Kryštof Šimon z Thun-Hohensteinu
| Kryštof Šimon z Thunu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. září 1582 |
| Úmrtí | 27. března 1635 (ve věku 52 let) |
| Povolání | hofmistr a komorník |
| Rodiče | Zikmund z Thunu |
| Rod | Thun-Hohensteinové |
| Příbuzní | Jan Cyprián z Thun-Hohensteinu a Jiří Zikmund z Thun-Hohensteinu (sourozenci) |
| Funkce | tajný rada |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svobodný pán Kryštof Šimon Thun, od roku 1629 hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Christoph Simon von Thun, 12. září 1582 – 27. března 1635[1]) byl šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů. Při pobělohorských konfiskacích získal rozsáhlý majetek v severních Čechách a roku 1629 byl povýšen do stavu říšských hrabat. Byl členem řádu Maltézských rytířů.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Kryštof Šimon se narodil 12. září 1582 zako syn Zikmunda z Thunu. Od roku 1615 byl členem řádu Maltézských rytířů, v němž zastával funkci převora.[1] V roce 1629 dosáhl povýšení do stavu říšských hrabat s přídomkem z Hohensteinu.[2] Roku 1634 se zúčastnil bitvy u Nördlingenu, ve které byl zraněn. Ke konci života chtěl vstoupit do jezuitského řádu, ale následky zranění a smrt 27. března 1635 mu v tom zabránily.[1] Zemřel bezdětný a rozsáhlý majetek po něm zdědil synovec Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu.[3]
Dne 2. června 1623 koupil velká panství na Chomutovsku, zabavená během pobělohorských konfiskací Fictumům. Jádrem jeho panství se stal Klášterec nad Ohří a hospodářské zázemí Šumburku, Egerberku a Felixburgu. Zaplatil za ně 117 611 kop a čtrnáct grošů.[4] Kromě dalších statků získal roku 1629 také rozsáhlé panství Děčín.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryštof Šimon z Thunu na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Constantin vond Wurzbach. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 1882. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Klášterec nad Ohří – zámek, s. 200.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Klášterec zámek, s. 68.
- ↑ VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. S. 13.
