Pier Paolo Pasolini

Pier Paolo Pasolini
Pier Paolo Pasolini
Narození	5. března 1922; Bologna
Úmrtí	2. listopadu 1975 (ve věku 53 let); Ostia
Povolání	filmový režisér, překladatel, herec, básník, scenárista, novinář, romanopisec, dramatik, filmový herec a filmový kritik
Alma mater	Státní gymnázium Luigiho Galvaniho; Boloňská univerzita
Témata	filmová režie, literární činnost, beletrie, poezie, herectví, žurnalistika a drama
Významná díla	Ragazzi di vita; Teorema; Saló aneb 120 dnů sodomy; The Hawks and the Sparrows; Evanjelium podľa Matúša
Ocenění	Cena za literaturu Viareggio (1957); Crotone Prize (1959); Grand Jury Prize of the Venice Film Festival (1964); Nastro d'Argento (1965); Stříbrný medvěd (1971); … více na Wikidatech
Příbuzní	Nico Naldini
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pier Paolo Pasolini [pazolíny] (5. března 1922, Bologna, Itálie - 2. listopadu 1975, Ostia, Itálie) byl italský básník, spisovatel, scenárista, novinář, filozof, režisér a herec. Byl významnou osobností veřejného a politického života a jeho účast v něm vyvolávala četné kontroverze.

Život

Vzdělání získal na Boloňské univerzitě, kde studoval historii a literaturu, po ukončení studií pracoval jako učitel.

Ačkoli pocházel z vojenského, profašisticky orientovaného prostředí, sám se zapojil do antifašistického hnutí a koncem 40. let vstoupil do italské komunistické strany. V 50. letech měl pro svou homosexualitu, ke které se veřejně hlásil, potíže s italskými úřady a vydání jeho knihy Darmošlapové v r. 1955 vyvolalo skandál. I komunistická kritika ji přijala chladně a Pasoliniho později vyloučila ze svých řad. Ten se však nikdy nepřestal považovat za marxistu (nikoliv za komunistu ^[1]). V 60. letech, když začaly jeho filmy získávat světovou proslulost a sbírat ocenění, se stal pro italskou společnost přijatelnějším.

Dne 2. listopadu 1975 byl v pobřežním městě Ostia nedaleko Říma zavražděn. Za jeho vraždu byl odsouzen sedmnáctiletý Giuseppe Pelosi, jenž v roce 2005 zpochybnil oficiální verzi vyšetřování a naznačil možné politické souvislosti umělcovy smrti.^[2] Koncem roku 2014 italské úřady znovu uvažovaly o obnovení vyšetřování na základě testů DNA, o něž požádal Pasoliniho bratranec Guido Mazzon.^[3]

Dílo

Literární tvorba

Hrdinové v jeho dílech jsou zpravidla lidé žijící na okraji společnosti, což vedlo k častému používání jazyka lůzy.

1955 - Darmošlapové (Ragazzi di vita) - popis poválečného života mladých italských bezdomovců, kteří si na živobytí vydělávají krádežemi (do češtiny přeložil Zdeněk Frýbort v roce 1975)
1959 - Zběsilý život (Una vita violenta) - tematicky navazuje na Darmošlapy, zde popisuje partu výrostků z římského předměstí, kteří si vydělávají a vedou obdobný život jako hrdinové z předešlé knihy (do češtiny přeložil Radovan Krátký v roce 1965)
1962 - Il sogno di una cosa
1962 - Nečisté skutky - Amado Mio (Atti Impuri - Amado Mio, do češtiny přeložili Jiří Pelán a Irena Kurzová v roce 1999)
1965 - Alì dagli occhi azzurri
1975 - Scritti corsari (Korzárské spisy, eseje, č. v souboru Zuřivý vzdor, Praha 2011)
1976 - Lettere luterane (Luteránské listy, eseje, č. v souboru Zuřivý vzdor, Praha 2011)
1992 - Petrolio - nedokončené dílo

Poezie

1954 - La meglio gioventù
1957 - Gramsciho popel (Le ceneri di Gramsci) - básnická sbírka, používá volný verš, nedokonalé rýmy.
1958 - L'usignolo della chiesa cattolica
1961 - La religione del mio tempo
1964 - Poesia in forma di rosa
1971 - Trasumanar e organizzar
1975 - La nuova gioventù
1986 - Roman Poems

Divadelní hry

1968 - Orgia
1968 - Porcile - divadelní hra, jež se stala předlohou k jeho o rok mladšímu filmu Vepřinec
1973 - Calderón
1977 - Affabulazione
1977 - Pilade
1977 - Bestia da stile

Celovečerní filmy

Zpočátku byl ovlivněn neorealismem, postupem času začal zpracovávat náboženskou tematiku. Ve svých pozdních filmech pak často zobrazoval násilí, mnohdy sahal i po motivech sadismu a nebál se realistického zobrazování sexu. Pro zvýšení efektu některých scén kombinoval amatérské herce s profesionálními.

1961 - Accattone
1962 - Mamma Roma
1964 - Evangelium sv. Matouše (Il Vangelo secondo Matteo)
1966 - Dravci a vrabci (Uccellacci e uccellini)
1967 - Oidipus král (Edipo re)
1968 - Teoréma (Teorema)
1969 - Médea (Medea)
1969 - Vepřinec (Porcile)
1970 - Dekameron (Il Decameron)
1972 - Canterburské povídky (I Racconti di Canterbury)
1974 - Kytice z tisíce a jedné noci / Arabské noci (Il Fiore delle mille e una notte)
1975 - Salò aneb 120 dnů Sodomy (Salò o le 120 giornate di Sodoma) - adaptace 120 dnů Sodomy, zasazená na konec druhé světové války. V mnoha státech zakázáno cenzurou.

Krátkometrážní a povídkové filmy

1962 - Tvaroh (Ro.Go.Pa.G.) - povídkový film, na němž pracovali s Pasolinim i Rossellini, Gregoretti a Godard
1964 - La Mura di Sana - krátkometrážní dokument ze středního Jemenu
1965 - Il Padre selvaggio
1967 - Le Streghe - povídkový film
1967 - Che cosa sono le nuvole? - krátkometrážní komedie z divadelního zákulisí
1968 - Capriccio all'italiana - povídkový film
1969 - Amore e rabbia - povídkový film

Dokumentární filmy

1963 - Zuřivost (La Rabbia)
1964 - Hovory o lásce (Comizi d'amore)
1964 - Obhlídka exteriérů v Palestině (Sopraluoghi in Palestina per il vangelo secondo Matteo)
1970 - Appunti per una Orestiade africana
1972 - Dodici dicembre 1972

Odkaz

V roce 2014 natočil režisér Abel Ferrara celovečerní film Pasolini pojednávající o Pasoliniho posledních dnech a předčasné násilné smrti v roce 1975. Titulní postavu ztvárnil Willem Dafoe.^[4]

V roce 2017 natočil režisér Ludovico Di Martino krátký film Pipinara zachycující další možnou verzi pozadí Pasoliniho smrti.^[5]

Odkazy

Reference

↑ zdroj?
↑ Cataldi, Benedetto (2005-05-05): Pasolini death inquiry reopened
↑ PETRŽELKOVÁ, Hedvika; ČTK. Po 40 letech bude obnoveno vyšetřování vraždy režiséra Pasoliniho. Lidovky.cz [online]. 2014-12-05 [cit. 2015-01-30]. Dostupné online.
↑ Pasolini [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-29]. Dostupné online.
↑ Pipinara [online]. IMDB [cit. 2021-10-28]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pier Paolo Pasolini na Wikimedia Commons
Osoba Pier Paolo Pasolini ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pier Paolo Pasolini
Pier Paolo Pasolini v Česko-Slovenské filmové databázi
Pier Paolo Pasolini v Internet Movie Database (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] zdroj?

[bbc-2] Cataldi, Benedetto (2005-05-05): Pasolini death inquiry reopened

[ln141205-3] PETRŽELKOVÁ, Hedvika; ČTK. Po 40 letech bude obnoveno vyšetřování vraždy režiséra Pasoliniho. Lidovky.cz [online]. 2014-12-05 [cit. 2015-01-30]. Dostupné online.

[4] Pasolini [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-29]. Dostupné online.

[5] Pipinara [online]. IMDB [cit. 2021-10-28]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Pier Paolo Pasolini

Narození	5. března 1922 Bologna
Úmrtí	2. listopadu 1975 (ve věku 53 let) Ostia
Povolání	filmový režisér, překladatel, herec, básník, scenárista, novinář, romanopisec, dramatik, filmový herec a filmový kritik
Alma mater	Státní gymnázium Luigiho Galvaniho Boloňská univerzita
Témata	filmová režie, literární činnost, beletrie, poezie, herectví, žurnalistika a drama
Významná díla	Ragazzi di vita Teorema Saló aneb 120 dnů sodomy The Hawks and the Sparrows Evanjelium podľa Matúša
Ocenění	Cena za literaturu Viareggio (1957) Crotone Prize (1959) Grand Jury Prize of the Venice Film Festival (1964) Nastro d'Argento (1965) Stříbrný medvěd (1971) … více na Wikidatech
Příbuzní	Nico Naldini
Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.