Komnenovci: Porovnání verzí
m robot přidal: ko:콤네누스 황조 |
doplnění |
||
(Není zobrazeno 47 mezilehlých verzí od 28 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
⚫ | |||
⚫ | |||
{{Infobox - dynastie |
|||
⚫ | |||
| jméno = Komnenovci |
|||
⚫ | |||
| znak = Banner of the Empire of Trebizond.svg |
|||
⚫ | '''Komnenovci''' ([[řecky]] ''Κομνηνοί'', ''Komnenoi'') byla |
||
| velikost znaku = |
|||
| popisek = Znak Megas Komnenovců vládnoucích v [[Trapezuntské císařství|Trapezuntu]] zaznamenaný ve formě praporu v západních obchodních mapách<ref group="pozn.">Dvouhlavý orel se objevoval v umění od [[10. století]], zprvu jen jako dekorativní prvek.</ref>. |
|||
| země = {{vlajka a název|Byzantská říše (11. století)}}<br />{{vlajka a název|Kyperské císařství}}<br />{{vlajka a název|Trapezuntské císařství}} |
|||
| mateřská dynastie = |
|||
| tituly = [[císař|''basileos'' (císař)]]<br />''[[strategos autokrator]]'' |
|||
| zakladatel = Manuel Erotikos Komnenos |
|||
| mýtický zakladatel = |
|||
| rok založení = [[1057]] |
|||
| konec vlády = [[1185]] ([[Byzantská říše]])<br />[[1461]] ([[Trapezuntské císařství]]) |
|||
| meč = [[David Megas Komnenos]] |
|||
| přeslice = |
|||
| poslední vládce = [[Andronikos I. Komnenos|Andronikos I.]] ([[Byzantská říše]])<br />[[David Megas Komnenos]] ([[Trapezuntské císařství]]) |
|||
| větve rodu = |
|||
}} |
|||
⚫ | '''Komnenovci''' ([[Řečtina|řecky]] ''Κομνηνοί'', ''Komnenoi'') byla dynastie, vládnoucí [[Byzantská říše|byzantské říši]] v letech [[1081]] až [[1185]]. Komnenovci dokázali po dobu jednoho století zadržovat úpadek byzantské říše. Období jejich panování je přesto historiky hodnoceno spíše rozporuplně, kvůli pokračujícímu propadu hospodářství a dezintegraci státní správy, ačkoliv [[byzantská kultura]] zažívala nebývalý rozkvět. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | Komnenovci pocházeli z oblasti [[Paflagonie]], na pobřeží [[Černé moře|Černého moře]], jejich původní domovinou byl snad hrad ''Kastamon''. Prvním Komnenovcem na byzantském trůně byl [[Izák I. Komnenos]], velitel východní armády za císaře [[Michael VI.|Michaela VI.]] Roku [[1057]] Izák proti Michaelovi povstal a prohlásil se císařem. Nicméně Komnenovci nezískali větší moc až do roku [[1081]], kdy nastoupil [[Alexios I. Komnenos]], Izákův synovec. Od této chvíle mizí z byzantských dějin zmínky o ostatních aristokratických dynastiích, jako byli například [[Sklerové]] či [[Argyrové]]. Jejich potomci se přiženili a provdali do královských dynastií [[Rusko|Ruska]], [[Francie]], [[Srbsko|Srbska]], [[Německo|Německa]], [[Polsko|Polska]] a [[Uhersko|Uherska]]. Tento vývoj situace usnadnil Komnenovcům jejich politický vzestup. |
||
⚫ | |||
⚫ | Komnenovci pocházeli z oblasti [[Paflagonia|Paflagonie]], na pobřeží [[Černé moře|Černého moře]], jejich původní domovinou byl snad hrad ''Kastamon''. Prvním Komnenovcem na byzantském trůně byl [[Izák I. Komnenos]], velitel východní armády za císaře [[Michael VI.|Michaela VI.]] Roku [[1057]] Izák proti Michaelovi povstal a prohlásil se císařem. Nicméně Komnenovci nezískali větší moc až do roku [[1081]], kdy nastoupil [[Alexios I. Komnenos]], Izákův synovec. Od této chvíle mizí z byzantských dějin zmínky o ostatních aristokratických dynastiích, jako byli například [[Sklerové]] či [[Argyrové]]. Jejich potomci se přiženili a provdali do královských dynastií [[Rusko|Ruska]], [[Francie]], [[Srbsko|Srbska]], [[Německo|Německa]], [[Polsko|Polska]] a [[Uhersko|Uherska]]. Tento vývoj situace usnadnil Komnenovcům jejich politický vzestup. |
||
Komnenovci byli příbuzní s [[Dukové|dynastií Duků]], někdy se proto jejich rod označuje společně jako dynastie „Komnenoduků“ a obě příjmení nosilo několik významných členů obou rodin. Alexios I. se oženil s Irenou Dukainou, praneteří [[Konstantin X. Dukas|Konstantina X. Duky]], generála a nástupce císaře Izáka I. Několik dalších rodinných příslušníků komnenodukovské dynastie pocházelo z rodů [[Palaiologové|Palaiologů]], [[ |
Komnenovci byli příbuzní s [[Dukové|dynastií Duků]], někdy se proto jejich rod označuje společně jako dynastie „Komnenoduků“ a obě příjmení nosilo několik významných členů obou rodin. Alexios I. se oženil s Irenou Dukainou, praneteří [[Konstantin X. Dukas|Konstantina X. Duky]], generála a nástupce císaře Izáka I. Několik dalších rodinných příslušníků komnenodukovské dynastie pocházelo z rodů [[Palaiologové|Palaiologů]], [[Angelovci|Angelů]] a [[Laskarisové|Laskaridů]]. Mladší dcera Alexia I. a Ireny, Theodora, spojila svůj osud s v budoucnu úspěšným rodem Angelů: Theodořinými vnuky byli císaři [[Izák II. Angelos]] a [[Alexios III. Angelos]]. |
||
Za vlády [[Alexios I. Komnenos|Alexia I.]] a jeho nástupců dosáhla byzantská říše relativní stability a prosperity. Alexios I. přestěhoval císařské sídlo do [[ |
Za vlády [[Alexios I. Komnenos|Alexia I.]] a jeho nástupců dosáhla byzantská říše relativní stability a prosperity. Alexios I. přestěhoval císařské sídlo do [[konstantinopol]]ské paláce [[Blacherny]]. V té době již většinu [[Anatolie]] ovládali [[seldžučtí Turci]], kteří ji získali již za vlády Alexiových předchůdců. Alexios se proto obrátil s žádostí o pomoc na [[Katolicismus|římského]] papeže [[Urban II.|Urbana II.]], což nakonec mělo za následek [[první křížová výprava|první křížovou výpravu]], která táhla byzantským územím a umožnila vznik [[křižácké státy|křižáckých států]] v [[Levanta|Levantě]]. Komnenovci byli zapojeni do křižáckých záležitostí ve [[Svatá země|Svaté zemi]], mimo jiné také manželskými svazky s [[Antiochijské knížectví|knížectvím Antiochie]] a [[Jeruzalémské království|královstvím jeruzalémským]]; neteř [[Manuel I. Komnenos|Manuela I. Komnena]], Theodora, byla provdána za jeruzalémského krále [[Balduin III. Jeruzalémský|Balduina III.]] a Manuelova praneteř Marie za [[Amaury I. Jeruzalémský|Amalricha I. Jeruzalémského]]. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
Alexios I. vládl pozoruhodných 37 let a jeho syn [[Jan II. Komnenos]] 25 let i po odhalení spiknutí jeho sestry [[Anna Komnenovna|Anny Komnenovny]] a jejího manžela [[Nikeforos Bryennios|Nikefora Bryennia]]. Janův syn, Manuel I. Komnenos, vládl dalších 37 let. |
Alexios I. vládl pozoruhodných 37 let a jeho syn [[Jan II. Komnenos]] 25 let i po odhalení spiknutí jeho sestry [[Anna Komnenovna|Anny Komnenovny]] a jejího manžela [[Nikeforos Bryennios|Nikefora Bryennia]]. Janův syn, Manuel I. Komnenos, vládl dalších 37 let. |
||
Řádek 16: | Řádek 35: | ||
Rozsáhlý komnenovský klan se dělil na mnoho postranních větví. Jejich členové často zastávali nejvyšší funkce císařských úředníků, místodržících a vojevůdců. Císařská posloupnost se nedodržovala podle přísné kontinuity otec-syn, ale spíše záležela na osobní moci a ambicích každého uchazeče o trůn. V průběhu několika generací se vždy našlo několik zájemců schopných činit si nároky. Po smrti Manuela se komnenovský rod ponořil do spiknutí a komplotů stejně, jako mnoho jejich předchůdců (a také dalších mocichtivých uchazečů z rodiny, kterým se podařilo svého příbuzného svrhnout z trůnu). [[Alexios II. Komnenos|Alexia II.]], první Komnenovec, který nastoupil jako nezletilý, byl po třech letech vlády odstraněn. Jeho přemožitel [[Andronikos I. Komnenos]] byl sám svržen po dvou letech rodem Angelů pod vedením [[Izák II. Angelos|Izáka II. Angela]], který byl sám sesazen a oslepen svým bratrem [[Alexios III. Angelos|Alexiem III. Angelem]]. Rod Angelů byl z trůnu vytlačen během [[čtvrtá křížová výprava|čtvrté křížové výpravy]] rodem Duků. |
Rozsáhlý komnenovský klan se dělil na mnoho postranních větví. Jejich členové často zastávali nejvyšší funkce císařských úředníků, místodržících a vojevůdců. Císařská posloupnost se nedodržovala podle přísné kontinuity otec-syn, ale spíše záležela na osobní moci a ambicích každého uchazeče o trůn. V průběhu několika generací se vždy našlo několik zájemců schopných činit si nároky. Po smrti Manuela se komnenovský rod ponořil do spiknutí a komplotů stejně, jako mnoho jejich předchůdců (a také dalších mocichtivých uchazečů z rodiny, kterým se podařilo svého příbuzného svrhnout z trůnu). [[Alexios II. Komnenos|Alexia II.]], první Komnenovec, který nastoupil jako nezletilý, byl po třech letech vlády odstraněn. Jeho přemožitel [[Andronikos I. Komnenos]] byl sám svržen po dvou letech rodem Angelů pod vedením [[Izák II. Angelos|Izáka II. Angela]], který byl sám sesazen a oslepen svým bratrem [[Alexios III. Angelos|Alexiem III. Angelem]]. Rod Angelů byl z trůnu vytlačen během [[čtvrtá křížová výprava|čtvrté křížové výpravy]] rodem Duků. |
||
Po pádu Konstantinopole roku [[1204]] se Komnenovci vrátili tam, odkud přišli |
Po pádu Konstantinopole roku [[1204]] se Komnenovci vrátili tam, odkud přišli – do své rodné Paflagonie, kde si na břehu [[Černé moře|Černého moře]] založili [[trapezuntské císařství]]. Prvním císařem nového státu byl [[Alexios I. Trapezuntský|Alexios I.]], vnuk Andronika I. Tito císařové, známí jako „Velicí Komnenové“ (''Megai Komnenoi''), vládli ve své nové vlasti dalších 250 let, až do posledního císaře, [[David I. Trebizondský|Davida Komnena]], který byl definitivně poražen a popraven sultánem [[Mehmed II.|Mehmedem II.]]. |
||
Komnenovský princ, prapravnuk Alexia I. Komnena, Michael Angelos Komnenos Dukas ([[Michael I. Dukas]]) založil roku [[1204]] po pádu [[Konstantinopol]]e [[epeirský despotát]], další nástupnický stát byzantské říše. |
Komnenovský princ, prapravnuk Alexia I. Komnena, Michael Angelos Komnenos Dukas ([[Michael I. Dukas]]) založil roku [[1204]] po pádu [[Konstantinopol]]e [[Epirský despotát|epeirský despotát]], další nástupnický stát byzantské říše. |
||
Odpadlý člen komnenovské dynastie, [[Izák Komnenos (Kypr)|Izák Komnenos]] si založil ve [[12. století]] své císařství na ostrově [[Kypr]]u, které bylo vyvráceno během [[třetí křížová výprava|třetí křížové výpravy]] [[Anglie|anglickým]] králem [[Richard Lví srdce|Richardem I.]] |
Odpadlý člen komnenovské dynastie, [[Izák Komnenos (Kypr)|Izák Komnenos]] si založil ve [[12. století]] své císařství na ostrově [[Kypr]]u, které bylo vyvráceno během [[třetí křížová výprava|třetí křížové výpravy]] [[Anglie|anglickým]] králem [[Richard I. Lví srdce|Richardem I.]] |
||
[[Byzantská říše]] byla v roce [[1261]] obnovena v Konstantinopoli rodem [[Palaiologové|Palaiologos]], |
[[Byzantská říše]] byla v roce [[1261]] obnovena v Konstantinopoli rodem [[Palaiologové|Palaiologos]], kteří jí vládli až do [[Pád Konstantinopole|pádu Konstantinopole]] v roce [[1453]]. |
||
== Rodokmen == |
== Rodokmen == |
||
[[Soubor:Bizancjum-0.png|800px|Rodokmen]] |
[[Soubor:Bizancjum-0.png|800px|Rodokmen]] |
||
== |
== Odkazy == |
||
{{Portál Středověk}} |
|||
{{Portál Křížové výpravy}} |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
*[[Byzantská říše]] |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
== |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat}} |
|||
=== Poznámky === |
|||
''Tento článek je zcela založen na překladu článku [http://en.wikipedia.org/wiki/Komnenos Komnenos] z anglické Wikipedie.'' |
|||
<references group="pozn." /> |
|||
=== Reference === |
|||
⚫ | |||
{{Překlad|en|Komnenos|127309122}} |
|||
[[Kategorie:Byzantská říše]] |
|||
⚫ | |||
=== Související články === |
|||
[[be:Дынастыя Комнінаў]] |
|||
⚫ | |||
[[be-x-old:Комніны]] |
|||
⚫ | |||
[[bg:Комнини]] |
|||
⚫ | |||
[[bs:Dinastija Komnen]] |
|||
⚫ | |||
[[de:Komnenen]] |
|||
* [[Byzantská říše v době Komnenovců|Byzantská říše za Komnenovců]] |
|||
[[el:Δυναστεία Κομνηνών]] |
|||
⚫ | |||
[[en:Komnenos dynasty]] |
|||
* [[Trapezuntské císařství]] |
|||
[[es:Comneno]] |
|||
* [[Epirský despotát]] |
|||
[[fi:Komnenos]] |
|||
[[fr:Comnène]] |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
[[gl:Dinastía Ducas-Comneno]] |
|||
{{Portály|Středověk|Křížové výpravy|Byzantská říše}} |
|||
[[it:Comneni]] |
|||
[[ja:コムネノス王朝]] |
|||
⚫ | |||
[[ko:콤네누스 황조]] |
|||
⚫ | |||
[[lt:Komninų dinastija]] |
|||
[[Kategorie:Trapezuntské císařství]] |
|||
[[nl:Komnenen]] |
|||
[[Kategorie:Vymřelé panovnické rody]] |
|||
[[no:Huset Komnenos]] |
|||
[[pl:Komnenowie]] |
|||
[[ro:Dinastia Comnen]] |
|||
[[ru:Комнины]] |
|||
[[sr:Династија Комнина]] |
|||
[[sv:Komnenos]] |
|||
[[zh:科穆宁王朝]] |
Aktuální verze z 21. 8. 2023, 10:11
Komnenovci | |
---|---|
Země | Byzantská říše Kyperské císařství Trapezuntské císařství |
Tituly | basileos (císař) strategos autokrator |
Zakladatel | Manuel Erotikos Komnenos |
Rok založení | 1057 |
Konec vlády | 1185 (Byzantská říše) 1461 (Trapezuntské císařství) |
Vymření po meči | David Megas Komnenos |
Poslední vládce | Andronikos I. (Byzantská říše) David Megas Komnenos (Trapezuntské císařství) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Komnenovci (řecky Κομνηνοί, Komnenoi) byla dynastie, vládnoucí byzantské říši v letech 1081 až 1185. Komnenovci dokázali po dobu jednoho století zadržovat úpadek byzantské říše. Období jejich panování je přesto historiky hodnoceno spíše rozporuplně, kvůli pokračujícímu propadu hospodářství a dezintegraci státní správy, ačkoliv byzantská kultura zažívala nebývalý rozkvět.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Komnenovci pocházeli z oblasti Paflagonie, na pobřeží Černého moře, jejich původní domovinou byl snad hrad Kastamon. Prvním Komnenovcem na byzantském trůně byl Izák I. Komnenos, velitel východní armády za císaře Michaela VI. Roku 1057 Izák proti Michaelovi povstal a prohlásil se císařem. Nicméně Komnenovci nezískali větší moc až do roku 1081, kdy nastoupil Alexios I. Komnenos, Izákův synovec. Od této chvíle mizí z byzantských dějin zmínky o ostatních aristokratických dynastiích, jako byli například Sklerové či Argyrové. Jejich potomci se přiženili a provdali do královských dynastií Ruska, Francie, Srbska, Německa, Polska a Uherska. Tento vývoj situace usnadnil Komnenovcům jejich politický vzestup.
Komnenovci byli příbuzní s dynastií Duků, někdy se proto jejich rod označuje společně jako dynastie „Komnenoduků“ a obě příjmení nosilo několik významných členů obou rodin. Alexios I. se oženil s Irenou Dukainou, praneteří Konstantina X. Duky, generála a nástupce císaře Izáka I. Několik dalších rodinných příslušníků komnenodukovské dynastie pocházelo z rodů Palaiologů, Angelů a Laskaridů. Mladší dcera Alexia I. a Ireny, Theodora, spojila svůj osud s v budoucnu úspěšným rodem Angelů: Theodořinými vnuky byli císaři Izák II. Angelos a Alexios III. Angelos.
Za vlády Alexia I. a jeho nástupců dosáhla byzantská říše relativní stability a prosperity. Alexios I. přestěhoval císařské sídlo do konstantinopolské paláce Blacherny. V té době již většinu Anatolie ovládali seldžučtí Turci, kteří ji získali již za vlády Alexiových předchůdců. Alexios se proto obrátil s žádostí o pomoc na římského papeže Urbana II., což nakonec mělo za následek první křížovou výpravu, která táhla byzantským územím a umožnila vznik křižáckých států v Levantě. Komnenovci byli zapojeni do křižáckých záležitostí ve Svaté zemi, mimo jiné také manželskými svazky s knížectvím Antiochie a královstvím jeruzalémským; neteř Manuela I. Komnena, Theodora, byla provdána za jeruzalémského krále Balduina III. a Manuelova praneteř Marie za Amalricha I. Jeruzalémského.
Alexios I. vládl pozoruhodných 37 let a jeho syn Jan II. Komnenos 25 let i po odhalení spiknutí jeho sestry Anny Komnenovny a jejího manžela Nikefora Bryennia. Janův syn, Manuel I. Komnenos, vládl dalších 37 let.
Rozsáhlý komnenovský klan se dělil na mnoho postranních větví. Jejich členové často zastávali nejvyšší funkce císařských úředníků, místodržících a vojevůdců. Císařská posloupnost se nedodržovala podle přísné kontinuity otec-syn, ale spíše záležela na osobní moci a ambicích každého uchazeče o trůn. V průběhu několika generací se vždy našlo několik zájemců schopných činit si nároky. Po smrti Manuela se komnenovský rod ponořil do spiknutí a komplotů stejně, jako mnoho jejich předchůdců (a také dalších mocichtivých uchazečů z rodiny, kterým se podařilo svého příbuzného svrhnout z trůnu). Alexia II., první Komnenovec, který nastoupil jako nezletilý, byl po třech letech vlády odstraněn. Jeho přemožitel Andronikos I. Komnenos byl sám svržen po dvou letech rodem Angelů pod vedením Izáka II. Angela, který byl sám sesazen a oslepen svým bratrem Alexiem III. Angelem. Rod Angelů byl z trůnu vytlačen během čtvrté křížové výpravy rodem Duků.
Po pádu Konstantinopole roku 1204 se Komnenovci vrátili tam, odkud přišli – do své rodné Paflagonie, kde si na břehu Černého moře založili trapezuntské císařství. Prvním císařem nového státu byl Alexios I., vnuk Andronika I. Tito císařové, známí jako „Velicí Komnenové“ (Megai Komnenoi), vládli ve své nové vlasti dalších 250 let, až do posledního císaře, Davida Komnena, který byl definitivně poražen a popraven sultánem Mehmedem II..
Komnenovský princ, prapravnuk Alexia I. Komnena, Michael Angelos Komnenos Dukas (Michael I. Dukas) založil roku 1204 po pádu Konstantinopole epeirský despotát, další nástupnický stát byzantské říše.
Odpadlý člen komnenovské dynastie, Izák Komnenos si založil ve 12. století své císařství na ostrově Kypru, které bylo vyvráceno během třetí křížové výpravy anglickým králem Richardem I.
Byzantská říše byla v roce 1261 obnovena v Konstantinopoli rodem Palaiologos, kteří jí vládli až do pádu Konstantinopole v roce 1453.
Rodokmen
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Komnenovci na Wikimedia Commons
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dvouhlavý orel se objevoval v umění od 10. století, zprvu jen jako dekorativní prvek.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Komnenos na anglické Wikipedii.