Mojmírovci
Mojmírovci byl rod velkomoravských vládců. Prvním historicky známým členem rodu byl Mojmír, kníže Moravanů a podle tradičního, dnes zpochybněného názoru historiků vlastní zakladatel Velkomoravské říše (po dobytí Nitranska roku 833). Mojmírovci poté byli vládnoucí dynastií na Velké Moravě až do zániku státu snad v roce 907.
| Mojmírovci | |
|---|---|
| Země | Velkomoravská říše České knížectví Nitranské knížectví |
| Tituly | |
| Zakladatel | Mojmír I. |
| Rok založení | 8./9. století |
| Konec vlády | 906/925 |
| Poslední vládce | Mojmír II. a Svatopluk II. |
| Současná hlava | není (rod vymřel) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poslední členové rodu zřejmě přišli o moc v roce 906 nebo 907 během invaze Maďarů z Panonské nížiny. O vývoji rodu před Mojmírem I. a po roce 907 jsou jen dohady. Pojmenování vládnoucí dynastie Velkomoravské říše jako Mojmírovci je poprvé (a jedinkrát) v soudobých pramenech doloženo v tzv. Stížném listu bavorských biskupů z poloviny července roku 900.[1]
Tituly užívané Mojmírovci
editovatPrvní známý příslušník rodu – Mojmír I. – užíval titul moravského knížete. Když vyhnal knížete Pribinu z Nitry stal se i knížetem nitranským a velkomoravským. Za vlády Rostislava byl údělným knížetem v Nitře pozdější král velkomoravského státu, Svatopluk. Svatopluk si při nástupu na velkomoravský trůn nechal titul Nitranského knížete a po smrti Bořivoje se stal knížetem českým. Svatoplukův nejstarší syn – Mojmír II., se stal knížetem celé Velkomoravské říše (českým knížetem se stal Přemyslovec Spytihněv I.) a Svatopluk II. se stal údělníkem v Nitře. Možný třetí Svatoplukův syn Predslav byl, pokud existoval, pravděpodobně knížetem bratislavským.[2]
Velkomoravská knížata z rodu Mojmírovců
editovat| # | Jméno | Obrázek | Období života | Období vlády | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Mojmír I. | cca 795? – 846? | 830? – 846 | První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. | |
| 2 | Rostislav | ok. 813?
– po 870 (Bavorsko) |
846 – 870 | Synovec Mojmíra I. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.[3] Na Moravu přišli na jeho žádost misionáři Cyril a Metoděj.[4] | |
| 3 | Svatopluk I. | ok. 830 – 894 | 870 – 871 | Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále). | |
| 6 | Slavomír | ok. 830 – po 873 | 871 | Kněz příbuzný s Mojmírovci[5], vůdce vzpoury proti franským místodržícím Wilhelmovi II. a Engelšalkovi, v jejichž moci byla Morava krátce v roce 871.[6] | |
| 3 | Svatopluk I. | ok. 830 – 894 | 871 – 894 | Znovu na trůně. | |
| 7 | Mojmír II. | po 871 – 906? | 894 – 906 | Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. |
Další prameny doložení Mojmírovci
editovat- Svatopluk II. – bratr Mojmíra II., údělný kníže v Nitře.
Legendární Mojmírovci
editovat- Pribina – příslušnost k dynastii nejistá; vládce Nitranského knížectví, dle některých názorů jen údělník příbuzný s Mojmírem I.,
- Kocel – příslušnost k dynastii nejistá; Pribinův syn,
- Přemyslovci – dle některých názorů Bořivoj synem Rostislava,
- Gorazd – dle některých názorů syn Rostislava.
Reference
editovat- ↑ „... Moimarii vero Sclaui a paganis et ethnicis venerunt ...“ (Mojmírovci však [co] Slované vzešli z pohanů a nevěřících) v: ŠIMÍK, Petr. Stížný list bavorských biskupů [online]. 2007. Dostupné online.
- ↑ HAVLÍK, LUBOMÍR EMIL, 1925-2000. Kronika o Velké Moravě. Dotisk 2., dopl. a upraveného vyd. vyd. Brno: Jota 339 s. Dostupné online. ISBN 80-85617-06-4, ISBN 978-80-85617-06-1. OCLC 39586115
- ↑ Skowronek, J., M. Tanty, T. Wasilewski. Słowianie, s. 38 ISBN 83-05-13401-6
- ↑ DVORNÍK, František. Byzantské misie u Slovanů. Praha: Vyšehrad, 1970. 393 s. S. 117–120. Dále jen Byzantské misie u Slovanů.
- ↑ MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. 1. vyd. Praha: Libri, 2006. 967 s. ISBN 80-7277-105-1. S. 630.
- ↑ ŠMATLÁK, Stanislav a kol. Slovensko. 4 Kultura - 1. část. Bratislava: Obzor, 1979. 992 s. S. 183. (slovensky)
- ↑ MM - rodokmen - 1. Mojmírovci. www.moraviamagna.cz [online]. [cit. 2022-10-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu Mojmírovci na Wikimedia Commons
Literatura
editovat- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha: Libri, 2006. 967 s. ISBN 80-7277-105-1.
- TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3.
- HAVLÍK, Lubomír Emil. Kronika o Velké Moravě. Brno: Jota, 1992. 339 s. ISBN 80-85617-06-4.