Magdalenitky
| Magdalenitky / Sestry pokání sv. Marie Magdalény podle řehole sv. Augustina / OSMM. | |
|---|---|
| Sorores Pœnitentes Beatæ Mariæ Magdalenæ | |
| Základní informace | |
| Aktivita | v 1. polovině 13. století-dosud |
| Země původu |  Svatá říše římská |
| Založil | Rudolf z Wormsu |
Magdalenitky (Sestry pokání sv. Marie /Máří/ Magdalény podle řehole sv. Augustina, zvané též bílé paní, německy Magdalenerinnen, resp. Schwestern vom Orden der heiligen Maria Magdalena zur Buße, příp. jen Büßerinnen, latinsky: Ordo Sanctae Mariæ Magdalenæ de pœnitentia, či Sorores Pœnitentes Beatæ Mariæ Magdalenæ, zkr. OSMM) je ženský církevní řád vzniklý v 1. polovině 13. století v německých zemích. Řádovým oděvem je bílý hábit, škapulíř, cingulum a závoj.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Řád byl založen v německém Hildesheimu Rudolfem Wormským. Od roku 1227 se řídil řeholí sv. Benedikta, která byla roku 1232 nahrazena řeholí podle sv. Augustina.[1][2] V čele řádu stál generální probošt a scházely se rovněž generální kapituly. V čele provincie stál zemský převor a při jednotlivých klášterech byli probošti. Představenou sester v konventu byla převorka.
V Čechách a na Moravě
[editovat | editovat zdroj]
V Čechách byla nejstarší známá komunita magdalenitek, která ovšem působila krátce, v Dobřanech (doložena v roce 1259). V Praze došlo zřejmě k přenesení domu původně zmiňovaného roce 1282 v sousedství sv. Havla (zřejmě v místě pozdějšího kláštera obutých karmelitánů v Havelském městě v Praze) někdy před rokem 1329 na malostranský Újezd ke kostelu sv. Maří Magdalény (pozdější malostranský klášter dominikánů).
Další kláštery vznikly v Záhražanech u Mostu (roku 1283), u Loun (kolem roku 1330) a údajně i u sv. Vavřince v Želině u Kadaně. Na Moravě byl konvent bílých paní v Dalešicích a ve Slezsku v Nise.
V předhusitském období měl vizitační právo k českým klášterům pražský arcibiskup. Po rozpuštění záhražanských (později mosteckých) magdalenitek v roce 1782 řádová činnost na území Čech a Moravy končí.
Mylně označovaná místa působení
[editovat | editovat zdroj]- Omylem je kladen konvent magdalenitek do Stříbra, jehož latinské označení bylo zaměněno s názvem Štrasburku.
- S řádem nesouvisí někdy rovněž jako magdalenitky označované společenství kajícnic u kaple sv. Máří Magdalény, sv. Afry a Marie Egyptské na Starém Městě pražském (tzv. Milíčův Jeruzalém, později jezuitský konvikt).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ POTTHAST, A. Regesta Pontificum Romanorum I. Berlín: [s.n.], 1874. Dostupné online. S. s. 686 č. 7928, s. 774 č. 9025.
- ↑ BUCHBERGER, M. Lexikon für Theologie und Kirche, díl VI.. Freiburg im Briesgau: [s.n.], 1934. S. 775.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Nakladatelství Libri, 1997. 784 s. ISBN 80-85983-17-6. Kapitola Magdalenitky, s. 138–139.
- SVITÁK, Zbyněk. Klášter magdalenitek v Dobřanech. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 1993. 21 s. Dostupné online.
- MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. 320 s. ISBN 978-80-7195-121-6. Kapitola Magdalenitky, s. 214–215.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Magdalenky v Riegrově slovníku naučném na Wikizdrojích
