Lutici

	; znak
Geografie	; Rozloha Lutického kmenového svazu, na západě sousedící s kmenovým svazem Obodritů.
	; Rozloha Lutického kmenového svazu, na západě sousedící s kmenovým svazem Obodritů.
Hlavní město	žádné,; politicko-náboženské centrum:; Retra či Riedegost (do 12. stol.); Arkona (od 12. stol.–1168);
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Polabští Slované
Náboženství	staroslovanské (pohanské) se zaznamenanými kulty: Svarožic/Radegast v Retře/Radgošti; Svantovít v Arkoně na Rujáně; Jarovít v Havelberku; Triglav v Breně (Braniboru); Rujevít s Porenutem a Porevítem v Korenici, Rujána; Černohlav v Jasmundu na Rujáně; Pripegala(?); menší lokální kulty (např. neznámí bohové-blíženci u Tollensesee); římskokatolické (němečtí misionáři, některá knížata)
	Státní útvar
Státní zřízení	drobné kmenové monarchie a teokracie spojené v demokraticky řízenou federaci
Vznik	10. století – zformováno z nejednotných Veletů
Zánik	12. století – dobytí Retry, rozpad svazu; 1168 – dobytí Arkony Dány
	Státní útvary a území
	Velétský svaz
	Billunžská marka; (Saské vévodství)
	Ránové na Rujáně
	Svatá říše římská
	Severní marka; (Svatá říše římská)
	Braniborská marka; (Svatá říše římská)
	Saské vévodství; (Svatá říše římská)
	Lužická marka; (Svatá říše římská)

Lutici neboli Luticové byli kmenový svaz Polabských Slovanů, kteří v období raného středověku obývali východní část Polabí a Pobaltí. Zformovali se v průběhu 10. století z širší nejednotné kmenové skupiny Velétů. Západně od nich na území pozdějšího Meklenburska se jiné polabské kmeny již dříve sjednotily do kmenového svazu Obodritů.

Náležitost

K Luticům náležely kmeny Břežanů, Črezpěňanů, Dolenců, Došanů, Grozvičanů, Chyžanů (Kyšanů), Lekusiců (Lešiců), Moričanů, Neleticů, Ploňanů, Ránů, Ratarů, Rečanů, Sitňanů, Sprévanů, Stodoranů (Havolanů), Ukřanů a Voliňanů, Zemčiců aj. V čele kmene byl kníže, volený sněmem. Luticové měli pravděpodobně kmenové zřízení teokratické (světští panovníci byli podřízeni pohanským kněžím – tzn. žrecům). Sněmovní organizace úzce spjatá s pohanským kultem byla překážkou christianizace a vzniku feudálního státu. Lutici pravděpodobně neměli hlavní město, náboženským střediskem byla Retra kmene Ratarů, kde se nacházel pohanský kult Svarožice.

Lutici byli proslulými bojovníky. V letech 1003–1017 je získal za spojence proti Boleslavu I. Chrabrému římskoněmecký císař Jindřich II., k čemuž nemohlo dojít jinak než skrze společné rozhodnutí na kmenovém sněmu. V roce 1056 porazili Lutici saské vojsko. Domácí boje mezi Črezpěňany a Ratary od roku 1057 vedly k rozpadu lutického svazu a ke ztrátě nezávislosti. Jejich území opanovala knížata Obodritů a Pomořanů. Roku 1068 byla Retra vypleněna biskupem Burchardem z Halberstadtu a znovu roku 1127 Lotharem III.. Při prvním vyplenění odjel z města biskup na posvátném koni. Úplný zánik svatyně souvisí s tažením braniborského markraběte Albrechta I. Medvěda, poté se novým náboženským střediskem Luticů stává na místo Retry hradiště Arkona na ostrově Rujáně (kult Svantovíta). Z toho lze usuzovat, že se jednalo o téhož boha, jen s odlišným přízviskem a jinou lokální podobou.

Roku 1168 je dobyta i Arkona (lutického kmene Ránů) dánským králem Valdemarem I., což lze považovat za definitivní konec lutického svazu.

Kmeny a hradiště Luticů

Centrem kmene Stodoranů (Havolanů) bylo hradiště Brena (Brennaburg, Branibor, Brandenburg an der Havel), nalézající v močálovém terénu u řeky Havoly (něm.: Havel). Hradiště Brena mělo kolovou hradbu o průměru 120 až 150 m. Bylo ze všech stran obklopeno močály, což ztěžovalo jeho dobytí. Dalším sídlištěm Havolanů byla Postupim (Potsdam).
Chyžané žijící u řek Rekenice (Recknitz) a Varnavy (Warnow) měli hradiště Vostrov (Güstrow) na Nebole.
Kmen Dolenců sídlící u řeky Dolenice (Tollense) měl pohraniční pevnost Dymín (Demmin) a Stlup (Stolpe).
Črezpěňané žijící u řek Pěna (Peene) a Rekenice měli hradiště Wolegast (Wolgast), Teterow, Tribuša (Tribsees).

Ránové, sídlící na Rujáně (Rügen) měli náboženské centrum Arkonu a knížecí sídlo Korenicu (Charenz).
Kmen Břežanů žil v okolí města Havelberku (Havelberg), jejich sídlištěm byla Neletice (Nitzow).
Rataři, žijící na horním toku Dolenice měli náboženské centrum Retru s nejslavnějším chrámem boha Radegasta, jejíž přesné umístění neznáme, ale spekuluje se o Prilvicích, městečku na jih od Stargardu a jihovýchodně od Štětína. Retra byla v roce 955 vyrabována a zlatá socha Radegasta z chrámu ukradena braniborským biskupem. Poté byla znovu Ratary vystavěna, ale ve 12. století za vlády Jindřicha Lva znovu spálena, nikdy už poté nebyla obnovena.
Dalším významných hradištěm byl Groß Raden, nedaleko Sternbergu. Hradiště je dnes zrekonstruované.

Související články

Externí odkazy

Lutici ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.