[go: nahoru, domu]
Přeskočit na obsah

Tonalit: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ 1 zdroj, + rozsáhlá poznámka, + 2 portály, + 1 dlouhá kapitola o těžbě tonalitu v malé lokalitě na Šumavě mezi Bučinou a Knížecími Pláněmi
RiniXbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
67 839 editací
m poznámky šablonou
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - hornina
{{Infobox - hornina
| název = Tonalit
| název = Tonalit
| obrázek = Tonalite.jpg
| obrázek = Tonalite.jpg
| popisek = Tonalit
| popisek = Tonalit
| zařazení = [[magmatická hornina|vyvřelé horniny]]<br>([[pluton|hlubinné]])
| zařazení = [[magmatická hornina|vyvřelé horniny]]<br>([[pluton|hlubinné]])
| složení = [[křemen]], [[plagioklas]], [[ortoklas]], [[biotit]]
| složení = [[křemen]], [[plagioklas]], [[ortoklas]], [[biotit]]
| akcesorie = [[hornblend]], [[zirkon]], [[monazit]]
| akcesorie = [[hornblend]], [[zirkon]], [[monazit]]
| textura = zrnitá
| textura = zrnitá
| barva = šedá
| barva = šedá
| hustota =
| hustota =
}}
}}
⚫
'''Tonalit''' je hlubinná [[magmatická hornina]], patřící mezi [[granitoid]]y. Obsahuje [[křemen]], ze [[živce|živců]] [[plagioklas]] a méně [[andezin]] a tmavé minerály.

⚫
'''Tonalit''' je hlubinná [[magmatická hornina]], patřící mezi [[granitoid]]y. Obsahuje [[křemen]], ze [[živce|živců]] [[plagioklas]] a méně [[andezin]] a tmavé minerály.


Pojmenována byla podle průsmyku [[Passo del Tonale|Tonale]] na severu [[Itálie]] zavedl v roce 1864 G. Roth.<ref>{{Citace elektronické monografie
Pojmenována byla podle průsmyku [[Passo del Tonale|Tonale]] na severu [[Itálie]] zavedl v roce 1864 G. Roth.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 27: Řádek 26:


== Vlastnosti ==
== Vlastnosti ==
[[Soubor:QAPFtonalite.gif|thumb|left|Tonalit v [[Diagram QAPF|diagramu QAPF]]]]
[[Soubor:QAPFtonalite.gif|náhled|vlevo|Tonalit v [[Diagram QAPF|diagramu QAPF]]]]
Tonalit má faneritickou texturu. Ze živců obsahuje hlavně [[plagioklas]]y (obvykle [[oligoklas]] nebo [[andezin]]) a všeobecne jen 10&nbsp;% nebo méně procent alkalických živců. [[Křemen]] tvoří více než 20&nbsp;% horniny. [[Amfibol]]y ([[hornblendit]]) a [[pyroxeny]] jsou poměrně běžnými [[akcesorický minerál|akcesoriemi]].
Tonalit má faneritickou texturu. Ze živců obsahuje hlavně [[plagioklas]]y (obvykle [[oligoklas]] nebo [[andezin]]) a všeobecne jen 10 % nebo méně procent alkalických živců. [[Křemen]] tvoří více než 20 % horniny. [[Amfibol]]y ([[hornblendit]]) a [[pyroxeny]] jsou poměrně běžnými [[akcesorický minerál|akcesoriemi]].


Starší členění někdy termín tonalit zaměňovala s [[křemenný diorit|křemenným dioritem]]. Současná klasifikace [[Mezinárodní unie geologických věd|IUGS]] považuje za tonalit horninu s obsahem křemene nad 20&nbsp;%, zatímco křemenný diorit má obsah křemene od 5 do 20&nbsp;%.
Starší členění někdy termín tonalit zaměňovala s [[křemenný diorit|křemenným dioritem]]. Současná klasifikace [[Mezinárodní unie geologických věd|IUGS]] považuje za tonalit horninu s obsahem křemene nad 20 %, zatímco křemenný diorit má obsah křemene od 5 do 20 %.


[[Trondhjemit]] je na oligoklas bohatá varieta tonalitu s malým obsahem [[biotit]]u jako jediným [[mafity|mafickým]] minerálem. Variety naopak bohaté na ortoklas, jsou označovány křemenné monzonity nebo [[adamellit]]y.
[[Trondhjemit]] je na oligoklas bohatá varieta tonalitu s malým obsahem [[biotit]]u jako jediným [[mafity|mafickým]] minerálem. Variety naopak bohaté na ortoklas, jsou označovány křemenné monzonity nebo [[adamellit]]y.
[[Soubor:Tonalite nicol incrociati.gif|thumb|Výbrus tonalitu v polarizačním mikroskopu ve zkřížených nikolech. Viditelné amfiboly, plagioklas a křemen]]
[[Soubor:Tonalite nicol incrociati.gif|náhled|Výbrus tonalitu v polarizačním mikroskopu ve zkřížených nikolech. Viditelné amfiboly, plagioklas a křemen]]


== Vznik ==
== Vznik ==
Řádek 39: Řádek 38:


== Výskyt ==
== Výskyt ==
V [[Český masiv|Českém masivu]] se nachází pyroxenové tonality například v [[středočeský pluton|středočeském plutonu]] na Benešovsku. Jde o některé biotit-amfibolové tonality sázavského typu ([[Mrač]], [[Žampach (Jílové u Prahy)|Žampach]]), [[Chrášťany (okres Benešov)|Chrášťany]] a [[Bystřice (okres Benešov)|Bystřice u Benešova]].
V [[Český masiv|Českém masivu]] se nachází pyroxenové tonality například v [[středočeský pluton|středočeském plutonu]] na Benešovsku. Jde o některé biotit-amfibolové tonality sázavského typu ([[Mrač]], [[Žampach (Jílové u Prahy)|Žampach]]), [[Chrášťany (okres Benešov)|Chrášťany]] a [[Bystřice (okres Benešov)|Bystřice u Benešova]].


Menší výskyty jsou v dyjském masivu (okolí [[Dobšice (okres Znojmo)|Dobšice]]), častější jsou v brněnském masivu. Amfibol-biotitové tonality jsou známy od [[Žulová|Žulové]] v okrese Jeseník, amfibolové se vyskytují v Železných horách i v okolí Mariánských Lázní a v brněnském masivu (okolí [[Dolní Kounice|Dolních Kounic]]).
Menší výskyty jsou v dyjském masivu (okolí [[Dobšice (okres Znojmo)|Dobšice]]), častější jsou v brněnském masivu. Amfibol-biotitové tonality jsou známy od [[Žulová|Žulové]] v okrese Jeseník, amfibolové se vyskytují v Železných horách i v okolí Mariánských Lázní a v brněnském masivu (okolí [[Dolní Kounice|Dolních Kounic]]).
Řádek 46: Řádek 45:


== Těžba tonalitu ==
== Těžba tonalitu ==
Amfibol–biotitický tonalit{{#tag:ref|Tonalit je synonymum pro křemenný diorit.<ref name="tezba.tonalitu" /> Hornina se strukturou podobá žule.<ref name="tezba.tonalitu" /> Tvoří přechod od žul k pravým (bezkřemenným) dioritům.<ref name="tezba.tonalitu" /> Na rozdíl od žul obsahuje větší podíl tmavých součástek (biotit a amfibol) a má také bazičtější sodnovápenatý živec – oligoklas až andezín.<ref name="tezba.tonalitu" /> Naproti tomu obsahuje méně křemene a draselného živce (ortoklasu).<ref name="tezba.tonalitu" />|group="p"|name="tonalit"}} se těžil ve formě kamenných bloků v lokalitě nalézající se na Šumavě v místě ozančovaném jako „Chaloupky“ na cestě mezi [[Bučina (Kvilda)|Bučinou (Kvilda)]] a [[Knížecí Pláně|Knížecími Pláněmi]] ([[Borová Lada]]).<ref name="tezba.tonalitu" /> Těžba v této povrchové lokalitě (malém lomu) se prováděla původně pomocí ocelových klínů a místní obyvatelé používali vytěžený kámen jako materiál na stavby, výrobu kamenných koryt a k úpravě cest.<ref name="tezba.tonalitu" /> V letech [[1966]] až [[1967]] se k ruční těžbě kamenných bloků v tomto povrchovém lomu o rozloze asi 100 x 100 metrů používala metoda vrtání.<ref name="tezba.tonalitu" /> Firma Kusser v Německu zde vytěžila několik vagonů kamene, jenž se používal k výrobě pomníků.<ref name="tezba.tonalitu" /> V turisticky přístupné lokalitě tohoto bývalého lomu jsou stále zřetelně patrné stopy po předchozí těžební činnosti.<ref name="tezba.tonalitu" />
Amfibol–biotitický tonalit{{Poznámka|Tonalit je synonymum pro křemenný diorit.<ref name="tezba.tonalitu" /> Hornina se strukturou podobá žule.<ref name="tezba.tonalitu" /> Tvoří přechod od žul k pravým (bezkřemenným) dioritům.<ref name="tezba.tonalitu" /> Na rozdíl od žul obsahuje větší podíl tmavých součástek (biotit a amfibol) a má také bazičtější sodnovápenatý živec – oligoklas až andezín.<ref name="tezba.tonalitu" /> Naproti tomu obsahuje méně křemene a draselného živce (ortoklasu).<ref name="tezba.tonalitu" />|group=p.|name="tonalit"}} se těžil ve formě kamenných bloků v lokalitě nalézající se na Šumavě v místě označovaném jako turistický rozcestník „Chaloupky“ na cestě mezi [[Bučina (Kvilda)|Bučinou (Kvilda)]] a [[Knížecí Pláně|Knížecími Pláněmi]] ([[Borová Lada]]).<ref name="tezba.tonalitu" /> Těžba v této povrchové lokalitě (malém lomu) se prováděla původně pomocí ocelových klínů a místní obyvatelé používali vytěžený kámen jako materiál na stavby, výrobu kamenných koryt a k úpravě cest.<ref name="tezba.tonalitu" /> V letech [[1966]] až [[1967]] se k ruční těžbě kamenných bloků v tomto povrchovém lomu o rozloze asi 100 x 100 metrů používala metoda vrtání.<ref name="tezba.tonalitu" /> Firma Kusser v Německu zde vytěžila několik vagonů kamene, jenž se používal k výrobě pomníků.<ref name="tezba.tonalitu" /> V turisticky přístupné lokalitě tohoto bývalého lomu jsou stále zřetelně patrné stopy po předchozí těžební činnosti.<ref name="tezba.tonalitu" />

<gallery caption="Pozůstatky těžby tonalitu v šumavské lokalitě Bučina – Knížecí Pláně" perrow="3" heights="200" widths="200">
File:Pozustatky Tezby Tonalitu Sumava 01.jpg|Zbylý nedotěžený kamenný blok
File:Pozustatky Tezby Tonalitu Sumava 02.jpg|Nedotěžený kamenný blok v malém lomu
File:Pozustatky Tezby Tonalitu Sumava 03.jpg|Kamenný blok poblíž turistického rozcestníku „Chaloupky“ (léto 2020)
</gallery>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Poznámky ===
=== Poznámky ===
{{Poznámky|group=p.}}
<references group="p"></references>

=== Reference ===
=== Reference ===
{{Překlad|sk|Tonalit|5351615}}
{{Překlad|sk|Tonalit|5351615}}
Řádek 56: Řádek 63:
<ref name="tezba.tonalitu">Veřejně přístupná dvojjazyčná (česky / německy) informační tabule s názvem „Těžba tonalitu“ na Šumavě na červené turistické značce vedoucí z Bučiny (Kvilda) na Knížecí Pláně (Borová Lada) v místě, kde se křižuje se žlutou turistickou značkou (na rozcestí nazývaném „Chaloupky“) (GPS souřadnice informační tabule: 48.9552908N, 13.5995642E).</ref>
<ref name="tezba.tonalitu">Veřejně přístupná dvojjazyčná (česky / německy) informační tabule s názvem „Těžba tonalitu“ na Šumavě na červené turistické značce vedoucí z Bučiny (Kvilda) na Knížecí Pláně (Borová Lada) v místě, kde se křižuje se žlutou turistickou značkou (na rozcestí nazývaném „Chaloupky“) (GPS souřadnice informační tabule: 48.9552908N, 13.5995642E).</ref>
</references>
</references>

=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* {{Commonscat}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Česko|Geografie}}
{{Portály|Česko|Geografie}}

[[Kategorie:Magmatické horniny]]
[[Kategorie:Magmatické horniny]]

Aktuální verze z 4. 11. 2021, 21:41

Tonalit
Tonalit
Tonalit
Zařazenívyvřelé horniny
(hlubinné)
Hlavní minerálykřemen, plagioklas, ortoklas, biotit
Akcesoriehornblend, zirkon, monazit
Texturazrnitá
Barvašedá

Tonalit je hlubinná magmatická hornina, patřící mezi granitoidy. Obsahuje křemen, ze živců plagioklas a méně andezin a tmavé minerály.

Pojmenována byla podle průsmyku Tonale na severu Itálie zavedl v roce 1864 G. Roth.[1]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]
Tonalit v diagramu QAPF

Tonalit má faneritickou texturu. Ze živců obsahuje hlavně plagioklasy (obvykle oligoklas nebo andezin) a všeobecne jen 10 % nebo méně procent alkalických živců. Křemen tvoří více než 20 % horniny. Amfiboly (hornblendit) a pyroxeny jsou poměrně běžnými akcesoriemi.

Starší členění někdy termín tonalit zaměňovala s křemenným dioritem. Současná klasifikace IUGS považuje za tonalit horninu s obsahem křemene nad 20 %, zatímco křemenný diorit má obsah křemene od 5 do 20 %.

Trondhjemit je na oligoklas bohatá varieta tonalitu s malým obsahem biotitu jako jediným mafickým minerálem. Variety naopak bohaté na ortoklas, jsou označovány křemenné monzonity nebo adamellity.

Výbrus tonalitu v polarizačním mikroskopu ve zkřížených nikolech. Viditelné amfiboly, plagioklas a křemen

Vznik

[editovat | editovat zdroj]

Tonality vznikají diferenciací granitoidních intruzí. M-typy granitoidů mohou vznikat frakční krystalizací bazaltového magmatu v oblastech ostrovních oblouků. Většinou jde o amfibolické tonality a trondhejmity. Někdy jsou všeobecně označovány i jako „plagiogranity“ (podle klasifikace IUGS jde o leukotonality). Horniny tzv. tonalit-trondhjemitové skupiny se významnou mírou podílejí na složení prekambrické zemské kůry.

Výskyt

[editovat | editovat zdroj]

V Českém masivu se nachází pyroxenové tonality například v středočeském plutonu na Benešovsku. Jde o některé biotit-amfibolové tonality sázavského typu (Mrač, Žampach), Chrášťany a Bystřice u Benešova.

Menší výskyty jsou v dyjském masivu (okolí Dobšice), častější jsou v brněnském masivu. Amfibol-biotitové tonality jsou známy od Žulové v okrese Jeseník, amfibolové se vyskytují v Železných horách i v okolí Mariánských Lázní a v brněnském masivu (okolí Dolních Kounic).

Na Slovensku jsou biotitické leukotonality (biotitický tonalit až granodiorit) známé jako typ Sihla, podle typové lokality Sihla v Nízkých Tatrách. Nacházejí se například v modranském masivu Malých Karpat a masivu Považského Inovce, též v Tribeči a pohořích Čierna hora, Malá Fatra.[2]

Těžba tonalitu

[editovat | editovat zdroj]

Amfibol–biotitický tonalit[p. 1] se těžil ve formě kamenných bloků v lokalitě nalézající se na Šumavě v místě označovaném jako turistický rozcestník „Chaloupky“ na cestě mezi Bučinou (Kvilda) a Knížecími Pláněmi (Borová Lada).[3] Těžba v této povrchové lokalitě (malém lomu) se prováděla původně pomocí ocelových klínů a místní obyvatelé používali vytěžený kámen jako materiál na stavby, výrobu kamenných koryt a k úpravě cest.[3] V letech 1966 až 1967 se k ruční těžbě kamenných bloků v tomto povrchovém lomu o rozloze asi 100 x 100 metrů používala metoda vrtání.[3] Firma Kusser v Německu zde vytěžila několik vagonů kamene, jenž se používal k výrobě pomníků.[3] V turisticky přístupné lokalitě tohoto bývalého lomu jsou stále zřetelně patrné stopy po předchozí těžební činnosti.[3]

  • Pozůstatky těžby tonalitu v šumavské lokalitě Bučina – Knížecí Pláně
  • Zbylý nedotěžený kamenný blok
    Zbylý nedotěžený kamenný blok
  • Nedotěžený kamenný blok v malém lomu
    Nedotěžený kamenný blok v malém lomu
  • Kamenný blok poblíž turistického rozcestníku „Chaloupky“ (léto 2020)
    Kamenný blok poblíž turistického rozcestníku „Chaloupky“ (léto 2020)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Tonalit je synonymum pro křemenný diorit.[3] Hornina se strukturou podobá žule.[3] Tvoří přechod od žul k pravým (bezkřemenným) dioritům.[3] Na rozdíl od žul obsahuje větší podíl tmavých součástek (biotit a amfibol) a má také bazičtější sodnovápenatý živec – oligoklas až andezín.[3] Naproti tomu obsahuje méně křemene a draselného živce (ortoklasu).[3]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tonalit na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Přehled názvů hornin [online]. geologie.estranky.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ Broska, I., Petrík, I. 1993: Tonalit typu Sihla sensu lato: variský plagioklasovo-biotitický magmatit I-typu v Západných Karpatoch. Mineralia Slovaca, 25, s. 23-28
  3. ↑ a b c d e f g h i j Veřejně přístupná dvojjazyčná (česky / německy) informační tabule s názvem „Těžba tonalitu“ na Šumavě na červené turistické značce vedoucí z Bučiny (Kvilda) na Knížecí Pláně (Borová Lada) v místě, kde se křižuje se žlutou turistickou značkou (na rozcestí nazývaném „Chaloupky“) (GPS souřadnice informační tabule: 48.9552908N, 13.5995642E).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tonalit&oldid=20610307“