Bitva o Iwodžimu
Šablona:Válka Bitva o Iwodžimu (anglicky: Battle of Iwo Jima; japonsky: 硫黄島の戦い, Iótó no tatakai nebo Iódžima no tatakai) probíhala od 16. února 1945 do 26. března 1945 mezi Spojenými státy a Japonskem. Americké jednotky zaútočily na japonský ostrov Iwodžima s cílem obsadit zdejší letiště a vytvořit si tak leteckou základnu pro útok na hlavní japonské ostrovy. Byl to první případ celé války, kdy bylo cílem spojeneckých jednotek obsazení vlastního japonského území (tj. území, které bylo součástí Japonska před druhou světovou válkou a jehož obyvatelé byli Japonci), čemuž také odpovídala i intenzita odporu japonských vojáků.
Původně se předpokládalo, že bitva o relativně malý ostrov skončí poměrně rychle, opak však byl pravdou. Vynalézavost generála Kuribajašiho, který vytvořil z ostrova a zejména hory Suribači jednu z největších podzemních pevností celého Japonska (opevnění zahrnovalo 18 km podzemních tunelů), a odhodlání japonské posádky, která měla od japonského velení zakázáno kapitulovat, vedly k tomu, že se boj o ostrov navzdory zdrcující materiální i početní převaze Spojenců protáhl na více než měsíc a představuje jednu z nejkrvavějších bitev spojenecké ostrovní kampaně.
Bitva skončila v noci z 25. na 26. března, kdy se zbytky japonské posádky, které již neměly dost potravin, munice ani pitné vody, rozhodly pro sebevražedný útok na spojenecké pozice. Se smrtí několika set japonských vojáků tak zanikl organizovaný ozbrojený odpor na Iwodžimě a ostrov byl následující den prohlášen za bezpečný. Nutno podotknout, že daný útok nepředstavuje pouze „lepší sebevraždu“, ale také poslední japonský úspěch bitvy, neboť spojenecké jednotky podcenily rizika takovéto akce, díky čemuž se Japoncům podařilo proniknout do prostor letiště a pobít větší počet pilotů a letištního personálu, kteréžto ztráty nebylo lehké nahradit.
I po oficiálním ukončení bitvy zde zůstávali japonští vojáci, poslední se vzdali v roce 1951.
Právě na hoře Suribači pořídil 23. února 1945 Joe Rosenthal jednu z nejslavnějších fotografií celé války.
Důsledkem bitvy bylo, že ostrov zůstal okupován Spojenými státy až do roku 1968.
Média
Knihy
- Kumiko Kekahaši: So sad to Fall in Battle (2006), Jak smutné padnout v bitvě (2007, ISBN 978-80-7384-034-1, přebal knihy) - kniha napsaná podle dopisů generála Tadamiči Kuribajašiho z Iwodžimy
Filmy
- To the Shores of Iwo Jima - americký dokument z roku 1945 (premiéra 7. června 1945)[1]
- Glamour Gal - americký propagandistický dokument o artilérii na Iwodžimě[2]
- Old Glory Flies of Iwo Jima - krátký americký propagandistický klip je na internetu dostupný společně s klipem Carriers Hit Tokyo! o bombardování Tokia[3]
- Sands of Iwo Jima - americký film z roku 1949, hraje: John Wayne.
- The Outsider - film z roku 1961, hraje Tony Curtis.[4]
- Vlajky našich otců (Flags of Our Fathers) a Dopisy z Iwodžimy (Letters from Iwo Jima, dříve Red Sun, Black Sand) - dva filmy, jeden z amerického pohledu a druhý z japonského, režisér: Clint Eastwood.
Reference
- ↑ To the shores of Iwo Jima (1945) [online]. Internet Archive [cit. 2008-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Glamour Gal (1945) [online]. Internet Archive [cit. 2008-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carriers Hit Tokyo! [online]. Internet Archive [cit. 2008-01-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Outsider (1961) [online]. imdb [cit. 2008-01-02]. Dostupné online.
Šablona:Portál Spojené státy americké
Galerie Bitva o Iwodžimu na Wikimedia Commons