Rainbow Warrior: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 15. 10. 2011, 13:33

Loď Rainbow Warrior II, kotvící na Korzice (2007)

Rainbow Warrior (Duhový válečník, původním jménem Sir William Hardy) byla loď, kterou roku 1978 zakoupila organizace Greenpeace. Jejím úkolem byla účast na kampani proti vybíjení velryb, pokusným atomovým výbuchům, zakládání skládek nebezpečných odpadů na dně moře či oceánu a na dalších podobných akcích.

Bombový útok

10. července 1985 ji v přístavu Auckland za pomoci výbušniny potopili agenti francouzské tajné služby, aby znemožnili organizaci připravované akce proti francouzským zkouškám jaderných zbraní na atolu Mururoa. Na potopené lodi zahynul člen posádky, fotograf Fernando Pereira.

Rainbow Warrior byl vyzdvižen, ale jeho oprava se ukázala jako nerentabilní - proto byl znovu potopen 2. prosince 1987 v zátoce Matauri, kde se stal umělým základem pro útes a „rybí svatostánek“.

Vyšetřování

Novozélandské úřady při následném vyšetřování prokázaly potopení lodi dvojici, která se nejprve vydávala za manžele Turengesovy ze Švýcarska a jakýkoliv podíl na zničení lodi odmítala. Po dlouhém vyšetřování se však ukázalo, že se jedná o agenty francouzské tajné služby (DGSE) - majora Alaina Mafarta a kapitánku Dominique Prieur.^[zdroj⁠?!] Teprve 11. září 1985 připustil francouzský premiér Laurent Faibus, že loď skutečně potopili agenti francouzské tajné služby, kteří plnili rozkazy.[Evening Mail - Monday 23 September 1985] Řádně vyšetřit celou záležitost ale nebylo možné, protože se materiály o této akci z archívů DGSE „ztratily“.^[zdroj⁠?!]

Oba agenti byli na Novém Zélandu odsouzeni za neúmyslné zabití a poškození cizího majetku na 10 let vězení.^[1] Po hrubém nátlaku Francie je Nový Zéland vydal k převezení obou teroristů na francouzskou vojenskou základnu na ostrově Hao pod podmínkou, že jejich předčasné propuštění bude vyžadovat souhlas Nového Zélandu. Francie je však propustila již po dvou letech, aniž by vůbec novozélandskou vládu oficiálně informovala.^[2]

Rainbow Warrior II

Organizace Greenpeace 2. září 1987 uspěla v mezinárodní arbitráži proti Francii a obdržela od ní 8,16 miliónů dolarů, za které nakoupila loď Grampian Fame, kterou pojmenovala Rainbow Warrior II (poprvé pod tímto jménem vyplula 10. července 1989).

Rainbow Warrior III

14. října 2011 byl v Německu spuštěn na vodu Rainbow Warrior III. ^[3]

Film

V roce 1992 natočil režisér Michael Tuchner celovečerní film Potopení lodě Rainbow Warrior s Jonem Voightnem v hlavní roli.

Reference

↑ Miroslav Šuta: [20 let od útoku na Rainbow Warrior, Francouzští atentátníci zůstali ve vězení jen 2 roky http://blisty.cz/art/24075.html], 11.7.2005
↑ Miroslav Šuta: [20 let od útoku na Rainbow Warrior, Francouzští atentátníci zůstali ve vězení jen 2 roky http://blisty.cz/art/24075.html], 11.7.2005
↑ Greenpeace launches Rainbow Warrior III

Externí odkazy

(česky) Miroslav Šuta: 20 let od útoku na Rainbow Warrior - Francouzští atentátníci zůstali ve vězení jen 2 roky, Britské listy, 11. července 2005
(anglicky) The Rainbow Warrior stránka Greenpeace International
(anglicky) Death of a Rainbow Warrior - článek připomínají smrt Fernanda Pereiry

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Miroslav Šuta: [20 let od útoku na Rainbow Warrior, Francouzští atentátníci zůstali ve vězení jen 2 roky http://blisty.cz/art/24075.html], 11.7.2005

[2] Miroslav Šuta: [20 let od útoku na Rainbow Warrior, Francouzští atentátníci zůstali ve vězení jen 2 roky http://blisty.cz/art/24075.html], 11.7.2005

[3] Greenpeace launches Rainbow Warrior III

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 [[Nový Zéland|Novozélandské]] úřady při následném vyšetřování prokázaly potopení lodi dvojici, která se nejprve vydávala za manžele Turengesovy ze [[Švýcarsko|Švýcarska]] a jakýkoliv podíl na zničení lodi odmítala. Po dlouhém vyšetřování se však ukázalo, že se jedná o agenty francouzské tajné služby ([[DGSE]]) - [[major]]a Alaina Mafarta a [[Kapitán (vojenství)|kapitánku]] Dominique Prieur.{{Fakt/dne|20091002225337}} Teprve [[11. září]] [[1985]] připustil francouzský [[Předseda vlády|premiér]] [[Laurent Faibus]], že loď skutečně potopili agenti francouzské tajné služby, kteří plnili rozkazy.[Evening Mail - Monday 23 September 1985] Řádně vyšetřit celou záležitost ale nebylo možné, protože se materiály o této akci z archívů DGSE „ztratily“.{{Fakt/dne|20091002225337}}
-Oba agenti byli na Novém Zélandu odsouzeni na 5 let do vězení.{{Fakt/dne|20091002225337}} Po hrubém nátlaku Francie je Nový Zéland vydal k věznění Francii s podmínkou, že jejich [[předčasné propuštění]] bude vyžadovat souhlas Nového Zélandu. Francie je však propustila již po dvou letech, aniž by vůbec novozélandskou vládu oficiálně informovala.{{Fakt/dne|20091002225337}}
+Oba agenti byli na Novém Zélandu odsouzeni za neúmyslné zabití a poškození cizího majetku na 10 let vězení.<ref>[[Miroslav Šuta]]: [20 let od útoku na Rainbow Warrior, Francouzští atentátníci zůstali ve vězení jen 2 roky http://blisty.cz/art/24075.html], 11.7.2005</ref> Po hrubém nátlaku Francie je Nový Zéland vydal k převezení obou teroristů na francouzskou vojenskou základnu na ostrově Hao pod  podmínkou, že jejich [[předčasné propuštění]] bude vyžadovat souhlas Nového Zélandu. Francie je však propustila již po dvou letech, aniž by vůbec novozélandskou vládu oficiálně informovala.<ref>[[Miroslav Šuta]]: [20 let od útoku na Rainbow Warrior,  Francouzští atentátníci zůstali ve vězení jen 2 roky http://blisty.cz/art/24075.html], 11.7.2005</ref>
 == Rainbow Warrior II ==