Šlechtický titul: Porovnání verzí

Šlechtický titul je titul udělovaný zejména v monarchiích za zásluhy^[zdroj⁠?!] panovníkem, který je fons honorum. Udělením šlechtického titulu se osoba, a zpravidla i její potomci, stávají členy aristokracie. S udělením šlechtického titulu bývala spojená privilegia, jako je právo nosit erb, právo pečetit červeným či zeleným voskem a účast na správě státu.

Šlechtické tituly v českých zemích

Související informace naleznete také v článku Česká šlechta.

V českých zemích do roku 1848 mohl pouze šlechtic zasedat na zemském sněmu, vlastnit deskový statek či mohl vykonávat určité úřady. Po vzniku Československa bylo šlechtictví s tituly zákonem č. 61/1918 Sb. z 10. prosince 1918 zrušeno, po novelizaci v roce 1920 byly zavedeny sankce za úmyslné a veřejné užívání titulu. Roku 1936 bylo novým zněním zákona zakázáno také užívání erbů a uvádění titulů v tisku. Během protektorátu bylo užívání titulů povoleno, od druhé světové války platí zrušení šlechtických titulů dodnes, neexistují však za porušení žádné sankce.

Bylo však povoleno přijímání zahraničních aristokratických titulů.^[zdroj⁠?!]

Panovnické tituly český král (královna) moravský markrabě slezská knížata

Vyšší šlechta (panstvo) kníže, kněžna (knížecí stav) hrabě, hraběnka (hraběcí stav) svobodný pán, svobodná paní (stav svobodných pánů) pán, paní (panský stav)

Nižší šlechta rytíř, dáma (rytířský stav) zeman vladyka (vladyctví) panoš a páže

Šlechtické tituly v dalších zemích

Šlechtictví bylo i s tituly v Rakousku zrušeno zákonem ze dne 3. dubna 1919, který je platný dodnes. Tedy "z právního hlediska byla monarchie v Rakousku odstraněna velmi důsledně, šlechtické tituly a přídomky jsou zakázány zákonem".

Západní Evropa Panovnické tituly císař (císařovna), Císařská výsost původně caesar a augustus, imperator (Starověký Řím) král (královna), Královská výsost arcivévoda (Habsburská monarchie) neboli arcikníže (arcivévodkyně, arcikněžna) velkovévoda (velkovévodkyně), Velkovévodská výsost vévoda (vévodkyně), Výsost dóže - vládce italské republiky kníže-biskup - vládce knížecího biskupství kníže-opat kníže-velmistr / velmistr a kníže - doživotně zvolená hlava významného rytířského řádu s knížecím titulem (pouze Řád maltézských rytířů a Řád německých rytířů, dříve také Řád templářů), v případě Německého řádu říšský kníže velmistr - doživotně zvolená hlava významného rytířského řádu vysoký mistr - doživotně zvolená hlava Řádu německých rytířů, znamená totéž co velmistr kníže - vládce knížectví hrabě - vládce hrabství

Vyšší šlechta (panstvo) kurfiřt - říšský kníže s právem volit císaře Svaté říše římské arcivévoda říšský kníže kníže markýz (markýza) - pouze Francie (marquis), Itálie (marchese), Španělsko (marqués) a Spojené království (marquess) markrabě lankrabě hrabě (hraběnka), Earl resp. Countess (Spojené království), jarl (Skandinávie), komtesa - je neprovdaná dcera hraběte vikomt vidam grand lord (Spojené království) baron, svobodný pán (německy Freiherr) Nižší šlechta baronet (Spojené království) rytíř (dáma), sir (Spojené království) zeman vladyka panoš a páže

Následníci a děti panovníků korunní princ - následník trůnu princ infant a infantka - tituly potomků královského páru, používané zejména ve Španělsku dauphin princ královské krve dědičný velkovévoda dědičný princ

Východní a jihovýchodní Evropa basileos (císař, Byzantská říše) car - totéž co císař ve slovanských jazycích (přechýleně carevna) velkokníže / velký kníže (velkokněžna) kňaz (tj. kníže), domnitor (Rumunsko) despota - vládce despotátu (Byzantská říše a nástupnické státy) bán (střední a jihovýchodní Evropa) - vládce či správce území hospodar, gosudar pronoiar (Byzantská říše) bojar Následníci panovníků cesarevič / carevič - titul ruského následníka trůnu Asie chán - vládce chanátu kagan - vládce kaganátu

Muslimský svět sultán - vládce sultanátu chalífa - vládce chalífátu emír - vládce emirátu chediv (Egypt) velkovezír / velký vezír vezír paša bej atabeg Persie (Írán) šáhanšáh - král králů, též císař šáh - perský vládce padišáh Etiopie neguš

Indie bádišáh-e-Hind (císař) mahárádža / maharani rádža Čína chuang-ti (svrchovaný panovník, císař) wang (zhruba král) Japonsko tennó (císař) šógun daimjó Aztécká říše huey tlatoani tlatoani Starověký Egypt faraon

Odkazy

Literatura

• Bohumil Vykypěl: Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2011, ISBN 978-80-7422-110-1

Související články

• Šlechta
• Elita
• Měšťanstvo
• Přídomek

Externí odkazy

• Jan Županič, Šlechtické tituly