hrobů náležející keltské nekropoli z doby laténské (3. století př. n. l).

První zmínka o Ketři pochází z roku 1266. Německé jméno města Katscher zcela pravděpodobně souvisí se slovanským či českým výrazem „kačer“.^[5] Přemysl Otakar II. vyčlenil území, kde byly v té době založeny kromě Ketře osady Kněžpole (Knispel), Kozlůvky (Kösling), Langov (Langenau) a Tlustomosty (Stolzmütz), z nově vzniklého Opavského vévodství a daroval jej olomouckému biskupovi Brunovi ze Schauenburku. Ketřské panství tak nadále zůstalo součástí Moravy a tvořilo pak jednou z moravských enkláv ve Slezsku. Roku 1557 jej získal šlechtický rod Gašinských z Gašina (Gaschinsky von Gaschin) a následně roku 1887 Henckelové z Donnersmarku. Po první slezské válce v roce 1742 připadlo Prusku a od té doby bylo známo jako Pruská Morava. Politicky patřilo hlubčickému okresu, zdejší katolické farnosti však jako tzv. komisariát Ketř spadaly pod olomouckou arcidiecézi až do roku 1972.

V roce 1321 biskup Konrád I. Bavor povýšil Ketř na město. Časem se z něj stalo významné středisko tkalcovství a soukenictví. Již v roce 1539 je zde zmiňováno bratrstvo tkalcovských tovaryšů a v roce 1569 vznikl tkalcovský cech. V 18. století byl Ketř součástí daňové inspekce v Prudníku.^[6] V roce 1784 bydlelo v Ketři 46 pláteníků a 3 soukeníci, v roce 1840 se již v 350 dílnách tkal len a bavlna a v 36 dílnách vlna. V roce 1870 zde berlínská společnost Davistan AG vybudovala továrnu na plyš a koberce, kterou roku 1939 získal podnikatel Wilhelm Schaeffler a po druhé světové válce se z ní stala Továrna na výrobu dekoračních tkanin Welur. Ta ve svých nejlepších časech zaměstnávala na dva tisíce lidí a je v širokém povědomí s Ketří nerozlučně spjata. V současnosti podnik již neexistuje a tradici textilní výroby převzala B. K. Fabryka Dywanów.^[5] V roce 1896 byla zprovozněna místní dráha Ketř – Velké Petrovice, čímž město získalo železniční spojení i s Ratiboří. Osobní provoz na trati byl trvale zastaven roku 1993.^[7]

Válečné a mimoválečné aktivity Rudé armády, která obsadila Ketř 31. března 1945, vedly k naprostému zpustošení města. Celkově bylo zničeno 80 % zástavby^[8], přičemž z historického jádra zbyly pouze: farní kostel sv. Tomáše i s farou, hřbitovní kaple sv. Kříže (1784), barokní morový sloup (1730) a socha svatého Floriana (1734) na bývalém náměstí, novorenesanční radnice (1887), hasičská zbrojnice a sedm obytných domů. Po druhé světové válce se Ketř stala součástí socialistického Polska a většina německy mluvícího obyvatelstva byla odsunuta. Nahradili jej polští přesídlenci z východních území postoupených Sovětskému svazu a přistěhovalci z centrálního Polska. Někdejší historické centrum bylo částečně nahrazeno panelovým sídlištěm a částečně ponecháno jako nezastavěná plocha. Počet obyvatel už nikdy nedosáhl předválečné úrovně – v roce 2019 žilo v Ketři necelých 6 tisíc lidí^[1] oproti 8 tisícům ve 30. letech^[9].

V roce 1961 vznikl Zemědělský kombinát Ketř (Kombinat Rolny Kietrz), do kterého bylo začleněno devět okolních zemědělských družstev. I po ekonomické transformaci zůstal v majetku státu a je tak označován za „poslední polský státní statek“. V roce 2020 podnik obhospodařovával 8,5 tisíc ha půdy v Ketři a dalších obcích podél česko-polské hranice, choval na 9 tisíc kusů dobytka a zaměstnával kolem 300 pracovníků.^[10]

V Ketři dospívala na přelomu 70. a 80. let a vychodila zdejší střední školu Olga Tokarczuková, polská spisovatelka a nobelistka za literaturu 2018.

Partnerské obce

Bílovec (Česko, Moravskoslezský kraj)
Oldřišov (Česko, Moravskoslezský kraj)
Sudice (Česko, Moravskoslezský kraj)
Tysmenycja (Ukrajina, Ivanofrankivská oblast)

Odkazy

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox - sídlo světa
- | jméno = Ketř
+  | jméno = Ketř
- | originální jméno = Kietrz
+  | originální jméno = Kietrz
- | obrázek = Kietrz, w stronę dworca.JPG
+  | obrázek = Kietrz-Katscher, Plague Column and Central Square.jpg
- | popisek = ulice k nádraží
+  | popisek = Morový sloup a bývalé náměstí
- | vlajka = POL Kietrz flag.svg
+  | vlajka = POL Kietrz flag.svg
- | znak = POL Kietrz COA.svg
+  | znak = POL Kietrz COA.svg
- | zeměpisná šířka = 50.0791667
+  | zeměpisná šířka = 50.079167
- | zeměpisná délka = 18
+  | zeměpisná délka = 18.008889
- | nadmořská výška = 234
+  | nadmořská výška =
+  | stát = Polsko
- | časové pásmo = [[Středoevropský čas|SEČ]]/[[Středoevropský letní čas|SELČ]]
+  | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]]
- | stát = Polsko
- | pojem vyššího celku = [[vojvodství]]
+  | název vyššího celku = [[Opolské vojvodství|Opolské]]
- | název vyššího celku = [[Opolské vojvodství|Opolské]]
+  | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]]
- | pojem nižšího celku = okres
+  | název nižšího celku = [[okres Hlubčice|Hlubčice]]
- | název nižšího celku = [[Okres Głubczyce|Hlubčice]]
+  | pojem celku 3 = [[Gmina]]
- | pojem celku 3 = [[gmina]]
+  | název celku 3 = [[Gmina Ketř|Ketř]]
+  | administrativní dělení =
- | název celku 3 =
+  | loc-map = {{LocMap |Polsko |label=Ketř |position= top |width= 220 |lat= 50.079167|long= 18.008889 |float=center |caption=}}
- | pojem celku 4 =
+  | rozloha = 18.74
- | název celku 4 =
+  | počet obyvatel = 5&nbsp;951<ref name="gus"/>
- | administrativní dělení =
+  | etnické složení = [[Poláci]], [[Slezané]], [[Němci]] a další
- | mapa =
+  | náboženské složení = [[římskokatolická církev|římští katolíci]], [[luteránství|luteráni]], [[pravoslaví|pravoslavní]] a další
- | loc-map = {{LocMap
+  | vznik =
- |Polsko
+  | hustota zalidnění = 317,56
- |label=Ketř
+  | starosta = Dorota Przysiężna-Bator
- |lat_deg=50
+  | web = http://www.kietrz.pl/
- |lat_min=04
+  | telefonní předvolba = +48 77
- |lon_deg=18
+  | psč = 48-130
- |lon_min=00
- |position=right
- |width=300
- |float=right
- |caption=
 }}
+[[Soubor:Kietrz-Katscher, Town Hall.jpg|náhled|Radnice]]
- | velikost mapy = 200px
+[[Soubor:Kietrz-Katscher, State Agricultural Conglomerate 02.jpg|náhled|Zemědělský kombinát]]
- | rozloha = 18,87
+'''Ketř'''<ref>{{Citace monografie
- | počet obyvatel = 6313
- | obyvatelé aktuální k = 2007
- | etnické složení =
- | náboženské složení =
- | status =
- | starosta = Józef Matela
- | web = http://www.kietrz.pl
- | obecní úřad = ul. 3 maja 1<br />48-130 Kietrz
- | telefonní předvolba = 77
- | psč = 48-130
- | označení vozidel = OPO
- | typ statistického celku =
- | název statistického celku =
-}}
-'''Ketř''' ([[polština|polsky]] ''Kietrz'', [[němčina|německy]] ''Katscher''<ref>{{Citace monografie
  | příjmení = Hosák
  | jméno = Ladislav
@@ Řádek 62: / Řádek 44: @@
  | isbn = 80-200-1225-7
  | jazyk =
+}}</ref><ref>[http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/view/uuid:46bf0a40-e6e2-11e4-9c07-001018b5eb5c?page=uuid:5e6b0e20-05b2-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f&fulltext=Ket%C5%99 Ottův slovník naučný, 14. Kartel-Kraj, s. 191]</ref><ref>[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:c99c2915-dfe9-4cf1-8b94-dc215203cdce?page=uuid:1bcd703e-9fbd-4372-991c-ee71605bf2a2 Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922]</ref> ({{Vjazyce2|pl|''Kietrz''}}, {{Vjazyce2|de|''Katscher''}}) je město v jižním [[Polsko|Polsku]] v [[Opolské vojvodství|Opolském vojvodství]] v [[okres Hlubčice|okrese Hlubčice]], sídlo [[gmina Ketř|stejnojmenné ''gminy'']]. Leží na řece [[Troja (řeka)|Troji]] a jejím pravostranném přítoku potoka [[Morawa]] v bezprostřední blízkosti státní hranice s [[Česko|Českou republikou]] – hraničí s obcí [[Třebom]]. Z hlediska historického zemského dělení se jedná o jednu z [[moravské enklávy ve Slezsku|moravských enkláv ve Slezsku]], část tzv. Pruské Moravy. Z geomorfologického pohledu se rozkládá v [[Opavská pahorkatina|Opavské pahorkatině]]. V prosinci 2019 zde žilo 5&nbsp;951 obyvatel.<ref name="gus"/>
-}}</ref>) je [[město]] v [[Opolské vojvodství|Opolském vojvodství]], v [[Okres Głubczyce|powiatu głubczyckém]] v gmině Kietrz v [[jih|jižní]] části [[Opavská pahorkatina|Opavské pahorkatiny]], na řece [[Troja (řeka)|Troje]].
-Podle údajů z [[30. červen|30. června]] [[2006]] v městě žilo 6 313 obyvatel. Většina obyvatel je [[Římskokatolická církev|římskokatolického]] vyznání.
+== Dějiny ==
-== Historie a demografický vývoj ==
-Území města se nachází v oblasti úrodné [[Opavská pahorkatina|Opavské pahorkatiny]] (polsky ''Płaskowyż Głubczycki''), na severním vyústění [[Moravská brána|Moravské brány]], tedy v oblasti velmi příhodné k osídlení; o tom svědčí množství [[archeologie|archeologických]] nálezů ze všech období [[pravěk]]u, pohřebišť i sídlišť, jejichž výzkumu se věnovali především archeologové z [[Jagellonská univerzita|Jagellonské university]] v [[Krakov]]ě. Je doloženo [[paleolit]]ické osídlení z doby před 20 000 lety, i osady prvních zemědělců z [[neolit|mladší doby kamenné]]. Na [[katastr]]u obce bylo odkryto rozsáhlé [[pohřebiště]] [[kultura popelnicových polí|kultury popelnicových polí]] z pozdní [[doba bronzová|doby bronzové]] (kolem r. [[1000 př. n. l.]]); na stejném místě bylo zjištěno i cca 30 hrobů náležející k [[nekropole|nekropoli]] [[Keltové|keltské]] ([[laténská kultura|doba laténská]], [[3. století př. n. l.]])
+Území města se nachází v oblasti úrodné [[Opavská pahorkatina|Opavské pahorkatiny]], na severním vyústění [[Moravská brána|Moravské brány]], tedy v oblasti velmi příhodné k osídlení. O tom svědčí množství archeologických nálezů ze všech období pravěku, pohřebišť i sídlišť, jejichž výzkumu se věnovali především archeologové z [[Jagellonská univerzita|Jagellonské univerzity]] v [[Krakov]]ě. Je doloženo [[paleolit]]ické osídlení z doby před 20 000 lety, i osady prvních zemědělců z [[neolit|mladší doby kamenné]]. Na katastru obce bylo odkryto rozsáhlé pohřebiště [[kultura popelnicových polí|kultury popelnicových polí]] z pozdní [[doba bronzová|doby bronzové]] (kolem roku 1000 př.&nbsp;n.&nbsp;l.) a také cca 30 hrobů náležející [[Keltové|keltské]] nekropoli z [[laténská kultura|doby laténské]] (3. století př.&nbsp;n.&nbsp;l).
+První zmínka o Ketři pochází z roku 1266. Německé jméno města ''Katscher'' zcela pravděpodobně souvisí se slovanským či českým výrazem „[[kačer]]“.<ref name="historie"/> [[Přemysl Otakar II.]] vyčlenil území, kde byly v té době založeny kromě Ketře osady [[Kněžpole (Opolské vojvoství)|Kněžpole]] (''Knispel''), [[Kozlůvky]] (''Kösling''), [[Langov]] (''Langenau'') a [[Tlustomosty]] (''Stolzmütz''), z nově vzniklého [[Opavské knížectví|Opavského vévodství]] a daroval jej olomouckému biskupovi [[Bruno ze Schauenburku|Brunovi ze Schauenburku]]. [[Ketřské panství]] tak nadále zůstalo součástí Moravy a tvořilo pak jednou z [[Moravské enklávy ve Slezsku|moravských enkláv ve Slezsku]]. Roku 1557 jej získal šlechtický rod [[Gašinští z Gašina|Gašinských z Gašina]] (Gaschinsky von Gaschin) a následně roku 1887 [[Henckelové z Donnersmarku]]. Po [[slezské války|první slezské válce]] v roce 1742 připadlo [[Pruské království|Prusku]] a od té doby bylo známo jako Pruská Morava. Politicky patřilo [[Okres Hlubčice|hlubčickému okresu]], zdejší katolické farnosti však jako tzv. komisariát Ketř spadaly pod [[olomoucká arcidiecéze|olomouckou arcidiecézi]] až do roku 1972.
-V [[11. století]] zde existovala osada podřízená [[Království české|českému králi]]. V období biskupa [[Bruno ze Schauenburku|Brunona]] byla silně osídlena německým obyvatelstvem.
+V roce 1321 biskup [[Konrád I. Bavor]] povýšil Ketř na město. Časem se z něj stalo významné středisko [[tkalcovství]] a [[soukenictví]]. Již v roce 1539 je zde zmiňováno bratrstvo tkalcovských tovaryšů a v roce 1569 vznikl tkalcovský [[cech]]. V 18. století byl Ketř součástí daňové inspekce v [[Prudník]]u.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Historia Powiatu Prudnickiego - Starostwo Powiatowe w Prudniku | periodikum = www.powiatprudnicki.pl | url = http://www.powiatprudnicki.pl/powiatprudnicki-historiapowiatu.html | datum přístupu = 2020-11-09 | url archivu = https://web.archive.org/web/20201116133028/http://www.powiatprudnicki.pl/powiatprudnicki-historiapowiatu.html | datum archivace = 2020-11-16 }}</ref> V roce 1784 bydlelo v Ketři 46 pláteníků a 3 soukeníci, v roce 1840 se již v 350 dílnách tkal [[len]] a [[bavlna]] a v 36 dílnách [[vlna]]. V roce 1870 zde berlínská společnost Davistan AG vybudovala továrnu na [[plyš]] a [[koberec|koberce]], kterou roku 1939 získal podnikatel Wilhelm Schaeffler a po druhé světové válce se z ní stala Továrna na výrobu dekoračních tkanin ''Welur''. Ta ve svých nejlepších časech zaměstnávala na dva tisíce lidí a je v širokém povědomí s Ketří nerozlučně spjata. V současnosti podnik již neexistuje a tradici textilní výroby převzala ''B. K. Fabryka Dywanów''.<ref name="historie">[https://kietrz.pl/81/historia.html Kietrz.pl: ''Dějiny města'', 20.5.2020]</ref> V roce 1896 byla zprovozněna místní dráha Ketř – [[Pietrowice Wielkie|Velké Petrovice]], čímž město získalo železniční spojení i s [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboří]]. Osobní provoz na trati byl trvale zastaven roku 1993.<ref>[https://www.bazakolejowa.pl/index.php?dzial=stacje&id=389 Stanice ''Kietrz'' w Celopolské železniční databázi (Ogólnopolska Baza Kolejowa)]</ref>
-První písemná zmínka o obci jménem ''Katscher'' pochází z roku [[1266]]; podle historických pramenů název pochází z poněmčeného českého slova "[[kačer]]" (německy ''Enterich''). V roce [[1321]] je Ketř zmiňována již jako město, městskými právy byla nadána [[Arcibiskupství olomoucké|olomouckým arcibiskupem]] Konrádem I.
+Válečné a mimoválečné aktivity [[Rudá armáda|Rudé armády]], která obsadila Ketř 31.&nbsp;března 1945, vedly k naprostému zpustošení města. Celkově bylo zničeno 80 % zástavby<ref>[https://encyklopedia.pwn.pl/haslo/Kietrz;3922130.html Heslo ''Kietrz'' v polské Všeobecné encyklopedii PWN]</ref>, přičemž z historického jádra zbyly pouze: farní kostel sv.&nbsp;Tomáše i s farou, hřbitovní kaple sv.&nbsp;Kříže (1784), barokní morový sloup (1730) a socha svatého Floriana (1734) na bývalém náměstí, novorenesanční radnice (1887), hasičská zbrojnice a sedm obytných domů. Po druhé světové válce se Ketř stala součástí [[Polská lidová republika|socialistického Polska]] a většina německy mluvícího obyvatelstva byla odsunuta. Nahradili jej polští přesídlenci z [[Kresy|východních území postoupených Sovětskému svazu]] a přistěhovalci z centrálního Polska. Někdejší historické centrum bylo částečně nahrazeno panelovým sídlištěm a částečně ponecháno jako nezastavěná plocha. Počet obyvatel už nikdy nedosáhl předválečné úrovně – v roce 2019 žilo v Ketři necelých 6&nbsp;tisíc lidí<ref name="gus">[https://www.polskawliczbach.pl/Kietrz Polsko v číslech – oficiální statistiky GUS za prosinec 2019]</ref> oproti 8 tisícům ve 30.&nbsp;letech<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Německé statistiky obyvatelstva od roku 1900 – okres Hlubčice |url=https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/leobschuetz.html#ew39leokatscher |datum přístupu=2020-07-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190728221738/https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/leobschuetz.html#ew39leokatscher |datum archivace=2019-07-28 }}</ref>.
-Do [[16. století]] měli v Ketři většinu obyvatelé polské národnosti [[?]], později začali převažovat obyvatelé moravského a německého původu. V roce [[1822]] žilo v Ketři 2626 obyvatel, koncem [[19. století]] jejich počet překročil čtyři tisíce. Po připojení okolních vsí v roce [[1935]] se počet obyvatel zvýšil na 9 032 osob. Léta [[Druhá světová válka|druhé světové války]] ([[1939]]-[[1945]]) Ketř přečkala celkem pokojně, avšak v jejím závěru v březnu 1945 byla obsazena [[Rudá armáda|Rudou armádou]], která po sobě zanechala spálené a zničené město. Většina obyvatel německé národnosti byla vysídlena a stavební materiál získaný při demolici rozbořených domů byl odvezen k výstavbě [[Varšava|Varšavy]] a [[Nowa Huta|Nové Huti]] ([[Krakov]]). Do zničeného města začali přicházet noví obyvatelé především z jihovýchodního Polska a lidé vysídlení z východních oblastí Polska (které po válce připadly [[Sovětský svaz|SSSR]]); město se začalo vracet do života. V současné době žije v Ketři 95% obyvatel původem z jiných oblastí Polska, pouze 5% tvoří původní obyvatelé.
+V roce 1961 vznikl Zemědělský kombinát Ketř (''Kombinat Rolny Kietrz''), do kterého bylo začleněno devět okolních zemědělských družstev. I po ekonomické transformaci zůstal v majetku státu a je tak označován za „poslední polský státní statek“. V roce 2020 podnik obhospodařovával 8,5&nbsp;tisíc ha půdy v Ketři a dalších obcích podél česko-polské hranice, choval na 9 tisíc kusů dobytka a zaměstnával kolem 300 pracovníků.<ref>[https://nto.pl/kombinat-rolny-kietrz-to-niemal-60letnia-tradycja-85-tys-ha-ziemi-przeznaczonej-pod-uprawe-i-9-tys-sztuk-bydla/ar/c8-13988547 Nowa Trybuna Opolska: ''Zemědělský kombinát Ketř je bezmála 60 let tradice, 8,5 tisíc ha obhospodařované půdy a 9 tisíc kusů dobytka'', 9.7.2020]</ref>
-Ketř byla odedávna známa jako město [[tkalcovství|tkalců]]. Již v roce [[1539]] je zde zmiňováno bratrstvo tkalcovských tovaryšů a v roce [[1569]] vznikl tkalcovský [[cech]]. V roce [[1784]] bydlelo v Ketři 46 pláteníků a 3 soukeníci, v roce [[1840]] se již v 350 dílnách tkal [[len]] a [[bavlna]] a v 36 dílnách [[vlna]]. V roce [[1870]] zde podnikatelé z Berlína vybudovali továrnu na [[plyš]] a [[koberec|koberce]], tkalcovství začalo pro potíže s odbytem upadat. Pro rozvoj města a pomoc nezaměstnaným tkalcům byla pod vedením starosty založena společnost, která posléze položila základ ke vzniku továrny na výrobu dekoračních tkanin ''Welur'', která ve svých nejlepších časech zaměstnávala na 2 000 lidí. V současnosti podnik již neexistuje a tradici textilní výroby převzala B. K. továrna na koberce.
+V Ketři dospívala na přelomu 70. a 80.&nbsp;let a vychodila zdejší střední školu [[Olga Tokarczuková]], polská spisovatelka a nobelistka za literaturu 2018.
-Mimořádně tragickými událostmi posledních let byly povodně, které město postihly opakovaně, v roce [[1996]] a [[1997]]. Obrovská průtrž mračen v roce [[1999]] zpustošila nejdůležitější části města; její následky se likvidují dodnes.
+== Partnerské obce ==
-Nachází se zde [[barok]]ní [[kostel]] z [[16. století|16.]]-[[18. století]]. Město bylo centrem panství Ketř, jež bylo jednou z [[Moravské enklávy ve Slezsku|Moravských enkláv ve Slezsku]] a jedinou Moravskou enklávou připojenou roku [[1742]] k [[Pruské Slezsko|Pruskému Slezsku]].
+* {{flagicon|CZE}} '''[[Bílovec]]''' (Česko, [[Moravskoslezský kraj]])
+* {{flagicon|CZE}} '''[[Oldřišov]]''' (Česko, Moravskoslezský kraj)
-== Partnerská města ==
+* {{flagicon|CZE}} '''[[Sudice (okres Opava)|Sudice]]''' (Česko, Moravskoslezský kraj)
-* [[Bílovec]], [[Česko]]
+* {{flagicon|UKR}} '''[[Tysmenycja (město)|Tysmenycja]]''' (Ukrajina, [[Ivanofrankivská oblast]])
-* [[Tismenica]], [[Ukrajina]]
 == Odkazy ==
 === Reference ===
-{{Překlad|pl|Kietrz|18052019}}
 <references />
-=== Literatura ===
+=== Související články ===
+* [[Hraniční přechod Třebom–Kietrz]]
-* Kietrz, informační brožura, {{ISBN|83-919414-0-X}}
 === Externí odkazy ===
 * {{Commonscat|Kietrz}}
-* [http://www.kietrz.pl/ Oficiální stránky města]
+* [http://www.kietrz.pl/ Oficiální webové stránky města]
 {{Autoritní data}}
-{{Portály|Polsko}}
+{{Portály|Polsko|Slezsko}}
-[[Kategorie:Gmina Kietrz]]
+[[Kategorie:Gmina Ketř]]
 [[Kategorie:Města v Opolském vojvodství]]
 [[Kategorie:Slezská města]]
 [[Kategorie:Sídla v Opavské pahorkatině]]
+[[Kategorie:Pruská Morava]]