[go: nahoru, domu]
Wikipedie

Přerov

statutární město v okrese Přerov v Olomouckém kraji
Tento článek je o městě na Moravě. Další významy jsou uvedeny na stránce Přerov (rozcestník).

Přerov (německy Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km². Žije zde přibližně 42 tisíc[1] obyvatel. Do roku 2002 byl Přerov sídlem okresního úřadu okresu Přerov. Statutárním městem je od 1. července 2006.

Statutární město Přerov
Přerov, Horní náměstí
Přerov, Horní náměstí
Znak statutárního města PřerovVlajka statutárního města Přerov
znakvlajka
Lokalita
Statusstatutární město
Pověřená obecPřerov
Obec s rozšířenou působnostíPřerov
(správní obvod)
OkresPřerov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°27′20″ s. š., 17°27′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel41 661 (2024)[1]
Rozloha58,45 km²[2]
Nadmořská výška210 m n. m.
PSČ750 02, 751 24, 751 27
Počet domů4 702 (2021)[3]
Počet částí obce13
Počet k. ú.14
Počet ZSJ47
Kontakt
Adresa magistrátuBratrská 709/34
750 02 Přerov 2
posta@prerov.eu
PrimátorPetr Vrána (ANO)
Oficiální web: www.prerov.eu
Přerov
Přerov
Další údaje
Kód obce511382
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město je důležitou dopravní křižovatkou. Spolu s Olomoucí, Prostějovem, Šumperkem a Hranicemi tvoří průmyslovou a ekonomicky nejsilnější část Olomouckého kraje. Je sídlem mnoha významných průmyslových podniků (PRECHEZA, PSP Machinery, Meopta, Kazeto a další). Přerov byl také městem vojenským, sídlila zde 23. základna vrtulníkového letectva Edvarda Beneše. Část historického jádra města (Horní město) je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Někdejší podhradí se označuje jako Dolní město.[4]

Nachází se zde vykopávky značného množství mamutích kostí, naleziště tábořišť lovců mamutů z doby před 27 – 26 tisíci lety se nachází na místě zvaném Skalka. Bývá tak nazýván městem mamutů.[5] Ovšem je také nazýván městem Blahoslavovým a Komenského.

Název

Jméno města je totožné se starým slovem prěrov ("příkop", též "rybník, tůň, bažina").[6]

Historie

Lovci mamutů

Území města Přerova bylo osídleno již v mladší době kamenné, důkazem jsou významné archeologické nálezy, především sídliště lovců mamutů v městské části Přerov-Předmostí. S růstem významu obchodu se sídelní jádro přesunulo na levý břeh řeky Bečvy. Touto částí procházely obchodní stezky, pravděpodobně šlo o místo toku řeky a dnešního Horního náměstí.

Středověk a novověk

Na území Přerova se nacházelo již v době okolo roku 840 velkomoravské hradiště, které mělo oblastní význam, později i raně středověké hradiště.[7] První písemná zmínka o Přerovu jako městu pochází z roku 1141 (po 30. červnu 1131) v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, ve které je přerovský hradní velkofarní kostel svatého Jiří zmiňován mezi sedmi nejdůležitějšími (křesťanskými) kostely na Moravě.

 
Město Přerov (Prerau) na výřezu z druhého vydání Müllerovy mapy Moravy z roku 1790

Dne 28. ledna 1256 byl Přerov povýšen králem Přemyslem Otakarem II. na královské město, jímž byl až do roku 1487[zdroj?]. Historie Přerova je také úzce spjata s rody Pernštejnů a Žerotínů, i s působením evangelické církve zvané Jednota bratrská, ke které náleželi významní učenci jako přerovský rodák Jan Blahoslav a Jan Amos Komenský.[8] Komenský zde vystudoval bratrskou školu a posléze zde také čtyři roky vyučoval. V roce 1636 na zdejším zámku zemřel Karel starší ze Žerotína.

Návrší nad Přerovem – zvané Švédské šance – je také archeologicky cennou a v regionu ojedinělou lokalitou s dochovanými relikty opevnění zbudovaného švédským vojskem v srpnu roku 1643.

Prudký rozvoj města nastal po vybudování hlavní železniční trati z Vídně do Olomouce (1841) a později dále do Prahy a Bohumína. Výstavba postupovala rychle kupředu, takže již 1. září 1841 do Přerova přijel první vlak.

Druhá světová válka a poválečné období

Na konci druhé světové války bylo ve městě násilně potlačeno Přerovské povstání. Krátce po skončení války následoval masakr na Švédských šancích, kde Slovák Karol Pazúr nechal v roce 1945 postřílet na tři stovky nevinných karpatských Němců, převážně žen a dětí.[9] U vlakového nádraží stojí památník na den 19. června 1945, kdy tento masakr zde začal.

Významným obdobím byla pro Přerov éra budování socialismu, kdy se výrazně zvýšil počet obyvatel a z města se stalo významné průmyslové centrum. V 70. letech 20. století docházelo postupně k hospodářskému rozmachu hlavně v potravinářském a strojírenském průmyslu. Počet obyvatel se zvýšil až skoro k 50 tisícům, což pomohlo k posílení dalších odvětví, jako rozvoj lehkého průmyslu jemné mechaniky a optiky, v neposlední řadě také expanzí chemického průmyslu.

Po roce 1989

Přerované protestovali ve městě a někteří z nich přijeli podpořit stávkující studenty na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Disidenti a chartisté se ale už dávno před Listopadem scházeli v domě Vladimíra Hučína. Samotné stávkování bylo velmi zmatené. Zatímco na první demonstraci se skandovalo „Ať žije KSČ!“, povel k zahájení druhé dal zpěvák Pavel Novák. A na ní se pro změnu ozývalo: „Ať žije Fórum!“. Doba byla hodně zmatená.[10] Přerované byli bezprostředně po událostech 17. listopadu velmi skeptičtí a mnozí ani nevěřili, že vůbec dojde ke změnám.[10] Dne 7. července 1997 bylo město Přerov postiženo katastrofální povodní.

Městská samospráva

Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Přerova.

Od roku 2006 je Přerov statutárním městem, v jehož čele stojí primátor. Městskou samosprávu představuje zastupitelstvo s 35 členy.[11]

Po komunálních volbách roku 2018 byl zvolen primátorem Petr Měřínský z hnutí ANO. Koalici utvořily tyto subjekty: hnutí ANO, ODS a uskupení KDU-ČSL+TOP 09. Koalice disponuje těsnou většinou 18 z 35 zastupitelů.

Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[12]

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Přerov včetně těch místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 1990, od té doby má klesající trend.

K 1. lednu 2022 v 1. správním obvodu města (Přerov a bezprostřední okolí) žije 46 024 obyvatel (+1196 cizinců). Počet veškerých obyvatel spadajících pod Přerovské úřady (±10 km od města) je 78 468 obyvatel (+1724 cizinců).[13]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[14][15]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
11 341 15 464 17 749 22 007 26 966 28 442 30 270 29 054 36 101 44 324 50 593 51 300 48 335 44 361 41 019
Vývoj počtu domů podle sčítání domů[14][15]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
1 388 1 658 1 896 2 267 2 684 3 061 3 664 4 379 4 636 4 488 4 048 4 267 4 264 4 510 4 702

Struktura populace

  • Věková struktura obyvatel obce Přerov roku 2011 
    Věková struktura obyvatel obce Přerov roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Přerov roku 2011 
    Rodinný stav obyvatel obce Přerov roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Přerov roku 2011 
    Vzdělání obyvatel obce Přerov roku 2011

Národnostní složení obyvatel Přerova

Obyvatelstvo bylo tradičně české, německé, židovské a slovenské národnosti, avšak po vytvoření československé národnosti a po dějích druhé světové války německé a židovské obyvatelstvo až na pár rodin téměř vymizelo.

  • česká 88,4 %
  • moravská 7,1 %
  • slovenská 1,9 %
  • romská 0,2 %
  • vietnamská 0,1 %
  • ukrajinská 0,1 %
  • polská 0,1 %
  • ostatní 1,8 %

Doprava

 
pohled na D1 z mostu

Dálnice

  • Dálnice D1 Praha – Říkovice (272 km) a Přerov – česko-polská hranice u Věřňovic (94 km)
  • Dálnice D55 – zatím jen zprovozněn výjezd Exit 1 Olomouc-jih (křížení s D35) u Olomouce. Roku 2023 je plánováno zahájení výstavby směr Přerov – Kokory.

Silnice

  • I/47 Vyškov – Kroměříž – Přerov – Ostrava
  • I/55 Olomouc – Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav – státní hranice
  • II/150 Skalice nad Svitavou – Prostějov – Přerov – Valašské Meziříčí
  • II/434 Bedihošt – Přerov – Lipník nad Bečvou
  • II/436 Kojetín – Chropyně – Přerov – Doloplazy

Železnice

 
Přerovské vlakové nádraží z roku 1841

Přerov je důležitým dopravním uzlem ve státním i evropském železničním systému. Křižují se zde tratě ČD 270/330 Bohumín – Přerov – Břeclav, Přerov – Olomouc – Česká Třebová a trať ČD 300 Přerov – Nezamyslice – Brno. Traťový úsek Břeclav–Přerov–Bohumín je ovšem také součástí II. tranzitního koridoru ČD (VI. evropský železniční koridor). Přes železniční stanici Přerov jezdí mezistátní spoje z Vídně a Budapešti do Varšavy a zpět, které v Přerově zastavují. Přímé spojení je tak zajištěno do celé řady evropských měst (Varšava, Krakow, Moskva, Kiev Minsk, Košice, Bratislava, Budapešť, Vídeň, Paříž, Brusel aj.) Důležité spoje ze směru Ostrava – Hranice směrem na Olomouc však Přerov objíždějí po spojce mezi železničními stanicemi Prosenice a Dluhonice.

Městská doprava

Ve městě je centrální autobusové nádraží, ze kterého vyjíždějí jak regionální, tak i dálkové linky. Městskou hromadnou dopravu zabezpečuje Arriva Morava a.s. Autobusy MHD jezdí na 11 linkách,[16] přičemž byla zavedena nízkopodlažní linka pro osoby s omezenou schopností pohybu.

Vodní doprava

 
Nábřeží Bečvy

V současné době není v území vodní doprava provozována. Severně od města je stabilizována trasa plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe. V blízkosti Přerova se s umístěním přístavu zatím neuvažuje, jsou zde navrženy pouze tři plavební komory.

Letecká doprava

Letiště Přerov je umístěno asi 2,5 km jihozápadně od okraje města Přerova. Po roce 1989 postupně docházelo k omezením letů a k organizačním změnám v armádě, jež mimo jiné umožňovalo trasování dálnice D1 západně od Přerova.

Od roku 1952 je letiště vybaveno 2 600 m dlouhou přistávací betonovou drahou a byla zde vybudována jedna z nejmodernějších řídících věží. Letiště sloužilo Armádě ČR jako helikoptérová základna a v malé míře bylo využíváno i pro nevojenské účely. Pravidelná letecká doprava zde není provozována. Vzhledem k přesunu vrtulníkové základny do Náměště nad Oslavou v roce 2008 byly projednávány možnosti využití areálu. Předpokládalo se, že by došlo k vybudování veřejného mezinárodního letiště pro letadla se vzletovou hmotností až do 70 tun, což se ale mělo odvíjet od posouzení ekonomičnosti provozu letiště včetně nutných investičních a provozních nákladů. Pro případný rozvoj letecké dopravy jsou z hlediska koordinace s ostatními druhy dopravy a ostatními funkcemi v území vytvořeny potřebné prostorové podmínky.

Školství

Jediná škola v České republice s hlavním zaměřením na logistiku je přerovská Vysoká škola logistiky.[17] Ve městě je také např. Gymnázium Jana Blahoslava, Gymnázium Jakuba Škody, SPŠ nebo Obchodní akademie.

Pamětihodnosti a turistické cíle

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Přerově.

Historické centrum města se nachází okolo Horního náměstí – lze zde nalézt domy z 15. století. Poblíž se nachází přerovský zámek, renesanční čtyřkřídlý zámecký objekt z první čtvrtiny 17. století, vybudovaný na místě původního hradu, jehož věž má románský původ. Lze si prohlédnout i zbytky městských hradeb. V zámku je umístěno Muzeum Komenského vzniklé zásluhou Františka Slaměníka již v roce 1888. V muzeu jsou stálé expozice týkající se archeologie Přerovska, ukázky školních tříd z různých období, památník Jana Amose Komenského, národopisu Hané a Záhoří, entomologie, mineralogie atd. Dále se ve městě nachází např.:

  • Park Michalov – jeden z největších městských parků v Olomouckém kraji
  • Žebračka – národní přírodní rezervace, zřízená k ochraně pozůstatku lužního lesa v povodí Bečvy
  • Mamutík Tom – muzeum pro děti
  • Pomník Jana Blahoslava
 
Pomník Jana Blahoslava

Mamutov

Na severu města v Předmostí byla objevena rozsáhlá archeologická naleziště, z nichž nejstarší obsahují cenné nálezy z dob lovců mamutů. U odborníků vzrostl v poslední době zájem o předmostské nálezy z doby slovanské, když tam byly objeveny další části rozsáhlého pohřebiště, známého již z výzkumů Martina Kříže na konci 20. století. Dlouho zůstal téměř bez dokladů z období slovanského osídlení levý břeh Bečvy v Přerově, avšak několik nových nálezů změnilo i tuto situaci. Máme k dispozici více nálezů starších, ale dosud nezveřejněných i nálezů nových, které ukazují, že na území nynějšího města a v jeho nejbližším okolí probíhal život i v jiných údobích pravěku než ve starší době-kamenné a v době slovanské. Tomuto se věnuje i naučná vlastivědná Stezka lovců mamutů vedoucí z Předmostí nad „přerovskou rokli“, kolem přírodního amfiteátru, přes školní kopec, na kterém je i Památník lovců mamutů a odkud je krásný výhled na Přerov. Nedaleko odtud se nalézá i lom Žernava a dále po stezce Přerovská rokle a socha mláděte mamuta Toma. Posledním bodem stezky je vyhlídka na Přerov tentokrát z Čekyňského kopce.

 
Národní přírodní rezervace Žebračka

Žebračka

Severovýchodně od města se nachází národní přírodní rezervace Žebračka. Rezervace je rozdělena silnicí Přerov-Prosenice na dvě téměř stejně velké části. Severovýchodní částí NPR protéká umělý vodní tok – mlýnský a elektrárenský náhon Strhanec, který za dobu své existence již získal přírodě blízký charakter. NPR Žebračka leží v údolní nivě řeky Bečvy, podloží je tvořené štěrkopísky pleistocenního až holocénního stáří, které jsou překryty povodňovými hlínami. Reliéf je rovinatý, místy se sníženinami celoročně suchých nebo jen občas zvodňovaných, původně průtočných, říčních koryt (nazývaných „smuhy“). Žebračka představuje unikátní zbytek původně rozsáhlých lužních lesů údolní nivy Bečvy. Dřevinná skladba se v jednotlivých částech lesního komplexu liší, ale vcelku se blíží přirozené skladbě. Zastoupeny jsou rostliny lužního lesa – tvrdého luhu, význačné dřeviny jsou dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm habrolistý (Ulmus minor), javor babyka (Acer campestre), jilm vaz (Ulmus laevis), lípa srdčitá (Tilia cordata), střemcha obecná (Prunus padus) s podrostem keřů a především bylinného patra tvořeného typickou květenou lužního lesa, v němž k nejvýznačnějším patří česnek medvědí (Allium ursinum), sasanka hajní (Anemone nemorosa).

 
Tyršův most s výhledem na Zámek

Betonové stromy

Tyršův most v Přerově přes řeku Bečvu byl vybudován na místě, kde nejpozději od pozdního středověku stávaly mosty různých provedení, které byly mnohokráte obnovovány a opravovány. Poslední silniční most, který na místě stál, byl betonový třípolový klenbový most. Tento most byl v roce 1945 zničen ustupujícími německými vojsky. Na místě bylo později postaveno dřevěné provizorium a posléze, v sedmdesátých létech 20. století, zde byla zřízena ocelová lávka pro pěší. Tento most je osazen betonovými stromy. Stromy mají na výšku pět metrů, i když to tak nevypadá. Jsou ze sklobetonu, což je materiál, který je velmi tvrdý. Uvnitř je pevná konstrukce z rour a celé je to vyplněné betonem. Jeden váží přibližně tunu.[18]

Stavby

 
stavba 4 proudé silnice I/55
 
Estakáda silnice I/55 nad Předmostím

Přerovská magistrála – Průpich městem

Projekt dohromady za asi 700milionu Kč[19] bude dokončen v červenci roku 2022.[20] Tato čtyřproudá silnice má ulevit přerovské silniční infrastruktuře v centru města, odvede kamionovou dopravu od centra na západ, kdy kamiony jedoucí od Kroměříže do Olomouce a naopak budou moci využívat tento průtah. 1. etapa průtahu, za asi 200 milionů, vede od tř. Gen. Štefánika přes ulici Tovární po ulici Velké Novosady, 2. etapa zahrnuje 500 metrů dlouhou silniční estakádu k Olomouci za 358 milionů Kč,[21] 900m dlouhý úsek silnice a už hotový kruhový objezd u lídlu, který zásadně snížil vytížení silnice Lipnická a Hranická.

 
OC Galerie Přerov v noci
 
OC Galerie Přerov

Obchodní galerie

OC Galerie Přerov je projekt za 400milionů Kč.[22] Byla otevřena v září roku 2016. Je v ni 60 obchodů, rozkládá se na ploše 13 000 m² a na střeše se nachází parkování pro rezidenty i návštěvníky s celkovou kapacitou 300 parkovacích míst. Stavba nahradila 40 let starý Prior již v nevyhovujícím statickém stavu. V původním plánu obchodního centra bylo využití skeletové konstrukce Prioru.

 
13NP V-OS
 
pohled na 4 budovy B70-360

Výškové budovy

V Přerově se nachází 20 panelových věžáků z období komunismu. Jde o 14NP sestavy B70-360, nadále na severu města 13NP sestavy V-OS. Výjimkou jsou 2 věžové domy s 12NP. I když tyto budovy nejsou v žádném seznamu výškových budov, tak jde o jedny z nejvyšších sestav panelových domů co se v socialistické ČSR stavěly, nejvyšší byly V-OS které měly nejvíce 17NP, 12-15NP je celorepublikový standard. Výška těchto domů je okolo 45m.

 
Pohled na bytové domy na nábřeží Protifašistických bojovníků z Tyršova mostu
 
Bytové domy ul.Kozlovská

Moderní bytová zástavba

Boj s nedostatkem bytů v Přerově je dlouhodobá záležitost, i přes fakt, že se ve městě budují nové domy, tak to ani zdaleka nestačí pro naplnění všech kapacit. V Přerově za posledních 20 let vzniklo nespočet bytových domů, např.: Bytové domy na nábřeží Protifašistických bojovníků, Bytové domy ul. Seifertova, Bytové domy ul. Kozlovská, BD ul. Čechova 33 a další. Nový BD na ulici Seifertova je momentálně ve výstavbě, nabídne 33 bytových jednotek.[23]

Domov alzheimer

Domov Alzheimer[24] je projekt přestavby bývalé budovy Chemoprojektu, která chátrala v centru města. Stavba započala v polovině roku 2021 a má být hotova na jaře roku 2023. Bude to další ze zdravotnických center ve městě, již se zde nachází nemocnice založena roku 1905 s 16 budovami,[25] poliklinika v centru města a 2 domy s pečovatelskou službou.

Sport

Přerov se také zapsal do historie světového hokeje: v lednu 2012 spolu se Zlínem hostil Mistrovství světa žen do 18 let, které překonalo rekord v návštěvnosti.[26] V Přerově své zápasy odehrála skupina B. Poté se zde konaly boje o celkově třetí a páté místo na turnaji. České hokejistky se umístily na celkovém šestém místě, když podlehli v boji s finskou reprezentací. Celkově šampionát navštívilo 17 480 diváků, z toho 11 700 v Přerově a 5 780 ve Zlíně. Že Přerov žije hokejem potvrdil i postup do druhé nejvyšší národní soutěže, kam se klub HC Zubr Přerov navrátil v sezóně 2015/16, po dlouhých sedmnácti letech. Doma si Zubři udržují průměr návštěvnosti 2400 diváků na zápas. Své domácí zápasy hrají v Meo Aréně s kapacitou 3000 diváků. Odchovancem klubu je například reprezentant Tomáš Kundrátek. V nejvyšší soutěži hrají volejbalistky VK Přerov, od roku 2020 i hráči klubu amerického fotbalu Přerov Mammoths.[27]

Sport Klub Městská část Vznik Soutěž muži Úroveň Soutěž ženy Úroveň
lední hokej HC ZUBR Přerov Přerov I-Město 1928 Chance liga 2. - -
fotbal 1. FC Viktorie Přerov Přerov I-Město 2011 Divize E 4. - -
fotbal FK Kozlovice Přerov IV-Kozlovice 1924 Divize E 4. - -
volejbal Volejbal Přerov Přerov I-Město 1923 - - UNIQA extraliga 1.
volejbal SK Přerov 1908 Přerov I-Město 1908 Krajská soutěž 4. - -
florbal FBC MSEM Přerov Přerov I-Město 2002 Národní liga 3. 1. liga 2.
tenis TK PRECHEZA Přerov Přerov I-Město 1899 Tenisová extraliga 1.
vodní pólo KVP Přerov Přerov I-Město 1933 1. liga 1. - -
americký fotbal Přerov Mammoths Přerov I-Město 2012 Snapback liga 1. - -
házená TJ Holešov-Přerov Přerov I-Město ? 2. liga 3. - -
házená SK Žeravice Přerov XII-Žeravice 1943 2. liga 3. 2. liga 3.
basketbal TJ Sokol Přerov Přerov I-Město ? Oblastní přebor 4. - -
basketbal TBS Přerov Přerov II-Předmostí ? pouze mládež
nohejbal TJ Spartak MSEM Přerov Přerov I-Město 1970 1. liga 2. - -
atletika SK Přerov 1908 Přerov I-Město 1908 2. liga sk. D 3.
moderní gymnastika TJ Spartak Přerov Přerov I-Město 1976 -
veslování VK Přerov Přerov I-Město 1924 -
kanoistika Kanoistika Přerov Přerov I-Město ? -
cyklistika, triatlon CK PeMaP Přerov Přerov I-Město 2010 -
plavání TJ Spartak Přerov Přerov I-Město ? -
džú-džucu Agatsu Ryu Ju Jutsu Přerov I-Město 2000 -
fotbal TJ Sokol Újezdec Přerov VI-Újezdec 1957 I. B třída 7. - -
fotbal TJ Sokol Čekyně Přerov VII-Čekyně 1931 Okresní přebor 8. - -
fotbal KMK Zubr Přerov Přerov II-Předmostí ? III. třída 9. - -
fotbal TJ Union Lověšice Přerov III-Lověšice ? III. třída 9. - -
kolová TJ Spartak Přerov
mažoretkový sport Fantasy Přerov z. s. Přerov I-Město 2014 - - - -

Části města

 
Katastrální území Přerova

Přerov se dělí na 13 číslovaných evidenčních částí. Samosprávné městské části ani obvody nemá.

V 90. letech 20. století se některé části neúspěšně pokusily oddělit:

  • 26. března 1993 se v části Přerov V-Dluhonice konalo místní referendum o odtržení od Přerova. Z 266 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 227, z toho 152 pro oddělení a 71 proti oddělení, 4 hlasy byly neplatné. Výsledek referenda byl kladný, oddělení však nepovolilo ministerstvo vnitra z důvodu přerušení souvislého území obce Přerov.[28]
  • 12. září 1993 se konalo místní referendum o odtržení v části Přerov XI-Vinary. Z 552 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 373, z toho 151 pro odtržení, 193 proti odtržení a 7 hlasů bylo neplatných. Výsledek referenda byl záporný.[28]
  • 16. června 2000 se konalo místní referendum o odtržení v části Přerov VI-Újezdec. Z 517 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 351, z toho 156 pro odtržení, 191 proti odtržení a 26 hlasů bylo neplatných. Výsledek referenda byl záporný.[28]

Osobnosti

 
Jan Blahoslav
Působili zde
  • Jan Amos Komenský (1592 -1670) - filozof, spisovatel a biskup Jednoty Bratrské, působil jako učitel na přerovském gymnáziu, jehož byl sám absolventem
  • Jakub Škoda (1835–1885), ředitel gymnázia, komunální politik, čestný občan města
  • Čeněk Slepánek (1878–1944), spisovatel a publicista, kandidát Nobelovy ceny mírové r. 1929
  • Vlastislav Chroust (1895–1977), architekt a profesor Střední průmyslové školy Přerov
  • Lubomír Pleva (1929–1998), hráč na foukací harmoniku, čtyřnásobný mistr světa ve svém oboru

Partnerská města

Fotogalerie

  • Náměstí T. G. Masaryka 
    Náměstí T. G. Masaryka
  • Wilsonova ulice 
    Wilsonova ulice
  • Kostel svaté Máří Magdaleny 
    Kostel svaté Máří Magdaleny
  • Kostel svatého Vavřince 
    Kostel svatého Vavřince
  • Park Michalov 
    Park Michalov
  • Pohled na historické centrum přes Bečvu 
    Pohled na historické centrum přes Bečvu

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Ottův slovník naučný, heslo Přerov, 5. Přerov, průmyslové a obchodní město na Moravě
  5. ↑ http://www.mamutov.eu/
  6. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 319, 320.
  7. ↑ Lutovský, Michal: Po stopách prvních Přemyslovců. III. Správa a obrana země (1012–1055). Libri, Praha 2008, str. 52–58
  8. ↑ O Přerově [online]. Statutární město Přerov. Dostupné online. 
  9. ↑ PUSTĚJOVSKÁ, Ivana. Masový vrah mezi námi. Karol Pazúr nechal v roce 1947 postřílet tři stovky nevinných karpatských Němců. CS Magazin [online]. [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b POLÁKOVÁ-UVÍROVÁ, Petra. Sametová revoluce v Přerově: připomeňte si dobu před 31 lety. Přerovský deník. 2020-11-17. Dostupné online [cit. 2021-06-02]. 
  11. ↑ Výběr období voleb > Zastupitelstva obcí 2014 > Výsledky voleb – výběr obce dle území > Okres Přerov - výběr obce > Obec Přerov [online]. volby.cz [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. 
  12. ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154097379925661&id=224337820660
  13. ↑ Statistické informace. Město Přerov [online]. [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. 
  15. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Městská autobusová doprava Přerov - Úvodní strana. www.mhdprerov.cz [online]. [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  17. ↑ VŠLG – Pojď studovat logistiku na Vysokou školu logistiky [online]. Vysoká škola logistiky [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  18. ↑ POLÁKOVÁ-UVÍROVÁ, Petra. V Přerově na Tyršově mostě rostou betonové stromy. Deník.cz. 2012-03-24. Dostupné online [cit. 2021-06-02]. 
  19. ↑ POLÁKOVÁ-UVÍROVÁ, Petra. Takto vypadá stavba průpichu v Přerově. Autostráda přes město se přibližuje. Olomoucký deník. 2022-02-21. Dostupné online [cit. 2022-04-22]. 
  20. ↑ Archivovaná kopie. mapapp.rsd.cz [online]. [cit. 2022-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-25. 
  21. ↑ Nově otevřená estakáda v Přerově uleví dopravě ve městě zatím jen částečně. ČT24 [online]. [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  22. ↑ POLÁKOVÁ-UVÍROVÁ, Petra. Stavba velké obchodní galerie v Přerově finišuje. Kdy otevře?. Olomoucký deník. 2016-05-26. Dostupné online [cit. 2022-04-22]. 
  23. ↑ Byty v Přerově – Prodej nových bytů a nemovitostí v Přerově a okolí [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  24. ↑ Domov Alzheimer - Domov Alzheimer. www.domovalzheimer.cz [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  25. ↑ Nemocnice AGEL Přerov. nemocniceprerov.agel.cz [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  26. ↑ MS navštívilo celkem téměř 17500 diváků, nejvíce v historii [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  27. ↑ Fotbaloví Mamuti se probouzejí!. Sport.cz [online]. 2020-08-05 [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b c Informace o místních referendech Archivováno 11. 10. 2013 na Wayback Machine., odpověď na žádost o informaci, Magistrát města Přerova, 27. 10. 2010

Literatura

  • BAYER, František. Přerovsko : město i hejtmanství. Přerov: F. Bayer, 1893. 272 s. Dostupné online. 
  • DRECHSLER, Aleš; LAPÁČEK, Jiří; FIŠMISTROVÁ, Věra. Dějiny města Přerova v datech. Přerov: Město Přerov, 2006. 191 s. ISBN 80-239-7202-2. 
  • HOSÁK, Ladislav; KLÍMA, Bohuslav. Dějiny města Přerova. Díl 1.. Přerov: Městský národní výbor, 1970. 302 s. 
  • HOSÁK, Ladislav; KLÍMA, Bohuslav. Dějiny města Přerova. Díl 2.. Přerov: Městský národní výbor, 1971. 310 s. 
  • LAPÁČEK, Jiří. Komenský a Přerov : 1608-1618 : Jan Amos Komenský o svém pobytu v Přerově. Přerov: Okresní úřad, 1994. 52 s. 
  • LAPÁČEK, Jiří. Přerov : povídání o městě. Přerov: Město Přerov, 2000. 243 s. ISBN 80-238-6173-5. 
  • LAPÁČEK, Jiří. Přerov : povídání o městě 2. Přerov: Město Přerov, 2002. 311 s. ISBN 80-238-9691-1. 
  • LAPÁČEK, Jiří; HLOUŠEK, Jiří. Přerov v proměnách času : přehled názvů přerovských ulic a náměstí a pohlednicová tvorba s přerovskou tematikou v letech 1897-1938. Přerov: Elan, 2002. 178 s. ISBN 80-238-9913-9. 
  • LAPÁČEK, Jiří. Historie a současnost podnikání na Přerovsku a Hranicku. Žehušice: Městské knihy, 2009. 319 s. ISBN 978-80-86699-55-4. 
  • LAPÁČEK, Jiří. Přerov. Praha - Litomyšl: Paseka, 2010. 68 s. ISBN 978-80-7432-052-1. 

Související články

Externí odkazy

Statutární město Přerov

I-Město • II-Předmostí • III-Lověšice • IV-Kozlovice • V-Dluhonice • VI-Újezdec • VII-Čekyně • VIII-Henčlov • IX-Lýsky • X-Popovice • XI-Vinary • XII-Žeravice • XIII-Penčice

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Přerov&oldid=22926833“