[go: nahoru, domu]

Anna Vejrychová

česká vychovatelka, manželka Maxe Švabinského a modelka na jeho obrazech
(přesměrováno z Anna Švabinská)

Anna Vejrychová, rozená Procházková, podruhé provdaná Švabinská (30. ledna 1885 Praha[1]14. dubna 1942 Praha[2]) byla první manželka malíře Rudolfa Vejrycha a druhá manželka jeho švagra, malíře Maxe Švabinského, častá představitelka ženských postav na Švabinského malbách a grafikách.

Anna Vejrychová
Rodné jménoProcházková
Narození30. ledna 1885
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. dubna 1942 (ve věku 57 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povolánívychovatelka a modelka
ChoťRudolf Vejrych (od 1912)
Max Švabinský (1931–1942)
DětiZuzana Švabinská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
 
Hrob Anny Vejrychové na Vyšehradském hřbitově

Narodila se v rodině slévače Eduarda Procházky (1857–??) a jeho manželky Marie, rozené Hornové (1863–??).[3] Měla mladšího bratra.[4]

Vystudovala dívčí školu a v sedmnácti letech se seznámila s malířem Rudolfem Vejrychem. Protože malíře nepovažovala matka za zajištěnou existenci, poslala dceru do Moskvy. Po roční nepřítomnosti však známost pokračovala a Anna Procházková nakonec ve čtyřiadvaceti letech odešla z domu a živila se jako vychovatelka.

Dne 15. března 1912 se Rudolfu Vejrychovi a Anně Procházkové narodila dcera Zuzana (později adoptovaná Švabinská). Svatba rodičů se konala po narození dcery. Vznik mimomanželského vztahu Anny Vejrychové s jejím švagrem Maxem Švabinským se datuje k počátku roku 1914. K neoficiálnímu rozpadu obou manželství došlo v roce 1919, k oficiální legalizaci sňatkem došlo až po rozvodu Švabinského s první manželkou Elou.[p 1][5]

Anna Vejrychová–Švabinská zemřela na srdeční chorobu. Je pochována na Vyšehradském hřbitově, společně se svou dcerou Zuzanou a s manželem Maxem Švabinským.

Anna Vejrychová jako model

editovat

Max Švabinský portrétoval Annu opakovaně, na individuálních i skupinových portrétech.[6] Mezi známá zobrazení patří např.:

  • Ateliér (společně s autorem a rodinou Rudolfa Vejrycha, olej na plátně, 1916, soukromá sbírka)[7]
  • Rajská sonáta (cyklus čtyř dřevorytů)[8]

Poznámky

editovat
  1. Zdroje se liší v tom, zda svatba Švabinského a Anny Vejrychové byla v roce 1931 nebo 1932. Zuzana Švabinská uvádí, že se tak stalo v dubnu 1931. Jak ale vyplývá z poznámek v matrice oddaných, záznamu o prvním sňatku Maxe Švabinského, v dubnu 1931 teprve došlo k definitivnímu rozloučení jeho prvního manželství.

Reference

editovat
  1. Matrika narozených Praha, Malé Bubny, 1880-1890, snímek 163, Záznam o narození a křtu [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-01-13]. Dostupné online. 
  2. Paní Anna Švabinská (nekrolog. Umění. 1942/1943, s. 122. Dostupné online. 
  3. Soupis pražských obyvatel: Procházka Eduard [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-01-12]. Dostupné online. 
  4. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 486, obraz 849 [online]. Národní archiv Praha [cit. 2020-01-12]. Dostupné online. 
  5. ŠVABINSKÁ, Zdena. Světla paměti. [s.l.]: Academia, 2002. ISBN 80-200-0912-4. 
  6. KOPEČNÁ, Blanka. Tři nejbližší ženy v životě a tvorbě Maxe Švabinského. Brno, 2018 [cit. 2020-01-12]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, filozofická fakulta. Vedoucí práce Aleš Filip. s. 22–33. Dostupné online.
  7. ArtPlus.cz: Švabinského múza Anna Vejrychová (reprodukce obrazu)
  8. Moravská galerie: vyhledávání Rajská sonáta

Externí odkazy

editovat
  • Paní Anna Švabinská (reprodukce kolorované kresby, 1915. Umění. 1939/1940, s. 212. Dostupné online. 

Související články

editovat

Literatura

editovat
  • ŠVABINSKÁ, Zdena. Světla paměti. [s.l.]: Academia, 2002. ISBN 80-200-0912-4. 
  • KOPEČNÁ, Blanka. Tři nejbližší ženy v životě a tvorbě Maxe Švabinského. Brno, 2018 [cit. 2020-01-12]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, filozofická fakulta. Vedoucí práce Aleš Filip. s. 22–33. Dostupné online.