Štefan Onderko
Štefan Onderko (* 22. ledna 1916, Humenné – † 6. července 2006, Košice) je slovenský katolický duchovní, bývalý košický generální a kapitulní vikář a z titulu těchto funkcí v letech 1962-1990 ordinář košické diecéze.
Štefan Onderko byl za komunistického režimu jednou z čelních postav kolaborantského Sdružení Pacem in terris (dále SKD-PIT), u jehož zrodu stál jako předseda přípravného výboru.[1] Později byl jeho členem a funkcionářem a jako košický ordinář sdružení silně podporoval a to dokonce i po vydání dekretu Quidam episcopi, který kněžím členství v takovýchto sdruženích zakazoval.[2]
Štefan Onderko si společně s několika dalšími představiteli SKD-PIT nechal udělit čestný doktorát teologie na bratislavské bohoslovecké fakultě. Proti tomu protestoval u československých úřadů velký kancléř fakulty, biskup Július Gábriš, který se též obrátil se stížností v této věci na Svatý stolec. Ten prohlásil tyto čestné doktoráty za neplatné.[3]
Externí odkazy
- Štefan Onderka v časopise Korzár
Reference
- ↑ Stanislav Balík, Jiří Hanuš: Katolická církev v Československu 1945-1989, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2007, ISBN 978-80-7325-130-7 (str. 132)
- ↑ viz Stanislav Balík, Jiří Hanuš: Katolická církev v Československu 1945-1989, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2007, ISBN 978-80-7325-130-7 (str. 141)
- ↑ Stejně jako další čestné doktoráty udělené z donucení kolaborujícím duchovním, jako byli Josef Plojhar, Jozef Feranec, Gejza Navrátil, Alexandr Horák, Josef Vrana a další; viz Stanislav Balík, Jiří Hanuš: Katolická církev v Československu 1945-1989; Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2007, ISBN 978-80-7325-130-7 (str. 137-138)