knihomol

čeština

výslovnost

• IPA: [kɲɪɦɔmɔl]

dělení

• kni-ho-mol

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	knihomol	knihomolové
genitiv	knihomola	knihomolů
dativ	knihomolovi	knihomolům
akuzativ	knihomola	knihomoly
vokativ	knihomole	knihomolové
lokál	knihomolovi	knihomolech
instrumentál	knihomolem	knihomoly

význam

1. (expresivně) náruživý čtenář knih

překlady

1. náruživý čtenář knih

   • angličtina: bookworm
   • němčina: Bücherwurm m
   • polština: mól książkowy m
   • řečtina: βιβλιοφάγος m

synonyma

1. bibliofil

související

• mol
• kniha

externí odkazy

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo knihomol.