[go: nahoru, domu]
Wikipedie

Lidský penis

vnější orgán mužské vylučovací a pohlavní soustavy

Lidský penis neboli pyj (mužský pohlavní úd) je vnějším orgánem mužské vylučovací a pohlavní soustavy.

Penis
Penis v klidovém stavu
Penis v klidovém stavu
Penis v klidovém stavu
Anatomické znázornění penisu
Anatomické znázornění penisu
Anatomické znázornění penisu
Latinsky penis, penes
Soustava rozmnožovací
Tepny dorzální tepna penisu, hluboká tepna penisu, bulbouretrální tepna
Žíly dorzální žíly penisu
Nervy dorzální nerv penisu
Lymfa povrchové tříselné lymfatické uzliny
MeSH A05.360.444.492
Gray 1247

Penis se dělí na několik částí – kořeny, bulbus spojený s corpus spongiosum a žaludem (glans). Jeho vnitřní stavba je tvořena třemi topořivými tělesy. a k nim se přimyká zásobní svazek nervů a cév. Od bulbu až do konce žaludu jím prochází močová trubice, která je společným vývodem vylučovací i pohlavní soustavy. Volná část penisu je pokrytá jemnou kůží, přecházející v řasu pokrývající žalud, předkožku a i žalud sám je pokrytý tenkou kůží.

Jeho funkcí je schopnost odvádět moč při mikci a při erekci umožňuje pohlavní styk.včetně dopravy spermatu.

Vývojově penisu vychází z pohlavního hrbolu zárodku, který se pod hormonálním vlivem mění na mužský orgán, nebo analogicky v ženský klitoris. Částečně je pak i analogií k malým stydkým pyskům (labia minora).

Anatomická stavba penisu

Vnitřní stavba penisu se skládá ze třech topořivých těles, dvou rovnoběžných kavernózních topořivých těles válcového tvaru (corpora cavernosa) a jednoho houbovitého tělesa uloženého ve výduti pod nimi (coprus spongiosum). Houbovité těleso tvoří na hrázi, těsně pod pánevním dnem oblý útvar nazývající pyjová bulva (bulbus penis); houbové těleso má také vlastní arteriální větev. Pár kavernózních těles je zadními konci, kořeny, přirostlý k ramenům stydké kosti (crura penis) a pod stydkou sponou se spojuje do jednoho útvaru. Zde je také upevněn vazivový závěs penisu. Tělesa obsahují malé dutiny – kaverny, které se při erekci naplňují krví; zhruba středem obou těles procházejí dvě arterie, které je krevně zásobují. Povrch těles, určující jejich tvar, je tvořen poměrně tlustou blánou se značnou pevností, tzv. bělavý obal (tunica albuginea). Penis je z další podstatné části nervově a cévně zásoben ze svazku na jeho svrchní straně, uložené pod Buckovou fascií (dvě dorsální artérie a tzv. hluboká žíla). Odtud pak vycházejí boční větve obkružující tělo penisu. Nad Buckovou fascií nalezneme další dvě žíly, kryté fascií nazývanou svalový obal (tunica dartos). Obě fascie tvoří pevnou tkáňovou pochvu okolo kavernózních těles. Stištění zmíněné žilní pleteně mezi kavernózní tělesa a tuto pochvu tvoří část procesu erekce.

Penisem probíhá poslední část močové trubice. Ta vstupuje do penisu při ústí pyjové bulvy a její zakončení se nachází na ústí žaludu. Její průměrná délka bývá orientačně uváděná asi na 15 cm.

Z vnější stavby můžeme penis rozdělit na kořen penisu (radix penis) a pyjový bulbus, tělo penisu (corpus penis) a žalud (glans penis). Povrch penisu je kůže prostoupená mnoha nervovými zakončeními. Kůže žaludu obsahuje malé množství keratinu, jenž zajišťuje ochranu proti vnějším vlivům; je však tenká, a proto je tato tkáň prostupná pro zdroje nákazy včetně např. viru HIV. Žalud má zhruba tvar komolého kužele s ogivální horní základnou s vyústěním a na druhé straně výrazným lemem u dolní základny, tzv. koronou. Je překryt kožní řasou – předkožkou. I povrch žaludu tvoří tenká kůže (nikoliv sliznice). Mezi předkožkou a spodní stranou žaludu se nachází propojení, tzv. uzdička, je to většinou nejcitlivější místo povrchu. Někdy ale může být krátká a způsobovat problémy.

Na hranici mezi žaludem a tělem penisu se kolem dokola mohou nacházet bílé malé „pupínky“, které se odborně nazývají papillae coronae glandis či hirsuties papillaris genitalis.

Růst penisu probíhá v několika fázích. První je vývoj a akcelerace u plodu. Od novorozence roste kontinuálně zhruba úměrně k celkovému vzrůstu. Růst znovu akceleruje pod hormonálním vlivem s nástupem puberty a končí s koncem růstu vazivových tkání. Tento předěl, tedy ukončení, lze dobře zaznamenat na rentgenu konce velkých kostí, kde je vidět uzavření růstových štěrbin.

Fyziologická funkce a erekce

 
Vývoj erekce penisu

Pro rozmnožovací funkci má penis charakteristickou schopnost erekce. K erekci dochází poměrně složitým mechanismem po podráždění přes nervové smyčky dolní míchy. Ty mohou být aktivovány dotykem, pohlavním vzrušením přes CNS, ale i jinak. Běžná je např. ranní erekce při naplněném měchýři, který tlačí na okolní nervovou pleteň.

Rozměry a tvar penisu

Podrobnější informace naleznete v článku Rozměry lidského penisu.

Výsledky měření se často významně liší, přičemž studie, které se opírají o vlastní měření, uvádějí výrazně vyšší průměrnou velikost než studie, které se opírají o měření provedené zdravotnickým pracovníkem. Systematický přehled 15 521 mužů z roku 2015, v němž byly subjekty měřeny zdravotníky, ukázal, že průměrná délka ztopořeného lidského penisu je 13,12 cm (5,17 palce), zatímco jeho průměrný obvod je 11,66 cm (4,59 palce).[1][2]

Mezi všemi primáty je lidský penis největší co do obvodu, ale délkou je srovnatelný s penisem šimpanze a penisy některých dalších primátů.[3] Velikost penisu je ovlivněna genetikou, hormonálním zásobením v růstu, ale také faktory prostředí, jako jsou léky na podporu plodnosti[4] a vystavení chemickým látkám/znečištění.[5][6] Nejdelší oficiálně zdokumentovaný lidský penis zaznamenal v roce 1940 lékař Robert Latou Dickinson. Měl délku 34,3 cm a obvod 15,9 cm.[7]

Tvar penisu většinou podstatnou roli nemá, jde spíše o subjektivní preference. Je tu ovšem výjimka, kdy vlivem Peyroneho nemoci, která postihuje topořivá tělesa, dojde k výraznému vychýlení, které může znesnadňovat, nebo i vylučovat normální styk.

Postoje mužů a žen k rozměrům penisu

Je široce rozšířeným názorem, že délka penisu má přímou souvislost se sexuální výkonností muže nebo uspokojením partnerky během pohlavního styku, sexuologové a především ženy samotné však tento názor obvykle odmítají.

  • z většiny studií vyplývá, že pro ženy jsou podstatně důležitější jiné faktory (jako charakter partnera, péče o vzhled aj.) než rozměry jeho penisu[8]
  • s rozměry penisu svého partnera je spokojeno 84 % žen, 14 % žen by si přálo, aby měl jejich partner větší penis a 2 % žen by si přálo, aby jejich partner měl penis menší[9]
  • se svým penisem je spokojeno 55 % mužů; jiná studie uvádí, že se svým penisem v klidovém stavu je spokojeno 51 % mužů, v erigovaném stavu 83 % mužů[9]
  • 69 % mužů svůj úd hodnotí jako průměrně velký, 26 % jako podprůměrně velký, 5 % jako nadprůměrně velký[9]
  • za důležitou považuje délku penisu 21 % žen a obvod penisu 33 % žen[9]
  • 90 % žen upřednostňuje před délkou penisu jeho šířku[8]
  • pro sexuálně zkušenější ženy jsou rozměry penisu významnější než pro ženy sexuálně méně zkušené[10]

Z fyziologického hlediska pravděpodobně velikost penisu pro vzrušení ženy není významná, neboť citlivá je především zevní část pochvy, kam bez problémů pronikne i krátký penis. Kromě toho se pochva dokáže velikostně přizpůsobit rozměrům téměř jakéhokoliv penisu. Preference větších údů může mít tedy někdy spíše psychologické, a nikoliv fyziologické důvody, třebaže je pravděpodobné, že větší pyj může ženu (zvláště vyššího vzrůstu) lépe stimulovat i fyzicky.[11][12]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Human penis na anglické Wikipedii.

  1. ↑ BEREZOW, Alex B. Is Your Penis Normal? There's a Chart for That [online]. March 2, 2015 [cit. 2018-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 24, 2020. 
  2. ↑ VEALE, D.; MILES, S.; BRAMLEY, S.; MUIR, G.; HODSOLL, J. Am I normal? A systematic review and construction of nomograms for flaccid and erect penis length and circumference in up to 15 521 men. BJU International. 2015, s. 978–986. ISSN 1464-4096. DOI 10.1111/bju.13010. PMID 25487360. S2CID 36836535. 
  3. ↑ Dixson, A. F. Sexual selection and the origins of human mating systems. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. Dostupné online. ISBN 9780191569739. S. 61–65. 
  4. ↑ CENTER OF DISEASE CONTROL. DES Update: Consumers. www.cdc.gov. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-17. 
  5. ↑ Swan SH, Main KM, Liu F, etal. Decrease in anogenital distance among male infants with prenatal phthalate exposure. Environmental Health Perspectives. August 2005, s. 1056–61. DOI 10.1289/ehp.8100. PMID 16079079. 
  6. ↑ MONTAGUE, Peter. PCBs Diminish Penis Size. Rachel's Hazardous Waste News. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-03. 
  7. ↑ Robert Latou Dickinson - The Art and Popular Culture Encyclopedia [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Wylie, K., & Eardley, I. (2007). Penile size and the ‘small penis syndrome’. BJU International, 99(6), 1449-1455. doi:10.1111/j.1464-410X.2007.06806.x.
  9. ↑ a b c d Lever, J., Frederick, D., & Peplau, L. Does size matter? Men's and women's views on penis size across the lifespan. Psychology of Men & Masculinity. 2006, roč. 7, čís. 3, s. 129–143. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-15. DOI 10.1037/1524-9220.7.3.129. (anglicky)  Archivováno 15. 9. 2011 na Wayback Machine.
  10. ↑ Štulhofer, A. (2006). How (Un)Important Is Penis Size for Women with Heterosexual Experience?. Archives of Sexual Behavior, 35(1), 5–6. doi:10.1007/s10508-006-8989-7
  11. ↑ Eisenman, R. (2001). Penis size: Survey of female perceptions of sexual satisfaction. BMC Women's Health, 11-2. Retrieved from Academic Search Complete database.
  12. ↑ Fisher, W., Branscombe, N., & Lemery, C. (1983). The Bigger the Better? Arousal and Attributional Responses to Erotic Stimuli that Depict Different Size Penises. Journal of Sex Research, 19(4), 377–396. Retrieved from SocINDEX with Full Text database.

Související články

Externí odkazy

Pahýl 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lidský_penis&oldid=24328384“