vystát

Czech

Etymology

From vy- +‎ stát.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪstaːt]
• Hyphenation: vy‧stát

Verb

vystát pf (imperfective vystávat)

1. to stand (to tolerate)

   Nemůžu ji vystát. ― I can't stand her.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vystát, vystáti	Active adjective	vystávší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vystojím	vystojíme	—	vystůjme
2nd person	vystojíš	vystojíte	vystůj	vystůjte
3rd person	vystojí	vystojí	—	—

The verb vystát does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vystál	vystáli	—	—
masculine inanimate		vystály		—
feminine	vystála		—
neuter	vystálo	vystála	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vystáv
feminine + neuter singular	—	vystávši
plural	—	vystávše

Further reading

• “vystát”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “vystát”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989