Lehnické knížectví

	; znak
Geografie	; Slezsko rozdělené na Lehnické knížectví Boleslava II. (fialová), Vratislavsko Jindřicha III. Bílého (oranžová) a Opolsko Vladislava I. (žlutá)
	; Slezsko rozdělené na Lehnické knížectví Boleslava II. (fialová), Vratislavsko Jindřicha III. Bílého (oranžová) a Opolsko Vladislava I. (žlutá)
Hlavní město	Lehnice
	Obyvatelstvo
Jazyky	polština, němčina, čeština, latina
Náboženství	římskokatolické
	Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Mateřská; země	Dolní Slezsko, slezská knížectví
	Státní útvary a území
	Slezské knížectví
	Země Koruny české

Lehnické knížectví (polsky Księstwo Legnickie, německy Herzogtum Liegnitz) bylo jedním ze slezských knížectví, které se rozkládalo v okolí města Lehnice.

Historie

Město Lehnice bylo od roku 1163 sídelním městem dolnoslezských knížat a roku 1248 se stalo sídelním městem stejnojmenného knížectví, které založil Piastovec Boleslav II. Lysý. Krátce předtím, roku 1241, se u města strhla slavná bitva u Lehnice mezi křesťanským rytířstvem a mongolskými vojsky, v níž padl kníže Jindřich II. Pobožný.

V důsledku rozporů mezi syny knížete Boleslava III. se knížectví stalo součástí zemí Koruny české roku 1329, kdy se poddalo českému králi v léno. V průběhu věků se knížectví slučovalo a rozdělovalo s Břežským knížectvím a to až do vymření Piastovců roku 1676 knížetem Jiřím Vilémem. Po jeho smrti bylo knížectví pod přímou vládou českého krále až do roku 1742, kdy v důsledku Slezských válek připadlo Prusku.

Titul lehnického knížete krátce ožil roku 1824, kdy pruský král Fridrich Vilém III. udělil titul kněžny lehnické své morganatické manželce Augustě von Harrach. Vzhledem k tomu, že z toho svazku se nenarodily žádné děti, titul opět vyhasnul roku 1873 se smrtí kněžny Augusty.

Literatura

ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2003. 546 s. ISBN 80-7277-172-8.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lehnické knížectví na Wikimedia Commons
Lehnice ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Historická území v dnešním Polsku

Velkopolsko	Poznaňsko • Wschowsko • Pałuki • Kalisko • Krajna • Lubušsko

Kujavsko	Brzesko-Kujavsko • Bydhošťsko • Gniewkowsko • Inowrocławsko • Dobrzyňsko

Lenčicko a Sieradzsko	Lenčicko • Sieradzsko • Věluňsko

Mazovsko	Czersko • Plocko • Rawsko • Varšavsko

Malopolsko	Krakovsko • Sandoměřsko • Lublinsko • Podhalí • Polská Orava • Polská Spiš

Slezsko	Dolní Slezsko (Břežsko • Hlohovsko • Javorsko • Kladsko • Lehnicko • Olešnicko • Volovsko • Vratislavsko • Zaháňsko) • Horní Slezsko (Bytomsko • Kozelsko • Opolsko • Osvětimsko • Prudnícko • Ratibořsko • Seveřsko • Těšínsko • Zátorsko)

Pomořansko	Pomořansko (Přední Pomořansko • Zadní Pomořansko • Slupsko) • Pomoří (Bory • Kašubsko • Koťevsko • Lęborsko-Bytowsko • Povislí • Chelmiňsko)

Prusko	Horní Prusko • Východní Prusko • Mazursko • Varmie

Východní pohraničí	Červená Rus (Přemysko • Sanocko) • Podlesí • Polesí • Suwalsko (Sudovia)