[go: nahoru, domu]

Přeskočit na obsah

Thakulf: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
nová stránka
 
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 3: Řádek 3:
| titul = správce [[Srbská marka|srbské marky]]
| titul = správce [[Srbská marka|srbské marky]]
| datum úmrtí = [[872]]/[[873]]
| datum úmrtí = [[872]]/[[873]]
}}
}}'''Thakulf''' (též '''Thakolf''' či '''Tacholf'''; † [[872]]/[[873]]) byl [[Franská říše|francký]] hrabě a správce [[Srbská marka|srbské marky]].
'''Thakulf''' (též '''Thakolf''' či '''Tacholf'''; † [[872]]/[[873]]) byl [[Franská říše|francký]] hrabě a správce [[Srbská marka|srbské marky]].


Správou srbské marky byl Thakulf pověřen nedlouho před rokem 849.<ref name=":0">{{Citace monografie
Správou srbské marky byl Thakulf pověřen nedlouho před rokem 849.<ref name=":0">{{Citace monografie
Řádek 26: Řádek 27:
| strany = 141
| strany = 141
| jazyk = de
| jazyk = de
}}</ref> Poprvé je zmíněn [[Fuldské letopisy|Fuldskými anály]] k roku 849, kdy se objevuje jako jeden z velitelů franského vojska vyslaného králem [[Ludvík II. Němec|Ludvíkem II. Němcem]] proti Čechům. Francké vojsko se střetlo kdesi v pohraničí s českými oddíly, přičemž obě strany zaznamenaly značné ztráty. Hrabě Thakulf byl v oné potyčce zasažen šípem do levého kolene. Den po bitvě byla česká knížata ochotna vyjednávat, avšak pouze s Thakulfem, jelikož znal mravy a zákony slovanského národa a čeští zástupci v něm měli důvěru. Jednání se Thakulf zúčastnil vsedě na koni, aby zakryl své zranění, a po české straně požadoval vydání rukojmích a uposlechnutí franckých příkazů. Mnohým franckým velitelům se nezamlouvalo, že si Thakulf snažil připsat zásluhu na výsledku tažení, a tak zaútočili na české opevnění. Frankové však utrpěli drtivou porážku a byli nuceni vyjednávat, aby si zachránili život. Posléze museli vydat své rukojmí a odtáhnout po veřejné cestě, jež jim byla určena.<ref>''Vznik Velké Moravy'', s. 154–155</ref><ref name=":13">{{Citace monografie
}}</ref> Poprvé je zmíněn [[Fuldské letopisy|Fuldskými anály]] k roku 849, kdy se objevuje jako jeden z velitelů franského vojska vyslaného králem [[Ludvík II. Němec|Ludvíkem II. Němcem]] proti Čechům. Francké vojsko se střetlo kdesi v pohraničí s českými oddíly, přičemž obě strany zaznamenaly značné ztráty. Hrabě Thakulf byl v oné potyčce zasažen šípem do levého kolene. Den po bitvě byla česká knížata ochotna vyjednávat, avšak pouze s Thakulfem, jelikož znal mravy a zákony slovanského národa a čeští zástupci v něj měli důvěru. Jednání se Thakulf zúčastnil vsedě na koni, aby zakryl své zranění, a po české straně požadoval vydání rukojmích a uposlechnutí franckých příkazů. Mnohým franckým velitelům se nezamlouvalo, že si Thakulf snažil připsat zásluhu na výsledku tažení, a tak zaútočili na české opevnění. Frankové však utrpěli drtivou porážku a byli nuceni vyjednávat, aby si zachránili život. Posléze museli vydat své rukojmí a odtáhnout po veřejné cestě, jež jim byla určena.<ref>''Vznik Velké Moravy'', s. 154–155</ref><ref name=":13">{{Citace monografie
| příjmení = Novotný
| příjmení = Novotný
| jméno = Václav
| jméno = Václav
Řádek 62: Řádek 63:


=== Literatura ===
=== Literatura ===

* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = Třeštík
| příjmení = Třeštík
Řádek 91: Řádek 91:
| rok = 1912
| rok = 1912
}}
}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Lidé|Středověk}}
{{Portály|Lidé|Středověk}}

[[Kategorie:Narození v 9. století]]
[[Kategorie:Franští válečníci]]

Aktuální verze z 26. 9. 2024, 12:41

Thakulf
správce srbské marky
Narození9. století
Úmrtí872/873
PotomciRadulf II, Duke of Thuringia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thakulf (též Thakolf či Tacholf; † 872/873) byl francký hrabě a správce srbské marky.

Správou srbské marky byl Thakulf pověřen nedlouho před rokem 849.[1] Historik Julius Lippert se domníval, že byl Thakulf slovanským knížetem z Čech, jenž žil v exilu v Bavorsku.[2] Poprvé je zmíněn Fuldskými anály k roku 849, kdy se objevuje jako jeden z velitelů franského vojska vyslaného králem Ludvíkem II. Němcem proti Čechům. Francké vojsko se střetlo kdesi v pohraničí s českými oddíly, přičemž obě strany zaznamenaly značné ztráty. Hrabě Thakulf byl v oné potyčce zasažen šípem do levého kolene. Den po bitvě byla česká knížata ochotna vyjednávat, avšak pouze s Thakulfem, jelikož znal mravy a zákony slovanského národa a čeští zástupci v něj měli důvěru. Jednání se Thakulf zúčastnil vsedě na koni, aby zakryl své zranění, a po české straně požadoval vydání rukojmích a uposlechnutí franckých příkazů. Mnohým franckým velitelům se nezamlouvalo, že si Thakulf snažil připsat zásluhu na výsledku tažení, a tak zaútočili na české opevnění. Frankové však utrpěli drtivou porážku a byli nuceni vyjednávat, aby si zachránili život. Posléze museli vydat své rukojmí a odtáhnout po veřejné cestě, jež jim byla určena.[3][4]

Thakulf měl v roce 858 velet vojsku, které táhlo proti Lužickým Srbům. Výprava byla součástí rozsáhlé akce, již zorganizoval král Ludvík II. Němec v rámci plánu podmanění slovanských národů podél východofranské hranice.[5]

Historik Franz Xaver von Wegele považoval za datum Thakulfova úmrtí 1. září 873,[6] Václav Novotný jej kladl do srpna 873,[7] ovšem Dušan Třeštík usuzoval, že Thakulf zemřel již roku 872.[1]

  1. a b TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy : Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3. S. 158. [Dále jen: Vznik Velké Moravy]. 
  2. LIPPERT, Julius. Sozialgeschichte Böhmens in vorhussitischer Zeit ausschlieslich aus Quellen I. Prag – Wien – Leipzig: [s.n.], 1896. S. 141. (německy) 
  3. Vznik Velké Moravy, s. 154–155
  4. NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha: Jan Laichter, 1912. 782 s. Dostupné online. S. 450. [Dále jen: České dějiny I./I.]. 
  5. Vznik Velké Moravy, s. 175
  6. VON WERGELE, Franz Xaver. Takolf – Allgemeine Deutsche Biographie 37. www.deutsche-biographie.de [online]. [cit. 2024-07-05]. Dostupné online. (německy) 
  7. České dějiny, s. 358

Literatura

[editovat | editovat zdroj]