[go: nahoru, domu]

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.3
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5
(Není zobrazeno 34 mezilehlých verzí od 31 dalších uživatelů.)
Řádek 2:
{{Infobox - česká obec
| název = Přerov
| znak = Znak města Přerov.svg
| vlajka = Prerov.jpg
| kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]]
| okres = Přerov
Řádek 9 ⟶ 7:
| obec s rozšířenou působností = Přerov
| pověřená obec = Přerov
| rozloha = 58,45
| počet ZSJ = 47
| počet katastrálních území = 14
Řádek 18 ⟶ 15:
| e-mail = posta@prerov.eu
| NUTS3 = CZ071
| LAU1 = CZ0714
| LAU2 = 511382
| nadmořská výška = 210
| obrázek = Zámek, Přerov (07).jpg
| popisek = Přerov, Horní náměstí
| PSČ = 750 02, 751 24, 751 27
| primátor aktuální k = 2022
| status = statutární město
}}
'''Přerov''' ({{Vjazyce|de}} ''Prerau'') je [[statutární město]] v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]], leží 21 km jihovýchodně od [[Olomouc]]e v [[Hornomoravský úval|Hornomoravském úvalu]] na řece [[Bečva|Bečvě]], nachází se přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km². Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Do roku 2002 byl Přerov sídlem [[Okresní úřad|okresního úřadu]] [[Okres Přerov|okresu Přerov]]. Statutárním městem je od 1. července 2006.
 
Město je důležitou dopravní křižovatkou. Spolu s Olomoucí, Prostějovem, Šumperkem a Hranicemi na Moravě tvoří průmyslovou a ekonomicky nejsilnější část Olomouckého kraje. Je sídlem mnoha významných průmyslových podniků ([[PRECHEZA]], [[PSP Machinery]], [[Meopta]], [[Kazeto]] a další). Přerov byl také městem vojenským, sídlila zde 23. základna vrtulníkového letectva [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]]. Část historického jádra města (Horní město) je od roku 1992 [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Někdejší [[podhradí]] se označuje jako Dolní město.<ref>Ottův slovník naučný, heslo '' Přerov, 5. Přerov, průmyslové a obchodní město na Moravě''</ref>
 
Nachází se zde vykopávky značného množství [[mamut]]ích kostí, naleziště tábořišť lovců mamutů z doby před 27 – 26 tisíci lety se nachází na místě zvaném Skalka. Bývá tak nazýván ''městem mamutů''.<ref>http://www.mamutov.eu/</ref> Ovšem je také nazýván ''městem Blahoslavovým a Komenského''.
Řádek 57 ⟶ 49:
 
=== Druhá světová válka a poválečné období ===
Na konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo ve městě násilně potlačeno [[Přerovské povstání]]. Krátce po skončení války následoval [[masakr na Švédských šancích]], kde Slovák [[Karol Pazúr]] nechal v roce 1945 postřílet na tři stovky nevinných karpatských Němců, převážně žen a dětí.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Pustějovská | jméno = Ivana
| titul = Masový vrah mezi námi. Karol Pazúr nechal v roce 1947 postřílet tři stovky nevinných karpatských Němců | periodikum = CS Magazin | url = http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2003081047 | datum přístupu = 2021-06-02}}</ref> U vlakového nádraží stojí památník na den 19. června 1945, kdy tento masakr zde začal.
| příjmení = Pustějovská
| jméno = Ivana
| titul = Masový vrah mezi námi. Karol Pazúr nechal v roce 1947 postřílet tři stovky nevinných karpatských Němců
| periodikum = CS Magazin
| url = http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2003081047
| datum přístupu = 2021-06-02
}}</ref> U vlakového nádraží stojí památník na den 19. června 1945, kdy tento masakr zde začal.
 
[[Soubor:Predmosti 1984.JPG|náhled|Výstavby sídliště v Předmostí, [[1984]]]]
Významným obdobím byla pro Přerov [[Komunistický režim v Československu|éra budování socialismu]], kdy se výrazně zvýšil počet obyvatel a z města se stalo významné průmyslové centrum. V 70. letech 20. století docházelo postupně k hospodářskému rozmachu hlavně v potravinářském a strojírenském průmyslu. Počet obyvatel se zvýšil až skoro k 50 tisícům, což pomohlo k posílení dalších odvětví, jako rozvoj lehkého průmyslu jemné mechaniky a optiky, v neposlední řadě také expanzí chemického průmyslu.
 
Řádek 92 ⟶ 79:
 
Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července [[moravská vlajka|moravskou vlajku]].<ref> https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154097379925661&id=224337820660 </ref>
 
{{Sousední obce}}
 
== Obyvatelstvo ==
Řádek 114 ⟶ 103:
| isbn = 80-250-1311-1
| url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf
| svazek = I
| svazek = I}}</ref><ref name="Lexikon2">{{Citace elektronické monografie
}} {{Wayback|url=https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf |date=20210716182537 }}</ref><ref name="Lexikon2">{{Citace elektronické monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015
Řádek 168 ⟶ 158:
=== Železnice ===
[[Soubor:Přerovské vlakové nádraží.jpg|náhled|Přerovské vlakové nádraží z roku 1841]]
Přerov je důležitým dopravním uzlem ve státním i evropském železničním systému. Křižují se zde tratě ČD [[Železniční trať Česká Třebová – Přerov|270]]/[[Železniční trať Přerov–Břeclav|330]] [[Bohumín]] – Přerov – [[Břeclav]], Přerov – [[Olomouc]] – [[Česká Třebová]] a trať ČD [[Železniční trať Brno–Přerov|300]] Přerov – Nezamyslice – Brno. Traťový úsek Břeclav–Přerov–Bohumín je ovšem také součástí [[Druhý železniční koridor|II. tranzitního koridoru]] ČD (VI. [[Panevropské koridory|evropský železniční koridor]]). Přes [[Přerov (nádraží)|železniční stanici Přerov]] jezdí mezistátní spoje z Vídně a Budapešti do Varšavy a zpět, které v Přerově zastavují. Přímé spojení je tak zajištěno do celé řady evropských měst ([[Varšava]], [[Krakow]], [[Moskva]], [[Kiev]] [[Minsk]], [[Košice]], [[Bratislava]], [[Budapešť]], [[Vídeň]], [[Paříž]], [[Brusel]] aj.) Důležité spoje ze směru [[Ostrava]] – [[Hranice (okres Přerov)|Hranice na Moravě]] směrem na [[Olomouc]] však Přerov objíždějí po spojce mezi železničními stanicemi [[Prosenice]] a [[Dluhonice]].
 
=== Městská doprava ===
Řádek 185 ⟶ 175:
[[Letiště Přerov]] je umístěno asi 2,5 km jihozápadně od okraje města Přerova. Po roce 1989 postupně docházelo k omezením letů a k organizačním změnám v armádě, jež mimo jiné umožňovalo trasování dálnice D1 západně od Přerova.
 
[[Soubor:KLG 5010 CZ - Přerov, Flughafen.jpg|náhled|vlevo|Letiště Přerov]]
Od roku 1952 je letiště vybaveno 2 600 m dlouhou přistávací betonovou drahou a byla zde vybudována jedna z nejmodernějších řídících věží. Letiště sloužilo Armádě ČR jako helikoptérová základna a v malé míře bylo využíváno i pro nevojenské účely. Pravidelná letecká doprava zde není provozována. Vzhledem k přesunu vrtulníkové základny do [[Náměšť nad Oslavou|Náměště nad Oslavou]] v roce 2008 byly projednávány možnosti využití areálu. Předpokládalo se, že by došlo k vybudování veřejného mezinárodního letiště pro letadla se vzletovou hmotností až do 70 tun, což se ale mělo odvíjet od posouzení ekonomičnosti provozu letiště včetně nutných investičních a provozních nákladů. Pro případný rozvoj letecké dopravy jsou z hlediska koordinace s ostatními druhy dopravy a ostatními funkcemi v území vytvořeny potřebné prostorové podmínky.
 
Řádek 195 ⟶ 186:
}}</ref> Ve městě je také např. [[Gymnázium Jana Blahoslava]], [[Gymnázium Jakuba Škody]], SPŠ nebo Obchodní akademie.
 
== Pamětihodnosti a turistické cíle ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Přerově}}
Historické centrum města se nachází okolo [[Horní náměstí (Přerov)|Horního náměstí]] – lze zde nalézt domy z 15. století. Poblíž se nachází [[Přerov (zámek)|přerovský zámek]], renesanční čtyřkřídlý zámecký objekt z první čtvrtiny 17. století, vybudovaný na místě původního [[hrad]]u, jehož věž má románský původ. Lze si prohlédnout i zbytky [[Opevnění|městských hradeb]]. V zámku je umístěno [[Muzeum Komenského v Přerově|Muzeum Komenského]] vzniklé zásluhou [[František Slaměník|Františka Slaměníka]] již v roce 1888. V muzeu jsou stálé expozice týkající se archeologie Přerovska, ukázky školních tříd z různých období, památník Jana Amose Komenského, národopisu Hané a Záhoří, entomologie, mineralogie atd. Dále se ve městě nachází např.:
Řádek 202 ⟶ 193:
* [[Mamutík Tom]] – muzeum pro děti
* Pomník Jana Blahoslava
* [[Synagoga v Přerově|Přerovská synagoga]]
 
[[Soubor:Pomník Jana Blahoslava, Horní náměstí, Přerov.jpg|náhled|Pomník Jana Blahoslava]]
Řádek 224 ⟶ 216:
 
== Stavby ==
[[Soubor:Stavba průtahu přerov.jpg|vlevo|náhled|220x220pixelů|stavba 4 proudé silnice I/55]]
[[Soubor:Přerov silniční estakáda.jpg|náhled|Estakáda silnice I/55 nad Předmostím]]
=== Přerovská magistrála – Průpich městem ===
Projekt dohromady za asi 700milionu700 milionu Kč<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Poláková-Uvírová
| jméno = Petra
Řádek 235 ⟶ 226:
| url = https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/prupich-prerov-stavba.html
| datum přístupu = 2022-04-22
}}</ref> byl zprovozněn v srpnu roku 2022.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> bude dokončen v červenci roku 2022.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/339/infoletak_s55-prerov-prutah.pdf |datum přístupu=2022-04-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210425034012/https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/339/infoletak_s55-prerov-prutah.pdf |datum archivace=2021-04-25 }}</ref> Tato čtyřproudá silnice má ulevit přerovské silniční infrastruktuře v centru města, odvede kamionovou dopravu od centra na západ, kdy kamiony jedoucí od Kroměříže do Olomouce a naopak budou moci využívat tento průtah. 1. etapa průtahu, za asi 200 milionů, vede od tř. Gen. Štefánika přes ulici Tovární po ulici Velké Novosady, 2. etapa zahrnuje 500 metrů dlouhou silniční estakádu k Olomouci za 358 milionů Kč,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Po Průpichu se již ode dneška jezdí
| vydavatel = Městské webové stránky
| url = https://www.prerov.eu/cs/magistrat/tiskove-centrum/tiskove-zpravy-2022/tz-srpen-2022/po-prupichu-se-uz-ode-dneska-jezdi-stavba-prutahu-ale-jeste-pokracuje.html
| datum přístupu = 20212024-0605-0220
}}</ref> bude dokončen v červenci roku 2022.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/339/infoletak_s55-prerov-prutah.pdf |datum přístupu=2022-04-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210425034012/https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/339/infoletak_s55-prerov-prutah.pdf |datum archivace=2021-04-25 }}</ref> Tato čtyřproudá silnice má ulevitulevuje přerovské silniční infrastruktuře v centru města, odvedeodvádí kamionovou dopravu od centra na západ, kdy kamiony jedoucí od Kroměříže do Olomouce a naopak budou mocimohou využívat tento průtah. 1. etapa průtahu, za asi 200 milionů, vede od tř. Gen. Štefánika přes ulici Tovární po ulici Velké Novosady, 2. etapa zahrnuje 500 metrům dlouhou silniční estakádu k Olomouci za 358 milionů Kč,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nově otevřená estakáda v Přerově uleví dopravě ve městě zatím jen částečně
| periodikum = ČT24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3306927-nove-otevrena-estakada-v-prerove-ulevi-doprave-ve-meste-zatim-jen-castecne
| datum přístupu = 2022-04-22
}}</ref> 900m900 m dlouhý úsek silnice a už hotový kruhový objezd u lídluLidlu, který zásadně snížil vytížení silnice Lipnická a Hranická.
 
[[Soubor:OC galerie přerov jiný pohled.jpg|vlevo|náhled|OC Galerie Přerov v noci]][[Soubor:Galerie Přerov.jpg|náhled|OC Galerie Přerov]]
=== Obchodní galerie ===
OC Galerie Přerov je projekt za 400milionů Kč.<ref>{{Citace periodika
Řádek 254 ⟶ 250:
}}</ref> Byla otevřena v září roku 2016. Je v ni 60 obchodů, rozkládá se na ploše 13 000 m² a na střeše se nachází parkování pro rezidenty i návštěvníky s celkovou kapacitou 300 parkovacích míst. Stavba nahradila 40 let starý Prior již v nevyhovujícím statickém stavu. V původním plánu obchodního centra bylo využití skeletové konstrukce Prioru.
 
[[Soubor:VOS přerov.jpg|náhled|vlevo|upright=0.8|13NP V-OS|vlevo]]
[[Soubor:14NP B70-360.jpg|náhled|pohled na 4 budovy B70-360]]
=== Výškové budovy ===
V Přerově se nachází 20 panelových věžáků z období komunismu. Jde o 14NP sestavy B70-360, nadále na severu města 13NP sestavy V-OS. Výjimkou jsou 2 věžové domy s 12NP. I když tyto budovy nejsou v žádném seznamu výškových budov, tak jde o jedny z nejvyšších sestav panelových domů, co se v socialistické ČSR stavěly, nejvyšší byly V-OS které měly nejvíce 17NP, 12-15NP je celorepublikový standard. Výška těchto domů je okolo 45m45 m.
 
[[Soubor:BD nábřeží protifašistických bojovníků.jpg|náhled|Pohled na bytové domy na nábřeží Protifašistických bojovníků z Tyršova mostu]][[Soubor:BD kozlovská.jpg|náhled|Bytové domy ul.Kozlovská|vlevo]]
 
=== Moderní bytová zástavba ===
Boj s nedostatkem bytů v Přerově je dlouhodobá záležitost, i přes fakt, že se ve městě budují nové domy, tak to ani zdaleka nestačí pro naplnění všech kapacit. V Přerově za posledních 20 let vzniklo nespočet bytových domů, např.: Bytovébytové domy na nábřeží Protifašistických bojovníků, Bytovébytové domy ul. Seifertova, Bytovébytové domy ul. Kozlovská, BD ul. Čechova 33 a další. Nový BD Vesna na ulici Seifertova jebyl momentálněpostaven veod výstavbě,roku nabídne2022–duben 33 bytových jednotek.2024<ref>{{Citace elektronickéelektronického monografieperiodika
| titul = Vesna Přerov - Stylové bydlení v srdci Moravy
| periodikum = Vesna Přerov - Stylové bydlení v srdci Moravy
| url = https://www.vesnaprerov.cz/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-05-20
| svazek = I}}</ref>, nabízí 33 bytových jednotek.<ref name="Lexikon2">{{Citace elektronické monografie
| titul = Byty v Přerově – Prodej nových bytů a nemovitostí v Přerově a okolí
| url = https://www.bytyvprerove.cz/
Řádek 268 ⟶ 267:
}}</ref>
 
[[Soubor:BD nábřeží protifašistických bojovníků.jpg|náhled|Pohled na bytové domy na nábřeží Protifašistických bojovníků z Tyršova mostu]][[Soubor:BD kozlovská.jpg|náhled|Bytové domy ul.Kozlovská|vlevo]]
=== Domov alzheimerAlzheimer ===
Domov Alzheimer<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Domov Alzheimer - Domov Alzheimer
Řádek 274:
| url = https://www.domovalzheimer.cz/
| datum přístupu = 2022-04-23
}}</ref> jevznikl projekt přestavbypřestavbou bývalé budovy [[Chemoprojektu]], která chátrala v centru města. Objekt slouží osobám s Alzheimerovou nemocí nebo demencí. Stavba započala v polovině roku 2021 a byl býtdokončen hotovav na jaředubnu roku 2023. Bude to další ze zdravotnických center ve městě, již se zde nachází nemocnice založena roku 1905 s 16 budovami,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Domov Alzheimer byl otevřen
| periodikum = Městské webové stránky
| url = https://www.prerov.eu/cs/magistrat/tiskove-centrum/aktuality-prerov-2023/aktuality-duben-2023/domov-alzheimer-byl-otevren-prvni-obyvatele-se-nastehuji-v-prubehu-kvetna.html
| datum přístupu = 2024-05-20
}}</ref>Je to další ze zdravotnických center ve městě, již se zde nachází nemocnice založena roku 1905 s 16 budovami,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nemocnice AGEL Přerov
| periodikum = nemocniceprerov.agel.cz
Řádek 359 ⟶ 364:
|[[Přerov I-Město]]
|2002
|Národní liga
|Divize D
|43.
|1. liga
|2.
Řádek 384 ⟶ 389:
|[[Přerov I-Město]]
|[[2012]]
|Snapback liga
|[[Česká liga amerického fotbalu|Paddock liga]]
|1.
| -
Řádek 564 ⟶ 569:
* [[Karel Janoušek]] (1893–1971), československý voják, člen prvního a druhého odboje a vězeň komunistického režimu, britský maršál
* [[Miloš Vignati]] (1897–1966), právník, hudební skladatel a pedagog
* [[Jan Vít (voják)|Jan Vít]] (1897–1943), důstojník československé armády popravený nacisty
* [[Jindřich Suchánek (konstruktér)|Jindřich Suchánek]] (1900–1988), konstruktér jemné mechaniky
* [[Bohumil Pospíšil]] (1902–1974), spisovatel a cestovatel
* [[Eduard Světlík (malíř)|Eduard Světlík]] (1903–1970), malíř
* [[Oldřich Mikulášek]] (1910–1985), básník
* [[Bedřich Reicin]] (1911–1952), brigádní generál, přednosta [[Obranné zpravodajství|Obranného zpravodajství]], člen [[Proces se Slánským|protistátního spikleneckého centra]]
* [[František Vrána]] (1914–1944), velitel 1. tankového praporu [[1. československá tanková brigáda|1. československé tankové brigády]]
* [[Miloš Vignati|Vilém Vignati]], (1915–1981), lékař a hudebník
* [[Josef Kainar]] (1917–1971), básník, dramatik, překladatel a novinář
Řádek 579 ⟶ 587:
* [[Pavel Novák (zpěvák)|Pavel Novák]] (1944–2009), zpěvák, skladatel, hudebník a spisovatel
* [[Marie Nádvorníková]] (1944–2017), knihovnice, ředitelka [[Vědecká knihovna v Olomouci|Vědecké knihovny v Olomouci]]
* [[Emil Šaloun]] (* 1947), hudebník, textař, [scenárista a spisovatel
* [[Zuzana Skalníková]] (1949–2019) herečka a výtvarnice
* [[Milena Vicenová]] (* 1955), politička, stálá představitelka České republiky při Evropské unii
Řádek 592 ⟶ 600:
* [[Kamil Kuča]] (* 1978), rektor [[Univerzita Hradec Králové|Univerzity Hradec Králové]]
* [[Milada Spalová]] (* 1979), česká volejbalová reprezentantka
* [[Petr Dostalík]] (* 1979), český právník (romanista) a vysokoškolský pedagog
* [[Martin Zaťovič]] (* 1985), hokejista
* [[Zdeněk Zlámal]] (* 1985), fotbalista
Řádek 599 ⟶ 608:
 
;Působili zde:
* [[Jan Amos Komenský]] (1592 -16701592–1670) - filozof, spisovatel a biskup Jednoty Bratrské, působil jako učitel na přerovském gymnáziu, jehož byl sám absolventem
* [[Jakub Škoda]] (1835–1885), ředitel gymnázia, komunální politik, čestný občan města
* [[Čeněk Slepánek]] (1878–1944), spisovatel a publicista, kandidát Nobelovy ceny mírové r. 1929
Řádek 622 ⟶ 631:
Soubor:Park Michalov (Přerov).jpg|[[Park Michalov]]
Soubor:Pohled na historické centrum přes Bečvu, Přerov.jpg|Pohled na historické centrum přes Bečvu
Soubor:Budova Strojař, Přerov, prosinec 2023.jpg|Budova Strojař na nábřeží
</gallery>
 
Řádek 659 ⟶ 669:
{{Primátoři Přerova}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Geografie|Morava}}
 
[[Kategorie:Přerov| ]]
Řádek 666 ⟶ 676:
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Města na Moravě]]
[[Kategorie:Haná]]
[[Kategorie:Statutární města v Česku]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]