milovnice

Czech

Etymology

From milovat +‎ -nice.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmɪlovɲɪt͡sɛ]

Noun

milovnice f (male equivalent milovník)

1. female lover (a person who loves something)

Declension

Declension of milovnice (soft feminine)

	singular	plural
nominative	milovnice	milovnice
genitive	milovnice	milovnic
dative	milovnici	milovnicím
accusative	milovnici	milovnice
vocative	milovnice	milovnice
locative	milovnici	milovnicích
instrumental	milovnicí	milovnicemi

Further reading

• “milovnice”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “milovnice”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “milovnice”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)