Bagdád

Bagdád ; بغداد
	; vlajka
Poloha
Souřadnice	33°19′48″ s. š., 44°22′48″ v. d.
Nadmořská výška	40 m n. m.
Časové pásmo	+3
Stát	Irák
Guvernorát (provincie)	Bagdád
	Bagdád
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	673 km²
Počet obyvatel	8 126 755 (2018)
Hustota zalidnění	12 075,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Zekra Alwachová
Vznik	762
Oficiální web	www.baghdadgov.com
PSČ	10001–10090
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bagdád (arabsky بغداد‎) je hlavní město Iráku a provincie Bagdád. Po Teheránu je to druhé největší město jihozápadní Asie. V roce 2020 se počet jeho obyvatel odhadoval na 7,2 milionu. Kromě centrálních úřadů a velvyslanectví zde sídlí i početné kulturní instituce, jako např. Irácké muzeum a další.

Poloha

Bagdád leží v ploché krajině středního Iráku na řece Tigridu v nadmořské výšce 34 m v oblasti Levanty. Ze západu, severozápadu a z východu jej obklopuje poušť. Další větší města arabského světa jsou od Bagdádu vzdálena stovky kilometrů; Kuvajt 652 km, Damašek 750 km, Ammán 800 km, Bejrút 830 km, Jeruzalém 875 km, Manáma 1141 km, Káhira 1290 km, Rijád 1300 km, Dauhá 1451 km, Abú Zabí 1851 km, Maskat 2262 km, Saná 2585 km.

Klima

Podnebí je pouštní, kontinentální s výraznými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí. Průměrná roční teplota je 22 °C, pohybuje se od 9 °C v lednu po 34 °C v červenci; roční úhrn srážek dosahuje pouze 155 mm; rekordy dosahují nejméně 37 mm a nejvíce přes 330 mm. V zimě se teploty pohybují mezi 16 a 19 °C. Mrzne jen výjimečně, několikrát do roka. V roce 2008 v Bagdádu poprvé po sto letech sněžilo, další sníh se opakoval v roce 2020.^[2]

Letní teploty v Bagdádu jsou jedny z nejvyšších na celé planetě. Často atakují bezmála 50 °C, v noci zřídka klesají pod 30 °C. Vlhkost je velmi nízká a obvykle je nižší než deset procent. V létě se běžně vyskytují písečné bouře (až 20 dní v roce), většinou postupují ze západu směrem na východ.

Název

Původ názvu města má několik možných variant. Nejčastěji se uvádí původ z perštiny ve významu „Boží dar“. Alternativní možnost původu názvu je z aramejštiny („ovčí ohrada“).

Dějiny

Bagdád založil na levém břehu Tigridu roku 762 chalífa al-Mansúr z abbásovské dynastie, který sem přenesl své sídlo z Damašku. Město s charakteristickým kruhovým půdorysem se záhy stalo jedním civilizačních center tehdejšího světa a důležitou obchodní křižovatkou mezi Indií, Persií a Evropou. Bylo obehnáno dvěma řadami zdí, jeho průměr činil cca 2600 metrů. Během čtyř let vznikly základní stavby ve středu města. V Bagdádu, nazývaném tehdy Madínat as-Salám („Město míru“), žilo podle některých odhadů okolo 11. století až na milion obyvatel.

Nejslavnější období města za chalífy Hárúna ar-Rašída dodnes připomínají příběhy Tisíce a jedné noci. Konec pozice Bagdádu jako centra arabského světa přišel 10. února 1258, kdy jej vyplenilo mongolské vojsko chána Hülegüho, kdy přišlo o život okolo 250 000 lidí. Z této rány se město již nevzpamatovalo a upadlo do postavení provinčního centra.

Od roku 1534 do roku 1921 náleželo k Osmanské říši. Během několika staletí turecké nadvlády bylo zasaženo epidemiemi moru a cholery. V turecké administrativní soustavě bylo střediskem vlastního vilájetu. V 18. století jej řídil Hasan Paša, který byl jmenován jako jeho správce přímo Turky. Město (spolu s regionem) nicméně po jistou dobu vystupovalo značně autonomně. Jeden z jeho nástupců (Büyük Süleyman Paša) se později zasloužil o modernizaci Bagdádu. Během reforem tanzimatu v druhé polovině 19. století získalo vlastní samosprávu (magistrát).

V roce 1900 mělo zhruba sto čtyřicet tisíc obyvatel. Po první světové válce se stalo hlavním městem Iráckého království, zprvu pod britskou správou, později nezávislého. Ještě než Irák vyhlásil nezávislost v roce 1932 však Britové stihli zbudovat v Bagdádu řadu staveb a připravit plány pro budoucí rozvoj města.

Dramatický růst a rozvoj zaznamenal Bagdád v 70. letech 20. století. Tehdy už Bagdád dosáhl mety jednoho milionu obyvatel. Irák díky příjmům z prodeje ropy značně zbohatl, díky čemuž bylo možné realizovat řadu infrastrukturních staveb. Vznikl tak moderní vodovod i silnice a dálnice. Rychlý růst města byl realizován prostřednictvím výstavby satelitních měst v blízkosti starého Bagdádu. I přesto však město trpělo palčivým nedostatkem bytů.^[zdroj?] Ropný průmysl je přítomný na okraji města; rafinérie Dourá stojí hned na východním konci Bagdádu. Období prosperity a rozvoje ukončila léta osmdesátá a konflikty, do kterých byl Irák zapojen. Irácko-íránská válka v 80. letech 20. století nicméně na rozvoj a život metropole měla jen malý vliv.^[3]

Po roce 2003 se město stalo cílem řady teroristických útoků. V jeho centru byla ustanovena speciální a zdí oddělená tzv. zelená zóna, kde se nacházely všechny klíčové instituce a veřejné budovy. Američtí vojáci opustili Bagdád mezi lety 2009 až 2011. Časté byly násilnosti, které si vyžádaly velké množství obětí, ve stovkách až tisících v krátkých časových úsecích.^[4]

Panorama města s řekou Tigris

Obyvatelstvo

Drtivá většina obyvatel města jsou Arabové. Zastoupena je také kurdská komunita a poté menší skupiny národností Blízkého východu.

Tradiční židovská komunita do značné míry emigrovala do státu Izrael po roce 1948.

Ekonomika

Bagdád má jednu pětinu obyvatelstva Iráku a vytváří 40 % hrubého domácího produktu země. Jako ekonomické centrum země je i průmyslovým městem, zastoupen je průmysl stavební, textilní, dřevařský a především ropný. Většina továren se nachází v zónách soustředěných na okraji města (průmyslové zóny Al-Bajá a Al-Tají severně od města).

Již od dob prvních pozemkových knih, které nechali zřídit Osmané během období nadvlády nad Bagdádem, existují ve městě rozsáhlé palmové háje. Pěstování datlí patří k významně zastoupeným zemědělským činnostem.

Od roku 2004 je v Bagdádu v provozu také burza. Národní ropná společnost zde sídlí od roku 1966.

Životní prostředí

Zastaralý průmysl, rychle rostoucí město a nedostatek prostředků pro dostatečnou ochranu si vybírá daň v oblasti životního prostředí. Znečištění způsobuje vypouštění odpadních vod, výfukové plyny a nedostatečná úroveň odpadového hospodářství. V mezinárodním srovnání kvality života je Bagdád na velmi nízké pozici.

Doprava

Bagdád je napojen na silniční a dálniční síť Iráku. Vede sem rovněž i železnice. Hlavní nádraží (hlavové) se nachází v severní části města. Jeho monumentální budova vznikla ještě během období britské koloniální nadvlády. Kromě toho má město vlastní rozsáhlý železniční uzel. Tratě z Bagdádu směřují do Tikrítu (na sever), Fallúdži (na západ), a do Basry (na jih).

Mezinárodní letiště Bagdád zajišťuje spojení se světovými destinacemi i arabským světem.

Veřejnou dopravu ve městě zajišťují veřejné i soukromé autobusy. Před válkou v Iráku se uvažovalo o výstavbě metra. Jihozápadním směrem obchází město i dálnice M1.

Slavní rodáci

Fajsal II. (1935–1958), poslední irácký král v letech 1939–1958, zavražděn při státním převratu^[5]
Zaha Hadid (1950–2016), irácko-britská architektka a malířka^[6]
Ahmed Rází (1964–2020), bývalý irácký profesionální fotbalista^[7]

Partnerská města

Ammán, Jordánsko (1989)
Bejrút, Libanon
Denver, Spojené státy americké
Dubaj, Spojené arabské emiráty
Káhira, Egypt (1978)
Londýn, Spojené království
Praha, Česko
Řím, Itálie
Saná, Jemen (1989)
Tokio, Japonsko
Washington, D.C., Spojené státy americké

Galerie

Pohled na město a jedny z mostů na řece Tigridu
Bagdád v noci
Průměrné měsíční teploty a úhrny srážek

Odkazy

Reference

↑ Dostupné online. [cit. 2023-11-18].
↑ Článek na portálu USA Today (anglicky)
↑ Baghdad's four decades of conflict and strife. Newarab. Dostupné online [cit. 2023-11-07]. (anglicky)
↑ Then and now: Requiem for Baghdad. The Independent. Dostupné online [cit. 2023-11-07]. (anglicky)
↑ King Faisal II. Spartacus Educational [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online.
↑ Biography: Zaha Hadid | The Pritzker Architecture Prize. www.pritzkerprize.com [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online.
↑ Olympedia – Ahmed Radhi. www.olympedia.org [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bagdád na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Bagdád ve Wikislovníku
Galerie Bagdád na Wikimedia Commons
Interaktivní mapa města

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[da967294cbbae5a7167b2b0cfcfed6cd78a126be-1] Dostupné online. [cit. 2023-11-18].

[2] Článek na portálu USA Today (anglicky)

[newarab-3] Baghdad's four decades of conflict and strife. Newarab. Dostupné online [cit. 2023-11-07]. (anglicky)

[independent.co.uk-en-4] Then and now: Requiem for Baghdad. The Independent. Dostupné online [cit. 2023-11-07]. (anglicky)

[5] King Faisal II. Spartacus Educational [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online.

[6] Biography: Zaha Hadid | The Pritzker Architecture Prize. www.pritzkerprize.com [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online.

[7] Olympedia – Ahmed Radhi. www.olympedia.org [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Irák

Irácké guvernoráty a jejich hlavní města

Anbár (Ramádí) • Irbíl¹ (Irbíl) • Bábil (Hilla) • Bagdád (Bagdád) • Basra (Basra) • Dahúk¹ (Dahúk) • Dhíkár (Násiríja) • Dijála (Bakúba) • Halabdža¹ (Halabdža) • Kádisíja (Díváníja) • Karbalá (Karbalá) • Majsán (Amára) • Mutanná (Samáwa) • Nadžaf (Nadžaf) • Ninive (Mosul) • Saladdín (Tikrít) • Sulejmánie¹ (Sulejmánie) • Kirkúk (Kirkúk) • Wásit (Kút)

¹část Iráckého Kurdistánu

Hlavní města Asie

Nezávislé státy	Abú Zabí (Spojené arabské emiráty) • Ammán (Jordánsko) • Ankara (Turecko) • Astana (Kazachstán) • Ašchabad (Turkmenistán) • Bagdád (Irák) • Baku (Ázerbájdžán) • Bandar Seri Begawan (Brunej) • Bangkok (Thajsko) • Bejrút (Libanon) • Biškek (Kyrgyzstán) • Damašek (Sýrie) • Dauhá (Katar) • Dháka (Bangladéš) • Dili (Východní Timor) • Dillí (Indie) • Dušanbe (Tádžikistán) • Hanoj (Vietnam) • Islámábád (Pákistán) • Jakarta (Indonésie) • Jerevan (Arménie) • Jeruzalém* (Izrael, Palestina) • Kábul (Afghánistán) • Káthmándú (Nepál) • Kuala Lumpur (Malajsie) • Kuvajt (Kuvajt) • Male (Maledivy) • Manáma (Bahrajn) • Manila (Filipíny) • Maskat (Omán) • Neipyijto (Myanmar) • Peking (Čína) • Phnompenh (Kambodža) • Pchjongjang (Severní Korea) • Rijád (Saúdská Arábie) • Saná (Jemen) • Singapur (Singapur) • Soul (Jižní Korea) • Šrí Džajavardanapura Kotte (Srí Lanka) • Taškent (Uzbekistán) • Tbilisi (Gruzie) • Teherán (Írán) • Thimphu (Bhútán) • Tokio (Japonsko) • Ulánbátar (Mongolsko) • Vientiane (Laos)

Teritoria, kolonie a zámořská území	Austrálie: West Island (Kokosové ostrovy) • Flying Fish Cove (Vánoční ostrov) Čína: Hongkong (Hongkong) • Macao (Macao) Spojené království: Episkopi (Akrotiri a Dekelia) • Diego García (Britské indickooceánské území)

Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Gaza (Pásmo Gazy) • Suchumi (Abcházie) • Cchinvali (Jižní Osetie) • Severní Nikósie (Severní Kypr) • Tchaj-pej (Tchaj-wan)

legenda: *nárokováno Izraelem i Palestinou, faktická kontrola Izraele.