milost
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [mɪlɔst]
dělení
[editovat]- mi-lost
varianty
[editovat]podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | milost | milosti |
| genitiv | milosti | milostí |
| dativ | milosti | milostem |
| akuzativ | milost | milosti |
| vokativ | milosti | milosti |
| lokál | milosti | milostech |
| instrumentál | milostí | milostmi |
význam
[editovat]- stav toho, co je milé
- přízeň, náklonnost (zejména vůči níže postaveným)
- Jsou kočky pýcha domu; v milosti je mají
i vážný učenec i ti, kdo v lásce planou
jsou měkké, úlisné i zimomřivé;
stranou že rády sedají, též jim se podobají.[1]
- Jsou kočky pýcha domu; v milosti je mají
- (v náboženství) vše přispívající k dobru člověka, zejména duchovní povahy
- milost posvěcující
- (v právu) institut odpuštění, zmírnění a zahlazení trestu (jednotlivci)
- President republiky na základě práva daného mu ústavou uděluje milost.[2]
- (archaicky) láska, laskavost, přízeň, jež za jistých okolností může být i povinností[3]
- V 30. hl. Dalimilovy kroniky čteme na př., jak knězi (knížeti) Václavovi, když byl u bratra na hody v Boleslavi, „jeden bohobojný“ dával osedlaného koně s výstrahou před úmysly Boleslavovými a jak sv. Václav mu odpověděl: „Toť jáz, báťo, dobřě vědě (vím). Z tvé viery děkuju tvéj milosti, ale juž sem byl živ i přieliš dosti…“[3]
překlady
[editovat]- —
- —
- —
synonyma
[editovat]- rozkošnost, úžasnost
- —
- boží dar
- —
- —
