[go: nahoru, domu]

Smazaný obsah Přidaný obsah
ZéroBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (Robot: Přidávám eu:Ikur
m -šablona – nedosaženo konsensu
značka: editor wikitextu 2017
 
(Není zobrazeno 45 mezilehlých verzí od 31 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
{{různé významy}}
{{rozdělit}}
'''Symbol''' (z [[řečtina|řec.]] σύμβολον, [[Latina|lat.]] ''symbolum'') je obvykle vizuální znak, znamení, [[emblém]] nebo značka, která odkazuje na určitý konvenční nebo tradiční význam. Tak písmeno znamená hlásku, $ je symbol pro dolar a [[dopravní značka]] znamená zákaz nebo příkaz. Symbol tak může znamenat či shrnovat i velmi bohaté obsahy: had může být symbolem zla, kříž symbolem křesťanství.<ref>A. Bakešová (red.), ''Filosofický slovník''. Universum 2009, str. 318.</ref>
'''Symbol''' ([[řečtina|řec.]] σύμβολον ''symbolon'' poznávací znamení, emblém, značka, obraz; ze συμ-βάλλειν spojit dohromady) označuje znamení, které se samo vysvětluje.
Významem znaků a symbolů se zabývá [[sémiotika]].
[[Soubor: Astro signs.svg|náhled|upright=1.2| Symboly Zvěrokruhu]]
== Původ ==
Řecké ''symbolon'' je odvozeno od slovesa συμ-βάλλειν (''sym-vallein''), shrnovat, dávat dohromady a původně patrně znamenalo jakýsi průkaz totožnosti (latinsky ''tessera hospitalitatis''): dva přátelé nebo partneři rozlomili hliněný předmět a když jeden z nich potřeboval poslat třetí osobu k partnerovi, dal jí na cestu svoji polovinu. Když se obě přiložily k sobě, byla totožnost prokázána. V době před uzavíráním písemných smluv znamenal symbol v [[egypt]]ském a [[helénismus|helénistickém]] prostředí důkazní předmět pro uzavření smlouvy, pro identifikaci posla, přijetí peněz nebo zboží. V pozdější době byl nahrazen [[pečeť|pečetí]]. Ve starověkém Řecku i Římě se jako ''symbola'' či ''tessarae'' označovaly různé odznaky a značky, které například znamenaly vojenskou hodnost, umožňovaly vstup do shromáždění, dávaly určité oprávnění apod.
 
{{Více obrázků
Původní význam symbolu sahá k [[starověk]]é ''tessera hospitatis'', znamení přátelské pohostinnosti, kdy host podal svému hostiteli při loučení rozlomenou hliněnou tabulku nebo hůlku. Ta pak sloužila jako poznávací znamení při příštím možném setkání člena hostitelovy domácnosti s dřívějším hostem – obě poloviny tabulky do sebe zapadly. V době před uzavíráním písemných smluv znamenal symbol v [[egypt]]ském a [[helénismus|helénistickém]] prostředí důkazný předmět pro uzavření smlouvy, pro identifikaci posla, přijetí peněz nebo zboží. V pozdější době byl nahrazen [[pečeť|pečetí]].
| orientace = svisle | velikost obrázků = 100px
| obrázek1 = Plumes in shear.jpg | popisek1 = Index
| obrázek2 = Zeichen 241-30 - getrennter Rad- und Fußweg, StVO 1992.svg | popisek2 = Ikon
| obrázek3 = U+262F.svg | popisek3 = Symbol
}}
 
== Klasifikace symbolu ==
Symbol je druh znamení.znaku, Tocož je pak smysly vnímatelná skutečnost, která poukazuje na něco, co takto vnímatelné není. Asi nejčastějším symbolem je pak [[slovo]] odkazující k [[myšlení]]pojmu, představě či myšlence.
 
Symboly a znameníznaky lze rozlišovat podle více kritérií, např. taktoZakladatel rozlišujemoderní znakysémiotiky Ch.[[Charles S.Sanders Peirce]] rozlišil tři druhy znaku podle toto, jak vzniká vztah mezi znakem a jeho významem:
* '''[[signálindex]]''', resp. index: znameníznak je součástí označovaného ([[kouř]] je indexem nebo symptomem [[oheň|ohně]], hrom je indexem blesku);
* [[ikon]]: znak se označovanému podobá (obraz, [[piktogram]]);
* '''[[znamení]]''', resp. symbol (konvenční, zástupný symbol): vztah mezi znamením a označovaným je dán zvnějšku domluvou, konvencí; musí být tedy naučen ([[dopravní značka]], [[číslice]], [[slovo]])
* symbol: vztah znaku k označovanému je dán tradicí nebo konvencí, každý se ho tedy musí naučit ([[dopravní značka]], [[číslice]], [[slovo]]).<ref>B. Lutz (red.), ''Metzler Philosophen Lexikon''.Stuttgart: J. B. Metzler 2009. Článek Peirce, Ch. S., str. 672.</ref>
* '''symbol''', resp. ikona (reálné, reprezentativní znamení): symbol je způsob přítomnosti označovaného; vztah mezi dvěma rovinami je nikoli vnější, ale vnitřní ([[duše]] – [[tělo (teologie)|tělo]])
 
== Symbol ve filozofii ==
Řádek 16 ⟶ 25:
[[Platón]] líčí ve svém spisu ''[[Symposion (Platón)|Symposion]]'' hostinu u básníka [[Agathón]]a. Součástí vyprávění při této hostině je též [[androgynní mýtus]], který uplatňuje též antický zvyk užívat symbolu jako znamení dvou spojených částí. Androgynní mýtus vypráví na hostině básník [[Aristofanés]]: Nejprve existovalo pohlaví [[androgyn]]ů, bytostí, ve kterých bylo spojeno pohlaví mužské i ženské. Protože však tyto bytosti byly příliš silné, rozhodl se [[Zeus]] oslabit je tím, že je rozetnul na dvě poloviny, které se od té doby stále hledají. Každý z lidí je tedy v tomto pojetí ''symbolem'', půlkou člověka, poněvadž vznikl jeho rozříznutím. Lásku pak nazývá Platón „spojovatelkou staré přirozenosti“, která se snaží lidskou [[přirozenost]] uzdravit tím, že ze dvou učiní opět jedno (''Symposion'' 191d). Podle Platóna tedy symbol znamená touhu člověka po sjednocení.
 
[[Sókratés|Sókratův]] projev však při hostině jde ještě dále: vzájemná přitažlivost dvou lidí má za cíl jinou, totiž nadsmyslovou skutečnost, [[krásno]] samo o sobě, poznání [[idea|ideje]] krásna (''Symposion'' 210–212). V tomto pojetí je tedy symbol formou zprostředkování mezi [[fragment]]árněfragmentárně zakoušenou skutečností a jejím celistvým pojetím [[Smysl (filozofie)|smyslu]]. Symbol je část, která poukazuje na [[celek]] a anticipuje plnost, ačkoli zůstává stále částečným.
 
=== Symbol v estetice a v teorii umění ===
V [[estetika|estetice]] (cobyjako součásti [[Filosofie|filozofie]]) a v teorii umění je symbol poznávacím znamením, které je jednoduché svou formou, avšak bohaté a hluboké svým významem. Významem znaků a symbolů v umění se zabývají [[ikonologie]] a [[ikonografie]].
 
Symbol označuje [[obraz]] či vyobrazení, v němž určitá skupina lidí může nalézt skrytý smysl, který může nalézt pouze právě tato skupina. Symboly, které ztratily svůj hlubší smysl a staly se pouhým znamením, se nazývají [[klišé]].
Řádek 25 ⟶ 34:
== Symbol v náboženství ==
# Všechna [[náboženství]] vyjadřují své ústřední koncepty pomocí symbolů: např. kolo (symbol věčného návratu), prázdný hrob (symbol [[vzkříšení]]), cesta (symbol životního putování či směřování).
# Krom toho v [[křesťanství]] jsou jako symbol označována [[vyznání víry]], tedy [[krédo]] (např. ''[[Apoštolské vyznání|Symbolum apostolicum]]''). Podle [[sv. Augustin]]a je tento symbol „text, který obsahuje [[víra|víru]], přijatou společenstvím. Věřící [[křesťan]] je poznán podle svého vyznání jako podle jím daného znamení.“ Ve starověku měly místní církve své formule vyznání; přišel-li člen nějaké místní církve do jiné, podle jeho vyznání víry (''symbolum'') se dalo rozpoznat, zda patří k církvi vyznávající [[Kristus|Krista]]. Nejznámějším vnějším symbolem křesťaství je ovšemžeovšem [[Kristus|Kristův]] [[kříž]] (v raném křesťanství též symbol ryby - odvozené patrně podle zaměstnání nejdůležitějšího apoštola Sv.Petra). Svoji symboliku má i tzv. [[Betlémská hvězda]] - [[hvězda]] je všeobecný symbol pro [[naděje|naději]].
# Reálný symbol má zásadní význam pro popis [[svátost]]í v [[křesťanství]].
 
Řádek 34 ⟶ 43:
 
== Symbol ve sportu ==
[[Sport]]ovní zápolení má svou vlastní symboliku (např. zlatá medaile pro [[vítězství]], stříbrná, bronzová, bramborová [[medaile]], …). Světoznámým sportovním symbolem je také symbol pěti spojených barevných kružnic, tzv. [[Olympijské kruhy]], symbol [[Olympijské hry|Olympijských her]].
 
== Odkazy ==
[[Sport]]ovní zápolení má svou vlastní symboliku (např. zlatá medaile pro [[vítězství]], stříbrná, bronzová, bramborová [[medaile]], …). Světoznámým sportovním symbolem je také symbol pěti spojených barevných kružnic, tzv. [[Olympijské kruhy]], symbol [[Olympijské hry|Olympijských her]].
=== Reference ===
<references/>
 
=== Symbol v matematiceLiteratura ===
* Cassirer, E., ''Filosofie symbolických forem'' I./II. Praha: Oikúmené 1996n.
* Lojek, A.: Hůl v právu - právní symbolika držení, užívání, lámání a házení soudcovské hole. In: ''Symbolika a zkratky'', K. Schelle (ed.).,Key Publishing s.r.o, 2012 - (Schelle, K.), s. 10-23. ({{ISBN|978-80-7418-150-4}})
* Lojek, A.: Právní symbolika meče, In: ''Pocta Karlu Schellemu'', Brno 2012, s. 412-420. ({{ISBN|978-80-7418-144-3}})
* Kunetka, F. ''Úvod do liturgie svátostí''. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001. {{ISBN |80-7192-455-5}}.
 
=== Související články ===
{{Viz též|Matematický symbol}}
* [[Sémiotika]]
* [[Symbolismus]]
 
=== Externí odkazy ===
[[Matematika]] používá stovky vlastních symbolů. Jedná se například o [[Aritmetika|aritmetická znaménka]], [[Kvantifikátor|kvalifikátory]] či symboly [[Integrál|integrálu]] a [[Sumace|sumy]].
* {{Commonscat}}
 
* {{Wikicitáty|téma=Symbol}}
== Reference ==
* {{Wikislovník|heslo=symbol}}
{{Autoritní data}}
Kunetka, F. ''Úvod do liturgie svátostí''. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001. ISBN 80-7192-455-5.
 
[[Kategorie:Symboly]]
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
 
[[af:Simbool]]
[[als:Symbol]]
[[ar:رمز]]
[[bg:Символ]]
[[bn:প্রতীক]]
[[bs:Simbol]]
[[ca:Símbol]]
[[ckb:ھێما]]
[[da:Symbol]]
[[de:Symbol]]
[[el:Σύμβολο]]
[[en:Symbol]]
[[eo:Simbolo]]
[[es:Símbolo]]
[[et:Sümbol]]
[[eu:Ikur]]
[[fa:نماد]]
[[fi:Symboli]]
[[fr:Symbole]]
[[gl:Símbolo]]
[[he:סמל]]
[[hi:प्रतीक]]
[[hr:Simbol]]
[[hu:Szimbólum]]
[[id:Simbol]]
[[io:Simbolo]]
[[is:Tákn]]
[[it:Simbolo]]
[[ja:シンボル]]
[[ka:სიმბოლო]]
[[kk:Символ]]
[[ko:상징]]
[[lt:Simbolis]]
[[lv:Simbols]]
[[mk:Симбол]]
[[nl:Symbool]]
[[nn:Symbol]]
[[no:Symbol]]
[[nrm:Sŷmbole]]
[[oc:Simbòl]]
[[pl:Symbol]]
[[pt:Símbolo]]
[[qu:Sanancha]]
[[ru:Символ]]
[[scn:Sìmmulu]]
[[simple:Symbol]]
[[sk:Symbol]]
[[sl:Simbol]]
[[sr:Симбол]]
[[sv:Symbol]]
[[th:สัญลักษณ์]]
[[tr:Sembol]]
[[tt:Символ]]
[[uk:Символ]]
[[vi:Biểu tượng]]
[[xmf:სიმბოლო]]
[[zh:符号]]