Vaterovo–Paciniho tělísko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fix link |
m přesunuto do kategorie Smyslové receptory pomocí Cat-a-lot |
||
| (Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 10 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[ |
[[Soubor:Skin.svg|náhled|Stavba kůže]] |
||
[[ |
[[Soubor:Gray935.png|náhled|Vaterovo–Paciniho tělísko]] |
||
'''Vaterovo–Paciniho tělísko''' je jedním z důležitých [[mechanoreceptor]]ů. Nachází se v [[Podkožní vazivo|podkožním vazivu]] pod [[Škára|škárou]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Jelínek|jméno=Jan|příjmení2=Zicháček|jméno2=Vladimír|titul=Biologie pro gymnázia|vydání=11|vydavatel=Nakladatelství Olomouc|místo=|rok=2014|počet stran=580|strany=274|isbn=978-80-7182-338-4}}</ref>. Díky nim zaznamenáváme dotyk a tlak. Tělísko bylo objeveno a popsáno německým vědcem [[Abraham Vater|Abrahamem Vaterem]] a italským vědcem [[Filippo Pacini|Filippem Pacinim]].{{Poznámka|Čteme tudíž: [Fátrovo–Pačínyho]}} |
|||
'''Vater-Paciniho tělísko''' je jedním z důležitých [[mechanoreceptor]]ů. Nachází se ve [[škára|škáře]]. Díky nim zaznamenáváme dotyk a tlak. |
|||
==Stavba kůže== |
== Stavba kůže == |
||
[[Kůže]] se skládá ze |
[[Kůže]] se skládá ze dvou základních částí: |
||
* [[Pokožka (živočichové)|Pokožka]] (''epidermis'') je zevní vrstva kůže skládající se z několika vrstev [[epitelová buňka|epitelových buněk]]. Má hlavní podíl na mechanické odolnosti kůže a představuje také hlavní bariéru lidského těla proti pronikání [[mikroorganismus|mikroorganismů]].<ref name="A">KITTNAR, Otomar. a kolektiv |
* [[Pokožka (živočichové)|Pokožka]] (''epidermis'') je zevní vrstva kůže skládající se z několika vrstev [[epitelová buňka|epitelových buněk]]. Má hlavní podíl na mechanické odolnosti kůže a představuje také hlavní bariéru lidského těla proti pronikání [[mikroorganismus|mikroorganismů]].<ref name="A">KITTNAR, Otomar. a kolektiv: ''Lékařská fyziologie''. 1. vydání, Praha: GRADA Publishing, a. s., 2011. Strana 473.</ref> |
||
* [[Škára]] (''dermis'') – je derivátem laterální ploténky [[mesoderm]]u, dermatomů [[somit]]ů a ektomesenchymu.<ref>SADLER |
* [[Škára]] (''dermis, corium, cutis'') – je derivátem laterální ploténky [[mesoderm]]u, dermatomů [[somit]]ů a ektomesenchymu.<ref>SADLER, Thomas W.: ''Langmannova lékařská fyziologie''. 1. vydání, Praha: GRADA Publishing, a.s., 2011. Strana 388.</ref> Je tvořena [[vazivo|vazivem]] a obsahuje [[elastické vlákno|elastická vlákna]] a [[kolagenní vlákno|kolagenní vlákna]]. Je v ní uložen systém [[céva|cév]] krevního zásobení kůže<ref name="A" /> a také se zde vyskytuje řada speciálních [[nervové zakončení|nervových zakončení]] různých typů, např. [[Meissnerovo tělísko|Meissnerova tělíska]], [[Krauseovo tělísko|Krauseova tělíska]] a [[Ruffiniho tělísko|Ruffiniho tělíska]] (také při kořenech chlupů).{{Poznámka|name="ČIHÁK-583"|ČIHÁK<ref name="ČIHÁK" />, strana 583.}} |
||
* [[Podkožní vazivo]] (''hypodermis'') – je rovněž tvořeno vazivem, jehož pomocí jsou povrchní vrstvy v některých místech upevňovány ke [[kostra|kostře]] nebo [[sval]]ům.<ref name="A" /> |
|||
[[Podkožní vazivo]] (''hypodermis, tela subcutanea'') je tvořeno kolagenním a tukovým vazivem, jehož pomocí je kůže upevněna ke [[kost]]i, chrupavce nebo [[sval]]ům.<ref name="A" /> Zde jsou uložena popisovaná Vaterova–Paciniho tělíska. |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | Do tělíska vniká myelinisované [[nervové vlákno]]. Toto vlákno ztrácí [[myelinová pochva|myelinovou pochvu]] na počátku vnitřního sloupce. Střed tělíska tvoří právě bezmyelinové [[nervové zakončení]], které je rozšířené. Kolem tohoto zakončení je tzv. vnitřní sloupec tvořený vrstvami [[lamela|lamel]]. Lamely jsou výběžky modifikovaných [[Schwannova buňka|Schwannových buněk]]. Dál následují vrstvy buněk vzniklých z okolního vaziva a uspořádaných jako šlupky cibule. Na povrchu je několika vrstevné [[perineurium]]. |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | Do tělíska vniká myelinisované [[nervové vlákno]]. Toto vlákno ztrácí [[myelinová pochva|myelinovou pochvu]] na počátku vnitřního sloupce. Střed tělíska tvoří právě bezmyelinové [[nervové zakončení]], které je rozšířené. Kolem tohoto zakončení je tzv. vnitřní sloupec tvořený vrstvami [[lamela|lamel]]. Lamely jsou výběžky modifikovaných [[Schwannova buňka|Schwannových buněk]]. Dál následují vrstvy buněk vzniklých z okolního vaziva a uspořádaných jako šlupky cibule. Na povrchu je několika vrstevné [[perineurium]].{{Poznámka|name=ČIHÁK-224}} |
||
== Poznámky == |
|||
{{Poznámky}} |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
<ref name="ČIHÁK">ČIHÁK, Radomír: ''Anatomie 3''. 2. vydání, Praha: GRADA Publishing, a. s., 2004.</ref> |
|||
</references> |
|||
== Externí odkazy == |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
{{Nervová tkáň}} |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Hmat]] |
[[Kategorie:Hmat]] |
||
[[Kategorie:Kožní soustava]] |
[[Kategorie:Kožní soustava]] |
||
[[Kategorie:Smyslové |
[[Kategorie:Smyslové receptory]] |
||
Aktuální verze z 4. 10. 2021, 17:23
Vaterovo–Paciniho tělísko je jedním z důležitých mechanoreceptorů. Nachází se v podkožním vazivu pod škárou[1]. Díky nim zaznamenáváme dotyk a tlak. Tělísko bylo objeveno a popsáno německým vědcem Abrahamem Vaterem a italským vědcem Filippem Pacinim.[pozn. 1]
Stavba kůže
[editovat | editovat zdroj]Kůže se skládá ze dvou základních částí:
- Pokožka (epidermis) je zevní vrstva kůže skládající se z několika vrstev epitelových buněk. Má hlavní podíl na mechanické odolnosti kůže a představuje také hlavní bariéru lidského těla proti pronikání mikroorganismů.[2]
- Škára (dermis, corium, cutis) – je derivátem laterální ploténky mesodermu, dermatomů somitů a ektomesenchymu.[3] Je tvořena vazivem a obsahuje elastická vlákna a kolagenní vlákna. Je v ní uložen systém cév krevního zásobení kůže[2] a také se zde vyskytuje řada speciálních nervových zakončení různých typů, např. Meissnerova tělíska, Krauseova tělíska a Ruffiniho tělíska (také při kořenech chlupů).[pozn. 2]
Podkožní vazivo (hypodermis, tela subcutanea) je tvořeno kolagenním a tukovým vazivem, jehož pomocí je kůže upevněna ke kosti, chrupavce nebo svalům.[2] Zde jsou uložena popisovaná Vaterova–Paciniho tělíska.
Struktura Vaterova–Paciniho tělíska
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o nejsložitější tělísko s vnitřním sloupcem – tato tělíska jsou již komplikovaný sensitivní orgán. Vaterovo–Paciniho tělísko je oválného tvaru a měří až dva mm a je proto viditelné okem.[pozn. 3]
Do tělíska vniká myelinisované nervové vlákno. Toto vlákno ztrácí myelinovou pochvu na počátku vnitřního sloupce. Střed tělíska tvoří právě bezmyelinové nervové zakončení, které je rozšířené. Kolem tohoto zakončení je tzv. vnitřní sloupec tvořený vrstvami lamel. Lamely jsou výběžky modifikovaných Schwannových buněk. Dál následují vrstvy buněk vzniklých z okolního vaziva a uspořádaných jako šlupky cibule. Na povrchu je několika vrstevné perineurium.[pozn. 3]
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ JELÍNEK, Jan; ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. 11. vyd. [s.l.]: Nakladatelství Olomouc, 2014. 580 s. ISBN 978-80-7182-338-4. S. 274.
- ↑ a b c KITTNAR, Otomar. a kolektiv: Lékařská fyziologie. 1. vydání, Praha: GRADA Publishing, a. s., 2011. Strana 473.
- ↑ SADLER, Thomas W.: Langmannova lékařská fyziologie. 1. vydání, Praha: GRADA Publishing, a.s., 2011. Strana 388.
- ↑ a b ČIHÁK, Radomír: Anatomie 3. 2. vydání, Praha: GRADA Publishing, a. s., 2004.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Vater-Paciniho tělísko na Wikimedia Commons
