[go: nahoru, domu]
Přeskočit na obsah

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Brno-Zábrdovice): Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m ibox clean
m typo
Řádek 48: Řádek 48:
Pozdně barokní až [[Klasicistní architektura|klasicistní]] interiér byl navržen a vybaven v letech [[1781]]–[[1782]] a [[1787]] zavedenou brněnského dílnou sochaře [[Ondřej Schweigl|Ondřeje Schweigla]]. Ten tak navázal na starší práci svého otce [[Antonín Schweigl|Antonína Schweigla]] v Mariánské [[Kaple|kapli]]. Na [[Malířství|malířské]] výzdobě se podíleli přední rakouští umělci, jako byl [[Franz Anton Maulbertsch]], jeho vyučenec [[Josef Winterhalder|Josef Winterhalder mladší]] a také [[Martin Johann Schmidt]] zvaný ''Kremserschmidt''.
Pozdně barokní až [[Klasicistní architektura|klasicistní]] interiér byl navržen a vybaven v letech [[1781]]–[[1782]] a [[1787]] zavedenou brněnského dílnou sochaře [[Ondřej Schweigl|Ondřeje Schweigla]]. Ten tak navázal na starší práci svého otce [[Antonín Schweigl|Antonína Schweigla]] v Mariánské [[Kaple|kapli]]. Na [[Malířství|malířské]] výzdobě se podíleli přední rakouští umělci, jako byl [[Franz Anton Maulbertsch]], jeho vyučenec [[Josef Winterhalder|Josef Winterhalder mladší]] a také [[Martin Johann Schmidt]] zvaný ''Kremserschmidt''.
[[Soubor:Brno-Zabrdovice, kostel, obraz Maulbertsch.jpg|náhled|Obraz Nanebevzetí P. Marie od Franze A. Maulbertsche na hlavním oltáři (1782)]]
[[Soubor:Brno-Zabrdovice, kostel, obraz Maulbertsch.jpg|náhled|Obraz Nanebevzetí P. Marie od Franze A. Maulbertsche na hlavním oltáři (1782)]]
Hlavnímu sloupovému [[oltář]]i z růžového [[Umělý mramor|umělého mramoru]] vévodí obraz ''[[Nanebevzetí Panny Marie]]'' od Franze A. Maulbertsche z roku 1782. Na předsazeném [[Zlacení|zlaceném]] [[Tabernákulum|tabernáklu]] se nachází [[Ukřižování Ježíše Krista|Malá Kalvárie]], která je doprovázena adorujícími anděly. Po stranách oltáře jsou na vysokých [[Voluta|volutových]] podstavcích bílá [[štuk]]ová sousoší [[Svatý Norbert|sv. Norberta]] a na opačné straně [[Svatý Augustin|sv. Augustina]], oba světce doprovází andílci nesoucí odznaky opatského úřadu - [[Berla|berle]] a [[Infule|mitry]]. Vysoko na severní a jižní zdi se nachází dvojice štukových [[Reliéf (sochařství)|reliéfů]] znázorňující starozákonní výjevy - ''[[Batšeba|Betsabé]] přimlouvající se u krále [[Šalomoun|Šalamouna]]'' a ''[[Kniha Ester|Ester]] prosící krále [[Achašveróš|Achašvera]] za zachování izraelského národa'', oba jsou opatřeny [[Polychromie|polychromií]], aby vypadaly jako bronzové. Výzdobu [[Kněžiště|presbytáře]] doplňují čtveřice [[Oratoř (architektura)|oratoří]], které jsou společně s reliéfy nahoře korunovány štukovými andílky. Po stranách stojí dlouhé [[Chórová lavice|chórové lavice]] ze 70. let [[18. století]].<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Samek|jméno=Bohumil|příjmení2=|jméno2=|titul=Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I|vydání=1|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=1994|počet stran=651|strany=242–248|isbn=80-200-0474-2}}</ref>
Hlavnímu sloupovému [[oltář]]i z růžového [[Umělý mramor|umělého mramoru]] vévodí obraz ''[[Nanebevzetí Panny Marie]]'' od Franze A. Maulbertsche z roku 1782. Na předsazeném [[Zlacení|zlaceném]] [[Tabernákulum|tabernáklu]] se nachází [[Ukřižování Ježíše Krista|Malá Kalvárie]], která je doprovázena adorujícími anděly. Po stranách oltáře jsou na vysokých [[Voluta|volutových]] podstavcích bílá [[štuk]]ová sousoší [[Svatý Norbert|sv. Norberta]] a na opačné straně [[Svatý Augustin|sv. Augustina]], oba světce doprovází andílci nesoucí odznaky opatského úřadu – [[Berla|berle]] a [[Infule|mitry]]. Vysoko na severní a jižní zdi se nachází dvojice štukových [[Reliéf (sochařství)|reliéfů]] znázorňující starozákonní výjevy – ''[[Batšeba|Betsabé]] přimlouvající se u krále [[Šalomoun|Šalamouna]]'' a ''[[Kniha Ester|Ester]] prosící krále [[Achašveróš|Achašvera]] za zachování izraelského národa'', oba jsou opatřeny [[Polychromie|polychromií]], aby vypadaly jako bronzové. Výzdobu [[Kněžiště|presbytáře]] doplňují čtveřice [[Oratoř (architektura)|oratoří]], které jsou společně s reliéfy nahoře korunovány štukovými andílky. Po stranách stojí dlouhé [[Chórová lavice|chórové lavice]] ze 70. let [[18. století]].<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Samek|jméno=Bohumil|příjmení2=|jméno2=|titul=Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I|vydání=1|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=1994|počet stran=651|strany=242–248|isbn=80-200-0474-2}}</ref>


Na rozhraní presbytáře a [[Loď (architektura)|lodi]] se nachází [[kazatelna]] se štukovou [[Personifikace|personifikací]] [[Církev|Církve]] s kalichem a křížem na stříšce. V protějším rohu je [[kenotaf]] zakladatele kláštera [[Lev z Klobouk|Lva z Klobouk]] ve tvaru zastřešené [[Epitaf (památník)|epitafní]] desky se štukovým závěsem, vojenskými odznaky a personifikací [[Fáma|Fámy]] na vrcholu.
Na rozhraní presbytáře a [[Loď (architektura)|lodi]] se nachází [[kazatelna]] se štukovou [[Personifikace|personifikací]] [[Církev|Církve]] s kalichem a křížem na stříšce. V protějším rohu je [[kenotaf]] zakladatele kláštera [[Lev z Klobouk|Lva z Klobouk]] ve tvaru zastřešené [[Epitaf (památník)|epitafní]] desky se štukovým závěsem, vojenskými odznaky a personifikací [[Fáma|Fámy]] na vrcholu.


V lodi se nachází čtveřice téměř reliéfně pojatých oltářů z umělého mramoru. Pro první dvojici oltářů u presbytáře byly pořízeny obrazy Martina J. Schmidta (1782) a sochy O. Schweigla. Na prvním oltáři visí obraz ''sv. Augustina vyvracející bludaře'' a stojí sochy [[Řehoř I. Veliký|sv. Řehoře]] a [[Svatý Ambrož|sv. Ambrože]] a na druhém oltáři obraz ''sv. Norberta přijímajícího nejsvětější svátost'' a sochy [[Vilém Eiselin|blah. Viléma Eiselina]] a [[Bertold z Řezna|blah. Bertolda]]. Na [[Predella|predelách]] jsou obrazy [[Nejsvětější Srdce Ježíšovo|Božského Srdce Páně]] a [[Neposkvrněné Srdce Panny Marie]]. Druhá dvojice oltářů [[Barbora z Nikomédie|sv. Barbory]] a [[Svatý Josef|sv. Josefa]] byla opatřena obrazy [[Ferdinand Licht|Ferdinanda Lichta]] ([[1820]]). Znázorňují ''Stětí sv. Barbory a sv. Josefa vedoucí malého Ježíška''. Na predelách jsou Lichtovy obrazy [[Leopold III. Babenberský|sv. Leopolda]] a [[Svatý Emerich|sv. Emericha]]. Sochy na těchto dvou oltářích pocházejí ze [[Šebetov (zámek)|zámecké kaple v Šebetově]]. Na oltáři sv. Barbory jsou sochy [[Anežka Česká|sv. Anežky]] a [[Apolonie|sv. Apolonie]] a na oltáři sv. Josefa sochy [[Svatý Heřman Josef|blah.(sv.) Heřmana Josefa]] a [[Bohumír z Cappebergu|blah.(sv.) Bohumíra]]. Uprostřed lodi jsou v nikách kaple [[Svatý Jáchym|sv. Jáchyma]] a [[Svatá Anna|sv. Anny]]. Oba mají obrazy od Josefa Winterhaldera ml. z roku 1782 na téma ''Vyučování Panny Marie a Zjevení sv. Jáchym''ovi.<ref name=":0" />
V lodi se nachází čtveřice téměř reliéfně pojatých oltářů z umělého mramoru. Pro první dvojici oltářů u presbytáře byly pořízeny obrazy Martina J. Schmidta (1782) a sochy O. Schweigla. Na prvním oltáři visí obraz ''sv. Augustina vyvracející bludaře'' a stojí sochy [[Řehoř I. Veliký|sv. Řehoře]] a [[Svatý Ambrož|sv. Ambrože]] a na druhém oltáři obraz ''sv. Norberta přijímajícího nejsvětější svátost'' a sochy [[Vilém Eiselin|blah. Viléma Eiselina]] a [[Bertold z Řezna|blah. Bertolda]]. Na [[Predella|predelách]] jsou obrazy [[Nejsvětější Srdce Ježíšovo|Božského Srdce Páně]] a [[Neposkvrněné Srdce Panny Marie]]. Druhá dvojice oltářů [[Barbora z Nikomédie|sv. Barbory]] a [[Svatý Josef|sv. Josefa]] byla opatřena obrazy [[Ferdinand Licht|Ferdinanda Lichta]] ([[1820]]). Znázorňují ''Stětí sv. Barbory'' a ''sv. Josefa vedoucího malého Ježíška''. Na predelách jsou Lichtovy obrazy [[Leopold III. Babenberský|sv. Leopolda]] a [[Svatý Emerich|sv. Emericha]]. Sochy na těchto dvou oltářích pocházejí ze [[Šebetov (zámek)|zámecké kaple v Šebetově]]. Na oltáři sv. Barbory jsou sochy [[Anežka Česká|sv. Anežky]] a [[Apolonie|sv. Apolonie]] a na oltáři sv. Josefa sochy [[Svatý Heřman Josef|blah.(sv.) Heřmana Josefa]] a [[Bohumír z Cappebergu|blah.(sv.) Bohumíra]]. Uprostřed lodi jsou v nikách kaple [[Svatý Jáchym|sv. Jáchyma]] a [[Svatá Anna|sv. Anny]]. Oba mají obrazy od Josefa Winterhaldera ml. z roku 1782 na téma ''Vyučování Panny Marie'' a ''Zjevení sv. Jáchym''ovi.<ref name=":0" />


Polygonální kapli Panny Marie [[Čenstochová|Čenstochovské]] přistavěnou k jižní stěně kostela podle návrhu [[Mořic Grimm|Mořice Grimma]] vybavil kolem roku [[1753]] oltářem Antonín Schweigl. Po stranách oltáře s kopií [[Panna Maria Čenstochovská|milostného obrazu]] stojí dřevěné sochy sv. Jáchyma a sv. Anny, které doprovází několik andělů. Na klenbě byla vymalována (dnes již značně nečitelná) [[freska]] ''Oslava Panny Marie na nebesích'' od [[Jan Jiří Etgens|Jana Jiřího Etgense]]. Na stěnách jsou v [[kartuš]]ích výjevy ''[[Zvěstování Panny Marie|Zvěstování]] a [[Navštívení Panny Marie|Navštívení P. Marie]], [[Slavnost Narození Páně|Narození Páně]] a [[Klanění pastýřů]]'', Dále se zde nachází [[křtitelnice]] s drobným sousoším Křtu [[Kristus|Krista]].<ref name=":0" />
Polygonální kapli Panny Marie [[Čenstochová|Čenstochovské]] přistavěnou k jižní stěně kostela podle návrhu [[Mořic Grimm|Mořice Grimma]] vybavil kolem roku [[1753]] oltářem Antonín Schweigl. Po stranách oltáře s kopií [[Panna Maria Čenstochovská|milostného obrazu]] stojí dřevěné sochy sv. Jáchyma a sv. Anny, které doprovází několik andělů. Na klenbě byla vymalována (dnes již značně nečitelná) [[freska]] ''Oslava Panny Marie na nebesích'' od [[Jan Jiří Etgens|Jana Jiřího Etgense]]. Na stěnách jsou v [[kartuš]]ích výjevy ''[[Zvěstování Panny Marie|Zvěstování]]'' a ''[[Navštívení Panny Marie|Navštívení P. Marie]]'', ''[[Slavnost Narození Páně|Narození Páně]]'' a ''[[Klanění pastýřů]]'', Dále se zde nachází [[křtitelnice]] s drobným sousoším Křtu [[Kristus|Krista]].<ref name=":0" />


V místech pod oběma západními [[věž]]emi vznikl prostor pro drobné kaple. Severní kaple Jatého Spasitele vyplňuje oltář se sochou Krista u kůlu adorovaný dvojicí zlacených andělů od A. Schweigla Na východní stěně kaple se nachází reliéf [[Snímání z kříže|Snímání z kříže]] ze [[17. století]]. Na [[Klenba|klenbě]] je vyvedena freska [[Svatý Kříž|Kristova kříže]] a roušky [[Svatá Veronika|sv. Veroniky]] nesenými andílky, pravděpodobně od Jana J. Etgense. Jižní pohřební kapli [[Waldorfové|Waldorfů]] (P. Marie Lurdské) vévodí [[Rozvilina|rozvilinový]] epitaf Gottfrieda Waldorfa (†1687) a jeho manželky Jany Františky z Merseburgu (†1672) jejichž [[Náhrobek|náhrobník]] je zasazen v dlažbě nad rodovou [[Hrobka|hrobkou]].<ref name=":0" />
V místech pod oběma západními [[věž]]emi vznikl prostor pro drobné kaple. Severní kaple Jatého Spasitele vyplňuje oltář se sochou Krista u kůlu adorovaný dvojicí zlacených andělů od A. Schweigla. Na východní stěně kaple se nachází reliéf [[Snímání z kříže|Snímání z kříže]] ze [[17. století]]. Na [[Klenba|klenbě]] je vyvedena freska [[Svatý Kříž|Kristova kříže]] a roušky [[Svatá Veronika|sv. Veroniky]] nesených andílky, pravděpodobně od Jana J. Etgense. Jižní pohřební kapli [[Waldorfové|Waldorfů]] (P. Marie Lurdské) vévodí [[Rozvilina|rozvilinový]] epitaf Gottfrieda Waldorfa (†1687) a jeho manželky Jany Františky z Merseburgu (†1672), jejichž [[Náhrobek|náhrobník]] je zasazen v dlažbě nad rodovou [[Hrobka|hrobkou]].<ref name=":0" />


Celou plochu klenby kostela zabírá [[rokoko]]vá fresková výmalba od Josefa Winterhaldera ml., kterou rámují dekorativní členící prvky technikou ''[[Grisaille|en grisaille]]'' od [[Josef Pichler|Josefa Pichlera]]. V presbytáři se nachází freska s tématem ''Panny Marie Vítězné s Patriarchy a uctívanými svatými'' a v lodi ''Krista a devět kůrů andělských očekávající Pannu Marii na trůnu''. Pod [[Kruchta|kruchtou]] jsou v kruhovém [[Medailon (architektura)|medailonu]] vyvedeni andílci s atributy Víry, Naděje a Lásky a nad kůrem ''Panna Marie jako vítězka nad neřestmi'', která je ale značně přemalovaná. Návrh výzdoby byl předložen opatovi roku [[1781]] a práce trvaly od roku 1782 do [[1784]].
Celou plochu klenby kostela zabírá [[rokoko]]vá fresková výmalba od Josefa Winterhaldera ml., kterou rámují dekorativní členící prvky technikou ''[[Grisaille|en grisaille]]'' od [[Josef Pichler|Josefa Pichlera]]. V presbytáři se nachází freska s tématem ''Panny Marie Vítězné s Patriarchy a uctívanými svatými'' a v lodi freska ''Krista a devět kůrů andělských očekávajících Pannu Marii na trůnu''. Pod [[Kruchta|kruchtou]] jsou v kruhovém [[Medailon (architektura)|medailonu]] vyvedeni andílci s atributy Víry, Naděje a Lásky a nad kůrem ''Panna Marie jako vítězka nad neřestmi'', která je ale značně přemalovaná. Návrh výzdoby byl předložen opatovi roku [[1781]] a práce trvaly od roku 1782 do [[1784]].


=== Program záchrany architektonického dědictví ===
=== Program záchrany architektonického dědictví ===

Verze z 7. 8. 2023, 08:32

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
v Brně-Zábrdovicích
Hlavní průčelí s Mariánskou kaplí
Hlavní průčelí s Mariánskou kaplí
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresBrno-město
ObecBrno
Souřadnice49°12′9,44″ s. š., 16°37′47,15″ v. d.
Map
Základní informace
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanátbrněnský
FarnostBrno-Zábrdovice
ZasvěceníNanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební slohBaroko
Výstavba1661–1668
Další informace
UliceZábrdovická
Oficiální webFarnost Brno-Zábrdovice
Kód památky23182/7-57 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Zábrdovický klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barokní římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází ve východní části Zábrdovic, náležející k brněnské městské části Brno-Židenice. Je situován poblíž břehu řeky Svitavy na křižovatce ulic Lazaretní a Zábrdovická.

Byl postaven v letech 1661 až 1668 podle projektu Giovanniho Pietra Tencally v sousedství premonstrátského zábrdovického kláštera. V polovině 18. století k němu byla z jižní strany přistavěna polygonální kaple Panny Marie Čenstochovské. Celý areál kláštera, včetně kostela, je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Klášter založený již počátkem 13. století byl zrušen za vlády Josefa II. a přeměněn na vojenskou nemocnici.[2]

Vnitřní výzdoba

Pozdně barokní až klasicistní interiér byl navržen a vybaven v letech 1781–1782 a 1787 zavedenou brněnského dílnou sochaře Ondřeje Schweigla. Ten tak navázal na starší práci svého otce Antonína Schweigla v Mariánské kapli. Na malířské výzdobě se podíleli přední rakouští umělci, jako byl Franz Anton Maulbertsch, jeho vyučenec Josef Winterhalder mladší a také Martin Johann Schmidt zvaný Kremserschmidt.

Obraz Nanebevzetí P. Marie od Franze A. Maulbertsche na hlavním oltáři (1782)

Hlavnímu sloupovému oltáři z růžového umělého mramoru vévodí obraz Nanebevzetí Panny Marie od Franze A. Maulbertsche z roku 1782. Na předsazeném zlaceném tabernáklu se nachází Malá Kalvárie, která je doprovázena adorujícími anděly. Po stranách oltáře jsou na vysokých volutových podstavcích bílá štuková sousoší sv. Norberta a na opačné straně sv. Augustina, oba světce doprovází andílci nesoucí odznaky opatského úřadu – berle a mitry. Vysoko na severní a jižní zdi se nachází dvojice štukových reliéfů znázorňující starozákonní výjevy – Betsabé přimlouvající se u krále Šalamouna a Ester prosící krále Achašvera za zachování izraelského národa, oba jsou opatřeny polychromií, aby vypadaly jako bronzové. Výzdobu presbytáře doplňují čtveřice oratoří, které jsou společně s reliéfy nahoře korunovány štukovými andílky. Po stranách stojí dlouhé chórové lavice ze 70. let 18. století.[3]

Na rozhraní presbytáře a lodi se nachází kazatelna se štukovou personifikací Církve s kalichem a křížem na stříšce. V protějším rohu je kenotaf zakladatele kláštera Lva z Klobouk ve tvaru zastřešené epitafní desky se štukovým závěsem, vojenskými odznaky a personifikací Fámy na vrcholu.

V lodi se nachází čtveřice téměř reliéfně pojatých oltářů z umělého mramoru. Pro první dvojici oltářů u presbytáře byly pořízeny obrazy Martina J. Schmidta (1782) a sochy O. Schweigla. Na prvním oltáři visí obraz sv. Augustina vyvracející bludaře a stojí sochy sv. Řehoře a sv. Ambrože a na druhém oltáři obraz sv. Norberta přijímajícího nejsvětější svátost a sochy blah. Viléma Eiselina a blah. Bertolda. Na predelách jsou obrazy Božského Srdce Páně a Neposkvrněné Srdce Panny Marie. Druhá dvojice oltářů sv. Barbory a sv. Josefa byla opatřena obrazy Ferdinanda Lichta (1820). Znázorňují Stětí sv. Barbory a sv. Josefa vedoucího malého Ježíška. Na predelách jsou Lichtovy obrazy sv. Leopolda a sv. Emericha. Sochy na těchto dvou oltářích pocházejí ze zámecké kaple v Šebetově. Na oltáři sv. Barbory jsou sochy sv. Anežky a sv. Apolonie a na oltáři sv. Josefa sochy blah.(sv.) Heřmana Josefa a blah.(sv.) Bohumíra. Uprostřed lodi jsou v nikách kaple sv. Jáchyma a sv. Anny. Oba mají obrazy od Josefa Winterhaldera ml. z roku 1782 na téma Vyučování Panny Marie a Zjevení sv. Jáchymovi.[3]

Polygonální kapli Panny Marie Čenstochovské přistavěnou k jižní stěně kostela podle návrhu Mořice Grimma vybavil kolem roku 1753 oltářem Antonín Schweigl. Po stranách oltáře s kopií milostného obrazu stojí dřevěné sochy sv. Jáchyma a sv. Anny, které doprovází několik andělů. Na klenbě byla vymalována (dnes již značně nečitelná) freska Oslava Panny Marie na nebesích od Jana Jiřího Etgense. Na stěnách jsou v kartuších výjevy Zvěstování a Navštívení P. Marie, Narození Páně a Klanění pastýřů, Dále se zde nachází křtitelnice s drobným sousoším Křtu Krista.[3]

V místech pod oběma západními věžemi vznikl prostor pro drobné kaple. Severní kaple Jatého Spasitele vyplňuje oltář se sochou Krista u kůlu adorovaný dvojicí zlacených andělů od A. Schweigla. Na východní stěně kaple se nachází reliéf Snímání z kříže ze 17. století. Na klenbě je vyvedena freska Kristova kříže a roušky sv. Veroniky nesených andílky, pravděpodobně od Jana J. Etgense. Jižní pohřební kapli Waldorfů (P. Marie Lurdské) vévodí rozvilinový epitaf Gottfrieda Waldorfa (†1687) a jeho manželky Jany Františky z Merseburgu (†1672), jejichž náhrobník je zasazen v dlažbě nad rodovou hrobkou.[3]

Celou plochu klenby kostela zabírá rokoková fresková výmalba od Josefa Winterhaldera ml., kterou rámují dekorativní členící prvky technikou en grisaille od Josefa Pichlera. V presbytáři se nachází freska s tématem Panny Marie Vítězné s Patriarchy a uctívanými svatými a v lodi freska Krista a devět kůrů andělských očekávajících Pannu Marii na trůnu. Pod kruchtou jsou v kruhovém medailonu vyvedeni andílci s atributy Víry, Naděje a Lásky a nad kůrem Panna Marie jako vítězka nad neřestmi, která je ale značně přemalovaná. Návrh výzdoby byl předložen opatovi roku 1781 a práce trvaly od roku 1782 do 1784.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu kostela čerpáno 8 320 000 Kč.[4]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
částka 1 110 1 400 1 950 800 500 630 510 570 850

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-09-23]. Identifikátor záznamu 134172 : klášter premonstrátský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. Farnost Brno-Zábrdovice, 2008 [cit. 2008-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-17. 
  3. ↑ a b c d SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. 1. vyd. Praha: Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 242–248. 
  4. ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97. 

Literatura

  • BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Šlapanice: Vlastním nákladem, 2000. S. 93-101. 
  • HURT, Rudolf. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích, příloha 1. čísla VVM, roč. 21 (1969)
  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. 1. vyd. Praha: Academia, 1944. 651 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 242–248. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_Nanebevzetí_Panny_Marie_(Brno-Zábrdovice)&oldid=23039878“