tortura
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈtɔrtuːra]
dělení
[editovat]- tor-tu-ra
etymologie
[editovat]Z latinského torquere — „kroutit; mučit“[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | tortura | tortury |
| genitiv | tortury | tortur |
| dativ | tortuře | torturám |
| akuzativ | torturu | tortury |
| vokativ | torturo | tortury |
| lokál | tortuře | torturách |
| instrumentál | torturou | torturami |
význam
[editovat]- mučení, praktické uplatnění středověkého konceptu práva útrpného
- Historicky vyvinulo se recepcí práva římsko-kanonického v t. zv. processu inkvisičním, jenž zvláště v Němcích vyvíjel se na pevném základě hrdelního řádu Karla V. z r. 1536 a zvrhl se zvláště obecným užíváním tortury v nástroj libovůle absolutní moci státní.[2]
související
[editovat]francouzština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [tɔʁ.ty.ʁa]
sloveso
[editovat]význam
[editovat]- passé simple 3. osoby jednotného čísla slovesa torturer
latina
[editovat]podstatné jméno
[editovat]- rod ženský (femininum)
- 1. deklinace (ā-kmeny)
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | tortūra | tortūrae |
| genitiv | tortūrae | tortūrārum |
| dativ | tortūrae | tortūrīs |
| akuzativ | tortūram | tortūrās |
| vokativ | tortūra | tortūrae |
| ablativ | tortūrā | tortūrīs |
význam
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Tortura. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1906. s:Ottův slovník naučný/Tortura Díl 25, s. 599.
- ↑ František Storch: Obžalovací zřízení
externí odkazy
[editovat]Článek Tortura ve Wikipedii
