Soudní poplatek: Porovnání verzí
m styl |
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8.6 |
||
| (Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Soudní poplatek''' je částka vybíraná za řízení před [[soud]]y |
'''Soudní poplatek''' je [[Peníze|peněžní]] částka vybíraná za řízení před [[soud]]y (tzv. ''poplatky za řízení'') nebo za jednotlivé úkony, které soudy provádějí (tzv. ''poplatky za úkony''). V [[Česko|Česku]] je právní úprava soudních poplatků obsažena ve speciálním [[zákon]]ě o soudních poplatcích a konkrétní sazby za řízení nebo za úkony jsou určeny jeho přílohou, která se nazývá ''Sazebník soudních poplatků''. Zde jsou stanoveny jsou buď pevnou částkou nebo [[Procento|procentní]] sazbou ze stanoveného základu. Soudní poplatky jsou příjmem [[Státní rozpočet České republiky|státního rozpočtu]]. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Od vzniku [[Československo|Československa]] až do [[1. leden|1. ledna]] [[1951]] se soudní poplatky řídily císařským nařízením z roku [[1915]].<ref>Nařízení č. 279/1915 ř. z., o soudních poplatcích. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1915&page=666 Dostupné online.]</ref> Poté začal platit nový zákon o soudních poplatcích<ref>{{Sbírka zákonů|1950|70|Zákon č. 173/1950 Sb., o soudních poplatcích}}</ref> a prováděcí nařízení ministra financí stanovilo základní procentní sazbu poplatků ve výši 4 % z žalované sumy,<ref>{{Sbírka zákonů|1951|2|Nařízení č. 3/1951 Sb., kterým se vydává sazebník soudních poplatků a některé předpisy o nich}}</ref> která obecně platila až do roku 2011. Roku 1966 byl zrušen a byl přijat jiný zákon o soudních poplatcích,<ref>{{Sbírka zákonů|1966|48|Zákon č. 116/1966 Sb., o soudních poplatcích}}</ref> který byl zrušen roku [[1984]] a nahrazen opět dalším zákonem o soudních poplatcích.<ref>{{Sbírka zákonů|1984|31|Zákon č. 147/1984 Sb., o soudních poplatcích}}</ref> Ten zůstal v platnosti až do roku [[1991]]. |
|||
Zákon o soudních poplatcích z roku 1991<ref>{{Sbírka zákonů|1991|104|Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích}} (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)</ref> byl několikrát [[Novela (právo)|novelizován]], ale komplexní zvýšení jednotlivých poplatků nastalo pouze roku 1995<ref>{{Sbírka zákonů|1995|8|Zákon č. 36/1995 Sb. kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů}}</ref> a poté až po několika letech k [[1. září]] [[2011]].<ref>{{Sbírka zákonů|2011|78|Zákon č. 218/2011 Sb. kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony}}</ref> |
|||
Od vzniku [[Československo|Československa]] se až do [[1. leden|1. ledna]] [[1951]] soudní poplatky řídily císařským nařízením č. 279/1915 [[Říšský zákoník|Říšského zákoníku]] o soudních poplatcích. [[20. prosinec|20. prosince]] [[1950]] byl přijat nový zákon o soudních poplatcích č. 173/1950 Sb.; prováděcí nařízení ministra financí č. 3/1951 Sb. stanovilo základní [[procento|procentní]] sazbu poplatků ve výši 4 % z [[žaloba|žalované]] sumy, která se používá dosud. |
|||
== Placení soudních poplatků == |
|||
== Současný stav == |
|||
Poplatková povinnost, tedy povinnost soudní poplatek zaplatit, vzniká zejména okamžikem podání [[Žaloba|žaloby]] nebo jiného návrhu na zahájení řízení, uplatněním [[Opravný prostředek|opravného prostředku]], rozhodnutím soudu ve věci samé, schválením [[smír]]u či podáním návrhu na provedení úkonu.<ref>§ 4 zákona o soudních poplatcích.</ref> Poplatníkem je především ten, kdo dané zpoplatněné podání k soudu podal a příslušný k vyměření, vybrání a případně i k vymáhání poplatku je ten soud, který ve věci rozhoduje či má provést požadovaný úkon, v případě [[odvolání]] nebo [[dovolání]] soud prvního stupně.<ref>§ 2 a 3 zákona o soudních poplatcích.</ref> |
|||
V případě procentního určení se poplatek stanovuje ze základu, kterým je obecně cena předmětu řízení, k [[příslušenství]] se přitom nepřihlíží. V případě více žalovaných plnění se tyto částky sčítají, jestliže jde ale o opětující se plnění na dobu neurčitou, je základem pětinásobek ročního plnění. Základ poplatku se zaokrouhluje na celá sta korun dolů a vypočtený poplatek se pak zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru.<ref>§ 6 zákona o soudních poplatcích.</ref> Pro nejběžnější řízení, žalobu na plnění, je poplatek stanoven ve výši 1 000 Kč do žalované částky 20 000 Kč včetně, a 5 % nad částku převyšující 20 000 Kč. Poplatek se vybírá až do částky 40 000 000 Kč.<ref>§ 6a odst. 7 zákona o soudních poplatcích.</ref> |
|||
Dle současné platné právní úpravy stíhá povinnost zaplatit soudní poplatek poplatníka; poplatníky jsou: |
|||
* před soudem prvního stupně |
|||
** navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak, |
|||
** účastníci smíru uzavřeného ve [[smírčí řízení|smírčím řízení]], |
|||
** žalovaný (žalovaní) uplatňující svá práva vzájemným návrhem, |
|||
** [[fyzická osoba|fyzická]] nebo [[právnická osoba]], jíž se týká provedení zápisu v [[obchodní rejstřík|obchodním rejstříku]], o kterém rozhodl soud v řízení zahájeném bez návrhu, |
|||
** právnická osoba v řízení zahájeném bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby. |
|||
* ve věcech [[správní soudnictví|správního soudnictví]] je poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal |
|||
** žalobu nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, |
|||
** [[kasační stížnost]]. |
|||
Nebude-li poplatek za řízení uhrazen už při podání návrhu, soud poplatníka vyzve k jeho zaplacení, stanoví mu k tomu určitou lhůtu a poučí ho o následcích nezaplacení. Po marném uplynutí lhůty dané řízení zastaví. Tento následek lze zhojit tím, že bude v odvolací lhůtě zaplacen, soud pak usnesení o zastavení řízení zruší a v řízení pokračuje. Pokud by ale šlo o poplatek za úkon, ten se bez dalšího neprovede.<ref>§ 9 zákona o soudních poplatcích.</ref> Poplatky se platí buď na účet soudu, který vede [[Česká národní banka]], nebo [[Kolková známka|kolkovými známkami]], pokud není vyšší než 5 000 Kč. Jestliže poplatek zaplatí někdo, kdo k tomu nebyl povinen, bude mu vrácen, stejně tak soud vrátí případný přeplatek (ledaže nepřevyšuje 50 Kč).<ref>§ 8 odst. 3 a 4 a § 10 zákona o soudních poplatcích.</ref> |
|||
Poplatek se stanovuje z ceny předmětu řízení; zákon však stanoví různé výjimky pro různé typy řízení. Pro nejběžnější řízení – tedy žalobu na plnění – je poplatek stanoven ve výši 600 Kč do částky 15 000 Kč včetně a 4 % nad částku převyšující 15 000 Kč. Poplatek se vybírá do částky 1 000 000 Kč. |
|||
== Osvobození od soudních poplatků == |
|||
Zákon rovněž stanoví druhy řízení, u nichž poplatková povinnost nevzniká a také kategorie osob, které automaticky poplatková povinnost nestíhá. Krom těchto obligatorních výjimek může v civilním řízení předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudního poplatku. |
|||
Některé druhy řízení a také některé subjekty jsou přímo ze zákona od poplatkové povinnosti osvobozeny. Ze soudních řízení jde hlavně o [[opatrovnictví|opatrovnická]] řízení, řízení ve věcech [[sociální péče]], [[Dědické řízení|dědická řízení]] v prvním stupni, nařízení [[exekuce]] nebo o náhradu škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci [[Justiční omyl|nezákonným]] rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Od poplatku jak za řízení, tak za úkony jsou pak osvobozeny zejména [[Česko|Česká republika]], [[Obec|obce]] a [[Kraje v Česku|kraje]] ve věcech [[Přenesená působnost|přenesené působnosti]], cizí státy a jejich [[diplomat]]é (je-li zaručena vzájemnost), cizinci v [[azyl]]ových věcech, navrhovatelé v řízení o určení i zvýšení [[výživné]]ho či navrhovatelé v řízení o náhradu [[újma|škody]] na zdraví vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví.<ref>§ 11 zákona o soudních poplatcích.</ref> |
|||
Kromě těchto subjektů může osvobození od soudních poplatků dosáhnout kdokoli, kdo o to v soudním řízení požádá a jehož poměry to odůvodňují. Takové osvobození je však jen výjimečné, kromě toho může být kdykoli za řízení zase odejmuto.<ref>{{Sbírka zákonů|1963|56|§ 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád|16}}</ref> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
|||
| ⚫ | |||
* {{Sbírka zákonů|1950|sb70-50|Zákon č. 173/1950 Sb.}} |
|||
=== |
=== Literatura === |
||
* {{Citace monografie | příjmení = Walter | jméno = Robert | titul = Zákon o soudních poplatcích a předpisy související. Komentář | vydavatel = C. H. Beck | místo = Praha | rok = 2012 | vydání = 2 | počet stran = 145 | isbn = 978-80-7400-435-3}} |
|||
| ⚫ | |||
* {{Citace monografie | příjmení = Večeřa | jméno = Jiří | titul = Zákon o soudních poplatcích a předpisy související. Komentář | vydavatel = Wolters Kluwer | místo = Praha | rok = 2015 | vydání = 1 | počet stran = 228 | isbn = 978-80-7478-875-8}} |
|||
=== Související články === |
|||
{{Portály|Právo}} |
|||
* [[Správní poplatek]] |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
| ⚫ | |||
* [https://web.archive.org/web/20151001210753/https://www.beck-online.cz/LawCalculator/SoudniPoplatky.aspx Beck-online kalkulátor soudních poplatků] |
|||
| ⚫ | |||
{{Autoritní data}} |
|||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Justice]] |
[[Kategorie:Justice]] |
||
| ⚫ | |||
[[de:Gerichtskosten]] |
|||
[[en:Court costs]] |
|||
[[fr:Procédure civile en France#Les frais de justice]] |
[[fr:Procédure civile en France#Les frais de justice]] |
||
[[he:הוצאות משפט]] |
|||
[[ja:訴訟費用]] |
|||
[[ko:소송비용]] |
|||
[[ru:Судебные расходы]] |
|||
[[uk:Судові витрати]] |
|||
Aktuální verze z 29. 1. 2022, 06:21
Soudní poplatek je peněžní částka vybíraná za řízení před soudy (tzv. poplatky za řízení) nebo za jednotlivé úkony, které soudy provádějí (tzv. poplatky za úkony). V Česku je právní úprava soudních poplatků obsažena ve speciálním zákoně o soudních poplatcích a konkrétní sazby za řízení nebo za úkony jsou určeny jeho přílohou, která se nazývá Sazebník soudních poplatků. Zde jsou stanoveny jsou buď pevnou částkou nebo procentní sazbou ze stanoveného základu. Soudní poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Od vzniku Československa až do 1. ledna 1951 se soudní poplatky řídily císařským nařízením z roku 1915.[1] Poté začal platit nový zákon o soudních poplatcích[2] a prováděcí nařízení ministra financí stanovilo základní procentní sazbu poplatků ve výši 4 % z žalované sumy,[3] která obecně platila až do roku 2011. Roku 1966 byl zrušen a byl přijat jiný zákon o soudních poplatcích,[4] který byl zrušen roku 1984 a nahrazen opět dalším zákonem o soudních poplatcích.[5] Ten zůstal v platnosti až do roku 1991.
Zákon o soudních poplatcích z roku 1991[6] byl několikrát novelizován, ale komplexní zvýšení jednotlivých poplatků nastalo pouze roku 1995[7] a poté až po několika letech k 1. září 2011.[8]
Placení soudních poplatků
[editovat | editovat zdroj]Poplatková povinnost, tedy povinnost soudní poplatek zaplatit, vzniká zejména okamžikem podání žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení, uplatněním opravného prostředku, rozhodnutím soudu ve věci samé, schválením smíru či podáním návrhu na provedení úkonu.[9] Poplatníkem je především ten, kdo dané zpoplatněné podání k soudu podal a příslušný k vyměření, vybrání a případně i k vymáhání poplatku je ten soud, který ve věci rozhoduje či má provést požadovaný úkon, v případě odvolání nebo dovolání soud prvního stupně.[10]
V případě procentního určení se poplatek stanovuje ze základu, kterým je obecně cena předmětu řízení, k příslušenství se přitom nepřihlíží. V případě více žalovaných plnění se tyto částky sčítají, jestliže jde ale o opětující se plnění na dobu neurčitou, je základem pětinásobek ročního plnění. Základ poplatku se zaokrouhluje na celá sta korun dolů a vypočtený poplatek se pak zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru.[11] Pro nejběžnější řízení, žalobu na plnění, je poplatek stanoven ve výši 1 000 Kč do žalované částky 20 000 Kč včetně, a 5 % nad částku převyšující 20 000 Kč. Poplatek se vybírá až do částky 40 000 000 Kč.[12]
Nebude-li poplatek za řízení uhrazen už při podání návrhu, soud poplatníka vyzve k jeho zaplacení, stanoví mu k tomu určitou lhůtu a poučí ho o následcích nezaplacení. Po marném uplynutí lhůty dané řízení zastaví. Tento následek lze zhojit tím, že bude v odvolací lhůtě zaplacen, soud pak usnesení o zastavení řízení zruší a v řízení pokračuje. Pokud by ale šlo o poplatek za úkon, ten se bez dalšího neprovede.[13] Poplatky se platí buď na účet soudu, který vede Česká národní banka, nebo kolkovými známkami, pokud není vyšší než 5 000 Kč. Jestliže poplatek zaplatí někdo, kdo k tomu nebyl povinen, bude mu vrácen, stejně tak soud vrátí případný přeplatek (ledaže nepřevyšuje 50 Kč).[14]
Osvobození od soudních poplatků
[editovat | editovat zdroj]Některé druhy řízení a také některé subjekty jsou přímo ze zákona od poplatkové povinnosti osvobozeny. Ze soudních řízení jde hlavně o opatrovnická řízení, řízení ve věcech sociální péče, dědická řízení v prvním stupni, nařízení exekuce nebo o náhradu škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Od poplatku jak za řízení, tak za úkony jsou pak osvobozeny zejména Česká republika, obce a kraje ve věcech přenesené působnosti, cizí státy a jejich diplomaté (je-li zaručena vzájemnost), cizinci v azylových věcech, navrhovatelé v řízení o určení i zvýšení výživného či navrhovatelé v řízení o náhradu škody na zdraví vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví.[15]
Kromě těchto subjektů může osvobození od soudních poplatků dosáhnout kdokoli, kdo o to v soudním řízení požádá a jehož poměry to odůvodňují. Takové osvobození je však jen výjimečné, kromě toho může být kdykoli za řízení zase odejmuto.[16]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nařízení č. 279/1915 ř. z., o soudních poplatcích. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 173/1950 Sb., o soudních poplatcích na ZákonyProLidi.cz, výpis částek Sbírky zákonů roku 1950 na MVČR.cz.
- ↑ Nařízení č. 3/1951 Sb., kterým se vydává sazebník soudních poplatků a některé předpisy o nich na ZákonyProLidi.cz, výpis částek Sbírky zákonů roku 1951 na MVČR.cz.
- ↑ Zákon č. 116/1966 Sb., o soudních poplatcích na ZákonyProLidi.cz, výpis částek Sbírky zákonů roku 1966 na MVČR.cz.
- ↑ Zákon č. 147/1984 Sb., o soudních poplatcích na ZákonyProLidi.cz, výpis částek Sbírky zákonů roku 1984 na MVČR.cz.
- ↑ Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích na ZákonyProLidi.cz, výpis částek Sbírky zákonů roku 1991 na MVČR.cz. (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)
- ↑ Zákon č. 36/1995 Sb. kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů na ZákonyProLidi.cz, výpis částek Sbírky zákonů roku 1995 na MVČR.cz.
- ↑ Zákon č. 218/2011 Sb. kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony na ZákonyProLidi.cz, výpis částek Sbírky zákonů roku 2011 na MVČR.cz.
- ↑ § 4 zákona o soudních poplatcích.
- ↑ § 2 a 3 zákona o soudních poplatcích.
- ↑ § 6 zákona o soudních poplatcích.
- ↑ § 6a odst. 7 zákona o soudních poplatcích.
- ↑ § 9 zákona o soudních poplatcích.
- ↑ § 8 odst. 3 a 4 a § 10 zákona o soudních poplatcích.
- ↑ § 11 zákona o soudních poplatcích.
- ↑ § 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád na ZákonyProLidi.cz, výpis částek Sbírky zákonů roku 1963 na MVČR.cz.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- WALTER, Robert. Zákon o soudních poplatcích a předpisy související. Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 145 s. ISBN 978-80-7400-435-3.
- VEČEŘA, Jiří. Zákon o soudních poplatcích a předpisy související. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. 228 s. ISBN 978-80-7478-875-8.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění Archivováno 7. 5. 2012 na Wayback Machine.
- Beck-online kalkulátor soudních poplatků
- Výpočet soudních poplatků online, advokatni-kalkulacka.cz
