Editace stránky Přerov

{{různé významy|tento=městě na Moravě}}
{{Infobox - česká obec
  | název = Přerov
  | kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]]
  | okres = Přerov
  | země = [[Morava]]
  | obec s rozšířenou působností = Přerov
  | pověřená obec = Přerov
  | počet ZSJ = 47
  | počet katastrálních území = 14
  | počet částí obce = 13
  | adresa = Bratrská 709/34<br />750 02 Přerov 2
  | primátor = [[Petr Rána (politik)|Petr Vrána]] ([[ANO 2011|ANO]])
  | web = www.prerov.eu
  | e-mail = posta@prerov.eu
  | NUTS3 = CZ071
  | PSČ = 750&nbsp;02, 751&nbsp;24, 751&nbsp;27
  | primátor aktuální k = 2022
  | status = statutární město
}}
'''Přerov''' ({{Vjazyce|de}} ''Prerau'') je [[statutární město]] v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]], leží 21&nbsp;km jihovýchodně od [[Olomouc]]e v [[Hornomoravský úval|Hornomoravském úvalu]] na řece [[Bečva|Bečvě]], nachází se přibližně 200&nbsp;m nad mořem a má rozlohu 58,48&nbsp;km². Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Do roku 2002 byl Přerov sídlem [[Okresní úřad|okresního úřadu]] [[Okres Přerov|okresu Přerov]]. Statutárním městem je od 1.&nbsp;července 2006.

Město je důležitou dopravní křižovatkou. Spolu s Olomoucí, Prostějovem, Šumperkem a Hranicemi tvoří průmyslovou a ekonomicky nejsilnější část Olomouckého kraje. Je sídlem mnoha významných průmyslových podniků ([[PRECHEZA]], [[PSP Machinery]], [[Meopta]], [[Kazeto]] a další). Přerov byl také městem vojenským, sídlila zde 23. základna vrtulníkového letectva [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]]. Část historického jádra města (Horní město) je od roku 1992 [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Někdejší [[podhradí]] se označuje jako Dolní město.<ref>Ottův slovník naučný, heslo '' Přerov, 5. Přerov, průmyslové a obchodní město na Moravě''</ref>

Nachází se zde vykopávky značného množství [[mamut]]ích kostí, naleziště tábořišť lovců mamutů z doby před 27 – 26 tisíci lety se nachází na místě zvaném Skalka. Bývá tak nazýván ''městem mamutů''.<ref>http://www.mamutov.eu/</ref> Ovšem je také nazýván ''městem Blahoslavovým a Komenského''.{{zdroj?}}

== Název ==
Jméno města je totožné se starým slovem ''prěrov'' ("příkop", též "rybník, tůň, bažina").<ref>Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 319, 320.</ref>

== Historie ==

=== Lovci mamutů ===
Území města Přerova bylo osídleno již v [[Neolit|mladší době kamenné]], důkazem jsou významné archeologické nálezy, především [[Předmostí u Přerova (archeologická lokalita)|sídliště lovců mamutů]] v městské části Přerov-Předmostí. S růstem významu obchodu se sídelní jádro přesunulo na levý břeh řeky [[Bečva|Bečvy]]. Touto částí procházely obchodní stezky, pravděpodobně šlo o místo toku řeky a dnešního Horního náměstí.{{zdroj?}}

=== Středověk a novověk ===
Na území Přerova se nacházelo již v době okolo roku 840 [[Velkomoravská říše|velkomoravské]] hradiště, které mělo oblastní význam, později i raně středověké [[hradiště]].<ref>Lutovský, Michal: Po stopách prvních Přemyslovců. III. Správa a obrana země (1012–1055). Libri, Praha 2008, str. 52–58</ref> První písemná zmínka o Přerovu jako městu pochází z roku 1141 (po 30. červnu 1131) v listině olomouckého biskupa [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdíka]], ve které je přerovský hradní velkofarní kostel svatého Jiří zmiňován mezi sedmi nejdůležitějšími (křesťanskými) kostely na Moravě.{{zdroj?}}

[[Soubor:Prerov SW (MMM11).jpg|vlevo|náhled|Město Přerov (''Prerau'') na výřezu z&nbsp;druhého vydání [[Jan Kryštof Müller|Müllerovy]] ''mapy Moravy'' z&nbsp;roku 1790]]
Dne 28. ledna 1256 byl Přerov povýšen králem [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] na [[královské město]], jímž byl až do roku 1487.{{Doplňte zdroj}} Historie Přerova je také úzce spjata s rody [[Pernštejnové|Pernštejnů]] a [[Žerotínové|Žerotínů]], i s působením evangelické církve zvané [[Jednota bratrská]], ke které náleželi významní učenci jako přerovský rodák [[Jan Blahoslav]] a [[Jan Amos Komenský]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = O Přerově
| url = https://www.prerov.eu/cs/o-prerove/
| vydavatel = Statutární město Přerov
}}</ref> Komenský zde vystudoval bratrskou školu a posléze zde také čtyři roky vyučoval. V roce 1636 na zdejším zámku zemřel [[Karel starší ze Žerotína]].{{zdroj?}}

Návrší nad Přerovem – zvané Švédské šance – je také archeologicky cennou a v regionu ojedinělou lokalitou s dochovanými relikty opevnění zbudovaného švédským vojskem v srpnu roku 1643.{{zdroj?}}

Prudký rozvoj města nastal po vybudování hlavní [[Severní dráha císaře Ferdinanda|železniční trati z Vídně do Olomouce]] (1841) a později dále do Prahy a Bohumína. Výstavba postupovala rychle kupředu, takže již 1. září 1841 do Přerova přijel první vlak.{{zdroj?}}

=== Druhá světová válka a poválečné období ===
Na konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo ve městě násilně potlačeno [[Přerovské povstání]]. Krátce po skončení války následoval [[masakr na Švédských šancích]], kde Slovák [[Karol Pazúr]] nechal v roce 1945 postřílet na tři stovky nevinných karpatských Němců, převážně žen a dětí.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Pustějovská | jméno = Ivana
| titul = Masový vrah mezi námi. Karol Pazúr nechal v roce 1947 postřílet tři stovky nevinných karpatských Němců | periodikum = CS Magazin | url = http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2003081047 | datum přístupu = 2021-06-02}}</ref> U vlakového nádraží stojí památník na den 19. června 1945, kdy tento masakr začal.{{zdroj?}}

[[Soubor:Predmosti 1984.JPG|náhled|Výstavba sídliště v Předmostí, 1984]]
Významným obdobím byla pro Přerov [[Komunistický režim v Československu|éra budování socialismu]], kdy se výrazně zvýšil počet obyvatel a z města se stalo významné průmyslové centrum. V 70. letech 20. století docházelo postupně k hospodářskému rozmachu hlavně v potravinářském a strojírenském průmyslu. Počet obyvatel se zvýšil až skoro k 50 tisícům, což pomohlo k posílení dalších odvětví, jako rozvoj lehkého průmyslu jemné mechaniky a optiky, v neposlední řadě také expanzí chemického průmyslu.{{zdroj?}}

=== Po roce 1989 ===
Přerované protestovali ve městě a někteří z nich přijeli podpořit stávkující studenty na [[Filozofická fakulta Univerzity Palackého|Filozofickou fakultu Univerzity Palackého]] v Olomouci. Disidenti a [[Charta 77|chartisté]] se ale už dávno před [[Sametová revoluce|Listopadem]] scházeli v domě [[Vladimír Hučín|Vladimíra Hučína]]. Samotné stávkování bylo velmi zmatené. Zatímco na první demonstraci se skandovalo „Ať žije [[Komunistická strana Československa|KSČ]]!“, povel k zahájení druhé dal zpěvák [[Pavel Novák (zpěvák)|Pavel Novák]]. A na ní se pro změnu ozývalo: „Ať žije [[Občanské fórum|Fórum]]!“. Doba byla hodně zmatená.<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Poláková-Uvírová
| jméno = Petra
| titul = Sametová revoluce v Přerově: připomeňte si dobu před 31 lety
| periodikum = Přerovský deník
| datum vydání = 2020-11-17
| url = https://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/sametova-revoluce-v-prerove-20201116.html
| datum přístupu = 2021-06-02
}}</ref> Přerované byli bezprostředně po událostech 17. listopadu velmi skeptičtí a mnozí ani nevěřili, že vůbec dojde ke změnám.<ref name=":0" /> Dne 7. července 1997 bylo město Přerov postiženo [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|katastrofální povodní]].{{zdroj?}}

== Městská samospráva ==
{{Viz též|Seznam představitelů Přerova}}
Od roku 2006 je Přerov [[statutární město|statutárním městem]], v jehož čele stojí [[primátor]]. Městskou samosprávu představuje zastupitelstvo s 35 členy.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = volby.cz
| titul = Výběr období voleb > Zastupitelstva obcí 2014 > Výsledky voleb – výběr obce dle území > Okres Přerov - výběr obce > Obec Přerov
| url = http://volby.cz/pls/kv2014/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=3&xnumnuts=7104&xobec=511382&xstat=0&xvyber=0
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2016-07-14
}}</ref>

Po [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018|komunálních volbách roku 2018]] byl zvolen primátorem [[Petr Měřínský]] z hnutí [[ANO 2011|ANO]]. Koalici utvořily tyto subjekty: hnutí ANO, [[Občanská demokratická strana|ODS]] a uskupení [[KDU-ČSL]]+[[TOP 09]]. Koalice disponovala těsnou většinou 18 z 35 zastupitelů.{{zdroj?}}

Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července [[moravská vlajka|moravskou vlajku]].<ref> https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154097379925661&id=224337820660 </ref>

{{Sousední obce}}

== Obyvatelstvo ==
=== Počet obyvatel ===
Počet obyvatel je uváděn podle výsledků [[sčítání lidu]] za Přerov včetně těch místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 1990, od té doby má klesající trend.

K 1. lednu 2022 v 1. správním obvodu města (Přerov a bezprostřední okolí) žije 46 024 obyvatel (+1196 cizinců). Počet veškerých obyvatel spadajících pod Přerovské úřady (±10 km od města) je 78 468 obyvatel (+1724 cizinců).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Statistické informace
| periodikum = Město Přerov
| url = https://www.prerov.eu/cs/o-prerove/soucasnost-mesta/statisticke-informace.html
| datum přístupu = 2022-04-22
}}</ref>

{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu<ref name="Lexikon">{{citace monografie
 | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
 | vydavatel = Český statistický úřad
 | rok = 2006
 | strany = 53–54
 | isbn = 80-250-1311-1
 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf
 | svazek = I
 }} {{Wayback|url=https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf |date=20210716182537 }}</ref><ref name="Lexikon2">{{Citace elektronické monografie
 | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011
 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015
 | datum vydání = 2015-12-21
 | datum přístupu = 2017-01-10
 | vydavatel = Český statistický úřad
}}</ref>
! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021
|-
| 11 341 || 15 464 || 17 749 || 22 007 || 26 966 || 28 442 || 30 270 || 29 054 || 36 101 || 44 324 || 50 593 || 51 300 || 48 335 || 44 361 || 41 019
|}

{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu domů podle sčítání domů<ref name="Lexikon" /><ref name="Lexikon2" />
! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021
|-
| 1 388 || 1 658 || 1 896 || 2 267 || 2 684 || 3 061 || 3 664 || 4 379 || 4 636 || 4 488 || 4 048 || 4 267 || 4 264 || 4 510 || 4 702
|}

=== Struktura populace ===
<gallery>
Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 511382 Přerov, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Přerov roku 2011
Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 511382 Přerov, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Přerov roku 2011
Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 511382 Přerov, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Přerov roku 2011
</gallery>

=== Národnostní složení obyvatel Přerova ===
Obyvatelstvo bylo tradičně české, německé, židovské a slovenské národnosti, avšak po vytvoření [[Čechoslováci|československé národnosti]] a po dějích druhé světové války německé a židovské obyvatelstvo až na pár rodin téměř vymizelo.{{zdroj?}}

* česká 88,4 %
* moravská 7,1 %
* slovenská 1,9 %
* romská 0,2 %
* vietnamská 0,1 %
* ukrajinská 0,1 %
* polská 0,1 %
* ostatní 1,8 %

== Doprava ==
[[Soubor:Dálnice D1 přerov.jpg|náhled|Pohled na D1 z mostu]]

=== Dálnice ===
* [[Dálnice D1]] Praha – Říkovice (272 km) a Přerov – česko-polská hranice u Věřňovic (94 km)
* [[Dálnice D55]] – zatím jen zprovozněn výjezd Exit 1 [[Olomouc]]-jih (křížení s [[Dálnice D35|D35]]) u Olomouce. Roku 2025 je plánováno zahájení výstavby směr Přerov – Kokory.

=== Silnice ===
* [[Silnice I/47|I/47]] Vyškov – Kroměříž – Přerov – Ostrava
* [[Silnice I/55|I/55]] Olomouc – Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav – státní hranice
* [[Silnice II/150|II/150]] Skalice nad Svitavou – Prostějov – Přerov – Valašské Meziříčí
* [[Silnice II/434|II/434]] Bedihošt – Přerov – Lipník nad Bečvou
* [[Silnice II/436|II/436]] Kojetín – Chropyně – Přerov – Doloplazy

=== Železnice ===
[[Soubor:Přerovské vlakové nádraží.jpg|náhled|Přerovské vlakové nádraží z roku 1841]]
Přerov je důležitým dopravním uzlem ve státním i evropském železničním systému. Setkávají se zde tratě [[Železniční trať Česká Třebová – Přerov|Česká Třebová – Přerov]], [[Železniční trať Přerov–Bohumín| Přerov–Bohumín]] [[Železniční trať Přerov–Břeclav|Přerov–Břeclav]] a [[Železniční trať Brno–Přerov|Brno–Přerov]]. Traťový úsek Břeclav–Přerov–Bohumín je ovšem také součástí [[Druhý železniční koridor|II. tranzitního koridoru]] (VI. [[Panevropské koridory|evropský železniční koridor]]). Přes [[Přerov (nádraží)|železniční stanici Přerov]] jezdí mezistátní spoje z Vídně a Budapešti do Varšavy a zpět, které v Přerově zastavují. Přímé spojení je tak zajištěno do celé řady evropských měst. Důležité spoje ze směru [[Ostrava]] – [[Hranice (okres Přerov)|Hranice]] směrem na [[Olomouc]] však Přerov objíždějí po [[Dluhonická spojka|spojce]] mezi stanicemi [[Prosenice (nádraží)|Prosenice]] a [[Dluhonice (výhybna)|Dluhonice]].

=== Městská doprava ===
Ve městě je centrální autobusové nádraží, ze kterého vyjíždějí jak regionální, tak i dálkové linky. Městskou hromadnou dopravu zabezpečovala [[Arriva Morava]]. Autobusy MHD jezdí na 11 linkách,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Městská autobusová doprava Přerov - Úvodní strana
| periodikum = www.mhdprerov.cz
| url = http://www.mhdprerov.cz/
| datum přístupu = 2022-04-22
}}</ref> přičemž byla zavedena nízkopodlažní linka pro osoby s omezenou schopností pohybu.

=== Vodní doprava ===
[[Soubor:Přerov_po_proudu_Bečvy_z_mostu_Míru.jpg|náhled|Nábřeží Bečvy]]
V současné době{{kdy?}} není v území vodní doprava provozována. Severně od města je stabilizována trasa plavebního [[Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe|kanálu Dunaj–Odra–Labe]]. V blízkosti Přerova se s umístěním přístavu zatím neuvažuje, jsou zde navrženy pouze tři plavební komory.{{zdroj?}}

=== Letecká doprava ===
[[Letiště Přerov]] je umístěno asi 2,5 km jihozápadně od okraje města Přerova. Po roce 1989 postupně docházelo k omezením letů a k organizačním změnám v armádě, jež mimo jiné umožňovalo trasování dálnice D1 západně od Přerova.{{zdroj?}}

[[Soubor:KLG 5010 CZ - Přerov, Flughafen.jpg|náhled|vlevo|Letiště Přerov]]
Od roku 1952 je letiště vybaveno 2 600 m dlouhou přistávací betonovou drahou a byla zde vybudována jedna z nejmodernějších řídících věží. Letiště sloužilo Armádě ČR jako helikoptérová základna a v malé míře bylo využíváno i pro nevojenské účely. Pravidelná letecká doprava zde není provozována. Vzhledem k přesunu vrtulníkové základny do [[Náměšť nad Oslavou|Náměště nad Oslavou]] v roce 2008 byly projednávány možnosti využití areálu. Předpokládalo se, že by došlo k vybudování veřejného mezinárodního letiště pro letadla se vzletovou hmotností až do 70 tun, což se ale mělo odvíjet od posouzení ekonomičnosti provozu letiště včetně nutných investičních a provozních nákladů. Pro případný rozvoj letecké dopravy jsou z hlediska koordinace s ostatními druhy dopravy a ostatními funkcemi v území vytvořeny potřebné prostorové podmínky.{{zdroj?}}

== Školství ==
Jediná vysoká škola v České republice s hlavním zaměřením na logistiku je přerovská soukromá [[Vysoká škola logistiky]]. Dále se zde nachází soukromá vyšší odborná škola zdravotnická. Ze středních škol se ve městě nachází např. čtyřleté a šestileté [[Gymnázium Jana Blahoslava]], čtyřleté a osmileté [[Gymnázium Jakuba Škody]], střední průmyslová škola, střední zemědělská škola, střední zdravotnická škola, střední pedagogická škola, obchodní akademie, střední škola gastronomie a služeb, střední škola technická a střední škola praktická.{{zdroj?}}
[[Soubor:Přerov, Vysoká škola logistiky.jpg|náhled|Vysoká škola logistiky]]
Ve městě se nachází osm základních škol zřizovaných městem, dvě soukromé základní školy a jedna základní škola zřizovaná Olomouckým krajem.{{zdroj?}}

Dále je zde jedenáct mateřských škol zřizovaných městem, čtyři soukromé mateřské školy, jedna církevní mateřská škola a jedna mateřská škola zřizovaná Olomouckým krajem. V Přerově se dále nachází také městské jesle a dětské skupiny.{{zdroj?}}

== Pamětihodnosti ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Přerově}}
Historické centrum města se nachází okolo [[Horní náměstí (Přerov)|Horního náměstí]] – lze zde nalézt domy z 15. století. Poblíž se nachází [[Přerov (zámek)|přerovský zámek]], renesanční čtyřkřídlý zámecký objekt z první čtvrtiny 17. století, vybudovaný na místě původního [[hrad]]u, jehož věž má románský původ. Lze si prohlédnout i zbytky [[Opevnění|městských hradeb]]. V zámku je umístěno [[Muzeum Komenského v Přerově|Muzeum Komenského]] vzniklé zásluhou [[František Slaměník|Františka Slaměníka]] již v roce 1888. V muzeu jsou stálé expozice týkající se archeologie Přerovska, ukázky školních tříd z různých období, památník Jana Amose Komenského, národopisu Hané a Záhoří, entomologie, mineralogie atd.{{zdroj?}} Dále se ve městě nachází např.:
* [[Park Michalov]] – jeden z největších městských parků v Olomouckém kraji
* [[Žebračka]] – národní přírodní rezervace, zřízená k ochraně pozůstatku lužního lesa v povodí Bečvy
* [[Mamutík Tom]] – muzeum pro děti
* Pomník Jana Blahoslava
* [[Synagoga v Přerově|Přerovská synagoga]]

[[Soubor:Pomník Jana Blahoslava, Horní náměstí, Přerov.jpg|náhled|Pomník Jana Blahoslava]]

=== Mamutov ===
Na severu města v [[Předmostí (Přerov)|Předmostí]] byla objevena rozsáhlá [[archeologické naleziště|archeologická naleziště]], z nichž nejstarší obsahují cenné nálezy z dob lovců [[mamut]]ů. U odborníků vzrostl v poslední době zájem o předmostské nálezy z doby slovanské, když tam byly objeveny další části rozsáhlého pohřebiště, známého již z výzkumů Martina Kříže na konci 20. století. Dlouho zůstal téměř bez dokladů z období slovanského osídlení levý břeh Bečvy v Přerově, avšak několik nových nálezů změnilo i tuto situaci. Máme k dispozici více nálezů starších, ale dosud nezveřejněných i nálezů nových, které ukazují, že na území nynějšího města a v jeho nejbližším okolí probíhal život i v jiných údobích pravěku než ve starší době-kamenné a v době slovanské. Tomuto se věnuje i naučná vlastivědná Stezka lovců [[mamut]]ů vedoucí z Předmostí nad „přerovskou rokli“, kolem přírodního amfiteátru, přes školní kopec, na kterém je i Památník lovců mamutů a odkud je krásný výhled na Přerov. Nedaleko odtud se nalézá i lom Žernava a dále po stezce Přerovská rokle a socha mláděte mamuta Toma. Posledním bodem stezky je vyhlídka na Přerov tentokrát z Čekyňského kopce.{{zdroj?}}

[[Soubor:Národní přírodní rezervace Žebračka, okres Přerov (04).jpg|vlevo|náhled|Národní přírodní rezervace Žebračka]]

=== Žebračka ===
Severovýchodně od města se nachází národní přírodní rezervace [[Žebračka]]. Rezervace je rozdělena silnicí Přerov-Prosenice na dvě téměř stejně velké části. Severovýchodní částí NPR protéká umělý vodní tok – mlýnský a elektrárenský náhon Strhanec, který za dobu své existence již získal přírodě blízký charakter. NPR Žebračka leží v údolní nivě řeky Bečvy, podloží je tvořené štěrkopísky pleistocenního až holocénního stáří, které jsou překryty povodňovými hlínami. Reliéf je rovinatý, místy se sníženinami celoročně suchých nebo jen občas zvodňovaných, původně průtočných, říčních koryt (nazývaných „smuhy“). Žebračka představuje unikátní zbytek původně rozsáhlých lužních lesů údolní nivy Bečvy. Dřevinná skladba se v jednotlivých částech lesního komplexu liší, ale vcelku se blíží přirozené skladbě. Zastoupeny jsou rostliny lužního lesa – tvrdého luhu, význačné dřeviny jsou dub letní ''(Quercus robur)'', jasan ztepilý ''(Fraxinus excelsior)'', jilm habrolistý ''(Ulmus minor)'', javor babyka ''(Acer campestre)'', jilm vaz ''(Ulmus laevis)'', lípa srdčitá ''(Tilia cordata)'', střemcha obecná ''(Prunus padus)'' s podrostem keřů a především bylinného patra tvořeného typickou květenou lužního lesa, v němž k nejvýznačnějším patří česnek medvědí ''(Allium ursinum)'', sasanka hajní ''(Anemone nemorosa).''{{zdroj?}}[[Soubor:Tyršův most Přerov.jpg|náhled|218x218bod|Tyršův most s výhledem na Zámek]]
=== Betonové stromy ===
Tyršův most v Přerově přes řeku Bečvu byl vybudován na místě, kde nejpozději od pozdního středověku stávaly mosty různých provedení, které byly mnohokráte obnovovány a opravovány. Poslední silniční most, který na místě stál, byl betonový třípolový klenbový most. Tento most byl v roce 1945 zničen ustupujícími německými vojsky. Na místě bylo později postaveno dřevěné provizorium a posléze, v sedmdesátých létech 20. století, zde byla zřízena ocelová lávka pro pěší. Tento most je osazen betonovými stromy. Stromy mají na výšku pět metrů, i když to tak nevypadá. Jsou ze sklobetonu, což je materiál, který je velmi tvrdý. Uvnitř je pevná konstrukce z rour a celé je to vyplněné betonem. Jeden váží přibližně tunu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Poláková-Uvírová
| jméno = Petra
| titul = V Přerově na Tyršově mostě rostou betonové stromy
| periodikum = Deník.cz
| datum vydání = 2012-03-24
| url = https://www.denik.cz/olomoucky-kraj/na-tyrsove-moste-jsou-uz-betonove-stromy-podivejte-se-20120320-hits.html
| datum přístupu = 2021-06-02
}}</ref>

== Stavby ==
[[Soubor:Přerov silniční estakáda.jpg|náhled|Estakáda silnice I/55 nad Předmostím]]
=== Přerovská magistrála – Průpich městem ===
Projekt dohromady za asi 700 milionu Kč<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Poláková-Uvírová
| jméno = Petra
| titul = Takto vypadá stavba průpichu v Přerově. Autostráda přes město se přibližuje
| periodikum = Olomoucký deník
| datum vydání = 2022-02-21
| url = https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/prupich-prerov-stavba.html
| datum přístupu = 2022-04-22
}}</ref> byl zprovozněn v srpnu roku 2022.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Po Průpichu se již ode dneška jezdí
| vydavatel = Městské webové stránky
| url = https://www.prerov.eu/cs/magistrat/tiskove-centrum/tiskove-zpravy-2022/tz-srpen-2022/po-prupichu-se-uz-ode-dneska-jezdi-stavba-prutahu-ale-jeste-pokracuje.html
| datum přístupu = 2024-05-20
}}</ref> Tato čtyřpruhová silnice ulevuje přerovské silniční infrastruktuře v centru města, odvádí kamionovou dopravu od centra na západ, kdy kamiony jedoucí od Kroměříže do Olomouce a naopak mohou využívat tento průtah. 1. etapa průtahu, za asi 200 milionů, vede od tř. Gen. Štefánika přes ulici Tovární po ulici Velké Novosady, 2. etapa zahrnuje 500 m dlouhou silniční estakádu k Olomouci za 358 milionů Kč,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nově otevřená estakáda v Přerově uleví dopravě ve městě zatím jen částečně
| periodikum = ČT24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3306927-nove-otevrena-estakada-v-prerove-ulevi-doprave-ve-meste-zatim-jen-castecne
| datum přístupu = 2022-04-22
}}</ref> 900 m dlouhý úsek silnice a už hotový kruhový objezd u Lidlu, který zásadně snížil vytížení silnice Lipnická a Hranická.{{zdroj?}}

[[Soubor:VOS přerov.jpg|náhled|vlevo|upright=0.8|13NP V-OS]]
=== Výškové budovy ===
V Přerově se nachází 20 panelových věžáků z období komunismu. Jde o 14NP sestavy B70-360, nadále na severu města 13NP sestavy V-OS. Výjimkou jsou 2 věžové domy s 12NP. I když tyto budovy nejsou v žádném seznamu výškových budov, tak jde o jedny z nejvyšších sestav panelových domů, co se v socialistické ČSR stavěly, nejvyšší byly V-OS které měly nejvíce 17NP, 12-15NP je celorepublikový standard. Výška těchto domů je okolo 45 m.{{zdroj?}}

=== Moderní bytová zástavba ===

Boj s nedostatkem bytů v Přerově je dlouhodobá záležitost, i přes fakt, že se ve městě budují nové domy, tak to ani zdaleka nestačí pro naplnění všech kapacit. V Přerově za posledních 20 let vzniklo nespočet bytových domů, např. bytové domy na nábřeží Protifašistických bojovníků, bytové domy ul. Seifertova, bytové domy ul. Kozlovská, BD ul. Čechova 33 a další.{{zdroj?}} Nový BD Vesna na ulici Seifertova byl postaven v letech 2022–2024<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vesna Přerov - Stylové bydlení v srdci Moravy
| periodikum = Vesna Přerov - Stylové bydlení v srdci Moravy
| url = https://www.vesnaprerov.cz/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-05-20
}}</ref>, nabízí 33 bytových jednotek.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Byty v Přerově – Prodej nových bytů a nemovitostí v Přerově a okolí
| url = https://www.bytyvprerove.cz/
| datum přístupu = 2022-04-23
}}</ref>

[[Soubor:BD nábřeží protifašistických bojovníků.jpg|náhled|Pohled na bytové domy na nábřeží Protifašistických bojovníků z&nbsp;Tyršova mostu]]
=== Domov Alzheimer ===
Domov Alzheimer vznikl přestavbou bývalé budovy [[Chemoprojekt]]u, která chátrala v centru města. Objekt slouží osobám s Alzheimerovou nemocí nebo demencí. Stavba započala v polovině roku 2021 a byl dokončen v dubnu roku 2023.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Domov Alzheimer byl otevřen
| periodikum = Městské webové stránky
| url = https://www.prerov.eu/cs/magistrat/tiskove-centrum/aktuality-prerov-2023/aktuality-duben-2023/domov-alzheimer-byl-otevren-prvni-obyvatele-se-nastehuji-v-prubehu-kvetna.html
| datum přístupu = 2024-05-20
}}</ref> Je to další ze zdravotnických center ve městě, již se zde nachází nemocnice založena roku 1905 s 16 budovami,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nemocnice AGEL Přerov
| periodikum = nemocniceprerov.agel.cz
| url = https://nemocniceprerov.agel.cz/index.html
| datum přístupu = 2022-04-23
}}</ref> poliklinika v centru města a 2 domy s pečovatelskou službou.{{zdroj?}}

=== Sociální služby města Přerova ===
Služby a činnosti provozuje organizace Sociální služby města Přerova, p. o. v zařízeních:

* '''Městské jesle''', Svisle 2, Přerov
* '''Denní pobyt''', Purkyňova 16, Přerov
* '''Domov pro seniory''', Kabelíkova 14a, Přerov
* '''Pečovatelská služba''', U Žebračky 18, Přerov

== Obchody ==

=== Obchodní galerie Přerov ===
OC Galerie Přerov je projekt za 400 milionů Kč.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Poláková-Uvírová
| jméno = Petra
| titul = Stavba velké obchodní galerie v Přerově finišuje. Kdy otevře?
| periodikum = Olomoucký deník
| datum vydání = 2016-05-26
| url = https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/stavba-velke-obchodni-galerie-v-prerove-finisuje-kdy-otevre-20160526.html
| datum přístupu = 2022-04-22
}}</ref> Byla otevřena v září roku 2016. Nachází se v ní přes 60 obchodů, rozkládá se na ploše 13 000 m² a na střeše se nachází parkování pro rezidenty i návštěvníky s celkovou kapacitou 300 parkovacích míst. Stavba nahradila 40 let starý Prior již v nevyhovujícím statickém stavu. V původním plánu obchodního centra bylo využití skeletové konstrukce Prioru.{{zdroj?}}

[[Soubor:Galerie Přerov.jpg|náhled|Obchodní galerie]]
=== S1 centrum Přerov ===

S1 centrum je nákupní park v Přerově na Lipnické ulici. Nachází se zde přes 40 obchodních jednotek. Rozšířen byl na konci kalendářního roku 2022. Zastavěná plocha je 17 916. Součástí nákupního parku je i parkoviště.{{zdroj?}}

=== Obchodní centrum Kasárna Přerov ===

Nákupní centrum bylo postavené na území bývalých kasáren v Přerově v roce 2017. Celková nájemní plocha nabízí 2500 m².{{zdroj?}}

V Přerově se dále nachází hypermarket Tesco, supermarket Tesco, hypermarket Albert, supermarket Albert, tři supermarkety Penny market, dva Kauflandy, dva supermarkety Billa a jeden supermarket Lidl.{{zdroj?}}

== Sport ==
Přerov se také zapsal do historie světového [[hokej]]e: v lednu 2012 spolu se [[Zlín]]em hostil Mistrovství světa žen do 18 let, které překonalo rekord v návštěvnosti.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = MS navštívilo celkem téměř 17500 diváků, nejvíce v historii
| url = http://www.u18wwc2012.com/clanek.asp?id=MS-navstivilo-celkem-temer-17500-divaku-nejvice-v-historii-107
| datum přístupu = 2015-10-16
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160306023755/http://www.u18wwc2012.com/clanek.asp?id=MS-navstivilo-celkem-temer-17500-divaku-nejvice-v-historii-107
| datum archivace = 2016-03-06
| nedostupné = ano
}}</ref> V Přerově své zápasy odehrála skupina B. Poté se zde konaly boje o celkově třetí a páté místo na turnaji. České hokejistky se umístily na celkovém šestém místě, když podlehli v boji s finskou reprezentací. Celkově šampionát navštívilo 17 480 diváků, z toho 11 700 v Přerově a 5 780 ve Zlíně. Že Přerov žije hokejem potvrdil i postup do druhé nejvyšší národní soutěže, kam se klub [[HC Zubr Přerov]] navrátil v sezóně [[1. česká hokejová liga 2015/2016|2015/16]], po dlouhých sedmnácti letech. Doma si Zubři udržují průměr návštěvnosti 2400 diváků na zápas. Své domácí zápasy hrají v [[Meo Aréna|Meo Aréně]] s kapacitou 3000 diváků. Odchovancem klubu je například reprezentant [[Tomáš Kundrátek]]. V nejvyšší soutěži hrají volejbalistky [[VK Přerov]], od roku 2020 i hráči klubu amerického fotbalu [[Přerov Mammoths]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fotbaloví Mamuti se probouzejí!
| periodikum = Sport.cz
| url = https://www.sport.cz/clanek/ostatni-ostatni-fotbalovi-mamuti-se-probouzeji-1567160
| datum vydání = 2020-08-05
| datum přístupu = 2022-08-10
}}</ref>

{| class="wikitable sortable" style="text-align: center;"
!Sport
!Klub
!Městská část
!Vznik
!Soutěž muži
!Úroveň
!Soutěž ženy
!Úroveň
|-
|[[lední hokej]]
|'''[[HC Zubr Přerov|HC ZUBR Přerov]]'''
|[[Přerov I-Město]]
|[[1928]]
|[[1. česká hokejová liga|Chance liga]]
|2.
| -
| -
|-
|[[fotbal]]
|'''[[1. FC Viktorie Přerov]]'''
|[[Přerov I-Město]]
|[[2011]]
|[[Divize E]]
|4.
| -
| -
|-
|[[fotbal]]
|'''[[FK Kozlovice]]'''
|[[Kozlovice (Přerov)|Přerov IV-Kozlovice]]
|[[1924]]
|[[Divize E]]
|4.
| -
| -
|-
|[[volejbal]]
|'''[[VK Přerov|Volejbal Přerov]]'''
|[[Přerov I-Město]]
| 1923
| -
| -
|[[Česká volejbalová extraliga žen|UNIQA extraliga]]
|1.
|-
|[[volejbal]]
|'''[[SK Přerov 1908]]'''
|[[Přerov I-Město]]
|[[1908]]
|Krajská soutěž
|4.
| -
| -
|-
|[[florbal]]
|'''[[FBC Přerov|FBC MSEM Přerov]]'''
|[[Přerov I-Město]]
|2002
|Národní liga
|3.
|1. liga
|2.
|-
|[[tenis]]
|'''[[TK PRECHEZA Přerov]]'''
|[[Přerov I-Město]]
|[[1899]]
| colspan="3" |[[Tenisová extraliga]]
|1.
|-
|[[vodní pólo]]
|'''[[KVP Přerov]]'''
|[[Přerov I-Město]]
|[[1933]]
|1. liga
|1.
| -
| -
|-
|[[americký fotbal]]
|'''[[Přerov Mammoths]]'''
|[[Přerov I-Město]]
|[[2012]]
|Snapback liga
|1.
| -
| -
|-
|[[házená]]
|'''[[TJ Holešov-Přerov]]'''
|[[Přerov I-Město]]
|?
|2. liga
|3.
| -
| -
|-
|[[házená]]
|'''[[SK Žeravice]]'''
|[[Žeravice (Přerov)|Přerov XII-Žeravice]]
|[[1943]]
|2. liga
|3.
|2. liga
|3.
|-
|[[basketbal]]
|'''[[TJ Sokol Přerov]]'''
|[[Přerov I-Město]]
|?
|Oblastní přebor
|4.
| -
| -
|-
|[[basketbal]]
|'''[[TBS Přerov]]'''
|[[Předmostí (Přerov)|Přerov II-Předmostí]]
|?
| colspan="4" |pouze mládež
|-
|[[nohejbal]]
|'''[[TJ Spartak MSEM Přerov]]'''
|[[Přerov I-Město]]
|[[1970]]
|1. liga
|2.
| -
| -
|-
|[[atletika]]
|'''[[SK Přerov 1908]]'''
|[[Přerov I-Město]]
|[[1908]]
| colspan="3" | 2. liga sk. D
|3.
|-
|[[moderní gymnastika]]
|'''[[TJ Spartak Přerov]]'''
|[[Přerov I-Město]]
|[[1976]]
| colspan="4" | -
|-
|[[veslování]]
|'''[[VK Přerov]]'''
|[[Přerov I-Město]]
|[[1924]]
| colspan="4" | -
|-
|[[kanoistika]]
|'''[[Kanoistika Přerov]]'''
|[[Přerov I-Město]]
|?
| colspan="4" | -
|-
|[[cyklistika]], [[triatlon]]
|'''[[CK PeMaP Přerov]]'''
|[[Přerov I-Město]]
|[[2010]]
| colspan="4" | -
|-
|[[Plavání (sport)|plavání]]
| '''[[Plavání Přerov|TJ Spartak Přerov]]'''
|[[Přerov I-Město]]
|?
| colspan="4" | -
|-
|[[džú-džucu]]
|'''[[Agatsu Ryu Ju Jutsu]]'''
|[[Přerov I-Město]]
|[[2000]]
| colspan="4" | -
|-
|[[fotbal]]
|'''[[TJ Sokol Újezdec]]'''
|[[Újezdec (Přerov)|Přerov VI-Újezdec]]
|[[1957]]
|[[I. B třída Olomouckého kraje|I. B třída]]
|7.
| -
| -
|-
|[[fotbal]]
|'''[[TJ Sokol Čekyně]]'''
|[[Čekyně|Přerov VII-Čekyně]]
|[[1931]]
|[[II. třída okresu Přerov|Okresní přebor]]
|8.
| -
| -
|-
|[[fotbal]]
|[[KMK Přerov|'''KMK Zubr Přerov''']]
|[[Předmostí (Přerov)|Přerov II-Předmostí]]
|?
|[[Fotbalové III. třídy|III. třída]]
|9.
| -
| -
|-
|[[fotbal]]
|'''[[TJ Union Lověšice]]'''
|[[Lověšice|Přerov III-Lověšice]]
|?
|[[Fotbalové III. třídy|III. třída]]
|9.
| -
| -
|-
|kolová
|[[TJ Spartak Přerov]]
|
|
|
|
|
|
|-
|mažoretkový sport
|Fantasy Přerov z. s.
|Přerov I-Město
|2014
| -
| -
| -
| -
|}

== Části města ==
[[Soubor:Katastrální mapa Přerova.png|náhled|Katastrální území Přerova]]
Přerov se dělí na 13 číslovaných [[Část obce|evidenčních částí]]. Samosprávné [[Městská část a městský obvod|městské části ani obvody]] nemá.

* [[Přerov I-Město]]
* [[Předmostí (Přerov)|Přerov II-Předmostí]]
* [[Lověšice|Přerov III-Lověšice]]
* [[Kozlovice (Přerov)|Přerov IV-Kozlovice]]
* [[Dluhonice|Přerov V-Dluhonice]]
* [[Újezdec (Přerov)|Přerov VI-Újezdec]]
* [[Čekyně|Přerov VII-Čekyně]]
* [[Henčlov|Přerov VIII-Henčlov]]
* [[Lýsky|Přerov IX-Lýsky]]
* [[Popovice (Přerov)|Přerov X-Popovice]]
* [[Vinary (Přerov)|Přerov XI-Vinary]]
* [[Žeravice (Přerov)|Přerov XII-Žeravice]]
* [[Penčice (Přerov)|Přerov XIII-Penčice]]

V 90. letech 20. století se některé části neúspěšně pokusily oddělit:
* 26. března 1993 se v části [[Přerov V-Dluhonice]] konalo [[místní referendum]] o odtržení od Přerova. Z 266 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 227, z toho 152 pro oddělení a 71 proti oddělení, 4 hlasy byly neplatné. Výsledek referenda byl kladný, oddělení však nepovolilo ministerstvo vnitra z důvodu přerušení souvislého území obce Přerov.<ref name="o referendech">[http://www.prerov.eu/filemanager/files/file.php?file=13789 Informace o místních referendech] {{Wayback|url=http://www.prerov.eu/filemanager/files/file.php?file=13789 |date=20131011122259 }}, odpověď na žádost o informaci, Magistrát města Přerova, 27. 10. 2010</ref>
* 12. září 1993 se konalo místní referendum o odtržení v části [[Přerov XI-Vinary]]. Z 552 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 373, z toho 151 pro odtržení, 193 proti odtržení a 7 hlasů bylo neplatných. Výsledek referenda byl záporný.<ref name="o referendech" />
* 16. června 2000 se konalo místní referendum o odtržení v části [[Přerov VI-Újezdec]]. Z 517 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 351, z toho 156 pro odtržení, 191 proti odtržení a 26 hlasů bylo neplatných. Výsledek referenda byl záporný.<ref name="o referendech" />

== Osobnosti ==
[[Soubor:Jan Blahoslav.JPG|náhled|[[Jan Blahoslav]]]]
* [[Jan Blahoslav]] (1523–1571), humanistický spisovatel, teolog, historik a biskup Jednoty bratrské, autor české gramatiky, předchůdce díla Jana Amose Komenského
* [[Jakob Gartner]] (1861–1921), rakouský architekt
* [[Rafael Kozák]] (1864–1927), katolický kněz, vojenský kaplan
* [[Josef Syrový]] (1879–1956), malíř
* [[Otakar Griese]] (1881–1932), hermetik, astrolog, martinista, nakladatel, spisovatel a publicista
* [[Rudolf Weigl]] (1883–1957), polský biolog a imunolog, objevitel očkovací látky proti skvrnitému tyfu
* [[Rudolf Weiser]] (1885–1968), architekt
* [[František Rasch]] (1889–1918), námořník, revolucionář a účastník [[Vzpoura v boce Kotorské|vzpoury námořníků rakouského válečného loďstva v Boce Kotorské]]
* [[Karel Janoušek]] (1893–1971), československý voják, člen prvního a druhého odboje a vězeň komunistického režimu, britský maršál
* [[Miloš Vignati]] (1897–1966), právník, hudební skladatel a pedagog
* [[Jan Vít (voják)|Jan Vít]] (1897–1943), důstojník československé armády popravený nacisty
* [[Jindřich Suchánek (konstruktér)|Jindřich Suchánek]] (1900–1988), konstruktér jemné mechaniky
* [[Bohumil Pospíšil]] (1902–1974), spisovatel a cestovatel
* [[Eduard Světlík (malíř)|Eduard Světlík]] (1903–1970), malíř
* [[Oldřich Mikulášek]] (1910–1985), básník
* [[Bedřich Reicin]] (1911–1952), brigádní generál, přednosta [[Obranné zpravodajství|Obranného zpravodajství]], člen [[Proces se Slánským|protistátního spikleneckého centra]]
* [[František Vrána]] (1914–1944), velitel 1. tankového praporu [[1. československá tanková brigáda|1. československé tankové brigády]]
* [[Miloš Vignati|Vilém Vignati]], (1915–1981), lékař a hudebník
* [[Josef Kainar]] (1917–1971), básník, dramatik, překladatel a novinář
* [[Jiřina Hauková]] (1919–2005), básnířka a překladatelka
* [[Lubomír Kostelka]] (1927–2018), herec a moderátor
* [[Dana Hlobilová]] (1928–2022), výtvarnice, autorka skleněné fontány pro [[Světová výstava 1958|EXPO 58 v Bruselu]]
* [[František Venclovský]] (1932–1996), otužilec a první československý přemožitel kanálu La Manche
* [[Jaroslav Mazáč]] (1934–2006), básník
* [[Věra Kotasová]] (1939–2019), malířka, grafička a překladatelka
* [[Jaroslav Wykrent]] (1943–2022), hudební skladatel, textař a hudebník
* [[Pavel Novák (zpěvák)|Pavel Novák]] (1944–2009), zpěvák, skladatel, hudebník a spisovatel
* [[Marie Nádvorníková]] (1944–2017), knihovnice, ředitelka [[Vědecká knihovna v Olomouci|Vědecké knihovny v Olomouci]]
* [[Emil Šaloun]] (* 1947), hudebník, textař, scenárista a spisovatel
* [[Zuzana Skalníková]] (1949–2019) herečka a výtvarnice
* [[Milena Vicenová]] (* 1955), politička, stálá představitelka České republiky při Evropské unii
* [[Jaroslav Navrátil]] (* 1957), tenisový trenér a bývalý československý tenista
* [[Karel Plíhal]] (* 1958), kytarista, zpěvák, skladatel a textař
* [[Miloš Říha]] (1958–2020), československý hokejista a trenér
* [[Pavel Vrba (fotbalový trenér)|Pavel Vrba]] (* 1963), fotbalista a trenér
* [[Lubomír Dostál (1965)|Lubomír Dostál]] (* 1965), kreslíř, básník a učitel 
* [[Ivana Nováková]] (* 1965), československá reprezentantka v basketbalu, olympionička
* [[Michal Palinek]] (* 1967), československý volejbalový reprezentant
* [[Lenka Chalupová]] (* 1973), spisovatelka
* [[Kamil Kuča]] (* 1978), rektor [[Univerzita Hradec Králové|Univerzity Hradec Králové]]
* [[Milada Spalová]] (* 1979), česká volejbalová reprezentantka
* [[Petr Dostalík]] (* 1979), český právník (romanista) a vysokoškolský pedagog
* [[Martin Zaťovič]] (* 1985), hokejista
* [[Zdeněk Zlámal]] (* 1985), fotbalista
* [[Roman Novotný]] (* 1986), atlet, olympionik
* [[Kateřina Sokolová]] (* 1989), Miss České republiky 2007, modelka
* [[Tomáš Kundrátek]] (* 1989), hokejista 

;Působili zde:
* [[Jan Amos Komenský]] (1592–1670) - filozof, spisovatel a biskup Jednoty Bratrské, působil jako učitel na přerovském gymnáziu, jehož byl sám absolventem
* [[Jakub Škoda]] (1835–1885), ředitel gymnázia, komunální politik, čestný občan města
* [[Čeněk Slepánek]] (1878–1944), spisovatel a publicista, kandidát Nobelovy ceny mírové r. 1929
* [[Vlastislav Chroust]] (1895–1977), architekt a profesor Střední průmyslové školy Přerov
* [[Lubomír Pleva]] (1929–1998), hráč na [[harmonika|foukací harmoniku]], čtyřnásobný mistr světa ve svém oboru

== Partnerská města ==
* {{Flagicon|Slovensko}} [[Bardejov]], [[Slovensko]]
* {{Flagicon|Nizozemsko}} [[Cuijk]], [[Nizozemsko]]
* {{Flagicon|Česko}} [[Děčín]], [[Česko]]
* {{Flagicon|Ukrajina}} [[Ivano-Frankivsk]], [[Ukrajina]]
* {{Flagicon|Polsko}} [[Kędzierzyn-Koźle]], [[Polsko]]
* {{Flagicon|Černá Hora}} [[Kotor]], [[Černá Hora]]
* {{Flagicon|Polsko}} [[Ozimek]], [[Polsko]]

== Fotogalerie ==
<gallery>
Soubor:Ulice Wilsonova, Přerov (02).jpg|Wilsonova ulice
Soubor:Kostel Mari Magdaleny Predmosti.JPG|Kostel svaté Máří Magdaleny
Soubor:Přerov, kostel svatého Vavřince.jpg|Kostel svatého Vavřince
Soubor:Park Michalov (Přerov).jpg|[[Park Michalov]]
Soubor:Pohled na historické centrum přes Bečvu, Přerov.jpg|Pohled na historické centrum přes Bečvu
</gallery>

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Bayer | jméno = František | odkaz na autora = | titul = Přerovsko : město i hejtmanství | vydavatel = F. Bayer | místo = Přerov | rok = 1893 | počet stran = 272 | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:39cd1a70-7443-11e2-86a5-005056827e52}}
* {{Citace monografie | příjmení = Drechsler | jméno = Aleš | odkaz na autora = Aleš Drechsler | příjmení2 = Lapáček | jméno2 = Jiří | odkaz na autora2 = Jiří Lapáček | příjmení3 = Fišmistrová | jméno3 = Věra | odkaz na autora3 = Věra Fišmistrová | titul = Dějiny města Přerova v datech | vydavatel = Město Přerov | místo = Přerov | rok = 2006 | počet stran = 191 | isbn = 80-239-7202-2}}
* {{Citace monografie | příjmení = Hosák | jméno = Ladislav | odkaz na autora = Ladislav Hosák | příjmení2 = Klíma | jméno2 = Bohuslav | odkaz na autora2 = Bohuslav Klíma mladší | titul = Dějiny města Přerova. Díl 1. | vydavatel = Městský národní výbor | místo = Přerov | rok = 1970 | počet stran = 302 | isbn = }}
* {{Citace monografie | příjmení = Hosák | jméno = Ladislav | odkaz na autora = | příjmení2 = Klíma | jméno2 = Bohuslav | odkaz na autora2 = | titul = Dějiny města Přerova. Díl 2. | vydavatel = Městský národní výbor | místo = Přerov | rok = 1971 | počet stran = 310 | isbn = }}
* {{Citace monografie | příjmení = Lapáček | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Komenský a Přerov : 1608-1618 : Jan Amos Komenský o svém pobytu v Přerově | vydavatel = Okresní úřad | místo = Přerov | rok = 1994 | počet stran = 52 | url = }}
* {{Citace monografie | příjmení = Lapáček | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Přerov : povídání o městě | vydavatel = Město Přerov | místo = Přerov | rok = 2000 | počet stran = 243 | isbn = 80-238-6173-5}}
* {{Citace monografie | příjmení = Lapáček | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Přerov : povídání o městě 2 | vydavatel = Město Přerov | místo = Přerov | rok = 2002 | počet stran = 311 | isbn = 80-238-9691-1}}
* {{Citace monografie | příjmení = Lapáček | jméno = Jiří | odkaz na autora = | příjmení2 = Hloušek | jméno2 = Jiří | odkaz na autora2 = | titul = Přerov v proměnách času : přehled názvů přerovských ulic a náměstí a pohlednicová tvorba s přerovskou tematikou v letech 1897-1938 | vydavatel = Elan | místo = Přerov | rok = 2002 | počet stran = 178 | isbn = 80-238-9913-9}}
* {{Citace monografie | příjmení = Lapáček | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Historie a současnost podnikání na Přerovsku a Hranicku | vydavatel = Městské knihy | místo = Žehušice | rok = 2009 | počet stran = 319 | isbn = 978-80-86699-55-4}}
* {{Citace monografie | příjmení = Lapáček | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Přerov | vydavatel = Paseka | místo = Praha - Litomyšl | rok = 2010 | počet stran = 68 | isbn = 978-80-7432-052-1}}

=== Související články ===
* [[Městská autobusová doprava v Přerově]]
* [[Římskokatolická farnost Přerov]]
* [[Židovský hřbitov v Přerově]]

=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=Přerov}}
* {{EB1911|Prerau}}
* {{RÚIAN}}
* {{Oficiální web}}
* [http://www.rosmus.cz/fotogalerie.php Rosmus.cz] – historické fotografie a archivní dokumenty

{{Město Přerov}}
{{Okres Přerov}}
{{Statutární města v Česku}}
{{Primátoři Přerova}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Geografie|Morava}}

[[Kategorie:Přerov| ]]
[[Kategorie:Okresní města v Česku]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Města na Moravě]]
[[Kategorie:Haná]]
[[Kategorie:Statutární města v Česku]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Obce v okrese Přerov]]
[[Kategorie:Bývalá krajská města v Česku]]
[[Kategorie:Města v okrese Přerov]]
[[Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu]]
[[Kategorie:Sídla v Moravské bráně]]
[[Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku]]
[[Kategorie:Sídla na Bečvě]]