bělmo

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *bělьmo.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbjɛlmo]

Noun

bělmo n

1. sclera

Declension

Declension of bělmo (hard neuter reducible)

	singular	plural
nominative	bělmo	bělma
genitive	bělma	bělem
dative	bělmu	bělmům
accusative	bělmo	bělma
vocative	bělmo	bělma
locative	bělmu	bělmech
instrumental	bělmem	bělmy

Further reading

• “bělmo”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “bělmo”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989