Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze (svatovítská či také pražská kapitula) je sbor kněží, kteří slouží při katedrálním kostele pražské (arci)diecéze. V čele kapituly stojí jako její představený, svatovítský probošt, který je držitelem jednoho ze sedmi klíčů k českým korunovačním klenotům. Dříve měla kapitula právo volby pražského biskupa a až do založení pražské univerzity spravovala svatovítskou katedrální školu, nejvýznamnější školu v tehdejších Čechách. Svatovítská kapitula sídlí v budově Starého proboštství na třetím nádvoří Pražského hradu.

Budova prepozitury kapituly pod katedrálou na Pražském hradě

Budova kapituly

Detail erbu

Pražská metropolitní kapitula je vlastníkem vnitřního vybavení katedrály svatého Víta, včetně obrazů, soch, oltářů i náhrobků, a je i majitelem nesmírně cenného svatovítského pokladu. Velmi vzácná je i knihovna pražské metropolitní kapituly, která patří k nejstarším historickým knihovnám v Česku.

Historie

Velká pečeť kapituly, období císařství Karla IV. rok ~1360

Kapitula vznikla v roce 971 a je tak nejstarší nepřetržitě existující institucí v České republice.^[zdroj?] Původně byla ustavena jako sbor kněží, kteří dostali za úkol připravit vše potřebné pro zřízení samostatné pražské diecéze, jež vznikla následně odtržením od řezenské diecéze v roce 973. Ve druhém století existence kapituly patřil k jejím kanovníkům i kronikář Kosmas, který byl v letech 1120 až 1125 jejím děkanem. Další známou osobností byl děkan Vít (1135 až 1171).

S povýšením diecéze na arcidiecézi v roce 1344 se kapitula stala metropolitní. Dne 13. listopadu 1350 byly vydány její první dochované stanovy, v nichž se vymezují úřední působnost a povinnosti jejích členů, a také ctihodných žen. Za vlády Karla IV., kdy církev zažívala v Českém království neobyčejný rozkvět, měla kapitula kolem 60 členů, na konci 14. století pak 32 členů, počátkem 17. století pouze 7 členů. I po rozvratu z doby husitství a reformace zůstala pražská kapitula v jednotě s římskou církví a během dlouhého uprázdnění pražského arcibiskupského stolce v letech 1421–1561 spravovala arcidiecézi prostřednictvím volených administrátorů.. Na konsolidaci náboženských poměrů měl výrazný podíl administrátor Hanuš II. z Kolovrat († 1483).

Během působení děkana (a posléze probošta) Msgre. Karla Dominika rytíře Řečického byla zrestaurována kapitulní knihovna a obnoven sasko-lauenburský dům a v roce 1726 byla ukončena roztržka mezi svatovítskou kapitulou a pražským arcibiskupem Ferdinandem z Khuenburgu. K poslední změně kapitulních stanov došlo v roce 1992.

Dřívější kanovníci (výběr)

11. století

• Vratislav Přemyslovec, kolem 1055

12. století

• Heřman (zemřel 17. září 1122, kanovník)
• Kosmas (asi 1045 – 21. října 1125, kanovník a později děkan)
• Herold 1131
• Tutha 1131
• Menhart (zemřel 2. července 1134, kanovník)
• Otto, do 1140, toho roku zvolen biskupem pražským
• Šebestián 1142
• Pavel cca 1170
• Radoslav cca 1170
• Walkun cca 1170
• Zdeslav cca 1170, (děkanem v letech 1184 až 1197)
• Heřman cca 1170, (proboštem v letech 1184 až 1192)
• Dobrohost cca 1177
• Dulcianus 1177 až 1194
• Alexandr cca 1180
• Mlaz cca 1180 až 1182
• Miloslav cca 1180 až 1194
• Alexius cca 1180 až 1185
• Anselm 1180 až 1194
• Bartoloměj, mistr cca 1180 až 1194
• Bavor cca 1180 až 1182
• Benco, Beněk cca 1180 až 1194
• Bohuslav cca 1180 až 1194
• Dětřich cca 1180 až 1195
• Bedřich cca 1180 až 1194
• Havel cca 1180 až 1194
• Chvalko cca 1180, kustod 1190, pokladník 1194
• Jan cca 1180 až 1194
• Jiří cca 1180 až 1182
• Martin cca 1180 až 1182
• Pomněn cca 1180 až 1182
• Burchard cca 1180 až 1182, mistr 1185
• Radosta cca 1180 až 1182
• Rudolf cca 1180 až 1182
• Slavata cca 1180 až 1185
• Vyšemír cca 1180 až 1194
• Walun 1180 až 1182, také kanovník vyšehradský
• Bohuslav cca 1180 až 1194
• Miroslav 1194
• Pavel 1194
• Vitalis 1194
• Wecemilus,Vícemil 1194 až 1219
• Vavřinec 1194 až 1233

13. století

• Matouš 1201 až 1228
• Eppo 1209 až 1214, probošt a královský kancléř 1216 až 1240
• Matouš 1201 až 1228
• Klement 1209
• Martin 1211, mistr 1219
• Přibyslav 1211 až 1218
• Oldřich 1214 až 1216
• Něpr 1216
• Oreš 1216, 1224
• Držislav 1218
• Jan 1216 až 1239
• Bartoloměj 1219
• Pelhřim z Vartenberka 1219, probošt mělnický 1222, biskup pražský 1224
• Vojslav 1224
• Hypolit 1224
• Bernard 1224
• Mikuláš 1227
• Jan z Aschaffenburgu 1219 až 1238
• Jiří 1229 až 1238
• Štěpán 1234, scholastik a probošt žatecký
• Markvart 1238
• Rod - klerik, kanovník od 1258 + 3 kanovníci anonymní

14. století

• Jan Velišův 1305
• Jan řečený Pardi 1305
• Jindřich Berka z Dubé 1306 až 1320, od 1320 probošt
• Walter 1318 až 1323
• Jan Jan ze Šternberka kanovník, 1324 až 1327
• Jindřich děkan, 1327 až 1335
• Šebestián Vítkův z Liběchova, kanovník od 1330
• Bušek Linhartův z Braškova, kanovník 1337 až 1341, 1341 kaplan Karla IV., 1.ředitel stavby katedrály
• Jan Očko z Vlašimi, 1342
• Havel z Újezda, kanovník, 1343 až 1364
• Mikuláš Holubec, kanovník cca od 1350 až kolem 1359, 2. ředitel stavby katedrály
• Bohuta Předslavův z Jilemnice, kanovník 1353
• Sezima z Ústí, kanovník od 1353, zemř. 1386, probošt v Týně nad Vltavou
• Beneš Krabice z Weitmile (1359 až 1375), kronikář, 3. ředitel stavby katedrály
• Vojtěch Raňkův z Ježova (nar.1320 – zemř. 15. srpna 1388), kanovník 1364, scholastik 1368 až 1388
• Pavel z Jenštejna 1375
• Oldřich ze Žlutic – zemř. 9. srpna 1380, kanovník; náhrobek v Lapidáriu Národního muzea v Praze
• Jan z Kytlice 1376 až 1383
• Hevl zvaný Hašek z Kněžic kanovník, 1378 až 1388
• Ondřej Kotlík 1378 až 1380, 1377 4.ředitel stavby katedrály, 1379 viceděkan
• Václav z Radče 1378 až 1417, 1401 – 1417 5.ředitel stavby katedrály
• Jan Chudoba z Vartenberka 1379 až 1390, zřekl se úřadu
• Jan řečený Rus 1387 až 1388
• Jan Frenlinův z Dubé kanovník, děkan, protonotář arcibiskupské kanceláře 1384 až 1442
• Mikuláš Puchník 1388, generální vikář a oficiál 1388 - 1402
• Jakub z Bavorova 1387 až 1390
• Petr Massen z Chotěbuze 1389 až 1393
• Filip ze Želetavy 1370 až 1403, kanovník svatovítský, olomoucký a vratislavský
• Mikuláš, syn Petra Parléře 1387 až 1403, lékař, správce špitálu na Hradčanech
• Adam Benešův z Nežetic alias z Moravy, 1398 až 1417, kanovník olomoucký, brněnský a svatovítský

15. století

• Jan ze Stříbra, kolem 1400, kanovník svatovítský a farář u sv. Havla na Starém Městě;
• Ondřej z Brodu 1409 až 1422, profesor teologie
• Jan z Královic, děkan 1415 až 1430
• Jan Šindel 1418 až 1455, profesor matematiky, astronom a lékař králů Václava IV. a Zikmunda Lucemburského
• Mikuláš z Předbořic, syn Ubaldův, arcijáhen přerovský, kanovník pražský a vyšehradský (kolem 1433)
• Václav, syn Sidlína z Brna, děkan a kanovník pražský (1435)
• Šimon z Nymburka, doktor dekretů, probošt kostela svatého Apolináře v Praze a kanovník pražský (1442)
• Václav Wend, děkan v Loketském kraji, farář v Sokolově a kanovník pražský (1451)
• Jakub, 1. polovina 15. století, (náhrobní deska s kalichem a jménem, z katedrály přenesená doLapidária Národního muzea
• Jan Zúl z Pelhřimova, kanovník do 1440
• Jan z Krumlova, děkan a administrátor arcibiskupství, 1455 až 1488
• Hilarius Litoměřický 1453 až 1462, 1462 – 1468 děkan a administrátor arcibiskupství
• Mikuláš z Krumlova, kanovníkem kolem roku 1456
• Václav z Plané 1462 až 147?, kanovník, s Hanušem z Kolovrat administrátor arcibiskupství
• Prokop z Plzně, vikář pražského arcibiskupství a kanovník kolem 1467–1468
• Václav Mondl (80. léta), byl kapitulní syndik a pražský arcijáhen, později rektor Vídeňské univerzity
• Jan Herttemberg z Lokte (kanovník od 1480 do 1498, kaplan krále)
• Jan z Vartemberka (probošt 1499 až 1508)
• Blažej z Plané, kanovník a kantor kolem 1500

16. století

• Šimon Villaticus, řečený Fagellus, kanovník 1519, scholastik 1549), básník a spisovatel
• JUDr. Jindřich Scribonius, řečený Píšek z Horšova Týna (kanovníkem 1536, proboštem od roku 1549, administrátor arcibiskupství 1556 až 1561)
• ThDr. Petr de Linda (kanovníkem 1558, děkanem 1561, proboštem 1586, zemřel 1592)
• JUDr. Tomáš Albín z Helfenburka (kanovníkem od roku 1568, biskupem olomouckým zvolen 1574, zemřel 1575)
• Václav Albín z Helfenburka (kanovníkem od roku 1593, scholastikem 1600, zemřel 1575)
• Daniel Uher z Jenčic (kanovníkem od 9. prosince 1614 do roku 1617)
• Jan Ctibor Kotva z Freifelsu (narozen kolem 1587, zemřel 29. září 1637), čestným kanovníkem od 6. května 1617, sídelním kanovníkem od 5. března 1618

17. století

• Maxmilián Rudolf Schleinitz (narozen 1605, zemřel 13. října 1675), kanovníkem od 12. června 1635, probošt litoměřický
• Jiří z Kriegelsteinu (kanovník od listopadu 1680), generální vikář královéhradecký, zemřel 17.1.1692
• Matyáš Vojtěch Macht z Löwenmachtu (kanovník od ledna 1693), zemřel 10.5.1719, děkan vyšehradský
• Tobiáš Jan Becker (15. července 1649 – 11. září 1710, kanovníkem od 14. ledna 1681)
• Pavel Josef Axlar (kanovník od 3. září 1695, děkan od 14. ledna 1709)
• Tobiáš Vojtěch Opitz (kanovník od 15. listopadu 1701, děkan od 3. února 1717), zemřel 3.4.1717
• Jan Adam Vratislav z Mitrovic (kanovník od 27. října 1702)
• Jiří Jan Libertin SJ (1681 – 29. dubna 1732, kanovník od 5. září 1722)
• Msgre. Karel Dominik rytíř Řečický (zemřel 26. ledna 1734, kanovníkem od 23. června 1709, děkanem od 3. září 1722, proboštem od 20. listopadu 1732)
• Msgre. Zdeněk Jiří Chřepický z Modliškovic (7. března 1678 – 26. ledna 1734, kanovníkem od 28. prosince 1717, děkanem od 11. února 1733, proboštem od 30. června 1734)
• ThDr. Antonín Jeroným Dvořák z Boru (kolem roku 1688 – 2. listopadu 1747, kanovníkem od 30. ledna 1747)
• ThDr. Jan Rudolf hrabě Špork (27. března 1696 – 21. ledna 1759, kanovníkem; 1729 pomocný biskup pražský)
• Matyáš Vojtěch Linek z Litensdorfu (kolem roku 1698 – 12. července 1747, kanovníkem od 2. března 1735)

18. století

• Michal Antonín Caja (kanovníkem kolem 1736)
• Emanuel Arnošt Valdštejn (kanovníkem od 5. září 1746)
• Jan Václav Bořek Dohalský z Dohalic (kanovníkem od 1762)
• Jan Josef Bořek Dohalský z Dohalic (kanovníkem asi od 1769)
• Václav Vojtěch Herites (kanovníkem od 1777)
• Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan (15. listopadu 1749 – 14. června 1830, kanovníkem od roku 1779)

19. století

• Jan Křtitel Luger (1764–1827), kanovníkem od roku 1811
• Jan Nepomucký Medlín (13. května 1759 – 16. února 1837, proboštem od roku 1833)
• Václav František Neumann (15. dubna 1777 – 20. dubna 1839, kanovník)
• Václav Michal Pešina z Čechorodu (13. září 1782 – 7. května 1859, kanovník)
• Josef Ondřej Lindauer (29. listopadu 1784 – 4. června 1850, kanovníkem od roku 1835)
• Jan Alois Renner (1784–1854), kanovník
• Michael Maxmilian Willer (1786–1860), kanovník
• Jan Petr Küffer ab Asmansvilla (1813–1891), kanovník a později děkan
• Vincenc Bradáč (3. dubna 1817– 9. února 1874), kanovník od r. 1860 a spisovatel
• František Dittrich (24. srpna 1824– 30. května 1871), kanovník a teolog
• Anton Wohlmann (26. ledna 1843 – 2. srpna 1932), kanovník
• Wenzel Frind (26. ledna 1845 – 24. října 1896), kanovník
• Msgre. Antonín Hora (15. listopadu 1824 – 15. května 1906), děkanem od roku 1891, proboštem od roku 1898)
• Josef Binder (12. srpna 1847 – 8. října 1911), kanovník

20. a 21. století

• Msgre. ThDr. Jan Nepomuk Sedlák (9. dubna 1854 – 30. září 1930, děkanem od roku 1918)
• ThDr. Antonín Podlaha (22. ledna 1865 – 14. února 1932, kanovníkem od roku 1904, děkanem od roku 1930)
• Antonius Franz
• Dr. Josef Soukup (28. března 1874 – 21. prosince 1946, kanovník, posléze děkan a apoštolský protonotář
• Msgre. ThDr. Josef Hanuš (6. ledna 1876 – 20. dubna 1928, kanovníkem od roku 1921)
• ThDr. Antonín Eltschkner (4. června 1880 – 22. února 1961, kanovník a později probošt, světící biskup pražský a titulární biskup zefýrský
• Msgre. doc. ThDr. PhDr. Josef Čihák (11. září 1880 Obděnice – 18. února 1960 Leopoldov), kanovníkem od 1928 do 1950
• Josef Grüner (1883–1943)
• ThDr. Anton Gebert (10. dubna 1885 – 17. května 1942, kanovníkem od roku 1934)
• Jan Remiger (1879–1959)
• ThDr. Antonín Stehlík (24. listopadu 1904–1. října 1972, kanovník, pak probošt a kapitulní vikář
• Osvald Novák (29. července 1912 – 4. července 1971, kanovník po skončení II. světové války)
• ThDr. Otakar Švec (1888–1958, kanovník)
• ThDr. Jaroslav Kulač (29. května 1887 – 25. srpna 1980, kanovník)
• Msgre. ThDr. Antonín hrabě Bořek-Dohalský z Dohalic (23. října 1889 – 3. září 1942)
• Msgre. ThDr. Otto Lev Stanovský (8. listopadu 1882 – 5. prosince 1945, kanovníkem od roku 1934)
• Msgre. ThDr. Bohumil Opatrný (10. listopadu 1880, Mýto – 20. května 1965, Praha), kanovníkem od 1918, později děkanem
• Prof. ThDr. Jan Opatrný (10. října 1895, 7. prosince 1968, Praha), kanovníkem
• Msgre. ThDr. Karel Olšar (* 1915), kanovníkem od roku 1972
• Msgre. ThDr. Karel Šebor (4. dubna 1912 – 28. května 1983, kanovníkem od roku 1975)
• Mons. Jan Lebeda (23. dubna 1913 – 5. listopadu 1991, kanovníkem od roku 1980, proboštem od 1. května 1987)
• Mons. ThDr. Jaroslav Škarvada (14. září 1924 – 14. června 2010), pozdější probošt a pomocný biskup
• Václav Kořínek
• Jan Riant
• Mons. Mgr. Miroslav Vágner (5. července 1927 – 17. dubna 2010, kanovníkem od 1. července 2001 do 17. dubna 2010, kanovníkem penitenciářem od 1. ledna 2003 do 17. dubna 2010)
• Mons. ThLic. Bohumil Kolář (7. ledna 1924 – 5. listopadu 2015, kanovníkem od 1. srpna 1992)
• Mons. Pavel Kučera (od 8. července 2007 do úmrtí v únoru 2016)
• Mgr. Jan Gerndt – farář v Praze-Uhříněvsi (narozen 2. prosince 1955, na kněze vysvěcen 27. června 1982, sídelním kanovníkem od 15. června 2010 do 31. prosince 2015)
• Mons. doc. ThDr. Jiří Skoblík (16. srpna 1932 – 13. prosince 2020, kanovníkem od 23. srpna 1993, kanovníkem penitenciářem od 1. července 1995 do 31. prosince 2002, kancléřem do roku 2010)
• ThDr. Jiří Svoboda – soudní vikář pražské arcidiecéze (narozen 20. března 1941, na kněze vysvěcen 13. dubna 1966, sídelním kanovníkem od 1. srpna 1992, děkanem od 29. června 2010 do 2013)

… a řada dalších

Současní kanovníci

• probošt: Mons. Mgr. Václav Malý – titulární biskup marcelliánenský a pomocný biskup pražský (sídelním kanovníkem od 1. prosince 1996, proboštem od 16. září 2002)
• 2010)
• kancléř: Mgr. Vladimír Kelnar – farář ve farnosti u kostela Matky Boží před Týnem v Praze na Starém Městě (narozen 2. srpna 1961, na kněze vysvěcen 27. června 1987, sídelním kanovníkem od 15. ledna 2012)
• děkan, kanovník penitenciář: JCLic. Mgr. Ondřej Pávek – farář ve farnosti u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha (narozen 30. října 1969, sídelním kanovníkem od 17. května 2010, kanovníkem penitenciářem od 28. července 2010)

Další sídelní kanovníci:

• Mgr. Tomáš Roule – osobní sekretář pražského arcibiskupa (narozen 16. února 1975, na kněze vysvěcen 22. června 2002, sídelním kanovníkem od 15. ledna 2012)
• Mons. ThDr. Michael Slavík – generální vikář arcibiskupství pražského (sídelním kanovníkem od 1. března 2001, děkanem od 8. července 2007 do roku 2010)
• Dr. Vojtěch Eliáš – biskupský vikář, prezident Likvidace lepry, administrátor excurrendo ve farnosti Praha Třeboradice, rektor kostela sv. Mikuláše na Malé Straně (narozen 2. března 1967, sídelním kanovníkem od 1. června 2015)
• ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer Th.D. – ředitel arcibiskupské kurie, od 19. května 2018 zároveň pomocný biskup pražský; předtím farář ve farnosti u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Královských Vinohradech, okrskový vikář třetího pražského vikariátu (narozen 15. června 1966, dříve čestným kanovníkem kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi; sídelním kanovníkem od 18. června 2015)
• ThDr. Jan Balík, PhD., dlouholetý ředitel Sekce pro mládež ČBK a organizátor celostátních setkání mládeže, spolupodílel se na přípravě světových dnů mládeže.
• prof. ThDr. Jan Matějka (narozen 12. srpna 1932, kanovníkem arcijáhnem od 16. září 1990), děkanem do června 2007

Emeritní kanovníci:

• Mons. Karel Herbst – titulární biskup siccesiánský a pomocný biskup pražský (kanovníkem od 29. ledna 2007, kancléřem od roku 2010)

Odkazy

Literatura

• PODLAHA Antonín: Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum S. Metropolitanae ecclessiae Pragensis a primordii usque ad praesentia tempora. Pragae 1912.
• MACEK Jaroslav: 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6.
• HLEDÍKOVÁ, Zdeňka: Svět české středověké církve. Argo Praha 2010, ISBN 978-80-257-0186-7.

Související články

• Seznam proboštů Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze
• Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze na Wikimedia Commons
• Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze
• Pražská metropolitní kapitula má nového děkana^{[nedostupný zdroj]}
• Kardinál Vlk instaluje nového děkana a kanovníka kapituly

Autoritní data	Biblio: 91403aa6-d8f6-42db-9fea-b610334958ae NKC: ko2002148827 VIAF: 142378132

Portály: Pražský hrad | Křesťanství