Kolín nad Rýnem: Porovnání verzí

Kolín nad Rýnem ; Köln
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	50°56′33″ s. š., 6°57′32″ v. d.
Nadmořská výška	37 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo
Spolková země	Severní Porýní-Vestfálsko
Vládní obvod	Kolín nad Rýnem
	Kolín nad Rýnem
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	405,15 km²
Počet obyvatel	1 084 831 (2022)
Hustota zalidnění	2 677,6 obyv./km²
Správa
Starosta	Henriette Rekerová (nez. s podporou CDU, FDP a Zelených)
Oficiální web	www.stadt-koeln.de
Telefonní předvolba	02 21, 0 22 03, 0 22 32, 0 22 33, 0 22 34, 0 22 36
PSČ	50667–51149
Označení vozidel	K
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 1. 5. 2024, 10:35

Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu. Leží ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko a žije zde přibližně 1,08 milionu^[1] obyvatel. Kolín je významným kulturním, obchodním střediskem a komunikačním uzlem, kde se konají četné veletrhy. Původně zde byla germánská osada, kolem roku 50 n. l. vzniklo římské město Colonia Agrippina, od 4. století sídlo římskokatolického biskupství (od roku 953 n. l. arcibiskupství, poté také církevní kurfiřtství). Ve středověku byl Kolín největším městem v Německu. Katedrála svatého Petra, založená 1248 a dostavěná až v letech 1848–1880, patří k největším gotickým stavbám v Evropě a její věže dosahují výšky 157 m. Kolínská univerzita, založená roku 1388, je šestou nejstarší univerzitou ve střední Evropě a zároveň jednou z největších v Německu.

Historie

Od antiky do roku 1475

Kolín je nejstarším z velkých německých měst. Byl založen císařovnou Agrippinou mladší, ženou římského císaře Claudia, která se narodila v legionářské osadě (castra Romana) nad Rýnem - součásti Dolnogermánského limitu Římské říše. V roce 50 dala této osadě jméno Ara Agrippinensium (podle jiných pramenů Colonia Claudia Augusta Agrippina, CCAA) a povýšila ji na město. Kolem roku 89 se město stalo hlavním městem provincie a jedním z významnějších obchodních a výrobních center římského impéria na sever od Alp.

Ve 4. století byla ve městě velká komunita křesťanů, která založila první biskupství a od roku 785 arcibiskupství kolínské. Od 12. století si město k názvu dávalo - stejně jako Jeruzalém, Konstantinopol a Řím - přídomek „svaté“, latinsky sancta Colonia: „Svatá Kolonia z milosti Boží věrná dcera Římské církve“.

Sochy *devíti dobrých hrdinů* , 2. polovina 13. století, radnice v Kolíně nad Rýnem

Ve středověku se město rozvíjelo hospodářsky, politicky i kulturně. Roku 1282 se Kolín stal spoluzakladatelem německé hanzy, obchodního spolku, vzniklého sloučením s prosperujícími místními hanzami v Hamburku a v Lübecku, k nimž postupně přistupovala další města. Od roku 1288, po vítězství nad biskupem Siegfriedem II., město řídila samospráva jeho obyvatel, sídlící v monumentální budově gotické radnice. Sebevědomí a návaznost na slavné tradice světové historie, tam vyjadřuje dochovaná galerie devíti soch „dobrých hrdinů“, spojující světové hrdiny tří konfesí: křesťany reprezentují císař Karel Veliký s orlem na štítu, Král Artuš s třemi korunami a Godefroy z Bouillonu, se psem u nohou, antické hrdiny Julius Caesar, Hectór a Alexander Veliký a biblické starozákonní krále Židé David, Jozue a Juda Makabejský. Velkolepou stavbu katedrály zde zahájila huť rodiny Parléřů, z níž bratři Petr a Jindřich odešli na stavbu katedrály pražské. V roce 1388 zde vznikla první městská univerzita v Německu. Kolín tehdy patřil k největším a nejbohatším německojazyčným městům. Teprve v roce 1475 byla samostatnost právně upravena přiznáním statusu svobodného říšského města.

Historie po roce 1475

Objev Ameriky, vznik nových obchodních cest a z toho vyplývající změny v evropském hospodářství vedly k ekonomickému i politickému úpadku města. V roce 1560 byla přerušena stavba katedrály, v roce 1795 Kolín obsadili Francouzi a v roce 1815 bylo město připojeno k Prusku.

Reformy provedené nejprve Francouzi a později pruskými úřady vytvořily vhodné podmínky pro rozvoj Kolína v době průmyslové revoluce. Město se stalo významným dopravním uzlem (železnice, říční plavba). Rozvíjel se průmysl (Felten & Guillaume, Stollwerck, Klöckner Humboldt Deutz AG - zakladatelem byl Nicolaus August Otto, Helios AG). V roce 1880 byla po 632 letech dokončena stavba katedrály (výška věží je 157 m). Po zboření středověkých hradeb došlo k dynamickému územnímu rozvoji a tím k růstu počtu obyvatel.

Od roku 1939

Ve druhé světové válce byl Kolín stejně jako další města vystaven velkým spojeneckým náletům, z nichž největší byl proveden jako operace Millenium v noci z 30. na 31. května 1942. Náletu se zúčastnilo 1047 bombardérů RAF. Během druhé světové války se počet obyvatel snížil z cca 800 000 na 104 000. V současnosti v Kolíně žije přes milion lidí, z čehož 17,2 % (asi 175 515, stav v roce 2004) byli cizinci. Kolín je po Berlíně a před Hamburkem městem s druhou největší tureckou menšinou v Evropě.

Doprava

Leteckou dopravu zajišťuje mezinárodní letiště Kolín/Bonn (CGN) asi 15 km jižně od města. Köln Hauptbahnhof je významný železniční uzel, kde jezdí vlaky ICE a TGV a zajišťují dálkové spoje na všechny strany, ovšem do Rakouska a Švýcarska jen každých 6 hodin.

Kolín má systém výpadových radiál a pět koncentrických silničních okruhů, z nichž ten vnější je dálniční obchvat. Z něho vycházejí dálnice A1, A3, A4, A57 a A59 i řada dalších silnic.

Městskou dopravu obstarává 11 linek rychlodrážních tramvají o celkové délce 195 km (po Melbourne (256 km) a Petrohradu (205 km) největší tramvajová síť na světě), které ve středu města vedou tunelem, a množství autobusových linek. Na to navazuje 9 linek příměstské dopravy (S-Bahn), které obsluhují celý region.

Pamětihodnosti

Město má mimořádně bohatou historii, počínající v 1. století n. l. Její stopy se přes těžké poškození v letech 1944-1945 zachovaly po celém území vnitřního města. V Kolíně nad Rýnem se nachází 12 románských kostelů.

Dóm čili katedrála svatého Petra, pětilodní gotická bazilika s ochozem, kaplí a dvěma věžemi, je 144 m dlouhá a výška klenby činí 43,3 m. Západní část s věžemi byla postavena až v 19. století. Z vnitřního zařízení vyniká relikviář Tří králů ze 13. století, středověké vitráže v oknech a mohutné historické zvony. Katedrálu navštěvuje asi 6 milionů návštěvníků ročně a je součástí Světového dědictví UNESCO.
Radnice s mohutnou gotickou věží z roku 1414 a renesančním podloubím
Románská bazilika St. Andreas s dlouhým chórem a věží nad křížením
Kostel St. Aposteln, trojlodní románská bazilika s kupolí, trojlistým chórem a mohutnou západní věží
St. Gereon, mohutná centrální stavba 35 m vysoká na pozdně antických základech s dlouhým chórem a dvěma věžemi
St. Maria im Kapitol, trojlodní románská bazilika, 100 m dlouhá a 40 m široká se třemi konchami v závěru
Gross St. Martin, trojlodní bazilika s trojlistým závěrem a mohutnou věží nad křížením
Minoritský kostel P. Marie ze 13. století
Evangelický Antoniterkirche, gotický trojlodní kostel s velmi vysokou střední lodí
Jezuitský kostel Nanebevzetí P. Marie, prostorná barokní bazilika s emporami

Galerie

Dóm, interiér
Dóm, relikviář Tří králů
Kostel St. Gereon od jihu
Kostel St. Aposteln od východu
St. Maria in Kapitol
Věž římských hradeb
Jižní část vnitřního města (pohled z věže dómu)

Panorama centra Kolína nad Rýnem. Ve středu obrázku je kostel Groß St. Martin, vpravo budova Kolínské filharmonie a Museum Ludwig, zcela vpravo Hohenzollernbrücke (Most Hohenzollernů) se vjezdem do Kolínského hlavního nádraží v červenci 2006.

Panorama Kolína nad Rýnem od městské části Deutz. Zleva Deutzer Brücke, kostel sv. Martina, katedrála svatého Petra a Hohenzollernbrücke.

Muzea

Kolín má velké množství muzeí, výstavních galerií a kulturních středisek. Mezi významné a velmi navštěvované patří:

Römisch-Germanisches Museum – bezprostředně vedle dómu: vykopávky a umění pozdní antiky v Porýní
Museum Ludwig – u dómu a hlavního nádraží: moderní a současné umění
Wallraf-Richartz-Museum – asi 200 m jižně od dómu: výtvarné umění od 13. do 20. století
Diecézní muzeum Kolumba – v sousedství předchozího: výtvarné a užité umění od pozdní antiky po současnost
Botanická zahrada s více než 10 000 druhy rostlin a Zoologická zahrada se 700 druhy živočichů ve čtvrti Riehl, asi 2 km severně od středu města

Sport

Ve městě sídlí fotbalový klub 1. FC Köln a hokejový klub Kölner Haie. Ten hraje v Lanxess Areně, která je s kapacitou 18 500 diváků největší hokejovou halou v Evropě.

Americký fotbal hrají Cologne Centurions v Evropské lize (European League of Football), a Cologne Crocodiles v německé lize GFL (German Football League).

Ve městě se pravidelně od roku 2014 pořádá turnaj IEM Cologne hry CSGO, který pořádá ESL.

Místní zvyky

Tzv. kolínské trojhvězdí v roce 2005. Zleva postavy zvané panna, princ a sedlák.

Kolín nad Rýnem je jedním z hlavních středisek karnevalových slavností a zábav v Německu. Zde jsou značně ovlivněny katolickou tradicí města a jeho okolí a také tím, čemu se říká rýnská veselá povaha (rheinische Frohnatur).

Po celé zemi známé a ve veřejnoprávní televizi vysílané velké karnevalové shromáždění (Prunksitzung) v sále zvaném Gürzenich se naposledy konalo v únoru 2020. Od tohoto roku nejsou tato shromáždění ani velký průvod městem s alegorickými vozy a početnými návštěvníky kvůli pandemii covidu-19 povoleny resp. sám karnevalový spolek je nepořádá.

Velké karnevalové shromáždění v Kolíně nad Rýnem, 22. února 2006, v sále zvaném Gürzenich

Osobnosti

Agrippina mladší († 59), matka římského císaře Nera (letopočet neznámý)
Albert Veliký (1193/1206–1280), středověký učenec a učitel církve
Hans von Aachen († 1615), malíř
Jacques Offenbach (1819–1880), francouzský hudební skladatel
Max Bruch (1838–1920), hudební skladatel
Louis Hagen (1855–1932), německý bankéř a průmyslník
Wilhelm Marx (1863–1946), právník a politik, německý říšský kancléř v letech 1923–1925 a 1926–1928
Robert Michels (1876–1936), sociolog
Konrad Adenauer (1876–1967), německý kancléř, zastával funkci v poválečných letech, hlavně po roce rozdělení Berlína
Heinrich Böll (1917–1985), spisovatel a dramatik
Wolfgang von Trips (1928–1961), automobilový závodník Formule 1
Nico (1938–1988), zpěvačka
Udo Kier (* 1944), herec
Jutta Kleinschmidtová (* 1962), závodnice v rallye, šestnáctinásobná účastnice Rallye Dakar, vítězka ročníku 2001 v kategorii automobilů
Angela Gossow (* 1974), bývalá death metalová zpěvačka a současná manažerka kapely Arch Enemy
Britta Heidemannová (* 1982), bývalá sportovní šermířka, mistryně světa, olympijská medailistka
Andreas Mies (* 1990), profesionální tenista
Kim Petras (* 1992), zpěvačka a textařka
Nils Politt (* 1994), profesionální silniční cyklista
Leon Draisaitl (* 1995), profesionální hokejový útočník hrající v NHL
Johann Maria Farina, vynálezce kolínské vody

Partnerská města

Reference

↑ ^a ^b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolín nad Rýnem na Wikimedia Commons
Mapa města

[ea79d7941459e3df58384dc321384f29a852590e-1] Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

[1]

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 | pojem vyššího celku = [[Německé spolkové země|Spolková země]]
 | název vyššího celku = [[Severní Porýní-Vestfálsko]]
-| pojem nižšího celku =
+| pojem nižšího celku = [[Vládní obvod]]
-| název nižšího celku =
+| název nižšího celku = [[Vládní obvod Kolín nad Rýnem|Kolín nad Rýnem]]
 | nadmořská výška = 37
 | loc-map = {{LocMap |Německo |label=Kolín nad Rýnem |position=right |width=250 |lat=50.94 |long=6.96 |float=center |caption=}}
@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 == Historie ==
+=== Od antiky do  roku 1475 ===
-[[Soubor:Cologn1411.jpg|náhled|upright=1.2|vlevo|Kolín okolo roku 1411]]
-=== Do roku 1475 ===
 Kolín je nejstarším z velkých německých měst. Byl založen císařovnou [[Agrippina mladší|Agrippinou mladší]], ženou římského císaře [[Claudius|Claudia]], která se narodila v legionářské osadě (''castra Romana'') nad [[Rýn]]em - součásti [[Dolnogermánský limes|Dolnogermánského limitu]] [[Římská říše|Římské říše]]. V roce [[50]] dala této osadě jméno ''Ara Agrippinensium'' (podle jiných pramenů ''Colonia Claudia Augusta Agrippina'', CCAA) a povýšila ji na město. Kolem roku [[89]] se město stalo hlavním městem [[Římské provincie|provincie]] a jedním z významnějších obchodních a výrobních center římského impéria na sever od [[Alpy|Alp]].
-Ve [[4. století]] zde vzniklo biskupství a do roku [[785]] arcibiskupství kolínské. Od 12. století má město ve svém názvu vedle [[Jeruzalém]]a, [[Konstantinopol]]e a [[Řím]]a přídomek „svatá“ (''sancta''): „''Svatá Kolonia z milosti Boží věrná dcera Římské církve''“. Ve [[středověk]]u se město rozvíjelo, bylo spoluzakladatelem [[Hanza|Hanzy]], vznikla zde v roce [[1388]] první městská univerzita v Německu. Kolín bylo tehdy největší a nejbohatší německojazyčné město. Od roku [[1288]], po vítězství nad biskupem [[Siegfried II. z Westerburku|Siegfriedem II.]], město řídili jeho obyvatelé, ale teprve v roce [[1475]] byla tato situace právně upravena přiznáním statusu svobodného říšského města.
+Ve [[4. století]] byla ve městě velká komunita křesťanů, která založila první biskupství a od roku [[785]] arcibiskupství kolínské. Od 12. století si město k názvu dávalo - stejně jako [[Jeruzalém]], [[Konstantinopol]] a [[Řím]] - přídomek „svaté“, latinsky ''sancta Colonia'': „''Svatá Kolonia z milosti Boží věrná dcera Římské církve''“.
+[[Soubor:9 gute Helden im Hansasaal des Rathauses Köln - Gesamtansicht, crop-6243.jpg|230px|vlevo|náhled|Sochy ''devíti dobrých hrdinů'' ,  2. polovina 13. století, radnice v Kolíně nad Rýnem]]
+[[Soubor:Cologn1411.jpg|230px|vlevo|náhled|Kolín na vedutě okolo roku 1411]]
+Ve [[středověk]]u se město rozvíjelo hospodářsky, politicky i kulturně. Roku [[1282]] se Kolín stal spoluzakladatelem německé [[Hanza|hanzy]], obchodního spolku,  vzniklého sloučením s prosperujícími místními hanzami v [[Hamburk]]u a v [[Lübeck]]u, k nimž postupně přistupovala další města.  Od roku [[1288]], po vítězství nad biskupem [[Siegfried II. z Westerburku|Siegfriedem II.]], město řídila samospráva jeho obyvatel, sídlící v monumentální budově gotické radnice. Sebevědomí a návaznost na slavné tradice světové historie, tam vyjadřuje  dochovaná galerie devíti soch „dobrých hrdinů“, spojující  světové hrdiny tří konfesí: křesťany reprezentují císař [[Karel Veliký]] s orlem na štítu, [[Král Artuš]] s třemi korunami a [[Godefroy z Bouillonu]], se psem u nohou, antické hrdiny [[Julius Caesar]], [[Hectór]] a [[Alexander Veliký]] a biblické starozákonní krále Židé  [[David (biblická postava)|David]], [[Jozue]] a  [[Juda Makabejský]]. Velkolepou stavbu katedrály zde zahájila huť rodiny Parléřů, z níž bratři [[Petr Parléř|Petr a Jindřich]] odešli na stavbu katedrály pražské. V roce [[1388]]  zde vznikla první městská univerzita v Německu. Kolín tehdy patřil k největším a nejbohatším německojazyčným městům.
+Teprve v roce [[1475]] byla samostatnost právně upravena přiznáním statusu svobodného říšského města.
 === Historie po roce 1475 ===
 Objev [[Amerika|Ameriky]], vznik nových obchodních cest a z toho vyplývající změny v evropském hospodářství vedly k ekonomickému i politickému úpadku města. V roce [[1560]] byla přerušena stavba katedrály, v roce [[1795]] Kolín obsadili [[Francouzi]] a v roce [[1815]] bylo město připojeno k [[Prusko|Prusku]].
-Reformy provedené nejprve Francouzi a později pruskými úřady vytvořily vhodné podmínky pro rozvoj Kolína v době průmyslové revoluce. Město se stalo významným dopravním uzlem (železnice, říční plavba). Rozvíjel se průmysl (Felten & Guillaume, Stollwerck, [[Deutz AG|Klöckner Humboldt Deutz AG]] - zakladatelem byl [[Nicolaus Otto|Nicolaus August Otto]], Helios AG). V roce [[1880]] byla po 632 letech dokončena stavba katedrály (výška věží je 157&nbsp;m). Po zboření středověkých hradeb došlo k dynamickému územnímu rozvoji a tím k růstu počtu obyvatel. V době [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl Kolín stejně jako další města vystaven velkým spojeneckým náletům, z nichž největší byl proveden jako [[operace Millenium]] v noci z 30. na 31. května [[1942]]. Náletu se zúčastnilo 1047 bombardérů [[Royal Air Force|RAF]]. Během druhé světové války se počet obyvatel snížil z cca 800 000 na 104 000. V současnosti v Kolíně žije přes milion lidí, z čehož 17,2 % (asi 175 515, stav v roce [[2004]]) byli cizinci. Kolín je po [[Berlín]]ě a před [[Hamburk]]em městem s druhou největší [[Turci|tureckou]] menšinou v Evropě.
+Reformy provedené nejprve Francouzi a později pruskými úřady vytvořily vhodné podmínky pro rozvoj Kolína v době průmyslové revoluce. Město se stalo významným dopravním uzlem (železnice, říční plavba). Rozvíjel se průmysl (Felten & Guillaume, Stollwerck, [[Deutz AG|Klöckner Humboldt Deutz AG]] - zakladatelem byl [[Nicolaus Otto|Nicolaus August Otto]], Helios AG). V roce [[1880]] byla po 632 letech dokončena stavba katedrály (výška věží je 157&nbsp;m). Po zboření středověkých hradeb došlo k dynamickému územnímu rozvoji a tím k růstu počtu obyvatel.
+=== Od roku 1939 ===
+Ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byl Kolín stejně jako další města vystaven velkým spojeneckým náletům, z nichž největší byl proveden jako [[operace Millenium]] v noci z 30. na 31. května [[1942]]. Náletu se zúčastnilo 1047 bombardérů [[Royal Air Force|RAF]]. Během druhé světové války se počet obyvatel snížil z cca 800 000 na 104 000. V současnosti v Kolíně žije přes milion lidí, z čehož 17,2 % (asi 175 515, stav v roce [[2004]]) byli cizinci. Kolín je po [[Berlín]]ě a před [[Hamburk]]em městem s druhou největší [[Turci|tureckou]] menšinou v Evropě.
 == Doprava ==
-Leteckou dopravu zajišťuje mezinárodní [[letiště Kolín/Bonn]] (CGN) asi 15 km jižně od města. [[Köln Hauptbahnhof]] je významný železniční uzel, kde jezdí vlaky ICE a TGV a zajišťují dálkové spoje na všechny strany.
+Leteckou dopravu zajišťuje mezinárodní [[letiště Kolín/Bonn]] (CGN) asi 15 km jižně od města. [[Köln Hauptbahnhof]] je významný železniční uzel, kde jezdí vlaky ICE  a TGV a zajišťují dálkové spoje na všechny strany, ovšem do Rakouska a Švýcarska jen každých 6 hodin.
 Kolín má systém výpadových radiál a pět koncentrických silničních okruhů, z nichž ten vnější je dálniční obchvat. Z něho vycházejí dálnice A1, A3, A4, A57 a A59 i řada dalších silnic.
@@ Řádek 78: / Řádek 83: @@
 * '''''[[Museum Ludwig]]'''''&nbsp;– u dómu a hlavního nádraží: moderní a současné umění
 * '''''[[Wallraf-Richartz-Museum]]'''''&nbsp;– asi 200&nbsp;m jižně od dómu: výtvarné umění od 13. do 20. století
-* Diecézní '''muzeum Kolumba'''&nbsp;–&nbsp;v sousedství předchozího: výtvarné a užité umění od pozdní antiky po současnost
+* Diecézní '''muzeum Kolumba'''&nbsp;– v sousedství předchozího: výtvarné a užité umění od pozdní antiky po současnost
 * '''Botanická zahrada''' s více než 10&nbsp;000&nbsp;druhy rostlin a&nbsp;'''Zoologická zahrada''' se 700&nbsp;druhy živočichů ve čtvrti Riehl, asi 2&nbsp;km severně od středu města
@@ Řádek 85: / Řádek 90: @@
 Americký fotbal hrají [[Cologne Centurions]] v Evropské lize ([[European League of Football]]), a [[Cologne Crocodiles]] v německé lize GFL ([[German Football League]]).
+Ve městě se pravidelně od roku 2014 pořádá turnaj IEM Cologne hry [[Counter-Strike: Global Offensive|CSGO]], který pořádá ESL.
 == Místní zvyky ==
-[[Soubor:Dreigestirn 72.jpg|náhled|vlevo|Tzv. kolínské trojhvězdí v&nbsp;roce 2005. Zleva postavy zvané panna, princ a&nbsp;sedlák.]]
+[[Soubor:Dreigestirn 72.jpg|náhled|Tzv. kolínské trojhvězdí v&nbsp;roce 2005. Zleva postavy zvané panna, princ a&nbsp;sedlák.]]
 Kolín nad Rýnem je jedním z hlavních středisek [[karneval]]ových slavností a zábav v Německu. Zde jsou značně ovlivněny katolickou tradicí města a jeho okolí a také tím, čemu se říká rýnská veselá povaha (''rheinische Frohnatur'').
- Po celé zemi známé a ve veřejnoprávní televizi vysílané velké karnovalové shromáždění (''Prunksitzung'') v&nbsp;sále zvaném Gürzenich se naposledy konalo v únoru 2020. Od tohoto roku nejsou tato shromáždění ani velký průvod městem s alegorickými vozy a početnými návštěvníky kvůli [[Pandemie covidu-19 v Německu|pandemii covidu-19]] povoleny resp. sám karnevalový spolek je nepořádá.
+Po celé zemi známé a ve veřejnoprávní televizi vysílané velké karnevalové shromáždění (''Prunksitzung'') v&nbsp;sále zvaném Gürzenich se naposledy konalo v únoru 2020. Od tohoto roku nejsou tato shromáždění ani velký průvod městem s alegorickými vozy a početnými návštěvníky kvůli [[Pandemie covidu-19 v Německu|pandemii covidu-19]] povoleny resp. sám karnevalový spolek je nepořádá.
 [[Soubor:Karneval in Guerzenich.JPG|náhled|300px|Velké karnevalové shromáždění v&nbsp;Kolíně nad Rýnem, 22.&nbsp;února 2006, v&nbsp;sále zvaném Gürzenich]]
 == Osobnosti ==
-* [[Agrippina mladší]] († 59), matka římského císaře [[Nero|Nera]]
+* [[Agrippina mladší]] († 59), matka římského císaře [[Nero|Nera]] (letopočet neznámý)
-* [[Albert Veliký]] (1193/1206-1280), středověký učenec a učitel církve
+* [[Albert Veliký]] (1193/1206–1280), středověký učenec a učitel církve
 * [[Hans von Aachen]] († 1615), malíř
 * [[Jacques Offenbach]] (1819–1880), francouzský hudební skladatel
 * [[Max Bruch]] (1838–1920), hudební skladatel
+* [[Louis Hagen]] (1855–1932), německý bankéř a průmyslník
+* [[Wilhelm Marx]] (1863–1946), [[právník]] a [[politik]], [[Německý kancléř|německý říšský kancléř]] v letech 1923–1925 a 1926–1928
 * [[Robert Michels]] (1876–1936), sociolog
-* [[Konrad Adenauer]] (1876–1967), německý kancléř
+* [[Konrad Adenauer]] (1876–1967), německý kancléř, zastával funkci v poválečných letech, hlavně po roce rozdělení [[Berlín|Berlína]]
-* [[Heinrich Böll]] (1917–1985), spisovatel
+* [[Heinrich Böll]] (1917–1985), spisovatel a dramatik
+* [[Wolfgang von Trips]] (1928–1961), automobilový závodník [[Formule 1]]
 * [[Nico]] (1938–1988), zpěvačka
+* [[Udo Kier]] (* 1944), herec
+* [[Jutta Kleinschmidtová]] (* 1962), závodnice v [[rallye]], šestnáctinásobná účastnice [[Rallye Dakar]], vítězka ročníku 2001 v kategorii automobilů
+* [[Angela Gossow]] (* 1974), bývalá [[Death metal|death metalová]] [[Zpěvák|zpěvačka]] a současná manažerka kapely [[Arch Enemy]]
+* [[Britta Heidemannová]] (* 1982), bývalá [[Sportovní šerm|sportovní šermířka]], mistryně světa, olympijská medailistka
+* [[Andreas Mies]] (* 1990), profesionální [[Tenis|tenista]]
+* [[Kim Petras]] (* 1992), zpěvačka a textařka
+* [[Nils Politt]] (* 1994), profesionální silniční cyklista
+* [[Leon Draisaitl]] (* 1995), profesionální hokejový útočník hrající v [[National Hockey League|NHL]]
 * [[Johann Maria Farina]], vynálezce kolínské vody
 == Partnerská města ==
+{{Sloupce|šířka=20em|
-{|
-| valign="top" |
 * {{flagicon|Španělsko}} [[Barcelona]], [[Španělsko]], [[1984]]
 * {{flagicon|Německo}} [[Berlín]], [[Německo]], [[1990]]
-* {{flagicon|Palestina}} [[Betlém]], [[Palestina]], [[1996]]
+* {{flagicon|Izrael}} [[Betlém]], [[Izrael]], [[1996]]
 * {{flagicon|Francie}} [[Brive-la-Gaillarde]], [[Francie]]
 * {{flagicon|Nikaragua}} [[Corinto]], [[Nikaragua]], [[1988]]
@@ Řádek 123: / Řádek 141: @@
 * {{flagicon|Turecko}} [[Istanbul]], [[Turecko]], [[1997]]
 * {{flagicon|Polsko}} [[Katovice]], [[Polsko]], [[1991]]
-| valign="top" |
 * {{flagicon|Japonsko}} [[Kjóto]], [[Japonsko]], [[1963]]
 * {{flagicon|Rumunsko}} [[Kluž]], [[Rumunsko]], [[1999]]
@@ Řádek 138: / Řádek 155: @@
 * {{flagicon|Finsko}} [[Turku]], [[Finsko]], [[1967]]
 * {{flagicon|Rusko}} [[Volgograd]], [[Rusko]], [[1988]]
-|}
+}}
 == Reference ==
 <references />
@@ Řádek 161: / Řádek 179: @@
 [[Kategorie:Hanza]]
 [[Kategorie:Svobodná říšská města]]
-[[Kategorie:Univerzitní města]]
+[[Kategorie:Univerzitní města v Německu]]
 [[Kategorie:Sídla na Rýnu]]

Města v Německu podle počtu obyvatel

1 000 000+	Berlín • Hamburk • Mnichov • Kolín nad Rýnem

500 000+	Brémy • Dortmund • Drážďany • Düsseldorf • Essen • Frankfurt nad Mohanem • Hannover • Lipsko • Stuttgart

200 000+	Augsburg • Bielefeld • Bochum • Bonn • Braunschweig • Cáchy • Duisburg • Erfurt • Freiburg im Breisgau • Gelsenkirchen • Halle (Saale) • Karlsruhe • Kiel • Krefeld • Lübeck • Magdeburg • Mannheim • Münster • Mohuč • Mönchengladbach • Norimberk • Oberhausen • Saská Kamenice • Rostock • Wiesbaden • Wuppertal

100 000+	Bergisch Gladbach • Bottrop • Bremerhaven • Darmstadt • Erlangen • Fürth • Göttingen • Hagen • Hamm • Heidelberg • Heilbronn • Herne • Ingolstadt • Jena • Kassel • Koblenz • Leverkusen • Ludwigshafen am Rhein • Moers • Mülheim an der Ruhr • Neuss • Offenbach am Main • Oldenburg • Osnabrück • Paderborn • Pforzheim • Postupim • Recklinghausen • Remscheid • Reutlingen • Řezno • Saarbrücken • Salzgitter • Solingen • Trevír • Ulm • Wolfsburg • Würzburg

Městské a zemské okresy Severního Porýní-Vestfálska

Městské okresy	Bielefeld • Bochum • Bonn • Bottrop • Dortmund • Duisburg • Düsseldorf • Essen • Gelsenkirchen • Hagen • Hamm • Herne • Kolín nad Rýnem • Krefeld • Leverkusen • Mönchengladbach • Mülheim an der Ruhr • Münster • Oberhausen • Remscheid • Solingen • Wuppertal

Zemské okresy	Městský region Cáchy • Borken • Coesfeld • Düren • Ennepe-Rúr • Euskirchen • Gütersloh • Heinsberg • Herford • Höxter • Kleve • Lippe • Marka • Mettmann • Minden-Lübbecke • Oberberg • Olpe • Paderborn • Recklinghausen • Rýn-Berg • Rýn-Erft • Rýn-Neuss • Rýn-Sieg • Siegen-Wittgenstein • Soest • Steinfurt • Unna • Viersen • Vysoký Sauerland • Warendorf • Wesel